Jak to vidí Ivan Kraus - 6. prosince
Spisovatel, prozaik a scénarista se zamyslel nad vyprazdňováním obsahů slov a absurdních opatřeních. Mluvil i o plýtvání Evropské unie a jejím ocenění Nobelovou cenou. Řeč byla také o českém čertovi, občanské iniciativě či záchraně Ježíška.
První povídkové knihy Ivana Krause vyšly v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curichu a povídky z nich ve Westermann's Monatshoefte", kde dostal cenu za nejlepší povídku roku 1976. Po návratu vycházejí v Praze. Zde také obnovil svou spolupráci s medii.
V poslednií době píše pravidelně i pro časopis Rozhlas, internetového vulgo.net, do Pozitivních novin a má svůj blog.
"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes spisovatel Ivan Kraus. Dobrý den.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nedávno jsem slyšel takový příměr legendární tablet. Ten počítač dotykový, úplná novinka. Nevyprazdňuje se obsah slov takovým tím nadužíváním těch senzačních přívlastků? Říkám si, jak může být legendární něco, co je takovým tím novým výstřelkem technologií.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to si říkám taky, to máte pravdu, protože mohli bychom si položit otázku, jak dlouho vzniká legenda. Legenda za 3, za 4 roky, když vznikne nová mašinka? My s těmi slovy zacházíme čím dál tím uvolněněji, abych to řekl mírně. Není to jen to slovo legendární. Ve Francii mě vždycky fascinovalo, když říkali, to se tam taky rozmohlo, že něco je genial, genial, genial a já jsem si říkal, no sakra, snad geniální možná je Leonardo da Vinci, Beethoven, Mozart. My si tak jako děláme trošku vlastně kritéria, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Moto možná pak je poutavější, když dokáže spisovatel zacházet s jazykem, nacházet ta pravá slova. Máte z toho radost, když třeba vám najednou se objeví na klávesnici slůvko, se kterým už jste se dlouho nepotkal?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, určitě, určitě mám. Já si pamatuju, jak jsem jednou tady před lety, myslím, že to bylo v rádiu a tak mi to vylítlo a povídám ondyno jsem viděl... a ten partner mi říkal, ješíši, to už jsem tak hrozně dlouho a dávno neslyšel "ondyno". Občas je hezký použít i přechodníku, jo. Ne samozřejmě stále, to bylo archaický, ale ona se tím ta řeč, ten jazyk, já mám dojem, tak jako malinko pročechrá. Děl, pravil, řekl, je tam, pro psaní je tohle to myslím si hrozně důležitý, kdo pro to má jaksi smysl a koho to těší no.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pomalu se blíží konec roku a s ním nejrůznější ankety. Kdybyste měl vyhlásit soukromý žebříček o pitomost roku, já se vsadím, že by to vyhrálo některé z kuriózních opatření Evropské komise.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to bez pochyby. Já jsem se tak četl některé články a nejprve mě fascinovalo jedno z nových nařízení, kde jde o to, aby kadeřnice, tedy oficielně nenosily prstýnky, neměly náušnice, hlavně, aby nechodily v botách s vysokými podpadky neboť by mohly uklouznout ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To všechno ve vlastním zájmu.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... ano, ve vlastním a bezpečnostním zájmu. Že když kadeřnice upadne na zákaznici a tak dále, má to svou logiku a ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale, když to nedodrží, tak bude potrestána?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... jo, to nevím, to tam nestálo, ale hrozně mě to fascinovalo, když jsem si říkal aha, tak to je nebezpečný. A co třeba nějakej elektrikář, technik se šroubovákem, může se s ním píchnout, propíchnout si ruku, píchnout se do oka, bude to další opatření? A vskutku tam nejdete další věci, jako například to jsou ty kadeřnice, ale potom zjistíte, že se někdo zabývá z těch úředníků, mluvíme o byrokracii, to je toho institutu, tím, jak má být ohnut banán, jak má bejt velkej. A někdo to zřejmě kritizoval, tak ty patřiční referenti dali najevo, my to děláme proto, aby byl jaksi jednotnej standard v různých zemích ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Aby v tom nebyl zmatek.