Jak to vidí Josef Baxa - 20. srpna

Své dotazy do pořadu můžete psát na jednoduchý e-mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Josef Baxa se v roce 1998 stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002, pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše i Pavla Rychetského. Účastnil se v letech 2000-2001 příprav a prosazení velké novely trestního řádu, založení Probační a mediační služby a v letech 2001-2002 tvorby nového institucionálního a procesního rámce správního soudnictví.
V lednu 2003 jej prezident republiky Václav Havel jmenoval předsedou Nejvyššího správního soudu, jímž je do současné doby. Jako soudce je na tomto soudu mimo jiné předsedou rozšířeného senátu a redakční rady Sbírky rozhodnutí.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se, pane doktore, vrátil z dovolené, doufám, že byla dle vašich představ.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Byla, byla určitě. Byla to klidná dovolená, taková odpočinková, nikoli poznávací a asi jsme to s manželkou potřebovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak být dnes týden nebo 10 dní jaksi daleko od dění v Česku sice není dlouhá doba, přesto přineslo to vybočení z toho běžného rytmu i nějaký odstup nebo nadhled nad událostmi, co se děje u nás, když jste si pročítal po návratu všechny ty noviny z posledních dní?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já jsem skutečně, jsem ty zprávy z domova nechal úplně stranou skoro 2 týdny, ale zase dělám to pokaždé. Ty noviny, které jsou doma potom na štůsku, si všechny proberu a ten pocit nebyl zrovna pěkný, no. Na jedné straně, na jedné straně vidíte, že těch událostí bylo dost, ale marně by člověk mezi nimi hledal něco takového, co by ho opravdu potěšilo. No, spíše pokračuje taková ta marnost. Jedna kauza za druhou a taková ... všiml jsem si i mimo jiné toho, že vlastně tak, jak máme pořád zásoby spíš těch negativních informací, tak začínáme být takový trošku otupělý a ty noviny na to reagují, že zvětšují titulky. Toho jsem si také všiml, že je větší písmo na titulcích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aha, vidíte. Je něco, co vás vyloženě potěšilo nebo naopak zaskočilo, co jste třeba nečekal, že se událo?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, nemůžu říct, že by mě něco potěšilo. Je vidět, že prázdniny mají úplně všichni, takže i novináři, i politici, takže ten veřejný prostor jaksi není naplňován tím, čím je v tom zbytku roku tolik, ale, ale že by mě něco vyloženě potěšilo, to, to říci nemůžu. Ale třeba jsem si toho při tom listování novinami jenom nevšiml.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, dělo se toho přitom hodně, myslím, že stejně nějak použít slovo okurková sezona v posledních letech nějak moc nemůžeme. Senát podle očekávání vrátil církevní restituce zpátky do sněmovny. Ta musí veto přehlasovat. Jak vy vnímáte ten vládní návrh a vůbec celý spor o církevní restituce?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, je škoda, že to je, že to je spor. Je škoda, že to je spor, protože vlastně je to jedna asi z posledních reakcí na minulou dobu. Je to v řadě vlastně těch pokusů o nápravy některých, některých majetkových i jiných křivd, ke kterým bezesporu došlo. A pochopitelně čím, čím déle nebo čím víc je vzdálena ta doba předělová, tedy od nesvobody do svobody, tak tím je složitější třeba vysvětlovat, proč ještě těm se má něco vracet a kolik se to má vracet a jestli se to má vracet a tak dále. A pak z toho vznikají ty spory. Na začátku 90. let je pořád princip jaksi restituční, pokusit se napravit některé křivdy, které učinil, učinil předešlý režim, tedy stát. A tak jak se jaksi rozhodlo svého času o tom, že se napraví křivdy směrem k jednotlivcům, tak tady ty církevní restituce byly otázkou dlouhodobě neřešenou, dlouhodobě odkládanou a je to škoda, protože teď pochopitelně je to ve fázi velice vyhroceného sporu a znovu říkám, neměl by to být spor, měla by tady být nějaká širší shoda na tom, že i v této otázce nebo v této oblasti ještě nebylo uděláno dost, takže já si myslím principielně, že má být rozhodnuto pozitivně o restituci církevního, církevního majetku a všechny ty řeči kolem toho, že na to není vhodná doba, nebo že toho majetku je příliš, nebo že s tím majetkem pak ten, komu bude vrácen, nebude umět hospodařit nebo