Jak to vidí Jiřina Šiklová - 16. ledna
Vzpomínali jsme na studenta Jana Palacha a ptali se mj. socioložky Jiřiny Šiklové, jaké otázky se jí vynořují v mysli v souvislosti s jeho činem. Hovořili jsme také o prezidentských volbách u nás a náladách ve společnosti.
PhDr. Jiřina Šiklová
V letech tzv. normalizace zprostředkovávala, spolu s dalšími, spojení s exilem a zasílala tam rukopisy našich autorů a zpětně vydané knížky. Za tuto činnost byla v letech l981 - 1982 uvězněna. Od začátku let 90. opětně působila na FFUK, kde založila katedru sociální práce a paralelně knihovnu Gender studies o.p.s. Nevstoupila do politiky ale komentuje současné politické události a angažuje se v nevládních, občanských iniciativách, v Kontu Bariéry, Vize 97, ČSDS, Amnesty International apod. Je členkou několika redakcí odborných časopisů v zahraničí.
"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším dnešním hostem je socioložka Jiřina Šiklová. Dobrý den.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V historickém velkofilmu Lincoln, který v klání o Zlaté glóby proměnil jednu ze sedmi nominací, Američané zdramatizovali klíčovou postavu svých dějin a zřejmě nejdůležitější moment její kariéry - zrušení otroctví. U nás se nabízí srovnání s Tomášem Garrigue Masarykem. Co bylo podle vás nejzajímavějším momentem nebo činem T.G.M.? A proč vlastně o něm nemáme nějaký velkofilm zatím?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak já si myslím, že proto nemáme o T.G.M., že měl, byla to osoba a osobnost, která vlastně, to byl nezajímavý nebo teda provokující pan univerzitní profesor až do svých nebo jeho 65 let. Pak teda, když byl odsouzen za nepřítomnosti k smrti a tak dále. No a potom po válce, vždyť to období první republiky trvalo relativně krátkou dobu a to nebyl a pak zase za komunistů nebyl nikdo horší než Tomáš Garrigue Masaryk, zase se mu nadávalo. No a teďka za těch 90, v těch 90. letech to asi nikdo nestačil natočit. Navíc si myslím, že my ty postavy nemáme tak jednoznačně, kdežto Američani, nebo my je nepotřebujeme vidět tak jednoznačně, kdežto Američani potřebují mít asi ty vzory daleko výraznější.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná taky musí uplynout až těch 150 let, protože ...
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
I to může být, ale víte, on zase věkový rozdíl mezi tím není tak velký. Vždyť Masaryk se narodil 1850. Takže to zase by tak, už mohli jsme o tom uvažovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Blíží se ta doba. Mělo by se volání po filmech o důležitých osobnostech našich ději nebo událostech, ozývat nebo vycházet také třeba od diváků, i od novinářů, historiků, pedagogů?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě. Já si myslím, že ano. Ale zase, je to degradováno třeba těch sérií těch filmů, co byly o Janu Husovi, ano, nebo o Žižkovi a tak dále. To byly velké osobnosti našich dějin. Ale ty filmy byly tak tedy monumentální, až to tak trochu lidem zavánělo propagací. Místo teda, aby to bylo chápáno pozitivně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes si připomínáme 44. výročí sebeupálení studenta Karlovy univerzity Jana Palacha. Jak vy vzpomínáte na ty pohnuté události?