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... no a já jsem se smál, protože já vím, že za jakýhokoliv režimu banány bývaly 1., 2., 3. třídy a to si ten zelinář udělal sám. Ale jako korunu těmhle těm opatřením absurdním asi přichází taky, dává nařízení z EU, které praví, že děti do 8 let, a to mě fascinuje nejvíc, nemohou nafukovat ty pouťový balónky jinak než v doprovodu rodičů. Otázka zní, jestli by se přefoukli, nebo co by, to vybuchlo. No to trošičku pro člověka mého typu, kterej zažil mládí hodně poutí je úsměvný, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, ono to je dílem k pousmání, dílem možná k rozzlobení, ale asi to není důvod chtít Evropskou unii rozpustit kvůli tomu ne?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
A to ne, to, to já vždycky říkám, mě fascinuje to, že jsem si představoval organizaci, která udělá určitá opatření ve směru měna, hranice, volný pohyb pracovníků, bezcelní průjezd atd., atd., eventuelně energie, obrana už jaksi je v mezidobí, ale nepředstavoval jsem si, že to půjde do takových jaksi detailů a vždycky, když mě chytne fantas, tak si představuji některého toho pracovníka, který, ono to má svou logiku, on tam je a má úkol něco vytvořit a vy nemůžete na konci roku přijít s prázdným pořadačem alias šanonem, něco jste měl dodat a něčím jste se měl zabývat. Já si představím, že to takhle vyvíjí a pak samozřejmě nemůžu si vzpomenout, možná víte vy, toho angličana, existuje takový zákon, zabýval se tím jeden Brit, vyšlo to knižně, je to velmi úsměvný. V podstatě mluví o tom, že když jeden úředník cítí, že má moc práce, tak požádá vedení, aby mu přidělili dalšího a když ten druhý cítí totéž, přijde třetí. A tak to geometrickou řadou narůstá byrokracie.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Unie ale se teď nemůže dohodnout, a to je asi vážnější, na úsporném rozpočtu. Rozumíte tomu, proč tolik lpí na tom, aby europarlament měl dvojí sídlo, jak v Bruselu tak ve Štrasburku? Samotní poslanci mluví o eurocirkuse.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to, že každý měsíc se vypraví pracovníci toho, té Evropské unie a jejich asistenci naloží počítače a věci, doklady do krabic a že se vydá taková karavana do Štrasburku na dva, tři, čtyři dny, stojí 400-500 miliard euro. Jediný, kdo z toho má evidentní radost, jsou hoteliéři a hospodští ve Štrasburku. Ale když se pokusíte zabádat, proč to tak je, tak zjistíte, že už mnohokrát, zástupci mnoha zemí EU abychom byli fér, byli proti a hlasovali, jenže vždycky podle systému hlasování se připojí Valoni a Belgie a prostě Francie opět má tuto výsadu, kterou považuju za nejen zbytečnou, ale šovinistickou. Protože proč? To by potom, kdybychom ad absurdum pokračovali, tak by v Berlíně měla taky bejt odbočka, proč by berlínský hoteliér měl být ošizen o to, jako jaký jiný důvod je, cestovat a komplikovat si život?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mě napadlo, teď se hodně dělá z domova, jestli by to nešlo, že by ti úředníci byli doma, každý ve své zemi a všechno by to korespondovali?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, taky by to mohli takhle udělat. Ale oni, ono to neustále narůstá. Já si myslím, že problém dnešní EU je to narůstání toho aparátu, že je strašně mohutnej a že jaksi to vidíte i v jednání, protože pak přijde vysvětlení, my musíme mít takovou fungující Unii, výborně, pak se dozvíte, že jsou tam plány udělat vládu, plány udělat ministr. Ministr zahraničních věcí Unie, to si myslím, že je nesmyl, protože každá zem musí mít reprezentanta svýho. A tak to jde dál a dál a dál. A to je současně, v současný době myslím problém té EU.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zanedlouho představitelé Evropské unie převezmou Nobelovu cenu za mír. Bylo kolem toho spousta diskusí, spousta kritiky. Jak to vidí Ivan Kraus?