že ho nějak zašantročí nebo já nevím co, to myslím, že by mělo jít stranou. Stejné námitky by jistě mohly padnou na začátku 90. let při té hlavní vlně restitucí a třeba to tak i opravdu v některých případech dopadlo a třeba to dopadne i v některých případech nyní, že vlastník si zkrátka neumí poradit s tím majetkem a buď se ho zbaví, anebo se, anebo bude, bude zbaven toho majetku nějakým třeba podvodným způsobem, ale to všechno nemůžou být důvody, které by zvrátily ten základní princip, že tady křivdy určité nastaly a mají být, mají být napraveny, je-li to, je-li to možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ještě, pardon, ještě možná otázka samostatná, do jaké míry, do jaké míry sama církev tím požadavkem, tím požadavkem na vrácení a možná rozsahem toho požadavku, my říkáme církev, ale jak známo, to není jeden subjekt, ale jsou to různé církve a s různým rozsahem majetku a s různým přístupem, do jaké míry její postavení ve společnosti, která, jak známo, není převážně procírkevně naladěná, to své postavení zlepší nebo nezlepší. To možná ukáže až ten konkrétní, ty konkrétní činy, konkrétní skutky, jestli ten majetek tak, jak to třeba i v minulostí bývalo, církev použije k těm veřejně prospěšným účelům, anebo jestli jenom si zajistí sama sebe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začalo rozlétání vazeb v pražském dopravním podniku kvůli jeho nevýhodným smlouvám a policie na stole 8 trestních oznámení. Podal je dnes už bývalý generální ředitel Vladimír Lich, který byl den poté na návrh politiků z dozorčí rady odvolán stejně tak jako i z funkce generálního ředitele. Co říkáte této kauze, pane doktore Baxo?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak o té kauze nemám dost informací, abych ji mohl nějak konkrétně komentovat, ale zase obecně ukazuje se, ukazuje se, že tenhle model, že města, obce jaksi vytvářejí, si vytvoří nějaké podniky k tomu, aby mohly, řekněme, zajišťovat určité veřejné služby, a to je jedno, jestli jsou to dopravní podniky nebo nějaké teplárny nebo, nebo něco, nebo něco jiného, tak na jedné straně je to jistě bohulibý záměr mít pod kontrolou naplňování této, této veřejné služby, ale na druhé straně prostě je to, je to obchodní, je to obchodní firma a musí, musí se řídit zákony jako, jako každá jiná a musí být řízena také kompetentně. No, a tady, tady většinou nastává úskalí, že v těch standardních orgánech, v těch dozorčích radách a podobně nejsou vždycky kompetentní lidé, ale jsou tam spíš jaksi zástupci, zástupci těch politických stran třeba, které, které jsou v čele té konkrétní obce nebo toho konkrétního města. A ne vždycky, řekněme, tam vykonávají ty svoje funkce kompetentně a ne vždycky tam vykonávají ty svoje funkce korektně, to znamená poctivě. No, a protože to je, zase to je jeden z těch veřejných, veřejných zdrojů, veřejných majetků, tak absence těch kontrolních mechanismů pak vede k tomu, že tam přichází policie a dělá tam ty razie a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem David Ondráčka z české pobočky Transparency International, která se podílela na právní analýze nevýhodných smluv pražského dopravního podniku tvrdí, že se jednalo o organizovaný zločin, který mířil i do vysoké politiky. Policie, jak už víme ze zpráv, celý pátek prohledávala tu centrálu. Případ dozoruje pražský vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Myslíte si, že by mohla tato kauza, potažmo i další přiblížit nebo možná i urychlit vznik speciálního protikorupčního týmu státních zástupců, po kterém právě paní Bradáčová volá?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já nevím. Tohle nemusí to mít nutně, nutně spojováno. Ukáže se, možná, že se ukáže, že skutečně na objasňování nebo na vyšetřování určitých velkých, složitých případů je zapotřebí soustředit nějaké množství odborníků s větší erudicí a zajistit tak vlastně kvalitní objasnění těchto, těchto věcí. To vždycky, tato otázka vždycky se jaksi nabízí, jestli právě pro případy určitého druhu se nemají, nemají vytvářet specializované útvary, ať už policejní nebo státního zastupitelství nebo dokonce občas se objeví i myšlenka, že by měly být nějaké specializované soudy a tak dále. Na jedné straně ty výhody z toho, že se koncentrují odborníci, že se tam koncentrují prostředky a tak dále, že ta efektivita toho útvaru, tak ta může