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já se na to velice dobře pamatuji, protože jsem v té době učila na Filosofické fakultě, dokonce se našlo, že jsem učila tedy i Jana Palacha, on tam přestoupil, ale já se na něho nepamatuji. Ale pamatuji se velice dobře na tu atmosféru, když jsme se to dozvěděli na Filosofické fakultě. Seděla jsem tam v nějakém senátu Filosofické fakulty a nikdo jsme nevěděl, kdo to je a jenom se říkalo: Je to jeden z našich studentů, což je také pozoruhodné a pak se ještě pamatuju, a to si teda pamatuju velice dobře a oceňuju nesmírně na tom Janu Palachovi, který těsně před svojí smrtí povolal z jednoho studentského vůdce, to byl Luboš Holeček, který měl jméno mezi studenty, přesto, že se neznali a řekl mu, aby teda ty další se neupalovali. A řekl mu dokonce nějaké jméno. Takže já jsem potom s tím Holečkem šla na fakultu a tam on se pokoušel najít podobně znějící jméno. A kdybych měla říct, co si já osobně myslím, já si myslím, že ani ten další nebyl. Ale, že tedy ten Jan Palach chtěl tímto způsobem dál podtrhnout, že tedy se dějou, je nebezpečí, že další studenti budou v této, v tomto postupu teda pokračovat a proto se obrátil na toho Luboše Holečka, jako na důvěryhodnou osobnost. Představa, že člověk ještě uvažuje o svých ideálech opravdu pár hodin před smrtí, tak je heroická i současně strašně smutná.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy, paní Šiklová, vnímáte dnes Palachovu oběť?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Když se to stalo tehdy, tak jsem to vnímala jako opravdu heroický čin, ale současně mi to bylo líto. No, pak teda, když jsem viděla, že 40 let prakticky nikdo o tom skoro nemluvil, pouze videožurnál, to byl tajně natočený video na, tak to jsem si jako říkala, to je škoda, že tenhle ten národ si tu smrt ani teda toho člověka nezasloužil. Proto mě překvapilo, že v takzvaném Palachově týdnu, což byl v roce 1989, tak tam, že se tolik lidí sešlo a najednou všichni věděli o tom Palachovi. To Václavské bylo každý den obsazeno, když tam prostě a přijížděli tam policajti a tak dále a esenbé teda, vodní děla, všechno možný, přesto ti lidé tam chodili. Já jsem si říkala, jak je to možné, že tady je další generace, která teda se takhle do toho promítne a tak se s tím identifikuje. Což mě připadalo velice zajímavé, hezké, obdivující, a to jsou možná ty skryté proudy v našem vědomí, které se projeví. Možná, že je to naše lepší já, o němž ani nevíme a které utloukáme takovým tím všedním životem, nadáváním a závistí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že dnešní mladí lidé tomu činu, činu Jana Palacha rozumí, chápou jej?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Víte, rozumí? Chápou to jako heroický čin, ale nechápou tu souvislost. Protože mladí lidé i na té fakultě těch znalostí o tom, jak to souviselo, mají velice málo. My jsme předevčírem v /nesrozumitelné/ mluvili tam se skupinou mladých lidí, byl tam taky Zdenek Pinc a další, kdysi tedy významní studenti a byla jsem až překvapená, jak tedy ti mladí lidé, a nehráli to, neměli důvod, opravdu ty souvislosti, ty denní souvislosti, co se smělo, co se nesmělo, nebo takové to přemlouvání těch studentů, tady nám řekněte o těch druhých, o těch učitelích to a ono, tak to vůbec nechápali. Jo, teďka třeba vyšla vynikající knížka, jmenuje se to Náměstí krasnoarmějců 2, což je dnešní Náměstí Jana Palacha, kde jsou protokoly a záznamy StB o studentech a o těch všech lidech. Ta knížka, jak jsem říkala, se čte jak pornografie. Je to hnusné. No ne, že by tam bylo něco sexuálního, ale jako je to hnusné, za jakých maličkostí a pro jaké důvody se ti lidé zaprodávali, podepisovali ty smlouvy s tím StB, nebo ty dohody a tak dále. Co tedy sdělovali, naprosté pitomosti, ten přišel, ten zase na chmelové brigádě říkal, že tam není to a to a že se tam máme mizerně a podobné věci a tak jako si člověk říká, to je dobré si toto připomenout, v čem byla ta doba hnusná. Ta redukce, nebyly banány a mandarinky, mi připadá povrchní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Filosof Jan Patočka říká, že se musíme rozhodnut, jestli jsou nějaké hodnoty, za které stojí žít a zemřít. Jaké otázky se v souvislosti s činem Jana Palacha u vás, paní Šiklová, vynořují, do jaké míry se má třeba člověk angažovat v tom, co se děje kolem něj, kolem nás?