Jak to vidí Ivan Hoffman - 9. července
Bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel nám prozradil svůj názor na jmenování nového ministra spravedlnosti.
Věnovali jsme se tak plánovaným změnám justice a vězeňství, které v tuto chvíli Pavel Blažek oznámil a zastavili jsme se také u kauzy CASA a ovlivňování vyšetřování. Více v audiu.
Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.
"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Dobrý den z Prahy do Zlína.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já také přeji hezký den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Novým ministrem spravedlnosti je Pavel Blažek. Avizoval dlouhou a složitou debatu kolem novely zákona o státním zastupitelství, která se, jak známo, nelíbila části ODS a možná stála i za koncem jeho předchůdce Jiřího Pospíšila. Jak se ti to jeví?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak odstraněním, odstranění pana Pospíšila završil premiér Nečas jmenováním pana Blažka. Určitě to jedno s druhým nějakým způsobem souvisí, protože jednal rychle a toho kandidáta rychle našel, tak to by mohlo vypadat, jako kdyby, jako kdyby už ten plán měl předem. Ale já si myslím, že to tak úplně nebylo, že možná mezi kandidáty byli lidé, o kterých se už předtím hovořilo, ale jelikož je média zmínila v různých nelichotivých souvislostech, tak musel nakonec zvolit premiér jméno, které by ho v minulosti nenapadlo. Tomu, tomu odpovídá vlastně všechno, co jsme si o té výměně přečetli v médiích. Prakticky se nenašel komentátor, který by, který by to panu premiéru Nečasovi schválil, a řekl: vynikající volba, tohle to je pravý člověk na správném místě. To se teda doopravdy nestalo ani v jednom případě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co ta novela zákona o státním zastupitelství? Spadne pod stůl?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak samozřejmě, všechno bude mít nějaký průběh. Bude se předstírat diskuze, ale nakonec spadne pod stůl. S velkou pravděpodobností doopravdy byl Jiří Pospíšil odstraněn z úplně jiných důvodů, než bylo nějaké manažerské selhání. To je vidět dobře z toho, že plzeňská ODS chce tohoto naprosto neschopného manažera učinit hejtmanem a to jednomyslně. A vypadá to skoro, jako kdyby tím vzkazovali do Prahy, že mají na to prostě úplně jiný, jiný názor a tak dál.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem, udělal Petr Nečas chybu, že se, že odmítl to pozvání, on tedy asi mluvil o předvolání, nebo jak jsem to slyšel, právě na ten oblastní sněm ODS do Plzně?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Jestliže tam bylo nějakých 73 lidí a z toho 70 jich hlasovalo pro pana Pospíšila, tak by se tam ocitl asi ve velice nepřátelské atmosféře. Tak není divu, že si udělal nějaký jiný program. On polykal nesmírně hořkou pilulku, takže se ukázalo, že doopravdy, doopravdy být premiérem není vůbec závidění hodná práce. Tak on z jedné strany musí té straně nějakým způsobem sloužit a musí dělat to, co je pro něj v nějakém dlouhodobém výhledu asi užitečné. A k tomu patří také minimalizovat škody a ve chvíli, když to vypadá, že by se osamostatnilo státní zastupitelství a začalo stíhat lidi v jeho bezprostředním okolí, tak asi, asi, prostě tomu musí nějakým způsobem zabránit. Ale z druhé strany za to přinášejí osobní nějakou daň. Stává se člověkem, který, který to prostě udělal, který se pod tím podepsal, který, který to má na triku. A jak říkám, prostě tohle je zřejmě takové dilema, které, které neřešil rád. Ono je to, ono to vyplývá hlavně z toho, že celé to jmenování pana Blažka vypadalo, jako kdyby ODS neměla lidi. Najednou si vzpomněl na člověka, o kterém v minulosti říkal, že ztratil jeho důvěru. My dnes jsme v době, kdy každý si zadá jméno do Googlu a tam mu prostě vyjedou všechny zprávy, které souvisí s premiérem Nečasem a s Blažkem. A to je, to je naprostá katastrofa. On musí vědět, že všichni