Jak to vidí Václav Pačes - 19.3.

Prof. Václav Pačes
Prof. Václav Pačes
Pátečním hostem pořadu Jak to vidí ČRo 2 - Praha (po 8:30 hodině) byl profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Prof. Václav PAČES. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)

moderátor
--------------------
Po čase vítám v našem vysílání v pořadu Jak to vidí profesora Václava Pačesa, někdejšího předsedu akademie věd a v současnosti profesora Ústavu molekulární genetiky tamtéž, tedy na Akademii věd České republiky. Dobrý den.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

moderátor
--------------------
Pane profesore, čím a jak žijete v těchto dnech?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Tak zrovna odsud půjdu na takové grilování před mezinárodním panelem, který bude hodnotit projekt BIOCEV, to je jeden z těch velkých projektů, které by měly být financovány z těch strukturálních fondů Evropské unie. A ten BIOCEV je velmi důležitý právě pro to, že by měl zaplňovat takovou mezeru, velmi citelnou mezeru mezi vědeckým výzkumem a praktickými aplikacemi. Je to vlastně vybudování, nebo ten program je vybudování centra biomedicíny a biotechnologií ve Vestci u Prahy. A je to vlastně, i to souvisí s něčím, co se dneska hodně, o čem se dneska hodně mluví, to jsou vývoje nových léčiv například.

moderátor
--------------------
Vy jste, ještě předtím, než jste šel do studia Českého rozhlasu 2 Praha, listoval novinami, denním tiskem, zaujaly vás informace z deníku Hospodářské noviny, kde se píše o tom, že rakovina v Česku, máme úspěšnější léčbu výzkumu, ale chybí víc spolupráce a peněz. Co vás v tomto článku zaujalo?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Tak to skutečně Hospodářské noviny nejenom mají tento článek, ale oni tomu věnují i v tom svém dnešním magazínu podstatnou část, v tom víkendovém magazínu. A vlastně to tak trošku souvisí s tím, o čem jsem mluvil, shodou okolností, to je s tím BIOCEVem a s tím, že je tady velký nedostatek jakési komunikace mezi výzkumem a těmi praktickými aplikacemi. Je tady málo finančních prostředků, které jsou do výzkumu jednak ze státních finančních prostředků, ale to bych nepovažoval za tak zásadní, ale zejména z těch soukromých zdrojů, z velkých firem. A to všechno se, myslím, také v tom článku, já jsem ho jenom prolítl, neměl jsem čas to celé číst. O tom se tam mluví. My máme, a v poslední době to bylo několikrát i v médiích zmíněno, velice dobré výsledky kupříkladu i v tom základním výzkumu nádorového bujení, tedy rakoviny. Ale jak tam říká můj kolega Čestmír Vlček, tak budeme zaostávat, pokud nebudeme mít peníze na to, abychom mohli bohužel drahými přístroji doplňovat naše vybavení. Ten výzkum jde ohromně rychle dopředu v zahraničí. Já jsem shodou okolností včera večer měl přednášku na podobné téma v klubu manažerů, kde potom se rozvinula zajímavá diskuse a kde jsme se shodli v tom, že nás čekají těžké doby, celou Evropu. Já jsem například byl v Jihovýchodní Asii a viděl jsem, jaké obrovské prostředky se věnují na vědu a na výzkum právě třeba v biodisciplínách v Jižní Korei, na Tchaj-wanu, v Číně i v Indii. A myslím si, že v Evropě jsme zaspali a u nás teda dvojnásobek. A většinou ty naše objevy jsou třeba zapatentovány, ale končí nakonec ty výroby ve Spojených státech. A ty poslední fáze, které právě přinášejí potom ty zisky.

moderátor
--------------------
Alespoň jedna dobrá zpráva, kterou se můžeme, o které se můžeme dočíst také v Hospodářských novinách, píše se zde, že léčba u nás je dostupnější než ve vyspělých zemích. Hospodářské noviny citují onkologa Bohuslava Konopáska. Potvrzujete to?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Tak já nejsem sám lékař. Tak to nemohu potvrdit, ani vyvrátit. Já tohle to nevím. Určitě u nás zdravotnictví pořád je na velice slušné úrovni, to nepochybuji. Ale shodou okolností zrovna taky včera byl na ústavu molekulární genetiky pozván náš významný politik Miloslav Kalousek, kterého jsme se tam ptali před velkým auditoriem, jak TOP 09 si představuje svou politiku v oblasti vědy a výzkumu. A on tam, ekonom, tak tam říkal: "Pokud se věci nezmění, tak i ta naše, zatím velmi kvalitní léčba a zdravotní péče budou muset poklesávat, protože prostě na ni nebudou peníze."