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Víte, moje maminka vždycky říkala: Udělej všechno, co pro to můžeš udělat a pak to nech na Pánu Bohu. To byl takovej povídání vždycky u nás to bylo před zkouškami nebo něco takového, nebo když jsem o něčem, na něčem mi záleželo, tak říkala: Už se nemusíš snažit dál, udělala jsi pro to všechno, co bylo v tvých silách. To mě taky napadlo v souvislosti třeba teďka s těmi prezidentskými kandidáty ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A řídila jste se tím, co vám maminka říkala nebo řídíte?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ale jo, řídila, řídila, měla jsem takový uvolnění a říkala jsem, víc už se nenaučím, víc už nedokážu, řídila jsem se s tím. Takže já se na toho Palacha také dívám tímto způsobem. Samozřejmě je to tragické. A teďka ten film Hořící keř, myslím, že za 14 dní bude mít tedy premiéru ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokonce, dovolte jenom opravu, pátek, tento pátek už.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
... tento pátek už? No, tak vidíte, tak to mám popletené, protože jsem přijela z těch Nečtin, no tak to je pravda, tak tento pátek už ho bude mít.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A tam je právě u toho filmu zajímavé Hořící keř, jednak polská režisérka Agnieszką Holland a také scénárista Štěpán Hulík, který má v občanském průkazu ročník narození 1984, takže mladý člověk, mladá generace.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, to asi mohou tito lidé pochopit trošku jinak. Já jsem ten film neviděla, ale také v něm teda prý vystupuju, jak mi bylo řečeno, protože se mě na něco tázali. Možná, že to máte jak s tím Lincolnem ano, tehdejší lidé toho Lincolna viděli mnozí jako právníka, který tedy přijímá do té vlády nebo do toho rozhodující dokonce své nepřátele, protože byli dobrý třeba stratégové válce, za, tehdá ho za to odsuzovali, dneska se to považuje za plus. Možná, že tento odstup je důležitý.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když se polské režisérky ptali, proč Češi na film o Palachovi čekali tak dlouho, to máme jako s tím Masarykem, tak řekla, cituji: "Když skončil komunismus, když přišla revoluce, tak lidi rychle chtěli na tu dobu zapomenout, protože pro ně nebyla lichotivá, pěkná, nebyly to dobré vzpomínky na sebe samé, protože vzpomínat si, jak jsme třeba byli komformní, nebo jak jsme selhali, to nemá nikdo rád." Tolik citace polské režisérky Hollandové. Co o tom soudíte?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, to je přesně to, co si já myslím také. Ano, dokud ti lidé, kteří se, jak jsem tady uváděla tu knížku Náměstí Krasnoarmějců 2, dokud ti lidé žijí, tak je to strašně, jak by se řeklo tedy, česky nebo pseudočesky "pajnlich" trapné, ano, takové opravdu bolestivě zraňující a tak, kdežto později to už to připadá jako příběh. A to asi je ten odstup, který je potřeba a věřím, že třeba ti studenti nebo ti lidé, kteří to točí a jsou narozeni 1984, tak už k tomu mohou mít tento neutrální postoj. Je to pro ně příběh tak, jako ten příběh o Lincolnovi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