doma mají internet, a že každý prostě do toho vyhledávače to zadá. To znamená, že nic se nezapomene, nic nemizí. Ta paměť prostě se prodlužuje. A ví se, že vyjmenoval člověka, který zaprvé měl pověst kmotra intrikána. Za druhé prostě nikdy nic neudělal, nikdy z něho nic zásadního nevypadlo. A přesto tento člověk najednou prostě je schopným manažerem a šikovným člověkem, který má vyřešit problémy justice. Tak to, to se nestane teda samozřejmě ani náhodou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak se díváš na to, že se nový ministr chce o novele zákona, tedy o novele zákona o státním zastupitelství radit kromě jiných i s někdejší nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou, která bývá spojována s takzvanou justiční mafií?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To, co všechno on řekne v těch prvních dnech, kdy jednání je namířeno, jsou na něj namířeny reflektory, a kdy prostě celá ta kauza ještě zajímá média, není příliš důležité. Určitě řekne to, co ho nejméně poškodí, nebo se o to alespoň pokusí. Ale podstatné je, jaké budou výstupy, co se stane, co se stane posléze. A to, na to si budeme muset teda několik, několik týdnů, měsíců a možná navždy počkat. To uvidíme.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kolik by sis vsadil na to, že Pavel Blažek jmenuje po té dnešní schůzce s Pavlem Zemanem vrchní státní zástupkyní v Praze Lenku Bradáčovou?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Nevím. Vůbec si to neumím představit. To je, to je pro mě, jako kdybych věštil z křišťálové koule.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co si myslíš o údajné tajné schůzce před třemi týdny v sídle protikorupční policie, na které měl být podle týdeníku Respekt kdosi zastupující Ministerstvo financí a nadřízení vyšetřovatelé kauzy CASA?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak já jsem to také zaregistroval tuto zprávu. Myslím, že to přinesl týdeník Respekt. Tomu bych docela věřil, protože vím, že naši kolegové, kteří pracují v Respektu, jsou prostě dobře, dobře informováni, většinou teda mají přístup k informacím, které se nakonec ukážou jako pravdivé. To znamená, já si myslím, že k takové schůzce došlo. Já si myslím, že běžně u nás dochází ke schůzkám lidí, kteří by se sice potkat nikdy neměli, ale, ale potkávají se, protože to prostředí je malé, každý každého zná. Kříží se i jednotlivé, jednotlivé zájmy a vždy to bylo tak, že lidé, kteří byli u moci, prosazovali ty své zájmy všemi možnými prostředky. Hlavně když na to společnost nebyla citlivá. Ve chvíli, když se o takových schůzkách začíná hovořit, a když lidé, kteří by se potkat neměli, se potkají, a dovídáme se to, tak teprve se může, může něco na té zavedené praxi začít měnit. Já neříkám, že to bude ze dne na den, ale už třeba příště si ministr Kalousek dá pozor, když bude někomu radit, co má a co nemá dělat. Do teď nemusel. Já si představuju, že takových schůzek, jako je ta, o které se mluví, byly v minulosti stovky a tisíce. A nejhorší na tom bylo, že nikoho ani nenapadlo, že by mu to mělo vadit. Dochází k jakési osvětě. Ta společnost se probouzí a to by se nestalo, kdyby všechno fungovalo, a kdyby ta společnost normálně, normálně provozuschopně fungovala. Ale ve chvíli, když každou chvíli vidíme, že je nějaký problém, že něco nefunguje, tak se teprve začínáme pídit po důvodech. A zjišťujeme, že tady procesně se dějí, dějí různé zrůdnosti a věci, které by se dít neměly. A začíná nám to teprve teď vadit. Ale to je asi normální.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Miroslav Kalousek se prý obrátí na Generální inspekci bezpečnostních sborů, aby prošetřila jeho telefonát vyšetřovateli Jiřímu Mazánkovi, podle kterého mu měl vyhrožovat, že u policie skončil. Ministr financí to tedy popírá. Máš na to nějaký názor?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, ještě by měl jít na hlavní nádraží si stěžovat.
