Jak to vidí Václav Pačes - 16.12.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí je bývalý předseda Akademie věd, biochemik, profesor Václav Pačes. Vítejte, dobrý den.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Včera proběhl sněm Akademie věd, kromě jiných se ho zúčastnil taky prezident Václav Klaus i ministryně školství Miroslava Kopicová. Oba naznačili, že se bude muset česká věda uskromnit, alespoň tak o tom píší média, ale padla tam i výtka ze strany ministryně školství, prý nemáte vy jako vědci vizi, jak českou vědu transformovat?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
Tak tohle by bylo na velmi dlouhé povídání. V takových projevech sněmovních zpravidla se říkají věci velmi zkratkovitě, ale paní ministryně má pravdu v jedné věci, a sice, že ten orgán, který právě by měl koncepci rozvoje, výzkumu a inovací a všeho toho, co s tím souvisí, měl mít jaksi jako svoji hlavní náplň, tak zcela selhal a je to právě vládní rada pro výzkum a vývoj, která by měla tyto věci řešit. Například se tam potom v diskusi ukázalo, že tato rada vůbec neví, jak zajistit udržitelnost těch infrastruktur a toho, co se tady postaví za v tom, za evropské finanční prostředky ze strukturálních fondů. To je velký problém, protože se tady postaví nové budovy. Třeba v Brně jsou 2 obrovské projekty mimochodem na to samé téma, takové ty biologicky orientované. Jeden je u té nemocnice sv. Anny, druhý Masarykova univerzita a technika brněnská, všechno je to za mnoho miliard korun, ale kdo tam bude pracovat, kde se vůbec vezmou ti lidé, kteří tam budou, ti kvalitní odborníci, kteří tam budou pracovat a jak se to udrží po roce 2013 a 2015 se vůbec neví. Ukázalo se, že ta rada, která by toto měla právě v alternativách připravit, tak se tím vůbec nezabývá, zabývá se tam věcmi, které zpravidla potom se musí stejně měnit. Takže tam zazněla zejména v projevu předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše poměrně ostrá kritika, která potom zase samozřejmě vzbudila jak u pana prezidenta, tak u paní ministryně Kopicové takové odpovědi na to, které ale byly velmi zkratkovité. Tam jde o to, že se nejedná vůbec a akademie nikdy nechtěla v době krize navyšovat rozpočet. My si dobře uvědomujeme, že prostě situace ekonomická je taková, jaká je, všude se musí šetřit a my jsme na to připraveni. Tam jde úplně o něco jiného. Jde o to, aby finanční prostředky, které vláda a parlament přidělí na výzkum a vývoj do té rozpočtové kapitoly, výzkum, vývoj a inovace, aby byly spravedlivě a efektivně rozděleny, o to jde. A v tomhle tom ta rada naprosto selhává.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Už jsme o tom mluvili ve vysílání, ale je potřeba to připomínat, předseda Akademie věd Jiří Drahoš pro Český rozhlas označil právě rozdělování prostředků na vědu za primitivní doslova, jenomže ministryně školství je místopředsedkyní právě oné vládní rady pro výzkum, vědu a inovaci, která navrhuje svoji reformu, která se vědcům v akademii nelíbí. Tedy, co s tím?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
No, já myslím, že teď je období, kdy probíhají takzvané kulaté stoly, ty vznikly z podnětu pana premiéra Fischera. Myslím, že pan premiér Fischer, který mimochodem je teda předsedou té vládní rady pro výzkum a vývoj, ale všichni chápou, že on má tolik dneska práce a problémů, že tohle to svěřuje spíše těm místopředsedům. Paní ministryně Kopicová, která je místopředsedkyní, ale zase je ministryní školství, čili ta toho také má mnoho a tam je jakési předsednictvo, které, a ten sekretariát, kteří právě potom tyto věci dělají a potom pan premiér sám musí uznat, že ty jejich návrhy jsou špatné a odmítne je a dneska je situace právě proto