Jak to vidí Václav Pačes - 19.10.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor Václav Pačes. Dobrý den.

Václav PAČES, profesor
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vláda zveřejnila návrh státní energetické koncepce pro příštích 40 let. Podle ekologických aktivistů se jí, tou koncepcí teda zejména orientací na jádro a prolomením územních limitů těžby uhlí Česko vrací do minulého století. Jak to vidíte vy?

Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak ono všechno má svá pozitiva a svá negativa. Nic není zadarmo. Samozřejmě, můžeme klidně odmítnout jadernou energetiku, můžeme přestat s těžbou uhlí, můžeme to všechno nakupovat, bude to samozřejmě znamenat daleko větší závislost České republiky. To lze ale možná ošetřit tou větší integrací Evropy, teda Evropské unie. Je jasné, že by v tom případě energetika nebo energie, ať už tepelná nebo elektrická byla dražší, takže je to něco za něco. Ta státní energetická koncepce já jsem se na ni díval, poslali mi ji z ministerstva, tak mě připadá hodně teda posunutá tím směrem nezávislost nebo maximální naši nezávislosti. My vždycky budeme závislým na dodávkách primárních energetických zdrojů zejména plynu, ropy a prostě tato energetická koncepce se soustřeďuje právě na tu maximální nezávislost, které je možné dosáhnout.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Skutečně tato koncepce vychází z doporučení vaší nezávislé komise, které se říkalo Pačesova komise?

Václav PAČES, profesor
--------------------
No, vychází, ano, ale je dotažena ještě daleko dál. My jsme se neodvážili některé věci tak úplně pojmenovat. Důvody byly jasné, důvody byly ty, že jsme vlastně, byla komise sestavena stranami, tedy politickými stranami, které tam nominovaly odborníky své, každá strana po dvou odbornících, byli to skuteční odborníci, no, ale pochopitelně měli názory, proto také v těch stranách měli názory, které ty strany prostě deklarují, to znamená, že ti, kteří tam byli například nominováni Stranou zelených, tak měli tyto názory. Oni mají dobré argumenty, co se jaderné energetiky týče, takže to je neuzavřený cyklus, že nám tady zbývá prostě velice radioaktivní odpad. Já myslím, že tohle je věc, která ztrácí tak trošičku na významu, protože je dneska už jasné, že atomové reaktory čtvrté generace a ty další budou naopak tento odpad využívat jako palivo, je radioaktivní, je velice ještě energeticky bohatý, a ten odpad z těch reaktorů čtvrté generace bude daleko méně radioaktivní, zejména ty radioaktivní sloučeniny budou mít kratší poločas rozpadu. No, co se týče prolomení limitů těžby uhlí, to je takový druhý bod velice kontroverzní, tak to skutečně my jsme navrhovali spíš, že by se měla udělat, ustavit taková komplexní komise speciálně na tuto otázku, kde by byli jednak ekologové, jednak ekonomové, ale také odborníci na to veřejné zdraví, hygienici a tak dále, protože se nám zdá ty některé ty výsledky zkoumání, které jsme měli k dispozici, ukazují, že přece jenom ta těžba má poměrně velký dopad na lidské zdraví v tom okolí. Takže to prolomení limitů po mém soudu je daleko obtížnější otázka k řešení, než je jaderná energetika. To je dneska už technická záležitost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Koncepce celkem odpovídá představám ČSSD a ODS, alespoň tak se zástupci stran vyjádřili, čili vláda nebude mít problém. Navíc ona už se nikoho ptát nemusí, pokud tu koncepci vyhlásí, je to její pravomoc.