moderátor
--------------------
Pane profesore, když jsme u peněz, nemohu se nezastavit u zprávy z ČTK, kde se včera psalo: "Šéf energetické společnosti ČEZ Martin Roman na konferenci Proměny Evropy 2010 prohlásil, že společnost dá v příštích deseti letech na vědu nejméně pět miliard korun. Už třetí ročník konference se zaměřuje na vzdělávání, inovace v podnikání a na společenskou odpovědnost organizací." Tak to je dobrá zpráva.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
To je dobrá zpráva. Trošku mě překvapila. Já jsem byl před dvěma lety, vlastně dokonce předsedou té nezávislé energetické komise, která ovšem byla nezávislá jenom částečně, protože do ní politické strany jmenovaly své odborníky, a to nesporné odborníky. A tenkrát jsem šel za panem Romanem se dvěma takovými návrhy. Jeden se týkal hlubokého vrtu, který měl provádět Ústav geofyziky Akademie věd České republiky. A druhý byl ve spojení s tím Tokamakem, který jsme tady uvedli do provozu a který vlastně je důležitý pro, řekněme, výzkum jaderné fúze, což by mohla být jedna z velice výhodných metod produkce elektrické energie. Tak jsem chtěl, aby podpořil nějaké projekty finančně. A on mi řekl:"Víte, tohle to já bych na valné hromadě neprosadil." Tak jsem zvědavý, kam tyto peníze půjdou, co teda se mu podaří tam prosadit. Jinak ČEZ dával drobné na různé soutěže, třeba mladých vědců a tak dále, ale to byly skutečně jenom drobné.

moderátor
--------------------
Myslíte si, že je za tím rozhodnutím současného nejvyššího představitele ČEZu i třeba nějaké politické pozadí?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, že oni teď jsou dost pod tlakem, že, hodně se o tom mluví. Teď je tady ten, ta nepříjemnost s demisí pana Dusíka vlastně kvůli rozhodnutí ČEZu okolo Prunéřova a tak dále. Já do toho už teď tolik nevidím a vlastně nejsem ani odborník v energetice, ale myslím si, že ČEZ je teďkon pod palbou a že možná to částečně je. Mimochodem ukazuje se, jak vlastně je nebezpečné, když se deformuje trh. Já nejsem teda, předesílám, příznivcem takového toho trhu bez přívlastku a té neviditelné ruky trhu. Já myslím, že ta leccos vyřeší, ale že tady máme stát od toho, aby chránil zájmy prostě občanů taky trošku těmi regulacemi. Musí to dělat opatrně. Je to to nejtěžší v politice, samozřejmě. Ale teď vidíme, jak je to s těmi solárními panely, co opravdu se úplně zvrhlo teda právě tou deregulací, nebo naopak tou regulací trhu. Tak to je taková jeden příklad, o kterém také bychom si třeba mohli něco říct.