První kolo historicky přímé volby prezidenta máme za sebou. Probudila se, paní Šiklová, občanská společnost?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě. Probudila. Podívejte se, kolik bylo akcí. Ano, já třeba se setkávám s tím, že lidé píšou na Facebook, vyzývají druhé, dělají různé proklamace, někdo to nazývá, že to není demokratické, ale to je demokratické. Lidé by si měli uvědomit, že demokracie je hlásání vlastních názorů a pokus o jejich prosazování. Nedemokratické by bylo, kdyby někdo támhle řekl, byl třeba zaměstnavatel a řekl: Všichni, kdo nebudou volit nebo budou volit toho a toho, tak je propustím nebo nějak jiným způsobem poškodím. To by bylo tedy nedemokratické. Nebo, když na určitou funkci mohli vstoupit jenom straníci, tedy myslím komunistické strany. To bylo nedemokratické. Ale to, že si lidé takto píší, svolávají se, je podle mě velice demokratické. Za nedemokratické, teda ne nedemokratické, má na to také právo, považuji takové ty denunciační, shazující tedy akce, ano. Třeba teďka je to ředitel gymnázia, prý výborného gymnázia, tedy je to syn Václava Klause, opravdu takovým tím způsobem shazuje jednoho z těch kandidátů, že špatně mluví. To jsou věci, které už se vytýkají malým dětem, že by si neměly utahovat a dělat si legraci z toho druhé. A víte, to není také, to také je demokratické, i toto, má na to právo. Ale ve společnosti by mělo být natolik teda povědomí, že by se ten, kdo takovýmito argumenty vystoupí, by se tak shodil, že by ti druzí řekli: No dovol, to přeci, to není společenské. Ten člověk nemá vychování.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z vlády v posledních měsících už odešlo několik ministrů. Lze to podle vás chápat jako jistý pozitivní trend v tom smyslu, že ta míra akceptovatelného podezření se snížila na minimum a že ministr odchází už při sebemenším podezření?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To nevím. Ale obávám se, že to tak ještě není, že opravdu musí ještě ukázat, co se teda stalo a pak teprve odejde. To je až ta vyšší složka toho, tedy toho demokratického myšlení, to se nehodí, já sám odejdu. To tady opravdu ještě není. A asi to dlouho nebude. A nedělejme si iluze. Teďka jsem nedávno četla zrovna tu knížku z první republiky, ono to tam také hezky nevypadalo. A když si třeba vezmete Erika Taberyho, který teda popisuje tu první půlku 90. let, Nerušit-vládneme, no tak tam máte popsáno to, že opravdu ti noví politici neměli dostatečnou vnitřní kulturu, to říci, to nebudu dělat, k tomu se nepropůjčím, nebo ta představa občanů našich, že každý, kdo jde do politiky, tak ho obviňují, to taky dostávám na Facebooku, že si nahrabal ano, nebo je tam proto, aby získal peníze. Jako kdyby ti lidé naši někdy občané, nejsou to všichni, zaplať Pánbůh, se domnívali, že jedinou motivací může být osobní zisk. Jak kdyby úplně ideály se ztratily. A to mě tedy velice vadí tento přístup a říkám si, to je asi ten bolševik nebo to bolševické myšlení v nás, že všechno se vysvětlovalo jedině třídním zájem, třídním bojem ano, on nás chce vykořisťovat, kulaka musíme vystěhovat a tak dále. Prostě ta nenávist, která se v lidech pěstovala. No, je to sice už dalších pár let, ale lidi, jak je vidět, v tom pokračují.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to kultivovat to prostředí, ať už politické nebo vůbec společnost?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak je to složité, protože za této situace mnoho lidí, kteří by byli jinak ochotni se podílet na politice, do té politiky prostě nejde. A nebude chtít, aby bylo takovýmto způsobem znevažováno, protože je to odporné. No a to bude dlouho trvat, než si lidé uvědomí, že někdo může dělat politiku s přesvědčení. Znova, když jsme tady mluvili o tom Lincolnovi, myslíte si, že on to dělal pro prachy? Já teda ne. Taktéž to většina lidí ve světě, pokud o něco usilovala, to nedělala z důvodu finančních. Ale běžně to lidé mají takto, mají tuto představu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní posluchačka, která poslala e-mail už před pořadem, se vás ptá, cituji: "Podle jednoho průzkumu, tuším z dílny CVVM, je profese poslance vnímána hůře než práce uklízečky. Čím si to vysvětlujete a jak to podle vás lze změnit?"
