Bioinformatik Jan Pačes: Riziko pandemie hantaviru je nízké. Přesto prověřuje naši připravenost
Případ výskytu hantaviru Andes na výletní lodi u jižního pobřeží Argentiny vyvolal celosvětovou pozornost a znovu otevřel otázku připravenosti na budoucí pandemie. Molekulární genetik Jan Pačes v pořadu Jak to vidí… vysvětluje, jak vážné riziko virus představuje, proč Evropská unie aktivovala preventivní krizový mechanismus, i to, co nás o podobných hrozbách naučil covid.
Přestože událost působí dramaticky, podle molekulárního biologa Jana Pačese jde spíše o mediálně výrazný případ než o začátek globální hrozby. „Na lodi bylo potvrzeno jedenáct případů nákazy, tři lidé zemřeli a jedna pacientka je ve vážném stavu. Loď už ale zakotvila, pasažéři se vrátili do svých domovských států a nyní probíhá hlavně monitoring inkubační doby, jestli neonemocní někdo další,“ říká v pořadu Jak to vidí...
Covid jako klíčová zkušenost
Případ ale podle Pačese vzbudil velkou pozornost i mezi odborníky, a to hlavně kvůli zkušenosti s pandemií covidu-19. „Teď je pro nás důležité, jakým způsobem se z toho jednotlivé státy a jednotliví aktéři poučili a jak budeme reagovat do budoucna. Protože pandemii covidu lidstvo ne úplně dobře zvládlo,“ uvádí.
Čtěte také
Na mysli má zejména podcenění komunikace s veřejností. „Nejlépe zvládly pandemii státy, kde lidé opatřením důvěřovali a dobrovolně je dodržovali. Naopak nejpostiženější byly ty země, kde lidé nedodržovali nic, ať se nařídilo, co se nařídilo.“
Právě proto se Pačes podílí na informačním webu věnovaném situaci kolem viru Andes na lodi Hondius. „Jde o to podávat informace střízlivě, věcně a spolehlivě bez zbytečných emocí či strašení. Výrazná medializace totiž může vyvolat zbytečnou nervozitu a paniku.“
Hlodavčí virus s výjimečnou vlastností
Hantaviry patří mezi RNA viry rozšířené po celém světe, jejichž přirozeným hostitelem jsou hlodavci. Virus Andes je výjimečný tím, že se jako jediný z hantavirů dokáže přenášet i mezi lidmi.
„Jeho smrtnost je přibližně kolem jedné třetiny nakažených. Přesná čísla ale nevíme. Vycházíme jen z případů, které se dostanou do nemocnice,“ popisuje Pačes.
Čtěte také
Účinná léčba neexistuje, což ale podle Pačese platí u naprosté většiny virů. „Viry se velice špatně léčí. Nejsou živé, a proto je nemůžeme dobře zacílit. Můžeme je dezinfikovat, zbavit partikulí a můžeme s nimi bojovat vlastní imunitou,“ vysvětluje.
Zároveň ale zdůrazňuje, že virus se nešíří snadno jako například chřipka. „Není k tomu uzpůsobený. Většinou je k tomu potřeba blízký dlouhodobý kontakt. Unijní krizový mechanismus byl aktivován spíše proto, aby se vyzkoušely reakce, které jsme si jako lidstvo nastavili po covidové pandemii,“ uzavírá Jan Pačes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