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak já to vidím jako symbol, já to vidím jako symbol, i když trošku nemohu přijmout to mediální vysvětlování. Nic proti tomu, nechť je Nobelova cena udělena. Ale měli bychom být fér a vrátit se k lidem jako byl Giscard d'Estain, jako byl kancléř německý Schmidt, to je mnoho, mnoho let zpátky. Tito pánové se pokusili jako první o to propojení. A přispěli valnou měrou, zaprvé. A zadruhý, nemám rád to mediální vysvětlování, vždyť, což přebírají dnes i politologové, musíme mít tuto Unii, aby nedošlo k válkám. No tak na to mám chuť se zeptat: A co Bosna? A co Srebrenica? Co ten Balkán? A kromě toho každý školou povinný človíček ví, dneska už, že k válce nedošlo ani během minulých let, protože oba bloky, dokud existoval socialistický a ten západní byly vyzbrojeni až po zuby, takže myslím si, že to byl hlavní důvod, že nedošlo k jakési, k většímu válečnýmu konfliktu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ony ty tendence jsou i protichůdné. Co vede lidi v různých koutech Evropy k separatismu, ať už je to Katalánsko, Skotsko nebo severní Itálie? A jsou takové tendence podle vás nebezpečné?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Jsou, jsou, protože je to v Itálii, je to ve Španělsku, je v Belgii, je to ve Skotsku, je to v jedné části Tyrol, nevím teď přesně mezi Italy a Rakušany. A tam je otázek mnoho. Je to proto, že určití občánci určitých zemí mají pocit, že je to o nás bez nás, platíme aniž bychom byli jaksi dotázáni. Je to proto, že tu taky přináší k tomu problému něco ta globalizace, nebo je v tom jen obyčejný separatismus podle jazyka? Není, protože v Itálii, když jsem byl, tak jsem viděl, že už před mnoha lety ta Lombardie, ten sever, dával najevo jihu, tedy Neapolitáncům, my pracujeme, my odvádíme daně, vy ležíte na sluníčku a tak dále. Tak jsou v tom tyhle ty invektivy. Pak jsou to jazykový problémy, protože Katalánec vůbec nemluví tak jako potomek Maurů v Madridu a mají trošku jinou historii a odevždycky je tam jakýsi problém. Podobně v tom Benelexu, teda v Belgii, ale ten separatismus je samozřejmě nebezpečný a když se pak podíváte do toho německého tisku, tak tam na závěr někdo píše, jak dobře, že Češi a Slováci se dokázali mírumilovně rozejít. No, to bych předpokládal, že pokud někdo by se chtěl tímto způsobem separovat, takže to nebude tou špatnou cestou, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak jste to myslel s tou globalizací, že by se podílela na tom separatismu? Já jsem měl pocit, že právě ta globalizace potírá jinakost, ze které ty tendence si myslím vycházejí.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ale ano, ale, ale otázka je, když to vezmeme úplně banálně, to vám řekne český kuchař, že shání česnek za 160 korun kilogram, protože nemíní vařit a dávat hostům ten čínský. Ono je tu cosi, kdy ta Evropa možná funguje méně, než by měla. Protože řekněme si to jinak, proč je strach o kadeřnice, o jejich bezpečnost a proč se každou chvíli dozvídáme o tom, jak ty a ony hračky vyrobené v Číně jsou jedovaté a nebezpečné pro děti, když si ty malý je dají do pusinky a tak dále. Čili měli by pracovat důsledněji i ve jménu té globalizace, ve jménu toho volného trhu. Jiná otázka je, jsou i české firmy. Řada západních firem vyrábí v Číně, pak to přivezou do Evropy, jmenuje se Nike, je to to značkové oblečení a tak dále, ale čemu jsem nám platná lidská práva a korektnost, když se dočteme, že ta čínská paní tam šije za 3 eura denně. Čili je to asociální. Čili my ten profit, který umožníme, způsobuje asociálnost, a to by nemělo bejt, si myslím já.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A neměli bychom být víc promícháni? Vy o tom hodně víte, máte kamarády po celém světě a po celé Evropě určitě. Mám pocit, že průměrný Belgičan toho o Čechovi ví pořád stejně málo jako před pádem železné opony a mnozí Francouzi nevědí, jestli náhodou nejsme z Čečny anebo ze které části Jugoslávie pocházíme jako Češi.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, je to určitě tak, protože jsou země, oni se, ty země se liší, ale je pravda, že třeba Francie, oni už vědí o České republice, ale oni mají v sobě tu grade de la France, tu velikost té velké země, to si pěstují. Já proti tomu nejsem, je v tom kus patriotismu, je to v tom kus respektu vůči historii, ale oni jaksi, oni nám říkávali, než došlo k sametové revoluci, tak jsme spadali do území, jemuž říkali loroboriental, to mě velmi provokovalo, protože jsem si říkal, to si snad mám opatřit jiný oblek, orientální ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Orientální Evropa.