nejasná. K čemu dojde je, a to tam bylo včera řečeno, že bude obměněna rada tak, aby měla daleko větší důvěru vědecké veřejnosti, to je první věc, k tomu dojde, mělo k tomu dojít v prosinci, jak jsme se včera dozvěděli, tak k tomu dojde někdy v lednu. Pan premiér zjevně tomu tedy věnuje svůj čas, aby skutečně vytvořil orgán, který bude důvěryhodný, což tedy tento orgán rozhodně není, vždyť víte, že jsou i demonstrace proti němu a tak dále. Tak to je první věc. Druhá věc jsou právě ty kulaté stoly, kde by se toto mělo všechno vyjasnit, no, a nakonec by tady měly být i alternativní návrhy z nejrůznějších institucí a grémií, tak Akademie věd právě teď zpracovává tedy návrh jednak na to, jak hodnotit výzkum tak, aby se vědělo, který je, která část výzkumu je efektivní, která je nejlepší a kam by se měly nasměrovat finanční prostředky. To není vůbec snadné, to je problém v celém světě, ale něco se s tím dělat musí. Těch peněz není nikdy dost a takové to plošné rozdělování, ke kterému směřuje právě Rada pro výzkum a vývoj a zejména přelévání finančních prostředků z výzkumu do soukromých podniků, je pro nás teda skutečně nepřijatelná.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prezident Václav Klaus ale na snídani s podnikateli podle Mladé fronty DNES někdy minulý týden prohlásil, že většina zemí takovou instituci jako je česká Akademie věd nemá a ani ji nepotřebuje. Je to pravda? Teď se neptám, jestli to řekl, ale jestli to tak skutečně je v zahraničí?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
No, není to tak vůbec, já nevím, jak to ..., já jsem to neslyšel, že by něco takového pan prezident řekl a rozhodně to neřekl včera na sněmu. Naopak já neznám civilizovanou zemi, která by neměla sektor neuniverzitního výzkumu. Podívejte, ve Francii je to CNRS, já to budu říkat zkratkami, v Německu to je to Společnost Maxe Plancka, to je velmi podobné struktuře naší Akademie věd. Naopak já říká, já neznám institut, stát, pardon, který by neměl instituci neuniverzitního výzkumu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdybychom tedy měli, jestli můžu poprosit, ve zkratce říci, co podle vás ve vašich uších a očích sněm Akademie věd přinesl?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
No, tak přinesl především velmi jasné pojmenování těch problémů. Ten projev pana předsedy Drahoše byl ostrý, ale jednoznačně pojmenoval ty problémy, to se zatím nestalo, tak to, myslím, je to nejdůležitější. Sněm potom přijal usnesení, kde tato pojmenování oceňuje, kde je v tom svém usnesení vlastně zaznamenává, no, a teď ..., a pověřuje vedení akademie, aby dále jednalo v tomto směru. Já myslím, že nakonec se všechno v dobré obrátí, protože ta situace se už tak vyhrotila, že je jasné, že tady dojde k destrukci celé naší vědy, pokud se s tím něco neudělá, a to myslím, že není v zájmu nikoho. Mimochodem ta situace je vážná už i pro jednotlivé vědecké pracovníky, například pro mě. Já jsem domluveno se 2 skvělými mladými lidmi, kteří strávili jede 5 let, druhý 7 let v zahraničí ve skvělých laboratořích, že se vrátí zpátky do našeho ústavu, přinesou si kontakty, přinesou si tematiky, přinesou si i granty, oba dva mně to v této chvíli odmítli, ačkoliv už to bylo vlastně dohodnuto s tím, že ta situace je tady tak nestabilní zejména v Akademii věd, kde se navrhuje snížení jejího rozpočtu do roku 2012 na polovinu, což znamená pro každou instituci prakticky likvidaci, to se vnitřně rozpadne prostě ta instituce, tak prostě sem nepřijedou a čili má to i tyhle ty konkrétní negativní dopady.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady je Český rozhlas 2 Praha, dnes si povídáme v pořadu Jak to vidí s bývalým předsedou Akademie věd, biochemikem, profesorem Václavem Pačesem. Pavlína Řezáčová z Ústavu organické chemie a biochemie a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vede tým, který, když to řeknu ve zkratce, našel léky proti množení viru HIV, dá se to takto formulovat? To je jistě obrovský úspěch.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
