Jak to vidí Ivan Hoffman - 5. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším hostem je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Dobrý den do Zlína.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Strašně vás zdravím a také samozřejmě posluchače.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víkendová křížovka s názvem prezidentské volby v Rusku zná tajenku. Zřejmě jsme ji znali už předem. Novým šéfem největší země na světa se po 4leté přestávce v úřadu premiéra stane Vladimir Vladimirovič Putin. Také jste to takto už před tím, Ivane, vyluštil?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, shodou okolností, když jsem psal komentář pro noviny, tak ještě výsledek nebyl znám, ale už jsem mohl klidně psát, že zvolen byl a analyzovat proč.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je kompletní?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano. Já mám pocit, že kdybychom to tak měli stručně shrnout, tak ta nervózní atmosféra, která letos předcházela ruským prezidentským volbám, vznikla proto, protože tento náš hlavní favorit Vladimir Putin najednou se ukázalo, že má vedle stoupenců také oponenty, což bylo takové velké překvapení, protože do té doby téměř to byl kult osobnosti, všichni ho měli rádi, mladí, staří, bohatí, chudí a já najednou prostě obrovské demonstrace. Mám pocit, že i on sám tím byl překvapen. A že pocítil, že je potřeba, že ho to zamrzelo a že potřeboval prostě předstoupit voliče s nějakým doopravdy atraktivním dobrým programem, aby si je znovu naklonil, aby ho znovu měli všichni rádi tak, jak na to byl zvyklý. No a tomu ta předvolební kampaň odpovídala, když tedy teď byl zvolen, tak se skoro zdá, že Rusko je ideální země, že nikde ani nemůže být lépe. Tam teď se chystáte ten doopravdy pro všechny jen to nejlepší.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že jsou spokojeni i poražení? Četla jsem mimochodem takovou zajímavou minianalýzu, jak vypadalo asi v té klasické typické ruské rodině to hlasování. Muž volil komunistu, žena Putina, syn milionáře. Určitě jenom taková ta novinářská zkratka. Ale co myslíte? Nešlo Putina nevolit?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já myslím, že možná takhle to může vypadat z dálky, když se na to díváme, ale pokud jde o to dnešní Rusko, tak stále asi převládají lidé, kteří pociťují určitou nostalgii za minulostí, za minulým režimem. Ten kapitalismus, který přišel, byl drsný a Rusové doopravdy viděli na jedné straně, že někteří lidé pohádkově zbohatli, ale oni sami měli stále hluboko do kapsy a tenhle ten kontrast se jim prostě nemohl líbit a proto asi daleko víc než v takových klasických, už zaběhaných demokraciích slyší na větší sociální spravedlnost, na menší rozdíly, na sliby, které jinde dejme tomu jsou vnímány jako realistické, ale oni mají pocit, že kdysi už vlastně to, co se jim dneska slibuje, měli. I když to teda asi není úplně pravda, ale když vezmeme tu analýzu těch slibů, tak nešlo jenom o to, že Putin lidem slíbil, těm starým, že nepůjdou později do důchodu, že jim důchody zvýší, slíbil studentům vyšší stipendia, mladým rodinám zvýšení přídavků, to, že přibudou školy, že zlevní byty. To jsou sliby, které, řekl bych, obyčejní politici nabízejí a tak dál, ale co bylo nového je i to, že Vladimir Putin kompletně vykradl opozici. On jim slíbil, že současně bude více naslouchat občanské společnosti, že bude více přímé demokracie v regionech, že bude větší svoboda v médiích, že vláda nebo poslanci, sněmovna budou více přihlížet, dejme tomu internetovým peticím, když 100 tisíc lidí něco navrhne, tak už by se tím měli politici zabývat. Jinými slovy, on jim slibuje kapitalismus s lidskou tváří a je, paradoxní to je pouze tím, že za starého Putina to