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... ano a potom teprve se to přeneslo do "loroplest", východní, že jo a ve Franci můžete narazit na člověka, kterej vás bude přesvědčovat, že v jedné francouzské vesnici je střed Evropy, teprve, když mu předložíte mapu, tak u skleničky vína řekne: No jo, tak to jsem malinko přehnal, že jo, je tam tohle to a my jim zase trošku buďme kritičtí pomáháme, protože my ten patriotismus jaksi máme pořád někde ve skladišti. My nejsme schopni, podaří se nám vyhrát Davis Cup a to je v pořádku, to všude na světě, ale jsme schopni ocenit českou vědu, tu české hlavy, jsme schopni být na něco pyšní, že to pochází od nás? Já to teda osobně často postrádám.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ivan Kraus už je naším hostem. No a já jsem se chtěl zeptat na jednu věc. Včera se ukázalo, že z pekla posílají málo čertů. Čím to je podle vás?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, vypadá to, že nám došli čerti. Ale když se na to podíváte, tak zjistíte, že nám došli ne úplně, nebuďme pesimisty, ale čerti amatéři, strejda, soused, známý, přátelé, kteří se převlíknou a pro své blízké udělají někde toto vystoupení. Najednou máme čertice "Z", máme celé podniky a návštěva stojí 200, 300, 400 korun toho čerta. Oni mají masky, které už jaksi nepřipomínají českýho čerta, to mi vadí nejvíc. Mají takový masky, jako z těch scifi, takový hrozivý, opravdu bych nechtěl vidět, co ty menší děti, co to s nima udělá, co ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže hororové postavy spíš.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... ano, jestli se vůbec vzpamatujou. Protože on ten českej čert a ten českej unikát a my bysme zrovna na tohle, když už ne na něco jinýho, na naši politiku, tak na čerty a jejich tradici, bysme mohli bejt hrdý, českej čert je takovej dobráček, kterýho vykopli z nebe, protože udělal nějakej malér a teď si to má odpracovat a v tolika pohádkách se těšíme a bavíme tím, jak ho přelstí ta Káča a tak dále. Když potom jste v Německu a nebo v jiné zemi, tak vidíte, že tam je to ten "Mefištáfl", oni ten dobročert českej byl trošku naivní a tohle, hrávali ho Filipovští a Neumanové ho skuhrali. Bylo to krásný. A dneska se to dost asi profesionalizuje a zjistíte, že už jenom každá pátá rodiny dbá na to, aby teda přišel ten Mikuláš a ten čert k těm dětem a tak dále. Za mých mladých let, to je samozřejmě drahně let, to byla tradice, o který se nemuselo nijak jinak uvažovat, kdo to zařídí a kdo přijde, no.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A v čem to je? Ubývá té pospolitosti, toho, že lidé mají ochotu spolu něco sdílet, provádět, organizovat? Vy jste nedávno vzpomínal na to, jak jste byli s manželkou v malé německé vesnici, kde se všichni dali dohromady a zorganizovali tam obrovské kulturní představení.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já myslím, že máme taky takový lidi v týhle zemi. Méně o nich víme, protože my máme rádi, když média píšou hlavně tu černou kroniku, to je škoda. Je to, to je nevyváženost, ten termín bych rád použil. Já myslím, že to je tu taky a je to třeba, není to tolik ve velkejch městech, ale z druhé strany si někdy kladu otázku, netrpělivost a peníze. My prostě jsme se dost, často se setkáte s tím, že chceme všechno zpeněžit. A to rychle, pokud možno. Prosím, když někdo pečlivě léta pracuje na tom, aby si zajistil svou budoucnost, tak plně každýho chápu, ale my nevím co ještě se nedá jako za peníze provést a tak možná, a potom ti druzí lidi zas možná v denním rytmu, v tom stresu si už nevytvoří to volno. Když máte psa, tak víte, že půjdete ven, protože on to potřebuje, vykonat potřebu. Já od tý doby, co ho nemám, tak mi žena říká: Představ si virtuálního psa, já si ho představím a zůstanu sedět, jo, tak asi takhle, no.