být podstatně vyšší než u těch v uvozovkách obyčejných institucí. To tak může být. Na druhé straně nezapomínejme na to, že to nejsou jediné případy, že takové, vždycky vznik takového nějakého mimořádného útvaru mimo z těch standardních struktur může přinést i určité napětí v tom systému, problém ve spolupráci s těmi ostatními články toho systému, a také, také vždycky koncentrace na jedno místo, koncentrace lidí, koncentrace informací, koncentrace všeho může přinést vyšší zranitelnost toho útvaru, protože ten, kdo by chtěl třeba zasáhnout do jeho činnosti, nějak ho eliminovat, paralyzovat, podplatit, řekněme, nebo nějak vyhrožovat těm lidem, tak, řekněme, stačí, když se soustředí na jedno místo. Ta síla toho systému justičního v širším slova smyslu je právě v tom, že je složité ho dostat pod kontrolu celý právě proto, že je vlastně to rozprostřeno do více článků, do více stupňů. Jsou tam různé instance, opravné prostředky a tak dále. To, když vytvoříte nějaké příliš specializované místo, to může trochu být problém, ale prostě ta pro i proti vždycky, vždycky najdeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchač Ivan z Prostějova se vás mimo jiné táže, kdy asi dojde k přepracování zákonů, na které se všichni organizovaní tuneláři odvolávají, že příslušný zákon neporušili? Těžká otázka.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Těžká otázka. To zase asi na to není odpověď, že by člověk řekl nějaké datum. Ono se vždycky jaksi vytvoří taková představa, že ty zákony vlastně, které jsou, jsou nefunkční a že musí být přijaty nové, aby, aby byly funkční. Tak především musíme si uvědomit, musíme si uvědomit, že právo zpravidla nemůže platit do minulosti, takže vždycky musíme, když něco objevíme v uvozovkách nějaký prostě zavrženíhodný čin, tak musíme jaksi to konfrontovat s tím, jestli to jako zavrženíhodný čin současné právo upravuje. Pokud ne, přestože ten čin je zavrženíhodný, nedá se nic dělat, asi nelze strůjce takového činu, takového činu postihnout. To právo by měla být dostatečně abstraktní, ale zároveň dostatečně určité, aby jednak dokázalo vlastně na základě zobecnění zkušeností z minulosti předvídat všechny případy, které se v budoucnu mohou odehrát a pamatovalo na ně. Ale to není úplně jednoduchá věc, protože samozřejmě ti, kteří právo porušují, jsou velmi vynalézavý a vždycky to hledání, hledání mezer v právu se jim docela, docela daří. Nakonec zase s troškou nadsázky, z nich by byli skvělí legislativci, protože oni o těch mezerách ví a ví, které mezery by měly být tedy odstraněny. Ale k tomu asi nikdy, nikdy nedojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zločin je napřed, jak se říká.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Zločin je vždycky, vždycky napřed a teď jde jenom o to, jak, jak velký náskok mu stát a jeho instituce dovolí mít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka pro vás prostřednictvím formuláře na našich webových stránkách dvojky. Cituji: "Myslíte si, že u nás někdy budou zákony platit pro všechny?"

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, to se, tak zákon jistě platí pro všechny, otázka je, otázka je, jak jsou, jak jsou uplatňovány, jak je prosazovat, jak je prosazováno, aby zákony platily pro všechny. A to už je právě úloha institucí, které mají zákony, zákony prosazovat. Neviďme, neviďme všude hned policii nebo, nebo soudy. V řadě těch případů uplatnění zákona postačí v konkrétní instituci. Už mnohokrát bylo zmíněno, že to, co tady se nějak tak jako vytratilo, je kontrola, obyčejná kontrola. Je úplně jedno, jestli tu kontrolu provádíte nad nějakým vlastním domácím rozpočtem, anebo, nebo v soukromé firmě nebo ve státní instituci. A tady, tady se zdá, že tohle je velmi podceněná, velmi podceněná oblast, protože ta kontrola, obvyklá kontrola, ne kontrola nějakých velkých průšvihů, ale taková ta, taková ta systematická běžná pravidelná kontrola, ta vede k tomu, že se ty procesy, ty procesy třeba mohou i zlepšovat, mohou, riziková místa se mohou odstraňovat a dojde-li k nějakému problému, je to zpravidla malý problém, který ta kontrola zjistí a ta reakce nebo ten následek a reakce na ten následek nemusí být zase nějaká bůhví jaká. No, ale když se to nechá všechno být, tak jako když necháte tu zahradu zarůst tím plevelem půl roku, tak, tak pak to pletí vám dá asi, asi větší práci, než když to děláte průběžně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bývalý slovenský ministr vnitra Daniel Lipšic ve včerejších Otázkách Václava Moravce v České televizi vyzdvihoval mimo jiné zejména silný charakter. Zákonů máme v podstatě dostatek, máme i ty kontrolné mechanismy. Sdílíte tento názor?