teda nebylo nic moc, ale za nového Putina ten kapitalismus bude v Rusku snesitelný, pěkný, všem se bude líbit. To je na tom vlastně paradoxní, že zcela se mění takový ten přístup k tomu, jak ta společnost má vypadat, od takového toho individualismu opět k nějakému společenství, nějakému kolektivnímu vztahu k té vlasti, která navíc má mít imperiální ambice, mocnou armádu, nepřehlédnutelné diplomatické aktivity, což se také Rusům líbí. A má se vlastně přejít k něčemu lepšímu. A jediné, co se nemění, je ten člověk, který to garantuje, který to před tím dělal špatně a teď je povede k tomu ideálu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dalších 6 let povládne ...
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Dalších 6 let, ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... Vladimir Putin Kremlu. Jinak pro západní politiky a investory představuje Putin pořád jistou stabilitu. I když Spojené státy kritizují stav ruské demokracie, tak pro ně je Moskva také spojencem. Dokonce jeden nejnovější dokument v německé televizi Putina portrétoval jako velmi příjemného společníka. Myslíte si, Ivane, že jsme si tady v Evropě na tohoto politika už zvykli?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že si na něj zvykli všichni. Ono ten náš starý obraz Ruska jako nevyzpytatelného impéria byl spojen s tím, že to Rusko žilo jakoby v opozici k ostatnímu světu a mimo některá pravidla a budovalo imperiální říši a my jsme měli tu smůlu, že jsme jednu dobu byli její součástí. Ale i to Rusko se proměňuje. I tam lidé postupně přehodnocují některé věci a i ta společnost prostě je jiná. A taky se proměňuje ten způsob, jakým komunikuje s lidmi a s okolím vrchnost. Když se podíváme na dnešní svět, který se dramaticky změnil, protože místo bipolárního světa nejednou jsme tady měli jednu jedinou velmoc, která jakoby všechno garantovala. To se časem ukazuje, že nakonec není dobré ani pro ty Američany, kteří převzali veškerou jako bych řekl odpovědnost a nebo moc za, pokud jde o globální svět. Tak i jim by se hodilo, kdyby, vlastně ta odpovědnost byla rozložena na více sil, kdyby znovu zde zavládla jakási soutěž. No a druhá věc, pro Putin bude vždy přijatelný je, jsou rostoucí ambice Číny. Ta prostě je nepřehlédnutelnou velmocí, její kapacita, její rozvoj, ta dynamika prostě toho vývoje je taková, že se začínají postupně všichni určitým způsobem i té Číny obávat. A to znamená pro Spojené státy Rusko se najednou může stát docela spojencem v takovém globálním pohledu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Putinovi k prezidentských volbách k vítězství stačilo jedno kolo. Ve Francii, kde budou volit prezidenta 22.dubna, všichni tipují kola dvě. Francouzský socialista Francois Hollande, který je favoritem v tomto prezidentském klání, slíbil, pokud zvítězí, uvalit nejvyšší, na nejvyšší příjmy daň ve výši 75 %. V televizním vystoupení se přitom označil za kandidáta spravedlnosti. Neuznává takzvaná neslušná bohatství. Co tím měl, Ivane, na mysli?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak když někdo vydělá za rok 25 milionů korun, tak doopravdy je velmi těžké si představit, že se tak stalo díky jeho talentu nebo nějaké genialitě. To je vlastně podezřelé. No a on už před tím teda řekl, že když někdo vydělává 3,7 milionu korun, přepočítám to na naše koruny, abychom si to uměli představit, že pro něj zavede daň 45 % a těhle těch 25 milionů 75 %. Jinými slovy, to zdanění je progresivní, a to je něco, co je ve světě poměrně běžné. Výjimkou jsou období, kdy najednou prostě přijdou vlády, které jsou přesvědčeny, že společnost se bez bohatých lidí neobejde, že je potřebuje, protože oni jsou to ti, kteří pomáhají neschopnému státu z nouze a vytvářejí pracovní síly a organizují