To je jistě velký úspěch, ale já bych varoval před tím, aby lidé se nedomnívali, že tady máme všelék na AIDS, není to tak. Ono zejména dneska, kdy po nějakých takových problémech, které vznikly s léčivy, je ta procedura jak z laboratorního stolu takříkajíc dostat lék k pacientovi velmi nákladná a velmi dlouhodobá, to trvá 10 let minimálně a stojí to třeba miliardu dolarů. Tak nebuďte v tomhle tom příliš optimističtí. Ale je pravda, že nejenom tým Pavlíny Řezáčové, ale byli v tom kolegové z Ústavu anorganické chemie. Je to právě typicky spolupráce toho neuniverzitního výzkumu s jednou vysokou školou a sice Vysokou školou chemicko-technologickou, která na tom spolupracovala, vyvinuli velice zajímavou sloučeninu na bázi bóru, boranu, které skutečně nebo tyto sloučeniny, ono jich je několik, pravděpodobně mohou zabrzdit růst toho viru lidské imunodeficience, toho HIV, a tím pádem opravdu velmi účinně zbrzdit progresi choroby AIDS. Možná bych to mohl trochu vysvětlit, jaký je problém těch léků, proč jich nemáme víc, co je v tom ten hlavní problém. Ony tyto viry, například ten HIV, jsou velmi malé a mají málo dědičné informace, a proto tam není mnoho cílových míst, kam směřovat ta léčiva. Jeden z genů tohoto viru kóduje enzym, kterýmu se říká proteáza. Ten je naprosto zásadní proto, aby ten virus se mohl pomnožovat a tudíž být i infekční a způsobovat AIDS. Kdyby se podařil najít lék, který zbrzdí činnost této proteázy, tak máme vyhráno a právě na tohle se ti kolegové z Akademie věd soustředili. Našli látku, která právě tuto hilovou proteázu zneškodňuje. Teď problém je ovšem v tom, že i v lidském těle máme enzymy velmi podobné, také proteázia. Tato proteáza musí být specifická, aby nepoškozovala ty lidské proteázy, to se jim povedlo. Druhý problém je, aby taková látka nebyla toxická, aby nebyla pro ten organismus teď myslím toxická, ale zároveň byla toxická pro ten virus. I to, zdá se, u některých těch sloučenin se podařilo zajistit právě syntézou nebo modifikací, syntetickou modifikací chemickou těch původních látek. No, a konečně problém bývá zpravidla v tom, aby ty, ta léčiva pronikala do buněk a i to se zase chemicky tady daří zvládat, takže zdá se, že oni skutečně mají nakročeno k tomu, aby mohli další prací, výzkumem samozřejmě tuto věc dořešit, no, ale vracím se zpátky k tomu, o čem jsme předtím mluvili. Jestliže Akademie věd bude postupně likvidovaná, tak samozřejmě se tohle to zastaví.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale zní to fantasticky tak, jak jste objasňoval vlastně princip, na kterém by ta sloučenina mohla fungovat. Umí takový úspěch česká věda dostatečně prodat myslím v tom skutečném i přeneseném slova smyslu?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
Tak teď jste udeřil hřebík na hlavičku, to je, zdá se, jeden z hlavních problémů u nás, ale nejenom u nás, to je problém obecný, nejlépe to umí Američani, ti někdy dokonce kolem těchto věcí dělají humbuk. Tak, co se týče toho prvého, jak to prodat, tedy komerčně, jak dotáhnout takovýto oběh až k tomu pacientovi? To tady opravdu u nás není příliš bych řekl dobře zařízeno a my se snažíme využít strukturální fondy Evropské unie, které nyní budeme čerpat nebo čerpáme už v některých případech k tomu, abychom typicky takovýto případ, kdy se objeví například nějaký lék, aby se mohl dále rozvinout tak, aby ti pracovníci z