moderátor
--------------------
Posloucháme pořad Jak to vidí, dnes profesor Václav Pačes. Jak to vidí profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, profesor Václav Pačes, se dozvídáme v dnešní půlhodince, do deváté. Sněmovna schválila novelu, která energetickému regulačnímu úřadu umožní v budoucnu zlevňovat výkupní ceny elektřiny ze slunce o více než 5%. Tento krok má pomoci zabránit spekulativním investicím do fotovoltaiky a žádostem o připojení do rozvodné sítě. Poslanci schválili vládní návrh v původní podobě bez jakýchkoliv změn. Hlasovali pro ni 169 poslanců ze všech stran. Novela nyní míří do Senátu. Vy už jste toto téma před chvílí otevřel. Co znamená pro běžného občana?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
No je to právě náprava toho nedomyšleného pokusu zvýhodnit určitý typ energie, a to, tedy elektrické energie, to za cenu desetkrát vyšší než je produkce energie z jiných zdrojů, třeba z uhelných elektráren a tak dále. Samozřejmě fotovoltaika je čistá, je zapotřebí do toho započítat i tyto aspekty, ale ukázalo se, že ta ekonomická výhodnost vedla k tomu, že se plánuje zástavba naší nejlepší půdy na Hané těmi obrovskými poli fotovoltaických panelů, hyzdí to krajinu, je to velmi nešetrné ke krajině, protože to je takové plošné zastavování, třeba, jak říkám, i orné půdy a tak dále. My budeme mít tiskovou konferenci se seminářem na budově akademie věd na Národní třídě 22.března v deset hodin. Je to otevřený seminář. Každý tam může přijít. A to téma je solární energie v České republice, současný stav a další výhledy. A budou tam mluvit skuteční odborníci, například Miroslav Vrba, který je vlastně v tom regulačním úseku a který o tom měl přednášku. Já sám jsem ho o to požádal, poněvadž jsem slyšel tu přednášku, aby nám ji přišel říct, který ukazuje, jaké zhoubné dopady může mít takovýto neuvážený krok právě v oblasti té fotovoltaiky. Takže já myslím, že to, co teď prošlo sněmovnou, bylo v nejvyšší čas. A že to je správné, že to tak je. A že to jenom způsobí ale problémy, kterým jsme se mohli vyhnout.

moderátor
--------------------
Prozradíte, jaké zhoubné následky konkrétně?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
No, zhoubné následky jsou v tom, že mnoho lidí už investovalo do těch, anebo podniků i do těch solárních panelů. A počítali s tím, že se budou ty výkupní ceny udržovat na té výši, jak byly původně nastaveny. Teď se ukáže, že nikoliv. Teď jim to půjde dolů. A jaké to může mít důsledky, já sám neumím odhadnout, ale myslím si, že pro někoho mohou být velmi vážné.

moderátor
--------------------
Alespoň jednou za čas věnujeme každý z nás nějakou tu minutu médiu, televizi, rozhlasu či novinám. Minimálně jednou za čas si do médií neodpustíme rýpnout a určitě se někdy stane, že média hodíme do jednoho pytle a konstatujeme:"Jsou všechna stejná a lžou." Samozřejmě stává se to. Proč se ale na média, sdělovací prostředky nepodívat také čas od času z druhé stránky. Jak a komu pomáhají, k čemu za dobu své existence prospěly, co objevily a tak podobně? Předpokládám, že vědec, pan profesor Václav Pačes čte noviny, zprávy na Internetu, sleduje obrazovku, že na to má čas. Co tam hledáte, pane profesore, nejčastěji? Pouze vědu?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Tak neřekl bych pouze vědu. Já dokonce tak jako zjišťuju, že se dívám i na televizi docela často. I když, přiznám se, že většinou při tom usnu. Ale zároveň musím říct, že jsou tam programy, teď mluvím třeba právě o televizi, které, pokud na to mám jen trochu času, tak se na ně dívám rád. Například to je Historie.cz. To je podle mého názoru vynikající pořad. Možná není pro každého, ale vždycky tam pozval pan Kučera, co já jsem viděl, skutečné odborníky na určitou oblast naší historie, většinou jsou to lidé, řekněme, z ústavu, historického ústavu akademie věd, nebo z ústavou soudobých dějin, zejména ti z ústavu soudobých dějin akademie věd, kteří velmi kvalifikovaně vysvětlují takovou tu novodobou historii, to mě zajímá nejvíc. Tak to je vynikající program. Máme tady pana redaktorka Kořena, když už jsme u televize, který opravdu se stal skvělým redaktorem, specializujícím se na vědu. On sám mi říkal, že ten pořad, který já teda nesleduju, který moderuje ....