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak zaprvé můžu říct, že práci uklízečky znám, akorát ty poslance neznám. Ale myslím si, že je to, že povědomí a je to dáno právě tím, že ti lidé mají představu, že ti poslanci jsou tam jenom a jenom kvůli tomu, že chtějí míti více peněz a že jim jde o koryto.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kvůli tomu zisku?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Kvůli tomu zisku. Ano. Představte si, že by takto lidé se dívali na učitele nebo na vědce. No, to by každý si řekl, no tak opravdu, to je to hnusné povolání. Přitom je to tak krásné povolání. Jak ten učitel, tak ten vědec a tak dále. Ale jestliže to furt budeme shazovat, což děláme, tak asi tedy se to dlouho nepodaří zvýšit tu prestiž toho povolání. Jinak já si teda politiků, kteří jsou solidní, velice vážím. To není zaměstnání na 8 hodin denně a dokonce to skončí, i když skončí, tak i potom ten člověk je vlastně tím dál vázán a stále se o něm mluví jako o bývalém politikovi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hodně se teď skloňuje jméno Václava Klause prezidenta v souvislosti s amnestií, která vyvolala velké emoce, petice na Internetu, starostové někteří sundavají portréty prezidenta ze zdí, pře se odborná veřejnost. Sociologové tvrdí, paní Šiklová, že právě amnestie povolila jakýsi ventil přetlakované společnosti. Jak to cítíte vy?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, ventil, podívejte se, tady existuje celá řada organizací, Veřejnost proti korupci, Vraťte nám stát a tak dále, ty svolaly do Galerie DOX asi 38 těch organizací tam bylo a byly vypracovány materiály proti té amnestii. Dokázáno, že jsou amnestovány činy lidí, kteří se tedy, teď nemyslím těch drobných zlodějů, ale promiňte ani těch drobných vrahů, že to tak dávám dohromady, to se má právo amnestovat, ale teda těch velkých kauz, těch tunelářských a tohohle celého. Přitom někdo srovnává třeba amnestii Václava Havla s amnestií Václava Klause ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to srovnatelné?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
... no není, protože tam to byli amnestované zločiny nebo činy, které byly za režimu, který padl, skončil. Tak to je něco jinačího, nežli, když tady prezident amnestuje činy lidí, kteří se jich dopustili v době, kdy on byl celou tu dobu ve vládě a dokonce byl tím prezidentem. To je absurdní, to je úplně jiné pojetí. Čili tady musel vlastně ten prezident Klaus to amnestovat buď, tedy to udělal nevědomky, nebo mu to někdo podstrčil nebo aby amnestoval lidi, kteří teda nějakým způsobem získali něco a on bude chtít od nich další spolupráci. Já právě v těch Nečtinách jsem se dozvěděla, jestli to je pravda, že třeba i teda ten pověstný pan profesor advokát Kindl, co byl tehdy zapleten do těch falešných titulů ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Západočeské univerzitě v Plzni.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
... na té Západočeské univerzitě právnické, takže ten je také jeden z těch 5 lidí, kteří pomáhali a připravovali tuto amnestii. No, to je potom hodně problematické. A já tedy tomuhle dost dobře nerozumím, protože si myslím, že Václavovi Klausovi vždycky šlo hodně o to, jaká vlastně vzpomínka nebo jaký image nebo jakou pověst tedy má a bude mít. A tohle to trochu přehnal. Já bych to řekla, jako když někdo druhému plivne do polívky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru se socioložkou Jiřinou Šiklovou. Z nové studie týmu australských vědců vyplynulo, že čínští jedináčci jsou méně soutěživí a ambiciózní, méně důvěřiví, méně svědomití, méně ochotni riskovat a také pesimističtější. Co si o tom myslíte?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To je asi dobrá studie. Ne, že bych ji znala, ale dovedu si to představit, protože podobné studie byly dělány zde také. Jedináček nemá soutěž na úrovni svého, své věkové skupiny. Bývá preferován a setkává se jenom s dospělými, kteří ho mají rádi prostě proto, protože je to jejich dítě, ale nemusí se o nic tedy dělit. Určitě to tak je.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z Číny ještě jedna zpráva, možná i inspirace. Země novelizovala zákon o rodině, který nově opravňuje postarší občany žalovat vlastní děti, pokud je dost často nenavštěvují. Tak frekvence návštěv ta není určena. Jak se vám jeví tento zákon?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak mně se tento zákon zrovna nejeví dobře. Ano, zatímco tamto první zjištění o těch dětech bych brala, jestliže bude si někdo zákonně vymáhat návštěvu od svého blízkého, tak je to velice, velice špatné. Ano, kdyby s jednalo třeba o finanční částky, splácení, to bych ještě snad chápala, tohle to je dosti problematické. Představte si, jak ta návštěva potom vypadala, kdyby dítě dospělý, navštívil svoje rodiče proto, protože ho k tomu málem donutila policie. To tedy asi dobrý zákon není. Doufám, že v tom nebudeme napodobovat teda Čínu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vynucovat lásku, náklonnost ...