Akademie věd, kteří ani neumí potom tu komercializaci a neumí to dotáhnout až do toho vývoje, tak, aby se to od nich převzalo, aby to od nich někdo převzal a dotáhl to tak. My plánujeme vybudovat z těch strukturálních fondů velké takové biomedicínské centrum a biotechnologické centrum ve Vestci, které ..., je to projekt BIOCEV, už jsme tady o něm také mluvili, ale já se k němu vracím právě proto, že to by měl být ten článek, řekněme, mezičlánek mezi nějakou firmou, například Zentivou, která o to má zájem, a tím vědeckým týmem v ústavu Akademie věd, který by přebíral, byl by na to, který by přebíral tyto výsledky, byl by na to dostatečně vybaven, jak odborně, tak přístroje, zázemím a tak dále, a předával to potom do komerční sféry. Takový ústav by samozřejmě zajišťoval i to, čemu se říká ten ..., to duševní vlastnictví a střet zájmů, aby prostě lidé za veřejné prostředky nedělali výzkum, který potom je komercializovaný a tak dále. Tohle to tady opravdu chybí a ten projekt BIOCEV by měl v tomto konkrétním případě například zafungovat. Teď, co se týče toho druhého, co jste říkal, jestli to umíme prodat veřejnosti.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
Tak já si myslím, že tohle se u nás hodně zlepšilo. Všimněte si, v televizi pan Kořen dělá výborné programy, každý slušný list dneska má vědeckou přílohu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Český rozhlas má Leonardo kupříkladu.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
Český rozhlas má Leonardo a i vy tady na ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na Praze.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
... na Praze máte tyto programy, ale co je, co tady chybí opravdu, a to teda teď musím být kritický do našich vlastních řad, je větší součinnost vědců v tomhle tom. On ne každý to umí, ono není vůbec jednoduché popularizovat vědu, ale je třeba, aby ti, kteří to umí, tak aby byli za to také oceňováni. Dneska je situace taková, že ten, kdo nepublikuje původní výsledky, tak je nakonec vyloučen z vědy a musí odejít, ale když umí popularizovat, tak se mu to vlastně nepřičítá a jakoby to nebyla práce dostatečně kvalifikovaná, tak myslím, že v tomhle tom máme ještě hodně co dohánět.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Konstatuje Václav Pačes, který je dnes hostem pořadu Jak to vidí. Připomínám, že záznam tohoto rozhovoru si můžete poslechnout v repríze dnes večer po třiadvacáté hodině, přepis hned následující den najdete na internetu. Adresa je www.rozhlas.cz/praha.
Pořad Jak to vidí a profesor Václav Pačes. Asi nejsem sám, nejsem první jsem chtěl říci, kdo se vás na to ptá, ale kdybyste měl vybrat mezi největšími vědeckými objevy letošního roku, které by to byly?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
Dáváte mi těžkou otázku, protože já nevím, jak to například postupuje v CERNu ve fyzice, v dalších oblastech, takže bych se soustředil na své obory. Já nemohu říct, že by v letošním roce došlo k nějakému takovému výraznému objevu, který by nějak narušoval celé paradigma biologie. My máme letos, slavíme 200 let od narození Charlese Darwina, tak tady bylo mnoho konferencí, kde se prezentovaly skvělé výsledky jak na mezinárodní úrovni, tak u nás v České republice. Myslím si, že tady se jasně rýsuje taková renesance genové terapie. Co to je genová terapie? Je to vlastně náhrada vadných genů, které získá člověk například při narození, to jsou ty vývojové vady různé, dědičné choroby se tomu také někdy říká, tak ty jsou způsobeny mutacemi, změnami v genech a už před několika lety se začalo s takzvanou genovou terapií, to jest náhradou těchto genů, vadných genů geny plně funkčními. Dělalo se to zejména u chorob