/ Reklama /
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme za sebou díky svátkům prodloužený víkend. Na kolik si podle tebe lidé uvědomují význam svátků. Nejprve tedy odkaz věrozvěstů Cyrila a Metoděje?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak určitě si to především připomínají Křesťané, to je asi samozřejmé. Ale já si myslím, že v historii je takový neustálý pohyb. Některé věci, které se v minulosti považovali za velmi důležité v historii, a ke kterým byly, se konaly poutě, scházely se obrovská množství lidu. Pak v jiném období byly jakoby zapomenuty, ale zase znovu se význam některých lidí a některých událostí po letech vynoří jako taková ponorná řeka. A já si myslím, že Cyril s Metodějem byli pro nás a pro naše nějaké kulturní kořeny, které jsme zde zapustili už dávno před lety, anebo naši předci, nesmírně důležití. Nešlo jenom o to, že s nimi přišlo písmo, a že vlastně nějakým způsobem kultivovali tu společnost. Ale oni doopravdy byli ti, se kterými přicházel úplně nový pohled na smysl člověka zde. S nimi přišla víra. A to je, to je věc nesmírně důležitá. Jenom, jak říkám, pro některé generace to, že přinesli tento odkaz, je taková samozřejmost, že ani nad tím nepřemýšlejí. Pro jiné je to věc zbytečná, která ztratila smysl. A to se stále podle mě proměňuje. A já mám dojem, že teď se jejich význam v této době opět zvyšuje. Teď je daleko důležitější, že kdysi přišli, než to bylo, dejme tomu, před 15 lety. A to také souvisí s tím, jak se proměňuje společnost. A ta pokaždé potřebuje nějakou i nějakou morální vzpruhu nebo nějaké duchovní ukotvení ve chvíli, když vidí, že vlastně všechny ty hodnoty, na kterých byla postavena, a které měla za samozřejmé, se rozpadají. A ta společnost nedrží pohromadě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme tu mail. " Vážený pane Hoffmane, arcibiskup Graubner pravil na Velehradě, že církev nemůže ani dnes se vším, co Hus kázal, souhlasit. Není nakonec pro dnešní institucionární církev Hus stále tím vnitřním nepřítelem?" Ptá se Jindřich.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já nevím. Já si myslím, že o Janu Husovi bych řekl něco podobného, jako před chvílí o těch věrozvěstech. On z jedné strany byl vnímán jako člověk, který ukázal, že křesťanství, anebo že církev má prostě chyby, a kvůli němu mnoho lidí církev zatracovalo. Přitom Hus byl podle mého názoru velice vzorným křesťanem, který, který církvi naopak prospíval, který přinášel znovu, řekl bych, ty staré ideály do těch zkostnatělých struktur, které, které se vlastně přizpůsobovaly momentálním potřebám. Jestli on byl něčím jako kacířem, tak tím, že šel proti zavedeným dobovým zvykům a znovu se vlastně vracel ke kořenům. To znamená, já nevím, co tím pan arcibiskup myslí, ale, ale já si myslím, že Hus je velkým, řekl bych, darem pro církev, nikoliv problémem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to říká Ivan Hoffman, náš dnešní host.
