Jak to vidí Ivan Hoffman - 6. února

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Dobrý den.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Přeji hezké ráno.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak zima viděna nebo cítěna ze Zlína?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak tady je strašná zima, ale dá se to vydržet, když člověk není venku déle než 5 minut, tak pak se jde někam ohřát.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Navzdory mrazům se leckde demonstrovalo v tom posledním týdnu, ať už v Rusku proti Putinovi nebo na podporu Putina, v některých českých městech proti smlouvě ACTA, která prý omezí svobodu Internetu, v Praze před syrskou ambasádou proti Asadově režimu, v Plzni proti rušení právnické fakulty a na Slovensku proti Gorile. Co z toho tě zaujalo nejvíc?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Všechny, všechny ty demonstrace jsou zajímavé, každá z nějakého jiného důvodu. Některým člověk rozumí víc, některým méně, ale co mají společného, je možná právě ten mráz. Tak normální je demonstrovat, když je venku hezky, jo, když se člověk při tom ohřeje, když si udělá výlet a ne když mrzne a jde mu o hlasivky, anebo o život, to znamená, že zřejmě tyhle ty zimní demonstrace věští docela horký rok, protože jednou přijde hezky a pak se těch lidí sejde ještě víc. Zřejmě atmosféra nějako houstne, asi se ve společnosti nahromadily problémy, které, které prostě už lidi začaly zlobit. Asi, asi přetéká takový nějaký pomyslný pohár. Uvidíme, co z toho bude, ale, ale tyhle ty mrazivé demonstrace jsou předzvěstí něčeho, něčeho dalšího a něčeho horšího.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když to člověk domýšlí, tak ho až zamrazí. V jednotě je síla, tak to bylo heslo, které často zaznívalo na demonstraci v Bratislavě a podle serveru sme.sk prý ta atmosféra v mnohém připomínala listopad 1989. K čemu podle tebe mohou vést ty protesty Slováků proti korupčnímu chování politiků?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, já samozřejmě, když se na to dívám, tak první, co mě napadne, je, že takového kostlivce, jakým politikům vypadl ze skříně na Slovensku, mají politici i u nás. Mají je všude. To je, to, proti čemu se tam bouří, to jsou, to jsou podezření a velmi vážná podezření na základě úniku šetření tajných služeb, že politici spolu s investičními bankéři, anebo, anebo s finančníky, můžeme říct, se domlouvali na způsobu dělení kořisti, kdybych to tak měl říct. Povídali si o tom, jak, jak, jak, co politici udělají pro finančníky, co finančníky jim dají odměnou. A tohle to je věc, která v minulosti nebyla příliš, řekl bych, sledovaná. Veřejnost měla za to, že je zcela normální, že si politici povídají s velkými průmyslníky, s bankéři a že to všechno dělají proto, aby výsledkem nakonec byl náš blahobyt. No, jenomže v okamžiku, když přijde krize a lidé si uvědomí, že vlastně takovéto kamarádství, taková ta družba mezi politiky a finančníky je vlastně pouze v jejich vlastním zájmu, že my z toho ne že nic nemáme, ale naopak, že to plodí problémy, tak se vlastně to, co kdysi lidi až tak neštvalo a nemrzelo, nebo čím se tolik netrápili, tak dnes kvůli tomu v mraze vyjdou do ulic a zuří. Na tom je ještě zajímavé i to, že na Slovensku se hovoří o tom, že tu klidnou demokratickou rozumnou demonstraci nakonec jakoby pokazila parta nějakých výtržníků, kteří, kteří, a chuligánů nejlépe fotbalových, kteří potom v té atmosféře se snažili dobýt parlament a vytrhnout bránu a tak a muselo se proti nim použít vodní dělo a tak dál. To je sice pravda, ale že to není integrální součást toho demokratického protestu a té demokratické diskuse, ale je potřeba si uvědomit, že až když dojde k takovým to násilnostem, začnou to politici brát vážně. Začnou si uvědomovat, že se něco děje. Dokud se nepoužije vodní dělo, tak stále nejde ještě o nic, jo. Je dost úplně jedno, proti komu se použije, z jakého důvodu, v které