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Vynucovat lásku, to prostě není možné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak my se podle vás vyrovnáváme s naší stárnoucí populací? Co se týče i právě vztahu mezi generacemi?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já si myslím, že se vyrovnáváme dosti nešikovně. Protože ta společnost byla tolikrát přerušena, že ti staří lidé jsou dáváni do souvislosti vždycky s epochou, politickou epochou, která je hodnocena mizerně. A to tedy opravdu tak dneska je. Ano, jsou to lidé, kteří patřili do toho minulého režimu, a to je taky možná důvod, proč učitelé ne tak často vysvětlují, v čem tedy ten komunismus spočíval, ano, co se dopouštěl, jaké tam byly chyby a je to pochopitelné, protože ty děti by se zeptaly: A co jste dělal, pane učitelko, dělala paní učitelko nebo dělal pane učiteli v té době, o které nás teda informujete? Tak to je možná jedna z věcí, která také hraje roli. A druhá věc, že lidé na sebe upozorňují tím, že jako trvdí, my máme nedostatek, ale přece nemohu nikomu imponovat, když budu o sobě tvrdit, já jsem ubožák. Je to možné, já nic proti nemám, ale tak to je, ale jestliže budu touto formou vymáhat pozornost, a to dělá hodně starých lidí, tak to je asi stejně nešikovné, jak v té Číně, kde na to dělají dokonce zákon.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve vedení evropských velkých firem by mělo být do roku 2020 alespoň 40 % žen, to má zajistit nová směrnice. Jak se vám jeví, je to řekněme, nechci použít slovo až historický moment, pro jakousi tu rovnováhu nebo rovnost nebo spíše kontraproduktivní?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já nejsem zastánkyně těch kvót, protože si myslím, že už jsme ta vysoko a takže jsou vysoko na vysoké úrovni naše ženy, že ty schopné se dokáží prosadit. Že je to nezávislé na nějakém zákonu. A proč se domnívám, že dávat to zákonem, asi vhodné není. A jako doporučení, připomenout to. Víte, chce-li něčeho dosáhnout, tak to musím trošku přehnat a ono se to potom dostane do té roviny. Haygel tomu říkal teze antiteze a synteze, že jo, nebo amplituda a tak dále. Ono se to potom dostane do toho normálu. Čili, že se to připomíná a říká, že by to bylo dobré, to je správný postup. Ale jaksi do zákona bych to nedávala. Taky to nikdo do zákona nedává. Pouze to doporučuje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme se na to podívat i z jiného úhlu, kdyby třeba v minulosti neexistoval odpor vůči tehdejší normalitě, tak by ženy neměly třeba volební právo.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To máte pravdu, ať odporuje se, prosím, ale nebudu to dávat do zákona, že to musí být.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na závěr dnešního vydání Jak to vidí socioložka Jiřina Šiklová. Děkuji za vaši návštěvu a za vaše názory.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Taky děkuju.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se prostřednictvím radiomostu spojíme s doktorem Josefem Baxou, předsedou Nejvyššího správní soudu. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Na slyšenou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.