moderátor
--------------------
Zázraky přírody v sobotu večer.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
, Možná, že to je ono. Já to nevidím, on sám mi říkal, že někdy má pocit, že to sklouzává do takového trošku jako bulvárního stylu. Ale já to nevím, nedívám se na to. Ale slyším na to vesměs velmi pozitivní ohlasy. Takže ono to tak nebude. A když se podíváte třeba na to, jak se změnily naše deníky, které už dneska, ty solidní deníky už ani jeden z nich, nebo takhle, všechny mají přinejmenším nějakou stránku o vědě. Lidové noviny dokonce každý den, dostaly Hlávkovu medaili z akademie věd za rozvoj popularizace vědy. Dělají to velmi dobře. Samozřejmě, novinář není odborník. Často ujede, to se může stát. Proto já kupříkladu s nimi velmi rád spolupracuji. Právě ti dobří novináři mají takový okruh odborníků, na který se obracejí, když potřebují si něco ověřit nebo potřebují něco vysvětlit. To je to nejlepší. Já sám v té oblasti, řekněme, genetiky a biochemie a tak dále, jsem vždycky připraven. Rád to dělám. A rád s těmi novináři spolupracuji. Takže podle mého názoru se to velmi zlepšilo. Máme tady rozhlas Leonardo, máme tady lidi, jak ať ze strany vědců, jako je třeba Jiří Grygar nebo Jaroslav Petr.

moderátor
--------------------
Ano, Jiří Grygar mimochodem jednadvacátého března, tuto neděli bude hostem nedělního Dobrého jitra, hostem Roberta Tamchyny. Posluchači se tedy mohou těšit.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
A vidíte, pan Tanchyma zrovna je taky jeden z těch, kteří se hodně vědou zabývají. Čili to jsou ti vědci, potom máme ty novináře, máme tady samozřejmě Karla Pacnera například, že jo, vynikajícího popularizátora vědy. Takže já si myslím, že tohle se hodně zlepšilo, i když právě včera na té diskusi v tom klubu manažerů, tak jeden z nich tam vstal a říkal, protože jsme se bavili také o vědě, já jsem tam měl takovou přednášku o stavu české vědy, o tom, jak rada, vládní rady pro výzkum a vývoj dělala špatná rozhodnutí, která nás velmi mimochodem poškodila teda už nevratně. A do budoucna snad se to podaří aspoň částečně zvrátit ten jejich, to jejich špatné působení. Tak tam bylo, no jo, ale ono se to děje pro to, že vy nedostatečně prezentujete výsledky vědy. To je možná částečně pravda, ale ne tak úplně. Věda přece jenom, když se nejedná o nějaký vysloveně takový zajímavý objev, kupříkladu, nebo nějaký nový lék, to zajímá každého, poněvadž se jedná o lidské zdraví, tak těžko můžeme soutěžit s jinými tématy. Já zrovna teď, jak jste mi dal ty noviny a díval jsem se do nich a našel jsem tam v Hospodářských novinách o té rakovině, tak jsem se na to díval. Není to samozřejmě na první stránce. Na první stránce je demise pana Dusíka. Je tam, jak se včera hádali zase ve sněmovně a tak dále. Je to logické, tyhle ty věci lidi většinou zajímají víc a my se musíme teda snažit prosazovat se, jak to jenom jde. Máme k tomu kolegy ze strany novinářů. Ono, víte, popularizovat vědu je obtížné. To si málokdo uvědomuje. K tomu je zapotřebí talent. Takovým naším otcem toho je právě Jiří Grygar, ale lidí, jako je on, je málo, potřebovali bychom jich víc.