hospodářský růst a tak dál. Stát tomu má pouze přihlížet, já tleskám. No ale ono se to tak většinou neděje a po určitém období, kdy jsou bohatí jakoby opečováváni, kdy se jim prostě daně naopak snižují, kdy prostě jim stát se snaží vytvořit pomyšlení, tak pak se vždycky ukáže po nějaké době, že ti bohatí se stejně starají jenom o sebe a že vlastně ty svoje zisky rozmnožují, aniž by z toho společnost něco pozitivního měla. Právě naopak. To znamená, podobou logiku, jakou měl prezident Sarkozy, totiž to, že zavedl jakýsi daňový strop, nad který už nebylo možné bohaté více zdanit, bylo to nějakých 50 %, tak to zkoušeli i v Americe. To se prostě občas někde bezúspěšně vyzkouší a argumentem je, že kdyby příliš ty svoje boháče ten národní stát zdanil, tak oni potom odejdou. V případě Francouzů, dejme tomu, hrozí, že odejdou do Švýcarska a že vlastně tam ty daně platit nebudou. No a tahle ta obava, že by prostě ti bohatší odešli a ten stát by zůstal a ti ostatní občané by zůstali bez nich sami jako takoví sirotci, tak to se nám předkládá jako rozumný ekonomický koncept. Podle mě je to teda naprostý blud. Ta úvaha, že progresivní zdanění je i zdanění spravedlivé, je podle mě na místě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak ten daňový štít, to je to opatření, které Sarkozy ...
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, daňový štít, pardon, to je ten ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... v roce 2007, ale podstata je stejná, tak vlastně kvůli přetrvávající ekonomické krizi je loni v létě zrušil. Je to v podstatě klasické téma kampaně? Možná by ta otázka ale, která trápí nejenom Francii, jak zdanit boháče, nestojí spíše jinak, aby se spíše to bohatství nabyté tímto způsobem, neslušně, jak to označil Francois Holland, nemělo hromadit? Nemohlo tolik hromadit?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ono, když se řekne neslušná bohatství, tak si pod tím nemůžeme představit bohatství, které je nabyté loupežníky a nebo mafiány. Jo, toto bohatství je nabyté legálně. Jednoduše zákony jsou uzpůsobeny tak, že je možné vydělat i obrovské peníze s malým úsilím v podstatě. Ono je neslušné spíš proto, protože, a nebo je vnímáno jako neslušné proto, protože se, řekl bych, ta kasta těch lidí, kteří se pohybují v těch vysokých příjmech, oddělila od těch ostatních. Dokud lidé věřili tomu, že je možné, aby se z čističe bot stal milionář, tak bylo motivující. Lidé si říkali, ano, tak ten člověk uspěl, je bohatý, navíc kdysi k etice těch boháčů patřilo, že spoustu věcí sponzorovali, dávali obrovské peníze na dobročinnost. V Americe po všech kostelech jsou zvony, které jeden z bývalých boháčů v minulosti nechal odlévat, protože jednoduše měl tolik těch peněz, že až se pomalu možná styděl, tak vlastně celou Ameriku vybavil zvony v kostelech ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak aspoň něco.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... ano, přesně ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevěříte teda v nějaký francouzský nebo americký sen?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... tak ono se stále prostě traduje takové noblesou blíž, urozenost zavazuje, ale to platilo spíš pro v nějaké duchovní sféře a nebo pro lidi, kteří měli nějakou čest, nějakou morálku, nějaké mravy, když někdo zbankrotoval, nebyl schopen dostát svým závazkům, tak se zastřelil, jo. Dneska si z toho nikdo nic nedělá a když vymyslí produkt finanční, jak vydělat peníze a pod tím slovem produkce myslí, jak lidi oškubat a jak je okrást, tak si ještě připadá strašně chytrý a necítí s vůbec vázán k tomu nějak pro druhé něco udělat. To je právě ten rozdíl. Proto dnes to bohatství je vnímáno jako neslušné. Proto si na to lidé nemůžou zvyknout a proto jim to vadí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když hovoříme teď nejenom o Francii, tak v Paříži je také vilová čtvrť místní smetánky a obyvatelé se nedávno pomocí několika petic vzbouřili proti plánu pařížského starosty postavit v sousedství sociální bydlení pro 200 lidí a bojí se, že by tím čtvrť přišla o punc exkluzivity. Možná ti lidé by ale takhle přišli do styku s tou realitou.