chvíli, jestli je to správně, anebo, nebo jestli je to policejní brutalita. To je signál, že už je potřeba věci brát vážně. To znamená, ty protesty na Slovensku se dotýkají i nás, protože se vztahují ke stejnému problému, jak naložit s mocí, jakým způsobem demokraticky zvolený politik má komunikovat s lidmi, kteří mají peníze a moc, jestli v zájmu občana nebo ve svém, nebo v zájmu těch, se kterými komunikuje. To máme, to máme úplně společné. A rozdíl je jenom v tom, že, že na Slovensku už se dostali do další fáze, do fáze, když už prostě je potřeba mít připravené na lidi vodní dělo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, došlo to tak daleko, že se poslanec za hnutí Obyčejní lidé Ivan Matovič a poslanec za SNS Rafael Rafaj prý navzájem škrtili kravatami v parlamentu. Předčasné volby budou 10.března a asi to, co nás do nich čeká, nebo hlavně Slováky, bude dost zajímavé.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Bude, protože tam momentálně přicházejí na scénu úplně nová hnutí, která už se distancují vlastně od politiky, která se distancují od toho typického stranického systému a třeba je zajímavé, že když si člověk naladí nějakou slovenskou televizi, tam co chvíli vidí reklamu na, na Hnutí 99 procent, což je připomínka takové té myšlenky, že není úplně normální, když svět slouží zájmům 1 % a těch 99 % na ně potom pracuje, a to je myšlenka, která už se z Ameriky rozšířila, jak se zdá, do Evropy a toto hnutí, které, kde jenom lidi řeknou, že já jsem taky 99 %, takové sugestivní klipy jsou to předvolební, tak, tak už dnes atakuje hranici zvolení do parlamentu. To kdysi nebylo možné. Kdysi lidé dlouho prostě si museli zvykat na nějakou politickou stranu, museli k ní mít nějaký vztah, znát její program, ztotožnit se těmi jejich návrhy, s tím co, s tím co prostě nabízejí a jak chtějí řešit společenské problémy. Dnes se zdá, že to znechucení politikou je tak velké, že, aby vznikla nová strana a nová parta lidí se dostala k tomu, že mluví do věcí veřejných, je potřeba strašně málo. Na jednu stranu je to možná dobře, konečně se mohou teda změnit ty stojaté vody a vyměnit ty zkorumpované elity, na druhou stranu je to hrozné riziko, protože co, co o nich ti voliči vědí, kde mají jistotu, že nejsou úplně stejní, anebo že nejsou třeba ještě horší. Kde mají jistotu například, že nejsou hloupí, jo. Prostě to, to je, je to strašně zvláštní doba a nebezpečná a i plná nadějí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a co je hezké, že příslušníci tajných služeb mají takovou fantazii a ty spisy pojmenovávají nápaditě, třeba Gorila nebo Sasanka? To dává potom prostor lidové tvořivosti.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Mně se to moc nelíbí, já tomu totiž nerozumím. Kdybych tam žil a když se ten výraz použije 50krát, tak to už člověk s ním normálně nakládá, ale já vlastně stále nevím, co se tím, co se tím myslí a mně to nedává nějaký smysl.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ani ty banány, které se hází jako, jako.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Přesně tak, těch mi dokonce přijde i škoda, ale tak možná by se za nějakou agitaci, když jsme na to kdysi museli stát fronty, tak, tak ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My se obvykle tak obracíme za tím posledním uplynulým týdnem, ale kdybychom rekapitulovali leden, tak můžeme konstatovat, že nikdo sociální dávky nedostal vůbec, někdo dvakrát. Toho ministr práce Jaromír Drábek uklidňuje, že dávky vracet nemusí, má prý zkrátka jaksi předplaceno. Jak na tebe působí zavádění sociální reformy a ty zmatky, které jí doprovázejí?