Václav PAČES, profesor
--------------------
Víte, Česká republika má jednu obrovskou výhodu oproti ostatním, já si myslím téměř všem státům Evropské unie, a sice, že veřejnost ve skutečnosti podporuje jadernou energetiku. Nejsem si jist, že tak úplně podporuje prolomení limitů, ale i tam to je daleko pravděpodobně benevolentnější k takovému rozhodnutí než by to třeba bylo v Rakousku nebo v Německu. Je otázka, jestli to je dobře. Zelení tvrdí, anebo ti někteří aktivisté tvrdí, že to je návrat do minulosti. Oni mají svým způsobem pravdu zejména v tom, že se jedním dechem s tím, že se tady třeba budou budovat elektrárny, jaderné elektrárny a prolomí se limity, že se nemluví o snížení náročnosti energetické. Ono se tam mluví o tom snížení, dokonce velmi razantním snížení, ale pozor na to, musíme si, to není jenom o to, že budeme dávat účinnější stroje do provozu i v domácnostech, že budeme prostě víc šetřit, že se bude nějaké to biopalivo a tak dále, o kterém já mám své pochyby teda ale prosím, ale jedná se o celou strukturu našeho hospodářství. My jsme průmyslová země, ten průmysl je, co se energetiky týče, poměrně neefektivní, ale je tady. Vždycky budeme daleko energeticky náročnější než třeba některé spíše zemědělské oblasti, tak s tím je třeba počítat. Na druhé straně je jasné, že průmysl, zejména ten těžký a středně těžký se bude přesouvat jinam. Všimněme si, že největší životní úroveň je v zemích, kde se prakticky nic nevyrábí, kde průmysl skoro není. Já si vzpomínám ještě po válce, automobilů průmysl byl skoro v každé evropské zemi, Holanďani vyráběli auta, Švýcaři vyráběli auta, to nikde není, to všechno zaniklo. Dneska vlastně my jsme jeden z mála výrobců automobilů teda, zejména i těch osobních, že, a je jasné, že se to přesunuje všechno do jihovýchodní Asie. Dneska, já jsem se nedávno vrátil z Indie, Indie má obrovský automobilový průmysl, vlastní automobily vyrábí. To jsou všechno země, kde jsou miliardy obyvatel. Čína, Korea a ti vyrábějí skvělá auta a postupně si myslím, že i ta naše Škodovka bude postupně vytlačována z toho trhu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě poznámka k tomu snížení energetické náročnosti průmyslu. Tak ministr průmysl a obchodu Vladimír Tošovský předpokládá, že do toho roku 2050 se má snížit až o 70 %, to je hodně. Opravdu se toho dá dosáhnout?

Václav PAČES, profesor
--------------------
Tohle to mě taky překvapilo. Já si to neumím takhle spočítat, nám vycházela trošku jiná čísla, ale já si myslím, že v zásadě to možné je právě tou restrukturalizací celého hospodářství, ale ono se taky říkalo, že jsme snížili třeba emise, že jsme snížili náročnost, ale většinou to bylo jenom důsledek negativních vlivů těch krachů všelijakých, řekněme, i strojírenských závodů a podniků, tak takhle by to být nemělo. Mělo by to být šetření na vstupech, to znamená větší energetická účinnost, a na výstupech, to znamená teda také šetřit u těch spotřebitelů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Emise skleníkových plynů slibuje vláda snížit do poloviny století oproti roku 1990 až o 50 %. Je to dost, pane profesore?

Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak někdo tvrdí, že to je dost, jiní tvrdí, že to je málo. Já zase bych řekl, že důležité na základě čeho budou sníženy ty emise. Jestli to bude tím, že nám tady bude krachovat průmysl a nakonec se staneme zemědělskou zemí nebo nějakou montovnou, kde se nebude nic vyrábět, tak to jistě bude mít tento dopad a nebude to dobře. Čili to je takové číslo, které když není analyzováno a není přesně rozpoložkováno co to znamená, tak se těžko o něm mluví.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kritici tvrdí, že debaty o omezení těchto plynů v těch vyspělých zemích se pohybují v rozmezí 80 až 95 %, čili těch našich 50 % není úplně dost. Ale pojďme k dalšímu tématu k té jaderné energetice, protože se mluví o výstavbě dalších tří bloků v Temelíně o prodloužení životnosti Dukovan a o výstavbě nových jaderných elektráren v Blahutovicích mezi Ostravou a Olomoucí a Tetově u Pardubic. I to je podle vás reálné?

Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak mě to také překvapilo. Myslím, že se uvažuje jenom o dvou blocích v Temelíně a o prodloužení životnosti Dukovan. Ty Dukovany určitě prodloužit ta životnost jde. Dneska Dukovany jsou jedna z nejmodernějších elektráren. O tom se málo mluví. Temelín samozřejmě měl své problémy tím, že to byly namontované nové technologie na starší koncepci, která to všechno prodražila. Tam nevím, na jakém základě by se měla tam budovat, by se měly budovat ty nové bloky. Mě překvapilo, že skutečně už se takhle počítá ještě s výstavbou dalších jaderných elektráren. Já osobně ale to říkám bez nějaké znalosti těch ekonomických dopadů. Já osobně bych byl pro to, že by bylo nejlepší si počkat na reaktory čtvrté generace, které mnoho z těch problémů, které současné reaktory mají, už mít nebudou, ale ono to se snadno řekne, to jsou takové hraběcí rady a těžko se to dělá, protože nevíme přesně, kdy ještě budou tyto reaktory natolik ekonomicky a technicky vyspělé, aby se daly využívat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Snad není tajemstvím, že se na vás ministerstvo vnitro obrátilo se žádostí o spolupráci při stanovení energetické bezpečnosti. V jakém slova smyslu v tom užším slova smyslu, anebo bezpečnosti jako státní bezpečnosti?

Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak musím trošku poopravit, není to ministerstvo vnitra, ale já jsem už dříve, když jsme ještě byli aktivní v té komisi nezávislé energetické, tak jsem jednal s generálem Štěpánem náměstkem ministra vnitra, který má na starosti civilní a požární ochranu. Nedávno za mnou byli z tohoto odboru dva vysocí důstojníci, vlastně to byla důstojnice a důstojník, kteří chtěli něco vědět o tom našem, o tom názoru, který naše komise měla a při té příležitosti jsme zvažovali, a oni by to velmi podporovali, že by bylo dobré, kdyby tady vznikla nějaká úplně nezávislá, odborná komise, do které by vůbec žádné politické strany nezasahovaly, byla by zcela mimo politickou sféru. My o tom uvažujeme v Akademii věd, já už mám vytipované i lidi, kteří by případně tam mohli pracovat a právě ti důstojníci z ministerstva vnitra by to velice podporovali. On dneska je takový velký program bezpečnostní výzkum, to by se na to velmi dobře hodilo. Teda jedná se ne ani tak o zabezpečení dodávek, to je velký problém, mimochodem zase znovu nastává zima, jsou tady obavy z toho, jestli sem poteče plyn nebo nepoteče, ale spíš jde o to, jaká by se měla udělat opatření, když by nastala nějaká krizová situace.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor Václav Pačes. Premiér Jan Fischer mluvil o efektivním financování vědy a výzkumu. Jak jsme na tom s využíváním strukturálních evropských fondů pro vědu, on se zmínil o tom, že to není dostatečné, že si neumíme na ně sáhnout v mnoha případech?

Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak především je to strašně zpožděné. Myslím, že to bylo dáno i tím střídáním ministrů školství, kde se vždycky tak, jak se to u nás bohužel dělá, se vyměňují celé garnitury náměstků a ředitelů odborů a potom prostě ty věci stagnují, takže vlastně ta možnost čerpání byla už v roce 2007, dneska máme téměř rok 2010 a ještě ani nebyly podány ty žádosti. Já shodou okolností jsem zapojen do jednoho z těch čtyř velkých projektů v tom operačním programu výzkum a vývoj pro inovace, který se dělá pod taktovkou ministerstva školství. Tam se to stabilizovalo už za pana ministra Lišky a teď také a konečně jaksi to dospívá k tomu, že se odevzdávají ty projekty. Byly tam vytipovány čtyři po takovém předběžném screeningu čtyři ty takzvané velké projekty nad 50 milionů euro. Já jsem zapojen do jednoho z nich, dělám takovou tu koordinaci toho vědeckého programu projektu Biocef. To je velice důležitý a dobře promyšlený projekt, který reaguje na to, na co dlouho už naše vědecká odborná komunita upozorňuje, že u nás nemáme kvalitní zázemí pro moderní biotechnologie. My máme dobré vědce třeba v oblasti genomiky, ale už méně v oblasti proteinové chemie, která je důležitá, strukturní chemie, to všechno je částečně rozstrkáno po různých institucích, po ústavech Akademie věd, po rezortních ústavech, po vysokých školách. A my jsme se dohodli s Univerzitou Karlovou, že by šest ústavů Akademie věd a dvě fakulty Univerzity Karlovy dali dohromady právě takový projekt, který by ty odborníky, kteří jsou takhle rozstrkáni po různých institucích, sjednotil v projektu nebo v programu Biocef, na kterou žádáme finanční prostředky na výstavbu budov ústavu institutů ve Vesci u Prahy, kde by se právě podařilo propojit výborně ten základ teoretický a metodický, hlavně technický základ pro moderní biotechnologie s návaznými aplikacemi malými firmami, které už v tom Vestci jsou a nové by měly vznikat. Je to velmi dobře promyšlený projekt. Doufám, že projde i tím hodnocením a že nakonec se bude realizovat. Pokud by k tomu nedošlo, tak opravdu ve velmi významném sektoru hospodářství, který právě by měl postupně nahrazovat takovou tu těžké strojírenství a strojírenství vůbec i středně těžké strojírenství, takže by tento úsek hospodářství byl nedostatečně zajištěn u nás. Takže doufám, že se to podaří a že skutečně nové biotechnologie budou u nás vzkvétat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pochopil jsem to tak, že centrum biotechnologického výzkumu má vyrůst už do roku 2013 ve Vestci u Prahy, ale že podmínkou je právě, že získá ony prostředky z Evropské unie. Ale je to tak, že ty další projekty, řekl jste, že celkem jsou čtyři, jsou jakoby konkurenční, že záleží kdo z koho?

Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak trošku to tak skutečně je, protože těch peněz tam není tolik, aby to pokrylo požadavky všech čtyř těch projektů. Konkurenční, z hlediska tématického jsou částečně dva, je to brněnský CEITEC a právě ten náš Biocef, ale já jsem s profesorem Kočou, která dělá právě toho koordinátora vědeckého pro ten brněnský CEITEC, jsme koordinovali to naše úsilí, takže se nám podařilo, myslím, velice dobře překonat případně určitou konkurenci. Naopak jí přetvořit na synergii, takže my jsme se dohodli na tom, že některé oblasti, třeba ve strukturální biologii budou preferenčně rozvíjeny právě v Brně a jiné, třeba fenogenomika budou vyvíjeny právě v tom Vestci, v tom programu Biocef. Takže to by bylo další taková akcelerace a katalýza vlastně těch biotechnologií na úrovni, řekněme, regionální.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na nedávných happeninzích v Praze vědci protestovali proti metodice hodnocení vědy, kterou považují za absurdní, v čem?

Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak tohle by byla teda dlouhá diskuse. To už se o tom hodně mluví. Víte, ta metodika, kterou navrhovala rada pro výzkum a vývoj je skutečně špatná, neosvědčená a může mít těžké devastační dopady do naší vědy. Já teď nemám, myslím, dostatek času na to, abych vysvětloval, v čem konkrétně, ale zásadní problém je v tom, že se snaží narazit celou vědu na jednu kopyto, tak říkajíc a představuje si, že nakonec bude generovat se pro každý obor, pro každý ústav jedno číslo, podle kterého se budou přidělovat finanční prostředky, a to nejde, jak se ukázalo a jak taky se prokázalo všude ve světě. Oni se trošku snažili objevovat Ameriku, prostě dneska jsou vypracovány metody a metodologie na hodnocení. Přiznávám, že to je obtížné, nikde ve světě to není úplně dokonale zvládnuto a není to stoprocentně objektivní, ale já sám už dlouhou dobu propaguji a prosazuji něco, o čem jsem kdysi mluvil také s profesorem Wichterlem, který byl zkušeným vědeckým pracovníkem a který sám měl určité ideje o tom, jak by se měla věda hodnotit. Ono se to hodnotit musí. Aby finanční prostředky, které, a zejména veřejné finanční prostředky jdou do výzkumu tak, aby byly co nejlépe, nejefektivněji využity, ale to hodnocení musí být prostě objektivní a musí být kvalitní, musí být průhledné taky a mělo by být i jednoduché. Rozhodně to, co se navrhuje, takové není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Uhm. Tak jak jste řekl, tak asi by to chtělo větší čas, prostor pro diskusi, i třeba s oponenty. Zkusme se domluvit, že pokud to půjde uspořádáme Kávu o čtvrté na toto téma, a věřím, že i naše posluchače by to zajímalo. Mně teď napadlo, vy jste byl po 4 roky, od roku 2005 až do března letošního roku předseda Akademie věd České republiky. Vlastně v paměti lidí funguje taková setrvačnost. Spojí si vás, pane profesore, stále ještě s tímto postem, anebo už si zvykli na to, že se vracíte zase k vědě?

Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak částečně pořád ještě mě tak trošku vnímají jako reprezentanta Akademie věd. Já právě, kdykoli říkám své názory třeba zrovna na to hodnocení vědy, tak vždycky to předesílám nebo k tomu dodávám, že nemluvím za Akademii věd, vůbec ne. Akademie věd je dneska vedena výborně profesorem Drahošem. Já už jsem dneska, bych řekl, běžný řadový vědecký pracovník, a proto se k tomu vyjadřuji ne z té pozice prostě funkcionáře akademie. Myslím ale, že tohle to všechno během několika týdnů nebo měsíců odezní. Jak dobře víte, tak když člověk zmizí z obzoru, tak za chvilku se na něj zapomene a zapomene se i na tu jeho funkci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máte naladěn Český rozhlas 2 Prahu a v pořadu Jak to vidí mluví biochemik, profesor doktor Václav Pače, doktor věd. Tak, my dnes máme takové celodenní téma, kdy se bavíme o mobilních telefonech. Ptám s také našich posluchačů, jestli si vůbec dokáží představit současnou společnost bez mobilního telefonu. Vzpomenete si na to, jaké to bylo ještě před těmi 15 lety, kdy teprve začínaly?

Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak já si na to vzpomínám docela dobře. Je to hlavně proto, že už prostě také mám nějakou dobu života za sebou. Ale docela dobře chápu, že ta mladá generace už vlastně si ani nedovede představit život bez mobilních telefonů. Vůbec teda komunikace udělaly takový skok dopředu a dělají každým téměř dnem, že to je teda obdivuhodné, to nejsou mobilní telefony, ale je to internet, je to elektronická pošta, která už dneska se dá právě dělat přes mobilní telefony, čili člověk je vlastně v kontaktu, ale v takovém trošku moc virtuálním kontaktu na můj vkus s celým světem a se všemi, se kterými chce být v kontaktu. Někdy je to až trošku bych řekl jako negativní dopady to má. Například, já když jsem někde bez internetu týden, anebo pár dní a vrátím se zpátky, no, tak tam mám stovky jednak spamů, toho co rovnou mažu, ale jednak i třeba nějakých důležitých zpráv, takže už se mi taky stalo, že jsem někdy omylem vymazal něco, co jsem vymazat nechtěl. Vždycky mi to trvá mnoho hodin, někdy dokonce několik dnů než se tím vůbec prohrábnu, tak to je taková negativní stránka toho, ale jinak ty komunikace, které dneska jsou k dispozici, jsou teda něco ohromného.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je zajímavé, že Evropská unie už používá víc mobilů než má obyvatel a připomíná mi to, že nedávno jsem viděl v Itálii malé děcko v kočárku, zřejmě si hrálo s mobilním telefonem, nevypadalo, že by umělo mluvit. Ale teď se dostaneme k tomu tématu, my se zajímáme o to, byť neexistuje žádná prokázaná vědecká studie, která by prokazovala škodlivost těch mobilních telefonů. Tak třeba ve Francii preventivně zakázali používání mobilních telefonů ve školách a školách zejména protože, si nejsou jisti, jestli to skutečně nějakým způsobem nemůže vadit. A teď se vás ptám jako biochemika, přece jenom k tomu máme blízko. Vím, že jste se někdy tím hluboce nezabýval, ale jaký je váš názor, je ta obezřetnost na místě?