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Charakter, charakter.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Soudců, politiků.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak určitě. Charakteru není nikdy dost, by se tak řeklo, jenom problém je v tom, že ten se na žádných fakultách neučí, takže ani, ani v žádných přípravných kursech ten člověk prostě charakter buď má nebo nemá, nebo ho získá asi, asi jinde. A s tím charakterem by měl už do té funkce přicházet. Ten charakter ten nenafasuje při příchodu do nějaké, do nějaké pozice. Tím prostě musí být vybaven a měl by to být dokonce předpoklad pro to, aby takovou funkci získal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes se s doktorem Josefem Baxou, předsedou Nejvyššího správního soudu. Statistické výkazy výkonnosti a hodnocení kvality práce soudců nebo znovu zavedení majetkových přiznání, to jsou některé z novinek, které v novele zákona o soudech a soudcích navrhoval ještě bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Konečné slovo by mělo padnout v září na setkání vrcholných představitelů justice. Co vy si, pane doktore Baxo, myslíte o povinných výkazech, o přehledu a výkonnosti soudců a kvalitě jejich verdiktů?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak já myslím, že výkazy, výkazy není třeba zavádět zákonem. Zase patří to asi k tomu, co jsem říkal před chviličkou. Každá činnost musí být nějakým způsobem dokumentována a i činnost soudcovská. To je jasná věc. Jistě při vědomí nezávislého soudního rozhodování musí být přehled o tom, jaký objem případů určitého, určitého soudu přichází, jak s těmi případy se zachází, jak s nimi jednotliví soudci pracují, opravdu i kolik těch případů rozhodli, kolik jim zbývá, jestli jsou to případy staré nebo novější, jestli jsou tam nějaké průtahy. To jsou úplně běžné metody řízení soudu, které má v rukou každý předseda soudu, případně některý z jeho místopředsedů. To není něco, co by jako musel někdo zavádět zákonem. A především bych varoval, víte, on když to někdo chce zavést zákonem, tak vlastně vychází z jakéhosi předpokladu - tak a teď zjistíme, že jsou to vlastně všichni lenoši. Zjistíme, že vlastně podle těch výkazů vlastně nedělají nic, nebo ten dělá tolik a ten dělá o polovinu méně, ten dělá o polovinu více. Tyhle informace jsou velmi důležité a velmi vlastně relevantní, vypovídající na úrovni konkrétního soudu. Právě tam, kde ten předseda soudu vidí, jaká agenda tam se projednává, jak který ten soudce je zatížen, jestli, ty případy totiž nejsou stejné. Takže to je velká slabina všech těch statistik, že ty případy nejsou stejné, jak se říká, není čárka jako čárka. Případ, který soudce nejenom, že nosí v hlavě, ale i projednává třeba celý měsíc, mu skutečně zabere veškerou pracovní kapacitu a nemůže to být jinak, protože ho musí kvalitně posoudit a ty ostatní případy třeba chvíli stojí. Takže říci - aha, tenhle soudce v tuhle, tento měsíc má jenom ten jeden případ, no, to je nějaký lenoch, no to by přece bylo velmi, velmi špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě by mělo jít ale, promiňte, o kvalitu především.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No určitě. Určitě, určitě by mělo jít o kvalitu, protože, víte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak možná bych, promiňte, ještě dodala, že pokud by práce soudce byla podle toho návrhu třikrát za sebou hodnocena jako nevyhovující, tak by mohl kárný soud na návrh ministra spravedlnosti nebo předsedy soudu rozhodovat, zda je soudce způsobilý k výkonu své funkce.