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ale nevím, jestli to chtějí. Ale je zvláštní, že tam jsou skutečně je to takové pestré společenství. Jsou tam politici, je tam herec Depardieu, jsou tam nějací zpěváci. Jestli máme na mysli totéž, tu uzavřenou ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, přesně tak, Celine Dion tam také občas ...
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... ano, ano, přesně, takže, takže to je, když to mají Američané, tak asi to chceme mít v Evropě taky, no. Takové Beverly místní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak zajímavý článek přinesla agentura Bloomberg, kde popisuje těžký život amerických milionářů, vysokých manažerů. Totiž kvůli finanční krizi jim klesají odměny a šíří se teď právě v těchto kruzích v Americe panika. Mají totiž problém, neumí se vzdát života na vysoké noze, na který byli dosud zvyklí a lidé s nižšími příjmy to podle nich nedokážou pochopit. Ale samozřejmě tady nejde o nějaký existenční problém, ale uvědomují si, že například už nemohou jezdit do letoviska pro smetánku v coloradském Aspenu.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, ono je to tak, že oni si na to nakonec zvyknou. Ale lepší jsou ty případy, když to není pod tlakem nutnosti, ale když ten mimořádně bohatý člověk na to přijde sám. Takový hezký příklad je soutěž v tom, kdo bude mít nejdelší a největší jachtu. To se dostalo už tak daleko, že před časem byl takový krásný příběh, kdy jeden z těch boháčů najednou zavolal do těch loděnic a říká: Víte co, já bych tu jachtu, která v té době byla snad druhá největší na světě, já bych jí rád vrátil, a oni byli strašně překvapení a říkají mu, proč. A on říká, no já mám z té jachty strašně daleko do moře. Jo, on když se chtěl okoupat, tak se prostě musel strašně dlouho, než se dostal k vodě a pochopil, že vlastně tu jachtu nechce. I tohle je možné, jo. V některých případech se občas stane, že někdo pochopí, že to bohatství je na překážku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o daních a vysokých příjmech, má, myslíte, Ivane Hoffmane, smysl zvýšit daně lidí s vysokými příjmy, jak navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No tak, já když se probírám všemi těmi návrhy, které on už měl, co všechno by šlo zdanit, tak mám v tom už pomalu chaos. On by teda asi zdanil úplně všechno, co se jenom dá. Až si myslím, v tom docela i libuje, jak slibuje lidem nepopulární věci. My jsme dnes začínali hovořit o ruských volbách, o Vladimiru Putinovi, který sliboval lidem věci dobré a Miroslav Kalousek, to je ten opačný případ politika, který se rozhodl, že lidem nic dobrého slibovat nebude. Předem hlásí, že situace bude špatná, že předem oznamuje, že se s tím nepodaří nic moc udělat a vlastně nabízí, že pokud ho zvolíme, pokud zvolíme jeho stranu, a nebo podobné strany, tak nám bude hůř. Občané někdy pro změnu, protože už nechtějí populisty, nevěří, že ty sliby splní, tak to zkusí právě s těmito antipopulisty, a nebo se jim také někdy říká realisty a potom se strašně diví, že z toho nic dobrého nevzešlo, jo, že oni doopravdy dodrželi ty sliby a ta skutečnost se nezlepšila, nepomohlo zvolit lidi, kteří nám nic dobrého neslíbili. Je v tom, ve volbě lidí, jako je Miroslav Kalousek, je kus takového, řekl bych, masochismu. V lidech je touha po dobrém, ale někdy převáží taková potřeba trochu trpět. Jo, tak mám pocit, že tam je ten jejich koaliční potenciál, nebo volení potenciál ale pak to lidi obyčejně přejde a řeknou si, že by přece jenom asi možná bylo lepší mít se líp.