Václav PAČES, profesor
--------------------
Já myslím, že je na místě zejména tam, kde se mobily používají jaksi přes míru. Pokud se používají tak, jak se používal dřív telefon, když chci s někým mluvit, tak mu zatelefonuji a místo pevné linky používám mobil, tak je to v pořádku, ale jestliže potom jsou takové ty čety, kdy prostě mnoho lidí pořád jenom telefonuje mezi sebou, tak to víte, je to určité záření, které se tady prostě vyzařuje, i když mohli bychom říct, rozhlasové vlny jsou také záření, prostupují celý náš okolní svět a nikomu se zatím nic nedalo, není vůbec prokázáno, že by to mělo nějaký negativní dopad na lidské zdraví. Tady já si také nemyslím, spíš taky i psychicky to působí někdy až jako odtrženě od reality, a to není dobře. Přece jenom ten kontakt mezi lidmi, přímý kontakt mezi lidmi je velmi důležitý.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přední americký odborník na rakovinu Ronald Herberman z pittsburské univerzity varoval před právě, jak to říkáte, nadměrným používáním mobilů a podle něj by děti s nimi měli telefonovat jenom ve výjimečný případech, takže asi v tomto smyslu platí, že opatrnosti nikdy není dost.

Václav PAČES, profesor
--------------------
Já si myslím, že to tak je. Všeho s mírou se říká, a to je, myslím, takové zlaté heslo, které by mělo platit všude i v používání mobilních telefonů, i v používání internetu. Dneska už je to choroba, že někteří lidé propadli tomu chatování na internetu tak, že už skutečně nežijí vůbec v reálném světě, žijí tady v tom virtuálním světě a stává se to už chorobou, kterou je potom třeba léčit. Je to psychická určitá deviace, ty lidé na tom jsou závislí přes míru. Tak to s sebou přináší prostě moderní doba takovéhle problémy a je třeba se tím také zabývat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zatím se zdálo, že asi vůbec nejnebezpečnější je telefonování za jízdy v autě.

Václav PAČES, profesor
--------------------
Ano, ano, to je, myslím, je velice a stále, i když je to zakázané, tak pořád vidím kolem sebe jezdit lidi, kteří si nedají handsfree a pořád mají prostě mobil u ucha. To je, myslím, velmi špatné a mělo by se to daleko víc prostě stíhat, právě zejména proto, že je možné si do automobilu namontovat handsfree, takže není to nezbytně nutné, aby lidé prostě se nevěnovali plně řízení při telefonování.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to téma, kterému se budeme věnovat v našem vysílání a zejména v Kávě o čtvrté. Já vám děkuji, že jste přišel dnes do pořadu Jak to vidí. To byl profesor Václav Pačes. Připomínám, že přepis našeho rozhovoru najdete hned zítra na internetu. Adresa je www.rozhlas.cz/praha. Příště se těším opět na shledanou a děkujeme. Mějte se hezky, na shledanou.

Václav PAČES, profesor
--------------------
Děkuji a na shledanou.