moderátor
--------------------
Když jsme u vědy a u médií. Tak tento týden jsme hostili v tomto pořadu, shodou okolností, v Setkání před polednem, mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou vašeho kolegu, někdejšího předsedu akademie věd, pana Rudolfa Zahradníka. Já vím, že vy jste ten pořad, nevím, jestli jste ho slyšel, ale každopádně vás zaujal.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Ano, je to pravda. Profesor Zahradník samozřejmě je takový guru české vědy, profesor Wichterle a potom po něm byl profesor Zahradník. A já jsem bohužel neslyšel ten jeho, tady, co jste měli tu diskusi s ním, ale moje to slyšela a já jsem na to měl celou řadu velmi pozitivních ohlasů, kdy on jasně pojmenoval ty problémy české vědy. Víte, já si vzpomínám, že začátkem devadesátých let, někdy v roce 92 nebo 3 profesor Zahradník s tehdejším rektorem Univerzity Karlovy, Radimem Paloušem sedávali a dávali dohromady rozvoj vědy a vysokého školství v nové situaci po roce devadesát. A já jsem u některých těch diskusí byl, tak vím, že tito dva velkorysí pánové, měli celou řadu alternativního vývoje, měli v této oblasti, bývali by určitě dali dohromady velmi dobré soužití, například vysokých škol, průmyslu, akademie věd a tak dále, jenomže bohužel jim do toho vlítli lidé, kteří si nepřáli, aby oni dva to dělali. A celá věc se tenkrát ztratila. Byli tam vyloženě nekompetentní zásahy jednak politiků, ale jednak i některých kolegů, závistivých možná. A nakonec to vedlo k tomu, že ta rada, vládní rada pro výzkum a vývoj, kterou vlastně oni dva navrhovali a vytvořili a která zpočátku skutečně byla plná vynikajících lidí, včera Miroslav Kalousek o tom mluvil, jak on dělal takového toho tajemníka v těch devadesátých letech, jak se tam až ostýchal chodit, že tam byl právě Otto Wichterle, Rudolf Zahradník a další velikáni. A když za pět let mu říkali:"Pane Kalousku, vy byste měl být také členem, nejenom tajemníkem, členem té rady." A on najednou si uvědomil, co to tam je za lidi a říká: "Tak to promiňte, s těmito lidmi já tam nebudu." To se strašně změnilo a bohužel se to zhoršovalo, zhoršovalo, až do té situace, která je dneska.

moderátor
--------------------
Osm hodin jednapadesát minut, posloucháte pořad Jak to vidí, dnes profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václav Pačes. Udržet firmu v chodu, drasticky nepropouštět a hledat na víceméně klesajícím trhu odbyt, to bylo ještě nedávno krédem mnoha společností a jejich šéfů. V současnosti se už většina z nich připravuje na období, které přijde po krizi. Nejlepší z manažerů systematicky vyhledává soutěž Manažer roku. Také profesor Václav Pačes ji má doslova a do písmene ošahanou. Pane profesore, jak je důležité v těchto dnech býti kvalitním manažerem?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
To je strašně důležité. Manažeři skutečně jsou lidé, kteří, na které je kladen obrovský tlak a obrovské nároky na tu schopnost řídit takový podnik, dělat nepopulární rozhodnutí tak, aby byla přijímána. To znamená umět je vysvětlit. A já si myslím, že to je něco, co se tak úplně nedá naučit. Oni jsou školy různé manažerské a tak dále, to jistě je záslušné, ale manažer asi člověk musí být trošku i svojí povahou, v těch podnicích. Já, máte pravdu, já zase se vracím k tomu včerejšímu večeru, kde právě ta asociace manažerů, která vybírá ty manažery roku, to se bude udílet v dubnu, někdy koncem dubna na Žofíně, každý rok je to vždycky za účasti politiků nějakých. A je to veliká taková sláva skoro. Tak mi říkali včera, že mají letos přihlášek, tam se přihlašují firmy, přihlašují své manažery, aby mohli soutěžit v té, jestli budou nebo nebudou vybráni jako manažeři roku, v různých odvětvích to je a je jich vždycky několik. Tak že jich tentokrát je zdaleka nejvíc, těch přihlášek myslím, co bylo, tuším, že říkali, že jich skoro dvě stě, 193, myslím, že říkali. Z toho oni udělají takový předvýběr asi sedmdesáti a z nich potom se, nevím, jestli volí nebo jaký je ten mechanismus, spíš ne, spíš to je výběr na základě teda tvrdých fakt, volí se manažer nebo se jmenuje manažer roku a potom manažeři různých odvětví. Já myslím, že to je dobré, že je o to veliký zájem a že to také těm firmám, které tam prosadí ty své manažery i možná pomáhá potom v takovém získání, řekněme, důvěryhodnosti.