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. Česká republika potvrdila předchozí varování, nepřipojila se zatím k evropské smlouvě o rozpočtové kázni. Mimo s námi ještě zůstává Velká Británie. Premiér Nečas na summitu v Bruselu řekl, že důležitější než pakt je, aby Evropská unie dokončila vnitřní trh a zvýšila svou konkurenceschopnost. Co to bude znamenat pro naši pozici v Evropě?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, asi nám to moc nepomůže, protože Evropa velmi těžko pochopí takové to vnitřní odůvodnění toho nepodpisu, že totiž to není u nás domluva nad způsobem ratifikace takovéhoto podpisu a spíše to bude Evropa brát tak, že jsme potížisté, že se odmítáme účastnit společného pokusu, jak dát do pořádku nějaký problém. V tomto případě se jedná o odpovědnost. Jinými slovy, když to nepodepsal, tak budeme i díky této vládě, díky tomuto premiérovi vnímáni jako lidé, kteří jsou neodpovědní, navíc jim to ani nevadí a chtějí zůstat neodpovědní. I když to tak úplně, jak říkám, není, ale ten dojem z toho bude. Co mě na tom mrzí je, že naše vláda něco nepodepíše, ale přitom nemá vlastní recept, jak takový problém řešit. Kdyby oni řekli: Evropa to dělá špatně, ale my víme, jak to udělat, abychom do budoucna nežili na dluh, nezatěžovali příští generace a abychom měli trvale vyrovnaný rozpočet, utratili jenom tolik, kolik vyděláme, no tak by prostě sem chodily delegace, přijížděly delegace ze všech koutů Evropy a svět a chtěly by prostě tenhle ten recept, aby se ho chopili také. Jenomže premiér Nečas žádný takový nápad z klobouku nevytáhne. On sám ho nemá, ani ho mít nebude a odmítá se podílet na pokusu, byť nedokonalém a byť jenom dílčím těch ostatních. To podle mě není dobře.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg uvedl ve včerejších Otázkách Václava Moravce v České televizi, cituji: " ještě jsme se neocitli na okraji, ale směřujeme tam, proti čemuž protestuji. Máme zdravou, ctižádost se tam dostat. My neklepeme, my hlasitě voláme, aby nás tam pustili." Premiér Nečas kritiku odmítl a říkal, že nebude komentovat zahájení prezidentské kampaně pana Schwarzenberga. Myslíte, Ivane, že směřujeme teda na evropskou periferii?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si stále říkám, že to, co předvádějí politici, tak ve všech zemích Evropské unie už dneska voliči, občané dělí dvěma, ale možná už čtyřma. Politici doopravdy do té míry ztratili kredit, že mám naději, že lidé, dejme tomu, v Německu a nebo ve Francii nás neposuzují podle toho, co někde udělá a nebo řekne nějaký politik. To bychom už museli být vnímáni po celém světě jako lidé, kteří jsou nenechaví, když se vlastně všichni podívali s velkým pobavením na to, co provedl náš prezident s plnícím perem někde v Argentině. Ale já doufám, že to je vnímáno tak, že doopravdy s těma politikama je problém a je problém všude, máme ho i my. To znamená, já doufám, že nejsme hodnoceni podle chování politiků a že nás vnímají jako normální Evropany, kterými i podle mě stále jsme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že může Česko vnímat Velkou Británii jako spojence? Ta země je přece jenom v úplně jiné pozici, než Česko.