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ještě dneska ráno, než, než jsem jel do Zlína, tak jsem si otevřel e-mail a to jsem asi neměl dělat, protože mě tam čekala taková zpráva informatiků z úřadu práce, která se šíří po internetu a někdo mi to poslal. Já jsem se do toho začetl, je to 13 stránek. Já nejsem na informační technologie žádný expert, ale, ale doopravdy mě to, mě to zaskočilo, protože zdá se, že to, k čemu došlo na, na ministerstvu práce a sociálních věcí, není obyčejná chyba, není to jenom nějaká zbrklost, ale že se tam doopravdy ve velkém kradlo, jo, protože ty informatici říkají, že ten systém, který byl zaváděn, byl zaváděn za takových okolností, že lidé, kteří tam pracují, byli z toho úplně vyčleněni, s nima se prostě ta nová parta, co přišla a ovládla to ministerstvo, přestala bavit a všechny technologie, nápady prostě konzultuje s lidmi z venku, s lidmi z byznysu a zdá se, že prostě se tam vyvádějí peníze ven. Já, když si něco takového přečtu, tak naštěstí mám na to takovou obranu a vzal jsem si do auta CD od Roda Stewarta, kde je /nesrozumitelné/, to je prostě něco, čím se já uklidňuju, protože to je tak něco úplně jiného, že teď spolu můžeme normálně komunikovat. A byl jsem ráno docela, docela z toho jako znechucen a rozrušen, protože, protože já jsem si myslel, že úplně stačí, aby ten ministr Drábek prostě odešel, že tím by se celá věc vyřešila. A já začínám mít pocit, že to nestačí, aby odešel, že by měl být trestně stíhán.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Senátor Jaromír Štětina přirovnal ministra Drábka k Josefu II. a k jeho reformám. Ani ty prý nepřicházely hladce. Zastal se Drábka s tím, že by měl dostat delší čas a teprve prý, když systém nebude fungovat do léta, tak by měl za to nést odpovědnost.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To je ten systém, kdy prostě lidé, kteří mají odpovědnost a kteří rozhodují o velkých penězích, ale tady i o osudech lidí a o ochraně osobních dat, protože tam má polovina lidí svoje data, která zmizí, anebo dostanou se k lidem, kam by asi neměla, tak tito lidé prostě zlehčí, řeknou, že se nic neděje a že, že to nějak dopadne, že se to vyřeší, že vlastně ani žádný problém nenastal. Když vidí, že už to nepomáhá, že tohle nefunguje, že tohle PR je na nic, no, tak potom odvolají dva, tři lidi a řeknou že, a pokračují v takovém tom zlehčování. A když něco doopravdy nefunguje a je v tom, je v tom teda vada, lidi, lidi se bouří, musí chodit o víkendech pracovat jenom kvůli tomu, že někdo něco neodzkoušel, anebo, nebo koupil, koupil něco, co je pitomé a nehotové a vzájemně si spolu nepovídá, no, tak to, to není možné brát tak, že to, že to jenom zlehčuje. Ten člověk nezlehčuje, on normálně lže. On prostě nechce vidět ty problémy, které už nastaly a které jsou, tvrdí, že nejsou, no, tak ten tam doopravdy teda nemá vůbec co dělat. A člověk, který se ho zastává, tak činí z nějakých špatných důvodů. Já teda pana Štětinu z minulosti znám, já jsem ho vždycky tak jako docela považoval, ale, ale musím říct, že mu, že mu naprosto nerozumím.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem se musel ubezpečit, že je dnes opravdu 6. února, nikoli 1. dubna, když jsem se dočetl, že ministr Leoš Heger přišel s nápadem, že by se mohlo sloučit ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem práce a sociálních věcí. No, a premiérovi Nečasovi se prý tento nápad zamlouvá. Jak to vidíš?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak to, to by bylo, jakože vrána k vráně sedá nebo něco na ten způsob, nevím, nevím. On těch ministerstev by klidně jako mohlo být méně. Jejich problém není v tom, kolik jich mají a jak jsou velká, já si myslím že hlavní problém je, jakým způsobem, jakým způsobem pracují. Tady zavládla před nějakou dobou taková myšlenka, že, že stát je prostě nešikovný a neschopný a že úplně nejlepší je, když na jemné práci a poptávám prostě služby u profesionálů, u těch, kteří tomu rozumějí, a nakonec se ukazuje, že když se to takhle nějakou dobu dělá, tak že stát je nakonec strašně drahý, protože, aby ušetřil, tak, tak ho všichni berou na hůl. Dochází k takovému paradoxu. Když se člověk zamyslí sám na sebou a nad svým rodinným rozpočtem, tak prostě zjistí, že levné je