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, zase obvyklá otázka, kdo to bude kontrolovat? Kdo bude jaksi dělat ten závěr, že ten soudce je málo výkonný nebo hodně výkonný? To bude dělat nějací ministerští úředníci, kteří snad nebyli nikdy ani v soudní budově, natož v podatelně, natož pak aby si dokázali představit, představit jaksi něco, tu podstatu soudcovské práce. Základ je v tom, že soudy mají své vedení, mají své předsedy soudu a ti, jsou to soudci, předsedové soudci, jak známo, jsou soudci, takže jsou velmi kompetentní k tomu, aby posoudili, posoudili, jestli ten soud pracuje, jestli ti jednotliví soudci pracují a z toho pak dělali své závěry. Jistě můžeme to i srovnávat mezi jednotlivými soudy a tak dále a tak dále. Role ministerstva spravedlnosti by měla být jaksi starat se o to, jaká je personální kapacita soudů, jaké je jejich materiální zajištění. Prostě vytvářet předpoklady k tomu, aby soudy mohly soudit kvalitně a včas. To je rolí ministerstva spravedlnosti. To je to podstatné. A také samozřejmě by měli velmi pečlivě, velmi pečlivě zvažovat, pokud sami přicházejí s nějakými třeba zákonnými změnami, které způsobí zátěž soudu, nebývalou zátěž soudu nebo když někdo jiný přichází s nějakými zákonnými změnami, tak právě ministerstvo spravedlnosti by mělo dokázat analyzovat, jestli třeba tento zákon nepřinese nějakou lavinu soudních sporů a ta justice na to není personálně připravena. To je role ministerstva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo tedy a jakým způsobem by podle vás, jak by bylo vhodné a účinné sledovat, respektive hodnotit práci soudců, podle jakých kritérií?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ta kritéria musí být, musí to být kombinace jistě kvality, to se dá třeba, zase takové údaje, které k tomu poslouží, jsou, jak ten soudce, jak ta jeho rozhodnutí jsou třeba, jak ti účastníci je přijímají, účastníci řízení, jestli, jestli jsou ta rozhodnutí přijímána, nebo jestli ti účastníci s tím nesouhlasí, odvolávají se, jaká je úspěšnost, jak vlastně ten odvolací soud pak posuzuje práci toho soudce například, to je jedno, jedno z možností. Z hlediska té kvantity ten předseda soudu se rozhlédne po svém soudu a vidí, jaká je tam obvyklá výkonnost a protože je sám soudce, dokáže dobře i posoudit, jestli ta výkonnost je obvyklá nebo jestli je nějaká podprůměrná. Ale také třeba dokáže, dokáže při znalosti toho svého soudce vidět, že třeba ten soudce byl zrovna na dovolené, nebo byl nemocný, nebo má ten složitý případ, nebo více složitých případů, takže to všechno se dá dobře, dobře posoudit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka pro vás prostřednictvím e-mailu, zda si myslíte, že soudci někdy budou odpovědni za rozsudky, které vydají?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, soudci jsou odpovědní, na rozdíl od mnoha jiných rozhodnutí ve veřejné sféře soudci pod každým rozsudkem jsou osobně podepsáni, osobně ho vyhlašují, musí ho vyhotovit. Ten rozsudek existuje i po desítkách let vlastně tady je, takže ta odpovědnost bezesporu, bezesporu tady je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastavme se ještě u jednoho verdiktu. Moskevský soud v pátek vyměřil punkerkám formace Pussy Riot dvouletý trest odnětí svobody za výtržnictví, kterého se dopustily, když v pravoslavném chrámu zpívaly píseň proti nynějšímu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Západní diplomaté hodnotí rozsudek nad členkami skupiny jako nepřiměřený. Jak se vám zdá výše trestu? Jednak 2 roky v nápravné kolonii v podstatě za rouhání, to je totiž v Rusku trestný čin.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak aniž bych samozřejmě podrobně znal reálie toho případu, nebo, nebo okolnosti s ním spojené, jenom to, co asi všichni měli možnost vidět nebo slyšet v médiích, přesto se mně zdá, že tady se ukazuje, že trestní právo by nemělo být prostředkem, trestní právo by nemělo být prostředkem pro řešení takových to činů, které mohou, to připouštím, mohou pro určitou část společnosti být nepřijatelné takovéhle činy. Jistě, že část třeba věřících mohla cítit velmi úkorně, že jaksi v chrámu, který oni používají pro úplně jiné účely, najednou se odehraje toto, ale přesto, kriminalizace tohoto jednání si myslím, že je naprosto nepřípadná. To by se mělo odehrávat v rovině nějakého přestupkového práva a ne rozhodně to spojovat s odnětím svobody dokonce v řádu roků v nějakém, nějakém režimu nějaké pracovní kolonie. To je případ, jak trestní právo nemá být používáno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Zítra bude naším hostem po půl deváté Daniel Herman, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Zita Senková přeje všem příjemný den. Na slyšenou.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.