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, když jsme mluvili o nedostatku čertů, tak jsem si vzpomněl na iniciativu, která chce oživit nebo zachránit pravého českého Ježíška, tedy to pojetí toho středoevropského Jezulátka. Asi je to reakce na na jedné straně na Santa Clause a na druhé straně na Dědu Mráze, ten se zase prý vrací taky. Tak to si o tom myslíte vy?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ale no, tak žijeme v Evropě s křesťansko-židovskou tradicí. Já vůbec nevím, proč bychom neměli ctít určité věci tak, jako chápu, že muslimové mají korán, Židé mají talmo, budhisté se na to dívají zase očima Budhy, dalajlámu. Já nevím, proč by to nemělo být, nebo samozřejmě, že člověk neví, do jaké míry se to mění, ale bylo by to škoda, protože tady jsme u tradic a ty tradice, to je přece něco pozitivního, tohle předávat, to tajemství těch Vánoc, to tajemství tý odměny, jestli byls hodný, nebo nebysl hodnej, zlobils a tak dále, o předsevzetí. To všechno, ono je to taky kus pedagogiky pro ty děti, když se nad tím zamyslíme. A já si myslím, že je každá iniciativa, každá věc je dobrá, když to k tomuhle přispěje, protože my nemusíme být religiózní, viděli jsme, že jo, ono lze přestav věřit na Boha a věřit na Marxe, to jsme zažili, jo a nebo na jinou postavu, ale nemusíme být religiózní, ale měli bychom v sobě, koneckonců ten stromeček, když se podíváte na historii, není nic jinýho než pohanský zvyk, kdy se zapalovaly prostě tyto stromy. Leccos z toho do tého našich křesťanských návyků a zvyků přešlo už z pohanství a na tom není nic špatnýho, to by mělo zůstat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes spisovatel Ivan Kraus. Vyhledal jsem si takovou zajímavou zprávu, že jistá americká firma vyvinula technologii, která podle ní může zajistit, aby chléb až 60 dní neplesnivěl. Podstatou je jeho ošetření v mikrovlnném zařízení, nemá cenu to asi rozebírat. Ale chci se zeptat, lákalo by vás mít doma 2 měsíce stejný pecen chleba?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Asi ne, protože bych se taky bál, jestli to umělé opatření, víte, já bych to bral trošku jako ty džusy, vy si můžete dnes koupit mléko, který můžete spotřebovat do týdne, a pak jsem vždycky překvapenej, že můžete mít mléko na tři, na půl, na měsíc a na půl roku. A to už se mi moc nelíbí, protože si kladu otázku, nevěda, jsem nevědec, co do toho bylo nutný přimíchat, aby to mlíko prostě vydrželo ten půl roku. Kromě toho mi v mládí matka, když nám to mléko jaksi odešlo, zkyslo, tak se z toho dělal sejra, přidal se k tomu kmín a bylo to moc dobrý, to už dneska neuděláte. Protože to mléko je pasteryzované, no, dobře, to je asi nutnost, ale to by mě moc nelákalo. Já si myslím, že tak mám chleba maximálně, když se to protáhne o víkend, tak ho dáte do vlhké utěrky nebo něčeho takového a je to možný zvládnout. Jako já bych tyhle ty, ono se vždycky přijde s něčím a někdy se stává, že od nějaký rok později se zjistí, čím to sice bylo dobré, ale zároveň škodlivý jo. To jsou vlastně, k čemu to má vést? Aby se neplýtvalo tolik? To si myslím, že je někde jinde, že se plýtvá. Já jsem vždycky byl dost šokovanej v Paříži, když jsem viděl v pozdní noční hodinu, jak tam před restaurantem dávali do papírových lepenkových krabic nespotřebované bagety. Pak byla jen otázka, přijde bezdomovec nebo ne? Sám bych si to nikdy nevzal, to by bylo trapný, a tak jsem si říkal, co se s tím stane. Je to škoda. A proč vůbec, že jo? A když vidíte hromadu chleba vyhozenýho a potom následnýho dne si přečtete nějakou tu statistiku, kolik kde hladoví dětí a dospělých, tak si říká, tak to snad není dobře, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já mám takový pocit, že se pořád jako civilizace, nebo alespoň ta evropská, motáme v kruhu a souvisí to s tím, o čem jste teď mluvil a maličko se vracíme ještě k tomu tématu Evropské unie. Jsou to třeba biopaliva, vypadalo to jako úžasný vynález, teď se ukazuje, že jsme se dostali z jak se to říká, z bláta do louže, nebo z louže pod okap.