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak jí může lichotit, že jsme se na chvíli ocitli v nějakém postoji s nima v jedné řadě, ale jinak myslím, že se tomu někdy říká, že nás mají u ponožek, prostě, že jim jsme naprosto lhostejní. To je imperiální velmoc, která má úplně jinou tradici, úplně jiné cíle, jiné ambice a my těžko pro ně můžeme být někdy partnery. Určitě nebudeme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme zase zpět k médiím. Česká televize připravuje novou podobu hlavní zpravodajské relace. K prvním změnám už došlo. Jsou i patrné. Dokonce známe i jména těch, kteří se budou v 19 hodin na obrazovce střídat. Méně už víme o obsahu. Zajímá nás to vůbec? Nebo spíše preferujeme ten formát?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já jsem si toho taky povšiml, že kdo bude prodávat ty Události, jako kdyby bylo důležitější, než o čem budou. Ale ono to souvisí s tím, jaká televize je, že ona není jenom médium, které podává informace, ale současně usiluje o určitou podívanou a to, že se změní k lepšímu, a to se asi stane, ta zpravodajská relace, protože já z té minulé musím říct, že se mě vždycky zmocňoval takový pocit trapnosti, když jsem se na tu televizi díval, ti moderátoři nevěděli, co mají dělat, co mají říct, jak se tvářit a ten jejich marný pokus udělat ze sebe Novu, byl až hloupý. A teď mám pocit, že se to hodně zlepšuje a že se to i zlepší, že bude i jeden moderátor, člověk se lépe soustředí. Ale já bych řekl, že stále to bude televize, stále bude povrchnější, než jsou noviny, bude pomalejší, než je rádio a my si to takhle můžeme v rádiu říct, protože ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je nejrychlejší médium.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... ano, zaprvé nejrychlejší a zadruhé, vždycky se říkalo, že rádio má hezčí obrázky. To, že nepředvádíme polopatě tak ten posluchač má šanci si něco i představit, je tady prostor i pro nějakou imaginaci. Ta televize ta je prostě od svého principu povrchní. Ale může být jiná. To znamená, já se té konkurence jsem se ani nikdy jako rozhlasák nebál. Vždycky jsem si říkal, že máme obrovskou výhodu a myslím si, že to tak i zůstane. Ale pochopitelně to, že se ta Česká televize zlepší, že se na to bude dát dívat, tak to je velmi pozitivní jev, za který je potřeba poděkovat především Zdeňkovi Šámalovi, který je profesionál.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem vás si dnes posluchači také budou muset obrazově představit, protože ve Zlíně, kde sedíte, Ivane, kamery nemáme ve studiu.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
A v Praze ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Praze ano. V Praze jsou dvě. Jaký vůbec, nebo na jaké limity veřejnoprávní televize naráží, co do obsahu těch zpravodajských relací?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak dneska se samozřejmě situace hodně změnila a ty obrázky jsou rychleji a hned. Už to nejsou tedy takové ty mluvící hlavy, jak to bylo v začátcích televize. Ale ten hlavní problém asi je, že takovou tu, ta potřeba infotaimnetu. Prostě zavést do toho zpravodajství, co nejvíc zábavy, stále lidi něčím bavit, stále jim něco předvádět, vytvářet něco jakoby dynamického a tak dál. A člověk je soustředěný na tu formu a uniká mu obsah. To je doopravdy, když člověk chce přemýšlet nad smyslem světa, tak udělá nejlíp, když si koupí noviny. A nebo, když, nebo i internetových novinách. Ale tam je prostě prostor pro zamyšlení. Televize bude člověka stále a stál víc manipulovat. To je manipulativní médium. Já mám pocit, že na televizi si musíme dávat strašný pozor.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo si diváci, respektive posluchači mohou poslechnout Jak to vidí. V tom dnešním byl hostem komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Přeji vám do Zlína hezký den a celý týden.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také. Hezký den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra v Jak to vidí v půl deváté přivítáme vojenského historika podplukovníka Eduarda Stehlíka. Na slyšenou se těší Zita Senková.