/ Reklama /
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme zase k aktualitám. Evropský parlament odmítl mezinárodní smlouvu proti padělatelství ACTA. Hodně se o ní diskutovalo. Co myslíš, dalo se to čekat, tenhle ten výsledek?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No asi dalo, protože ve skutečnosti šlo o dohodu, kterou v kuloárech předtím poměrně pracně a ve velké tajnosti vylobbovali obchodníci. Ta dohoda sice se tvářila, že slouží k ochraně duševního vlastnictví, ale ve skutečnosti měla chránit byznys a to na úkor svobody internetu. A to je strašně citlivá věc. Internet v dnešní době je centrem všeho. Bez internetu doopravdy si vůbec neumíme představit chod společnosti. No a tam je najednou, cokoliv se udělá, předmětem obrovské pozornosti. A politici, kdyby prostě s touto smlouvou souhlasili, a nakonec by se to promítlo do, do nějakého uživatelského nepohodlí nebo do nějakých problémů jednoho každého uživatele prostě této globální sítě, no tak to by, to by, to by jim prostě neprošlo. To znamená, že i kdyby rovnou s některými myšlenkami v té smlouvě souhlasili a ta hlavní myšlenka teda, o kterou se to celé opíralo, je, že krást se nemá, tak i za těchto předpokladů ta škoda, která by se ochranou duševního vlastnictví uskutečnila, by byla daleko větší, než přínos. To znamená, já si myslím, že ti poslanci neměli jinou možnost. Zajímavé je, jakým způsobem kdo hlasoval. Když jsem se díval na takový seznam, myslím, že to je na Britských listech, tak tam je prostě vidět, jakmile někdo má za jménem ODS, tak se hlasování zdržel. Jakmile má jakoukoliv jinou politickou stranu, tak hlasoval pro zrušení teda té smlouvy ACTA. Bude to asi souviset s tím, že celý jeden parlamentní klub prostě pravicový přijal takový názor, že sice teda tu dohodu nezatratí, ale z druhé strany ani, ani proti ní nebudou bojovat, protože vlastně předtím zřejmě ji prosazovali, tak by to byla příliš rychlá změna tváře, nebo tak nějak. Ale i ti, kteří v minulosti posazovali tu smlouvu, tak se toho hlasování zdrželi.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jan Svěrák, tedy předseda "apra", tak ten se nechal slyšet, že si myslí, že celou tu smlouvu u nás četli tak dva lidé. V každém případě otázka zní: jakým způsobem ale chránit duševní vlastnictví? Protože, když bychom to vzali do důsledků, tak pak přestanou vznikat u nás filmy, protože nebude z čeho je zaplatit, budou-li si je lidé chtít jenom stahovat.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ale to určitě, určitě takovéto problémy budou. Já vím, že se to řeší i s knihami a vlastně toto médium, které přichází, má samozřejmě obrovský vliv na dosavadní zvyklosti a dosavadní praxi. Prostě ten svět se najednou dramaticky mění, protože, protože ty informace se šíří nesmírně rychle. A teď je otázka, jestli lze ještě docílit toho, toho stavu, který byl před, před internetem. Anebo jestli je potřeba na novou situaci nově zareagovat jiným způsobem financování věcí, jiným způsobem, jak se na nich vydělává. Zatím je to teda tak, že není to ani tak, že by člověk, který sám něco vymyslí, měl z toho nějaký velký profit. Ten jeho nápad se dříve nebo později dostane obchodníkům, kteří teprve na něm vydělávají. Proto také zatímco ti tvůrci jsou většinou svobodomyslní, a také nikdy nebývají bohatí, tak vlastně lidé, kteří od nich ty nápady kupují, tak ti teprve na nich zbohatnou. A ti udělají všechno proto, aby prostě se jim, prostě aby k nim ty peníze připluly. Proto já jsem zmínil, že to je dohoda, která měla chránit obchodníky. To, že bude do budoucna nutné počítat s tím, že je zde médium, které není možné uhlídat, které šíří myšlenky, nápady na všechny strany a ke každému, to tak prostě už zůstane. Teď jde o to se této situaci přizpůsobit, nikoliv tu situaci zvrátit. Protože podle mě už to zvrátit nejde.