krvetvorby, to byly například ty bublinové děti, které neměly vůbec imunitu, a kde se podařilo do kostní dřeně in vitro, to znamená ve zkumavce, odebrala se kostní dřeň, do těch buněk se vpravil ten gen, který byl poškozen, transplantovala se kostní dřeň zpět a skutečně se dařilo tyto děti vyléčit. Ten poškozený gen byl vlastně nahrazen genem plně funkčním. Bohužel se ukázalo, že tyto děti později vyvinuly dokonce smrtelné choroby například leukémii a tak se od toho upustilo a začalo se znovu zkoumat nebo začaly se zkoumat nové metody toho, jak vpravit ty geny do těch buněk. Tam totiž ten problém je v tom, že takový gen, který se vpravuje do somatických buněk, musí mít nějaký vektor, a tím vektorem bývají viry. Virové, virová dědičná informace, virové geny, a ty potom způsobují tyto problémy. Čili ta věc trošku se dala zpátky do laboratoří a pozapomnělo se na ní. V letošním roce se ale ukázalo, že vývoj nových vektorů a možná to bude znít paradoxně, ale právě vektoru, který je založen na viru lidské imunodeficience, na tom HIV viru, strašlivém viru, který je dneska velmi obávaný, o kterém jsme před chvilkou mluvili, tak dnešní metody molekulární genetiky jsou natolik jemné, že lze manipulovat s dědičnou informací toho genu tak, aby byl naprosto neškodný, aby bylo zaručeno, že ten gen se nikdy neprojeví, pardon, že ten virus se nikdy neprojeví jako infekční virus, ale má některé vlastnosti, které ho právě předurčují k tomu, aby se stal vektorem pro vsun, vsunutí genů, v tomto případě zdravých genů do lidských buněk. Tak já myslím, že renesance genové terapie je něco, co já bych ve svém oboru považoval v letošním roce za velký úspěch a mohu si tady trochu přihřát polívku, já koordinuji takzvané centrum aplikované genomiky, to je velké centrum, kde jsou lidé z Univerzity Karlovy, z několika ústavů Akademie věd a z Vysoké školy chemicko-technologické a právě tam na VŠCHT Praha je skupina profesora Rumla, která se zabývá vývojem takových nositelů tedy těch vektorů, které vůbec nemají žádné geny, jsou to jenom virové obálky, do kterých se případně dá zabudovat ten příslušný zdravý gen, který chceme vsunout do těch nemocných buněk a právě bez té dědičné informace těch virů lze tohle to použít do ..., k takovému přenosu genů, ještě se na tom ale musí hodně pracovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dá se předpokládat, co vědě přinese rok 2010?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
Tak to je otázka už trošku snadnější, protože já sleduji, ale sám v tom nepracuji, ale sleduji s obrovským zájmem vývoj v oblasti kmenových buněk. Kmenové buňky jsou buňky, které nejsou diferencované a lze je určitými procedurami diferencovat, tak například do buněk neuronů, nebo do buněk srdečního svalu a těmi lze potom léčit například infarkt nebo poškození mozku a tak dále, říká se tomu někdy tkáňové náhrady, tak. Velký problém byl v tom až dosud, že ty kmenové buňky, které se nejlépe hodily pro toto použití, byly takzvané embryonální kmenové buňky. Ty se musely získat z lidských embryí, a to samozřejmě je velký etický problém, který já sice až tak nevnímám, ale veřejnost ho tak vnímá, nejrůznější organizace, církev například to tak vnímá a tak dále, čili je to velký problém. Japonskému badateli a dalším odborníkům se podařilo ale vytvořit ty nediferencované kmenové buňky z běžných buněk z fibroblastu, z běžných buněk, jen z tělesných buněk, to je obrovský pokrok, protože už se nemusíme zabývat těmi embryonálními kmenovými buňkami a nejenom to, máme tady buňky toho dotyčného pacienta, které nyní oni dovedou přetvořit na kmenové nediferencované buňky a potom je diferencovat místo buňky kůže nebo svalu se z nich najednou stanou neurony nebo buňky srdečního svalu a tak dále. Čili to je veliký pokrok. Já se domnívám, že ti lidé, kteří tohle to udělali a vypracovali, dostanou za to Nobelovu cenu, nevím jestli příští rok, nevím, jestli někdy později, ale domnívám se, že ta Nobelova cena za to bude udělena, a to je něco, kde já čekám v příštím roce největší pokrok.