doopravdy jenom to, co si udělá sám. A na těch úřadech a ministerstvech jsou, jsou lidé, kteří se zabývali nějakou problematikou, nějakým způsobem už se v těch věcech orientují a ve chvíli, když prostě stát říká - my je nepotřebujeme, my je vyhodíme a pak si je objednáme jako profesionály, no, tak samozřejmě platíme víc. A ta, ta nehospodárnost, ta je, ta je prostě nikoli z nějaké chyby a z nějakého omylu, ta je záměrná. Prostě já mám pocit, že politici schválně jsou nehospodární, schválně nám tvrdí, že prostě si nic stát neumí udělat, aby nás mohli oškubat. Prostě já tomu jinak nerozumím.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pak tu byl ještě jeden nápad. Sociolog Jan Keller přišel s tím, že by se mohlo zrušit ministerstvo práce a sociálních věcí a jeho agendu by předal katolické charitě, která podle něj má ke strádání sociálně slabých na rozdíl od hydry ministerstva, jak se vyjádřil, skutečný vztah. Co si myslíš o tomto?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Nevím, jestli to je jenom věc ministerstev, ale obecně, když se člověk podívá na to, že jsou problémy se sociálními dávkami a někde v Karviné to mají řešit, no, tak a osloví rychle Armádu spásy, protože ta ví, jak se to dělá. Ta ví, jak se pomáhá. Když prostě si uvědomí podnikatel, který jde z divadla, že někdo se ubytovává v krabici na zimu a že by bylo dobré věnovat hlavnímu městu stan pro bezdomovce, není to jeho věc, ale chce udělat dobrý čin, je bohatý, má na to a říká si, tak proč ne, tak najednou ti úředníci jsou v úplné panice, protože oni, oni, jejich problém je, jak se bezdomovců zbavit a ne jak zachránit před mrazem. A tak ten stan není vůbec nikde, kde postavit a nakonec se ani nepostaví, nakonec ten dar se, se odmítne. No, a ukazuje se, že doopravdy, aby někdo pomáhal na to, na to nikdo nemá chuť. Lidé ještě jsou tak ochotni dát peníze někomu, kdo pomáhá, ale, ale aby, aby někdo řekl, no, tak já jsem v teple a tak, tak teda pozvu ty lidi, kteří jsou venku na mraze dovnitř, to teda ne. To, to prostě žádná banka nepustí do svého teplého vestibulu nějaké bezdomovce, ani škola, ani úřad, ani ministerstvo. Ti všichni prostě jsou tam v tom teple, do kterého ten bezdomovec prostě nepatří a je to dáno z takového nějakého psychologického bloku, protože všichni se tváříme, že nám se nemůže stát, že člověk, pokud má neštěstí, tak to je jeho vlastní vina, něco musel udělat špatně. Prostě ta solidarita ve společnosti vymizela, ta se nenosí a ten poslední, kdo ještě pomáhá druhým, no, tak to je buďto katolická charita nebo Člověk v tísni, anebo, anebo lidé, kteří, kteří mají k těm druhým nějaký vztah. Podstatné je, že aby, aby se našlo místo pro nějaký stan pro bezdomovce v nějaké městské části, tak by se nejprve místo pro ty potřebné muselo najít v lidských srdcích. A v těch teda mrzne.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je pondělí a tak si povídáme s Ivanem Hoffmanem. Takříkajíc proti všem se ocitla Česká republika po boku Velké Británie, ostatních 25 zemí Evropské unie se rozhodlo podpořit smlouvu o rozpočtové unii. Proč to veřejné škorpení mezi předsedy TOP 09 a ODS, tedy mezi ministrem zahraničí a premiérem?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já sám mám někdy takový dojem, že když se vzájemně ministr zahraničí a předseda vlády hádají a vyměňují si takové invektivy, ze kterých je zřejmé, že jeden druhým hluboce pohrdají, tak, tak si někdy říkám - zvláštní je, že jim to nebrání společně vládnout. Jako kdyby mi naznačovali, že v politice je taková nezdvořilost, hrubost, patří ke spolupráci, ne k nepřátelství, ale ke spolupráci, že nezaškodí sem tam si na toho koaličního spojence plivnout, jo. A co je ještě zajímavější, když o sobě dva politici říkají škaredé věci, tak já cítím, jak s oběma souhlasím. To, co říká škaredě ministr Schwarzenberg o premiéru Nečasovi, tak to si myslím, že má všechno hlavu a patu a logiku a myslím si, že ví, co říká, a když si potom vzápětí udělá tiskovou konferenci premiér, kde, kde pouráží ministra zahraničí, tak ty jeho argumenty mi rovněž připadají naprosto přiměřené a správné a říkám si ano, ten má taky pravdu, jo. Jinými slovy, oni nejsou tak rozdílní, jak vypadá, to tady platí, že vrána k vráně sedá doopravdy. Oni mají stejný styl a je to stejná bída teda jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, já se zeptám, je to dobře nebo špatně, když ministr zahraničí hodně cestuje do zahraničí, což mu předseda vlády vytýká?