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, no ono na začátku, já to bral taky tak, potom jsem jel po český krajině a od Šumavy až do středních Čech jsem viděl žlutá pole, na krajů lesů, všude žluté louky, to byla ta řepka, říkal jsem si, no, tak teda, no, tak jestli je to k něčemu dobrý, tak si budeme muset zvyknout, že ty louky už nebudou vypadat tak, jako vypadaly. Ale když se podíváte na vědecký analýzy z té doby, od Anglie do Ameriky a jiných zemí, tak zjistíte, že oni ti vědci to propočítali, zjistili, že to je neadekvátní, že prostě nejsme v Brazílii,kde je možno mít hektary, tisíce hektarů kukuřice, zaprvé. A zadruhé, že je to škodlivé pro ovzduší. Čili otázka zní, kdo to povolil a kdo se s někým neporadil? No se mnou ne, já se v tom nevyznám, ale s těmi, kteří jsou schopni se tím zabývat, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak abychom našli na rozloučenou nějakou pozitivní zprávu. Mě to nadchlo, nevím jestli jsem nebyl sám. Americká sonda Voyager 1 vstoupila do nové oblasti na okraji sluneční soustavy a je blízko tomu, aby solární systém navždy opustila. Tak ono je to trošku smutné, že navždy nás opouští, ale zase vydává se do neznáma. Je to poprvé v dějinách lidstva. Umíte si vůbec něco takového představit? Já moc ne.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Neumím a kolik let tam je?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dlouho. 35 ...
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
35 let. No, já vám k tomu řeknu jenom jedno. Nedávno nám vybuchl s ženou sporák, sám od sebe. Rozlétlo se to sklo a měli jsme ho asi 5 let a protože oprava těch dveří by byla dražší než záhodno, tak jsme museli koupit novej. Zrovna tak nám odešel kotel na topení, takže pro mě, pro človíčka, kterej se tohle to dočte, tak je fascinující, že něco vůbec funguje 30, 35 let, kdesi v nesmírný dáli a zase jsme to my lidi, něco nefunguje a nikdy fungovat nebude, to běžný a něco, a něčeho velkýho jsme schopný. Já myslím, že v týhle tý balanci je zachycenej, jsme zachycený my, celej člověk.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No ale je to přece obdivuhodné, že ...
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Je.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... se něco na Zemi vytvořilo takového, co letí někam tak strašně daleko.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, je to úžasný a nedávno jsem sledoval film a dokument o tom, jak se letělo Apollo 1, Apollo vydalo na tu svou pouť a došlo tam k technickým problémům a zamiloval jsem se do okamžiku, kdy vedoucí všech těch odborníků povolal jakési asistenty, a řekl, tak musejí to udělat manuálně. Připravte kabely, dráty, plastik, krabici, já nevím co ještě, knoflíky a oni přinesli hromadu takovejch věcí, kterýma si kdokoliv z nás opravuje doma věci, když je nejhůř a tam nahoře ty kosmonauti vyřešili tu situaci, protože všechny ty automaty odešly a nefungovalo to. Je to fascinující a měli bysme se o tom víc dozvědět.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem si myslel, že lidstvo bude slavit, že to bude až ...
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... dojde k tomu okamžiku, kdy skutečně ta sonda opustí sluneční soustavu, tak, že to bude na prvních stránkách novin, jestli budou ještě vycházet, ono to má být za dva, tři roky. Vypadá to, že ne, že nad tím většina lidstva pokrčí rameny. Jak to?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Protože nějaký čas nejsme schopni být užaslý. My ztrácíme schopnost úžasu. My máme dojem, že ovládajíce novou technologii, ovládáme všechno. Ono to vůbec není pravda. Chybí nám, děti mají v sobě úžas, malý děti. Ten v nich ještě zůstává nějakej čas, nějakou dobu a my už jsme tak dospělí v uvozovkách, že už tomu asi nevěnujeme pozornost, redakce médií to nepovažují za tak důležitý, aby to bylo na první stránce nebo druhý a my se budeme muset pomalinku zase naučit něčemu se divit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí byl spisovatel Ivan Kraus. Ať se vám daří, hodně zdraví, mějte s hezky, na shledanou.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Děkuju. Na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.