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Finsko je připraveno odejít z eurozóny, pokud by se ukázalo, že bude muset platit dluhy ostatních členských zemí. V rozhovoru s ekonomickým listem Kauppalehti to řekla ministryně financí Jutta Urpilainenová. Jak je ti to zní od představitelky jedné z mála zemí Evropské unie, která má hlavní úvěrový rating stále ještě na nejvyšším možném stupni AAA?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Všechno je k diskuzi. Když jde o peníze, tak je na místě ostražitost vždy a všude. Pokud jde o Finy, jim se úplně klidně může stát během krátké chvíle to, co se stalo Řekům. To doopravdy vůbec nezávisí na nich. To, jestli někdo má pocit, že oni vzorně hospodaří, tak, tak to je iluze. Prostě si je jenom nevybrali spekulanti k tomu, aby je oškubali. To je prostě strašně jednoduché. A já se omlouvám, že to takhle batagelizuju, ale to je jenom jako přeháním kvůli kráse trochu jo. Finové samozřejmě jsou jiná mentalita, než jsou Italové, než jsou Řekové. Nemají tam prostě slunko, jsou pracovití, jsou uzavření do sebe. Nemají takovou vůbec ani tendenci žít na dluh. Finové jsou doopravdy jako zvláštní v něčem, v něčem by nám měli být jako vzorem, ale v něčem bychom se jim nikdy nepřizpůsobili. Jsou trochu jiní. Ale zase v zásadě, pokud jde o peníze, tak ty jsou dnes globální a je úplně, je úplně jedno, kde člověk žije. Prostě stále se nachází v té globální vesnici, a která je řízena, řekl bych úplně odjinud, než je z Finska. No to, to oni nestojí mimo. Ale je jasné, že by mohli se mimo ocitnout, a pak je otázka, co tím získali. Oni by třeba nemuseli na něco přispívat, ale tím, že by se odstřihli od eurozóny, tak to by taky něco stálo. A já nevím, jestli to mají Finové ještě spočítané a jestli proste lze jít takhle proti větru, anebo proti proudu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V tomto kontextu je zajímavé, že téměř polovina Němců je prý ochotna vzdát se části národní suverenity a předat ji centralizovanému úřadu v Bruselu, pokud by to znamenalo, že v Evropské unii zavládne větší finanční stabilita. Je to tedy výsledek průzkumu veřejného mínění. Teď čtvrtého až pátého července, kdy se ptali asi tisícovky Němců. Tak máš na to názor?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak každý chce stabilitu, to je jasné. Jenom jde o to, jakým způsobem té stability lze dosáhnout. A do jaké míry tím, že prostě bude nějaká centrální instituce, mít šanci rozhodnout nějakou dílčí věc, tak jestli toto prostě přinese stabilitu. V tom může být to rozhodování Němců výsledkem spíše toho, co vidí v televizi a co čtou v novinách, než nějaké jejich racionální úvahy, protože představit si taková řešení, která by doopravdy vedla k cíli, to z těch tisíce lidí, kterých se zeptali, bude jeden jo. Prostě ostatní jsou zvyklí takový, jaký je. Jak ho vidí kolem sebe. A udělají všechno proto, aby co nejdéle vydržel tak, jak ho znají. Ale on funguje blbě jo. Prostě on funguje špatně a tady se 999 Němců z toho tisíce prostě mýlí. A ve chvíli, když se to změní, tak během týdne si řeknou: jak jsme mohli v takovou absurditu vůbec věřit takovou dlouhou dobu. Tak to vždy je. Ale než dojde k té změně, tak všichni budou dělat všechno proto, aby se nic nezměnilo, aby i do budoucna o tom, co se děje, rozhodovaly trhy. No a to je, když se řekne trhy, tak nikdo neví, co to je.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď mám takovou přízemní otázku, nebo spíš přízemní téma. Poslouchej. Kráter v propadlé vozovce na Evropské třídě v Dejvicích je prý přímo nad razícím štítem metra. Tak to už je vlastně underground. Ačkoliv Metrostav tu souvislost odmítá, tak ptám se na tvůj laický odhad. Může to být náhoda?