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak já si myslím, že to je úplně normální, ale, ale jiná věc je, že jestli, jestli skutečně něco podstatného dojednává, jestli na těch cestách hájí zájmy prostě občanů, kteří ty cesty platí, a já někdy mám takový pocit, že, že, že to tak úplně není. U tohoto našeho posledního ministra zahraničí mám takový dojem, že, že je lehce, lehce servilní ke všem, kteří mají moc, který jsou silní, kteří rozhodují, že ten, takový ten typ, který ví přesně, co nemám udělat, aby náhodou si na náš někdo nevyšlápnul, že to je ten typ, který se prostě drží zpátky, zatímco ten premiér Nečas je neodpovědný úplně opačným způsobem, jo, že prostě jde do předem nesmyslných sporů, ze kterých potom časem bude muset vycouvat. A už ve chvíli, když dělá nějaké takové hrdinské gesto, jak něco nepodepíše, tak už rovnou mluví o tom, jak to se skřípěním zubů jednou asi podepíše. To je, to je na dva způsoby špatně. Já si stále představuju, že ten státní úředník, ten člověk, který reprezentuje ostatní lidi, by měl být především profesionál, že by měl být chytrý, ale i chladnokrevný, že by neměl prostě projevovat nějaké velké emoce, protože, protože ty jsou, ty jsou vždycky na nic, že by měl rozumět tomu problému, že by se v něm měl orientovat, že by to měl umět vysvětlit ten svůj postoj, obhájit před lidma, jejíž jménem prostě jedná a tak dál, a to všechno mi u nich chybí. Máme, máme teda doopravdy, už dávno jsme neměli tak, tak divnou politickou elitu, jako máme dnes.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Taková drobnost, Petr Nečas prohlásil, že Karel Schwarzenberg mluví jak někde na vesnické tancovačce v Čimelicích, čímž se dotkl zejména Čimelických, pak se za to omluvil a prý i přijal pozvání na tamní tancovačku od starosty. Nevím, je tohle to k pousmání?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To je to, co dělá z té politiky příběh a to je to, co ty politiky udržuje v médiích. Je ještě jedno vysvětlení pro tyhle ty věčné spory a pro tu nekonečnou koaliční válku a to je to, že kdyby se nepsalo o tom, tak o čem by se psalo? O něčem, o něčem možná důležitějším. Je to, je to taková ta možná clona, jak se to někdy říká, že, že ti politici potřebují, aby se o nich mluvilo, aby, aby v těch médiích byli a ten nejbezpečnější způsob, jak toho docílit ve společnosti, která je a kde média jsou posedlá politikou, abych takhle řekl něco špatného i o nás, je, je vzájemně si škodit, urážet, okopávat kotníky, no, a tak to dělají a jak se zdá, jim to docela vychází. Stále v těch médiích jsou místo tady aby lidi už se odvrátili a aby se přestali prostě tím zdržovat, tak, tak je stále sledujeme, stále je pozorujeme.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře, abychom to tedy nezamluvili, tak pojďme k principu toho sporu nebo podstatě, proč, proč se vlastně odehrála tahle ta přestřelka. Je to správně, že Česká republika se zatím nepřipojila k oné smlouvě o rozpočtové odpovědnosti?