moderátor
--------------------
Tak držíme palce všem manažerům i manažerkám. A to už vlastně otevírám do jisté míry genderové téma Českého rozhlasu 2 Praha pro dnešní den, nerovnost v odměňování. Více než osm z deseti evropských občanů se domnívá, že je nutné odstranit rozdíl v odměňování žen a mužů. Evropská komise zahájila druhý ročník kampaně za odstranění rozdílu v odměňování. Ptáme se, jak je to v Česku, které profese mohou zastávat pouze ženy a které muži, jakou roli v odměňování hrají stereotypy zaměstnavatelů. A ptáme se také posluchačů, kde vidí největší slabiny problémů. Mohou nám psát například na email kava@rozhlas.cz. V tomto diskusním pořadu téma s odborníky uzavřeme. Ptám se profesora Václava Pačesa, zdali zpozoroval také na poli vědy problém rovnosti odměňování žen a mužů.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Tak musím říct, že ne. Já jsem si jist, že v ústavech akademie věd není, neexistuje diskriminace v odměňování vědeckých pracovnic a vědeckých pracovníků. Nevím o takovém případě, u nás na ústavu molekulární genetiky akademie věd určitě to tak není. Co já vím, tak na vysokých školách také ne. Já myslím, že v oblasti teda vědy a výzkumu k tomuhle tomu nedochází. Tam jsou lidé odměňováni jednak podle samozřejmě určitých tabulek, také tam je to i podle věku a podle toho, jak postupují, ale zejména si tam mohou přidávat ke svému platu, ty platy jsou relativně nízké, ale ty nadtarifní složky, které zpravidla pocházejí z grantů, o které se musí soutěžit, tak tam potom prostě, kdo si ten grant vysoutěží, tak ten tam potom má ty mzdové prostředky pro sebe a pro své kolegy a kolegyně. Možná byste se mohl ptát, jestli v té soutěži nejsou diskriminovány ženy. Já jsem si jist, že nejsou. Sám jsem působil v grantových agenturách a nikdy jsem nezaznamenal, že by se řeklo, ježíš, tohle to je ženská, tý ten grant nedáme a dáme ho tady tomu mládenci, takhle to prostě není.

moderátor
--------------------
A pane profesore, čím to je, že zkrátka máme v genech, v buňkách zakódováno, že muži mají vydělávat více než ženy.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
To je samozřejmě historicky dáno, vždyť já nevím, snad kde to bylo, ve Švýcarsku, nebo kde ženy získaly volební právo až ve dvacátých letech minulého století nebo kdy. To je prostě ta křesťanská tradice, která tady stále ještě je. Všimněme si, že v těch zemích protestantských jsou daleko dál v tom, například v severských, ve skandinávských státech. U nás skutečně existuje disproporce, velká disproporce mezi tím, jaké pozice zastávají muži, právě například v těch manažerech, když už jsme u toho, zastávají muži a zastávají ženy. Existuje i takové hnutí 50% se jmenuje, které by rádo, aby žen bylo například v politice 50%. Já nepodporuji žádnou pozitivní diskriminaci, že by třeba se dávala přednost třeba ženám jenom pro to, že jsou ženy. Na druhé straně ale je pravda, že dneska, když se mluví o lidských zdrojích a porozhlédneme se kolem sebe, tak zjišťujeme, že 50% lidských zdrojů, nepochybně stejně kvalitních jako těch druhých 50%, je podreprezentováno a to ve všech těch oblastech. U nás zejména, možná, že ve Švédsku to je lepší, a myslím si, že bychom se tím zabývat měli, protože prostě ne kvůli ženám, ale kvůli celé naší společnosti, protože přicházíme o intelektuální potenciál, přicházíme o něco, co ženy mohou nabídnout.

moderátor
--------------------
Tak, pane profesore, já přeji vám, vašim kolegům a kolegyním v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky úspěšnou práci. Máme před sebou víkend plný jara, jak se zdá, jak ho prožijete?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Tak já v sobotu se budu starat o svoji maminku, který je 98 let, už je v požehnaném věku a přece jenom potřebuje trošku ošetřit. A v neděli pravděpodobně přece jenom pojedeme na chatu, abysme se podívali, co tam ta zima natropila.

moderátor
--------------------
Tak hezký víkend přejeme a do měsíce se těšíme na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha na slyšenou.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
--------------------
Děkuju, na shledanou.

moderátor
--------------------
Slyšeli jste pořad Jak to vidí, dnes profesor Václav Pačes. Tento pořad si můžete poslechnout v repríze po třiadvacáté hodině. Přepis najdete do pár hodin na stránkách www.rozhlas.cz/jaktovidi. Hezký den.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.