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Víš co, Metrostav nemá chybu. Já čekám, že když ještě o nich párkrát řekneme, že to bylo právě nad tím štítem, a že to způsobili oni, tak že se budou soudit za poškození dobrého jména a za ušlý zisk. Tady hlavní problém je v tom, že říct pravdu, anebo přiznat chybu by bylo neprofesionální. My žijeme v době, kdy si firmy najímají profesionály, aby optimalizovaly jejich mediální obraz. To znamená, má se za to, že lhát a zatloukat je užitečnější než chyby přiznat. A kdo tak učiní, tak je buďto slaboch anebo hlupák. To znamená, Metrostav nemá jinou možnost, než do poslední chvíle tvrdit, že ta díra je někde jinde a že oni tam nebyli a že všechno bylo jinak. Mě to ale jako docela vadí jo. Já bych rád žil ve světě, kdy když někdo udělá chybu, tak řekne: promiňte, mrzí mě to, udělal jsem chybu. Ale rád bych žil taky ve světě, když lidé tomu, kdo přiznal chybu, řeknou: no jo, tak to se stane, tak snad si příště dají pozor a nebudeme je kvůli tomu soudit a nebudeme je kvůli tomu podceňovat a brát je za hlupáky, protože se přiznali. To je totiž na dvou stranách. Ten Metrostav je do té situace anebo jakákoliv jiná firma stavební, kdy prostě odmítá říct pravdu, vlastně vehnán tím, že žije ve společnosti, která prostě upřednostňuje účelovou lež. Ve společnosti, která žije ve lži prostě nezbývá, než lhát. To prostě takhle to vypadá. A ten, kdo se tomu vzepře a rozhodne se, že bude říkat pravdu, tak musí počítat s tím, že bude vnímán, že je nějakej divnej.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No ale připusťme, že to je opravdu třeba souhra náhod a.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Není, není.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nevěříš?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To způsobil Metrostav, to je jasný.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
15 let po ničivých povodních na Moravě opět sledujeme zvláštní rozmary počasí, jak to na tebe působí?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je to tak, že my žijeme v oblasti, kde vyhlížíme vodu. A prostě máme tak sucho, že nemají ovečky co jíst. A koza se na nás dívá vyčítavě. Ale jsou jiná místa, kde už teď je tak podmáčená půda, že stačí malý déšť a bude katastrofa. Podívá se člověk o kousek dál a situace je úplně jiná. Takže doopravdy já si teď neumím představit, že někde vyhlížejí, se dívají k nebi prostě s obavami, protože u nás nějak žádný problém zatím necítím. Spíše naopak. Ale asi je užitečné si vzpomenout na ty situace, které v minulosti byly, na dvě velké povodně. Jedna byla na té Moravě, tomu je asi 15 let. Teď jsme si připomínali takové výročí. A brzo si připomeneme výročí těch katastrofálních povodní, které postihly Čechy. Ono to prostě přišlo potom jako přes kopírák o kus dál. A zvláštní je, že já, když na tu dobu vzpomínám, tak si uvědomuju, že z jedný strany to byl obrovský malér. Mnoho lidí utrpělo šílené škody, ale z druhé strany vůbec si nepamatuju, kdyby si byli lidé jako jeden druhému bližší. Jo, prostě to, že se na sebe můžeme spolehnout, to vlastně jsme zjistili až díky tomu, že se stalo něco, s čím jsme si neuměli jako jednotlivci poradit. A takové zjištění, že když se něco stane, tak že se na sebe můžeme spolehnout, má vlastně v dnešním světě obrovskou váhu. Jinými slovy, ta povodeň přinášela i nějaká, nějaká pozitiva. Ale samozřejmě by ji kvůli tomu nepřivolával, to je jasný.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl v pořadu Jak to vidí Ivan Hoffman. Příště se už uslyšíme za 14 dní, tedy v pondělí 23.července. Na shledanou.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Moc se těším, hezký den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude naším hostem ekonomka Ilona Švihlíková. Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech následujících pořadů. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.