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Mně, mně přijde dobré říct, že je vlastně s podivem, že ten dokument, který na jedné straně nic nevyřeší, ale na druhé straně ale ani nic nepokazí, chce jedna partaj stůj co stůj podepisovat, kdežto druhá je hystericky proti, jo. Tady doopravdy nejde o nějaký boj za národní zájmy, anebo poškozování národních zájmů, vždyť ta smlouva se v Evropě podepisuje kvůli zájmům nadnárodním. To, to prostě není, není smlouva, která by cokoli u nás řešila a jestli to někdo tvrdí, tak, tak jí vlastně nečetl. Já mám pocit, že Evropská unie momentálně nemá představu a nemá ani lidi na to, aby ze dne na den nahradila vadnou a neperspektivní finanční architekturu něčím rozumným a užitečným. Proto musí dělat dílčí kroky, postupně se, se dobere k tomu, že najde za prvé teda know-how a za druhé se najdou lidé důvěryhodní, kteří tu situaci změní, ale, ale nelze to udělat ze dne na den. Tak já rozumím té smlouvě. Je to prostě krok asi správným směrem, ale krok, který určitě není poslední. Je to, je to něco, je to dílčí krok na cestě, kterou, kterou stejně musíme nakonec jít. To, co kolem toho vidíme, je, je trapné divadlo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď se vrátím k jedné té demonstraci v úvodu už zmíněné. Akreditační komise neprodloužila akreditaci právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni mimo jiné proto, že prý nedokázali vytvořit stabilní a kvalifikovaný sbor vlastních akademických pracovníků. Otázka zní, kde mají tu současní studenti tedy dostudovat?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já vím, že mnoho lidí se zabývá tím, že oni si to odnesli, odskákali za druhé. Na jedné straně tady byl management, který, který uděloval ty diplomy za podivných okolností podivným lidem a teď si to mají odskákat vlastně ti studenti. Pokud jde o ty, kteří nastoupili na tu školu po roce 2009, protože to je doba, když už bylo jasné, že, že titul z takové školy nemá, nemá žádnou nějakou váhu, že je vlastně ostuda ho mít, tak na ty bych se vůbec jako nepřihlížel. Pokud jde o ty starší, kteří ještě tam nastupovali možná v dobré víře, že tam získají nějaké, nějaké kvalitní vzdělání, tak o těch možná by se dalo mluvit. Ale já si myslím, že to, že o tu školu přijdou, je pro ně, je pro ně výhoda, že, že každá jiná škola je lepší právnická, každá jiná právnická fakulta, na kterou se dostanou. A já si dokonce myslím, že, že je lepší nemít žádnou školu než právě tuhle tu ostudnou plzeňskou fakultu. A to znamená, že tady vzniká takový dojem, že se někomu ublížilo, ale oni si za to můžou do značné míry sami.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak na závěr ještě jedno téma. Od roku 2014 by měla platit takzvaná uhlíková daň, která by pravděpodobně zvýšila cenu uhlí pro domácnosti až o polovinu. Ve své deníkové glose si přišel s námětem, že by se mohl platit, mohla platit paušální daň z existence. Mě napadlo, že takovým předstupněm by mohla být daň za názor, i když to se v některých případech jako nepřímá možná platí, ne?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ale jo. Tak když se podíváme na to, jak se daně vybírají, tak největší problém je, že se vybírají špatně. A to je důvod, proč nakonec člověk má takový dojem, že ty daně ne nám byl dlužen, ale také vybírá čert. To je moje pointa, jo, prostě že ty daně, když se špatně vyberou, tak, tak prostě slouží špatným věcem. Všechno, co se špatně vybere, se potom vzápětí rozkrade, to znamená, nepřinese to ten efekt, kvůli kterému se to dělá. A pokud jde o tu paušální daň z existence, to si doopravdy myslím, že by bylo velikánké zjednodušení, protože za to, že zde jsme a že se tady nadechneme, nějakou, nějakou, nějakou daň asi prostě stejně platíme.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byly názory Ivana Hoffmana, komentátora Deníku, spolupracovníka Českého rozhlasu. Ivane, za 14 dní ze Zlína zase na shledanou v pořadu Jak to vidí.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Jasně, kdyby něco, tak prostě toho Roda Stewarta.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pro uklidnění.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
/Souzvuk hlasů/ uklidnit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra Zita Senková a spolu s ní Max Kašparů z Jihlavy. Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech dalších pořadů, na shledanou.