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Předpokládám, že sledujete průběh ekologického summitu v Kodani, teď má v pátek končit. Jak se díváte na takové setkání v řádu 15 tisíc účastníků?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
Tak zpravidla taková obrovská setkání nemají velký praktický význam, tady ovšem jsou to politici, kteří teda mohou rozhodovat o v tomto případě globálně, dá se říct, o těchto věcech. Víte, já jsem to zas tolik nesledoval, ale mně je celkem blízké to, že taková ta současná společnost spotřeby, která teda vede jednak k znečišťování životního prostředí, ať už se jedná o znečišťování ovzduší, vod, půdy a tak dále, která potřebuje trošku přitáhnout uzdu, abych tak řekl, samozřejmě to se nedá dělat tím, že se bude apelovat na lidi, aby to tak dělali. Žijeme ve svobodné a na zaplaťpánbůh, žijeme ve svobodné a demokratické společnosti a každý se může v rámci zákona dělat, co chce, u nás bohužel často i mimo rámec zákona, jak víme. No, a teď v té Kodani, jak je vidět, se snaží dohodnout na tom, jak omezit zejména ty skleníkové plyny, produkci skleníkových plynů. Do dneška není jisté, jak moc lidstvo přispívá k tomu globálnímu oteplování nebo řekl bych ke globální změně klimatu, ale dochází k tomu, to je jasné, že klima se mění, že se celkově otepluje a že to přináší určité problémy. Také je jisté, že lidstvo k tomu přispívá, jenom není jasný, jak významný tento příspěvek je. A já osobně bych byl proto, aby určitá zákonná opatření omezovala spotřebu, a tím pádem i omezovala to znečišťování, ale z toho, co jsem slyšel, tak se mi zdá, že to velký úspěch nebude a že prostě se to bude muset postupně, ale i výchovou například zajišťovat. Jestli k tomu dojde brzy nebo později, já nevím, ale zdá se mi, že celá ta globální záležitost oteplování a změny klimatu je natolik rychlá, že se bude muset spíš než zabývat lidstvo tím, jak to omezit, tak se připravit na to, jaké to bude mít důsledky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zbývá nám poslední minuta, my se ptáme našich posluchačů, jestli si myslí, že mohou ovlivnit produkci těch takzvaných skleníkových plynů sami. Jak byste v takové anketě odpověděl vy?

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
Tak já myslím, že ano, a já bych to trošku rozšířil, nejenom skleníkových plynů, ale obecně životního prostředí, to, čemu se říká, je to dost nejasný termín životní prostředí. Já jsem takový člověk spíš šetřivý, nemám ani čas na to nějak příliš tu spotřebu jako zvyšovat. Když jsme na chatě, my zjišťujeme, že vlastně skoro nevyprodukujeme žádný odpad, po takovém víkendu je to malý pytlíček nějakých plastů, který potom hodíme do toho kontejneru s plasty, čili dá se, já myslím, dělat hodně, každý může dělat hodně, ale znovu říkám, právě proto, že žijeme ve svobodném světě, tak je to věc každého. Já osobně se snažím opravdu se chovat tak ekologicky, jak je to jenom možné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl profesor Václav Pačes v pořadu Jak to vidí. Děkuji. Přeji poklidné Vánoce a úspěšný nový rok 2010. Mějte se hezky.

Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd, biochemik
--------------------
Nápodobně. Děkuji a na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Reprízu našeho pořadu si můžete poslechnout po třiadvacáté hodině, přepis rozhovoru najdete na www.rozhlas.cz/praha.