Jak to vidí Ivan Hoffman - 25.1.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pěkný poslech dopoledního vysílání přeje vám všem Zuzana Burešová. A taky určitě můj host, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman, kterého zdravím do Zlína. Pěkné ráno.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Také a určitě také přeji hezký den, ano.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vám vstávalo do mrazivého dne?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Mně dobře, ale auto chvíli se tvářilo, že nebude chtít nastartovat, ale pak se to nakonec dobře podařilo.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím jste vždycky do rozhlasu dorazil, to jsem samozřejmě ráda, a my, když už jsme zmínili to auto, tak můžeme začít právě tématem, které by mělo být blízké každému řidiči. Podle návrhu ministerstva financí by totiž všichni řidiči platili od příštího roku silniční daň, což by státu přineslo zhruba 5 miliard korun. Jenom vysvětlím, že každý motorista by zaplatil zhruba tisícovku a až 1500 korun podle obsahu motoru. Jak se vám tenhle návrh líbí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, já si představuju, že to bylo asi tak, že ministr zavolal svoje náměstky na poradu a řekl jim: vymyslete něco, aby prostě bylo více peněz na dálnice, a tak se tento náměstek, kterého to napadlo, zamyslel, dal dohromady tým lidí a ti přišli na geniální věc, že nejlépe se získávají peníze, když se lidé, v tomto případě motoristé, zdaní plošně. To znamená, zaplatí všichni. No, samozřejmě to není, není těžké vymyslet, ale je podle mě těžké to politicky obhájit, a proto také vlastně nejsilnější strany obě dvě se od toho rovnou hned zkraje distancovaly, protože před volbami něco takového říct dost dobře, dost dobře se nehodí. Je to doopravdy nepopulární. Hlavně z toho důvodu, že my vnímáme velkou nehospodárnost při investování právě peněz v resortu dopravy. To se prostě několikrát už, už jako zmínilo, že, že dálnice v Česku jsou úplně nejdražší pomalu v Evropě. A navíc je dostávají vždycky velké firmy, které potom si na to najímají malé, je kolem toho spousta buďto rovnou korupce, anebo, nebo nejistot, nejasností. To znamená, já bych se na takovou snahu uvalit plošnou daň za této situace spíše díval jako na pokus oloupit vlastníky automobilů o peníze. To, že to přinese nějaký efekt, to by měli prokázat předem a potom až uvalit na nás nějakou daň. To znamená, mně se to vůbec nelíbí.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je pravda, co jste naznačil, že v naší republice se staví velmi draho. 1 kilometr dálnice je nejdražší v Evropě. Sám jste už řekl, že to možná provází hodně korupční prostředí, ale je zvláštní, že se někdy tak nic nezveřejnilo, nic nedohledalo. Jenom se o tom mluví, jako teď my dva o tom mluvíme. Ale nejsou pořád žádné podklady, protože tomu tak opravdu je, že tohle prostředí je korupční. Zaregistroval jste i to, že je to pořád jenom v té rovině, že se mlží, ale nic konkrétního nezaznělo?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, velmi konkrétní jsou ty výpočty, protože ve chvíli, když víme, kolik to stojí, tak také víme komu ty zakázky byly zadávány. A vlastně to už by mělo být pro politiky signálem, aby změnili celý ten systém, jakým se u nás ta infrastruktura financuje. To, že to nedělají, je samozřejmě, je samozřejmě nápadné, je to, je to podezřelé a já nevím, jestli oni nemají vůli to šetřit, nechtějí měnit ten systém, protože jim z nějakého důvodu vyhovuje, to bude asi nejpravděpodobnější, ale těžko si dovedu představit v tom vzájemně propojeném systému, kdy u nás mezi politikou a byznysem jsou strašně těsné vazby, že by někdo prostě to otevřel a přišel a řekl: tak my jsme k té zakázce přišli tak, že jsme zašli za tím a za tím. To se prostě nestane. Ono o korupci platí, že to je vlastně velice diskrétní, intimní zločin, jo, ten prostě ani jedna strana nezačne. To znamená, my asi bychom se dočkali toho, že někdo začne hovořit až ve chvíli, když dojde, dojde k nějakému napětí, když prostě na jedné té straně někdo toho druhého chce poškodit, anebo se cítí být ukřivděn, ublížen. Vlastně jediné, jak se dovíme o korupci, je, když jedna z těch dvou stran začne na tu druhou žalovat, a to se v tomto případě zatím neděje.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Od příštího roku by měly nahradit klasické papírové dálniční známky elektronické viněty. Jejich výroba je ale velmi drahá, celý projekt má řadu technických problémů, což se ale vědělo už před půl rokem, kdy s tímto návrhem nesouhlasil jak hospodářský výbor sněmovny, tak i senátoři. Teď se k nim přidala i expertní skupina ministerstva dopravy. O čem to svědčí, že naši někteří zákonodárci zvedají ruku pro takové zákony, které obsahují řadu nedostatků, v tomto případě je to naprosto průkazné.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak to byl nápad Aleše Řebíčka, bývalého ministra dopravy. Ten měl velmi silnou pozici a to je mimochodem člověk, o kterém dnes, prostě když, když si přečteme noviny, se dovídáme, že ve své vile v Toskánsku hostil šéfa Lukoilu, tak to jsou velmi dobré konexe, dá se říct, pro byznysmena. Ale pro ministra, pro člověka, který spravuje veřejné peníze, to až tak jako velká konexe není. A hlavně, když se podíváme na to, že ta změna, to jsem vypočítal, by vyšla na 8 miliard a ty dálniční známky, jejich vytištění ročně stojí 300 milionů, což mimochodem taky prostě si každý řekne, jestli by náhodou se nenašla tiskárna, která by to vytiskla za polovinu, protože i 300 milionů je moc.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
A vlastně teda co, co je asi přimělo k tomu, že se nad tím zamýšlejí a že dneska prostě někteří zákonodárci od toho ruce pryč a že přibývá politiků, kteří říkají, že je potřeba to znovu prodiskutovat, je vlastně jejich hrůza, když zjistili, že rychle jedoucí auto té kontrole unikne, že ta elektronická viněta prostě nezaregistruje auto jedoucí rychlostí, tuším, 160 kilometrů v hodině.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, 160 kilometrů.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak to, to prostě si každý samozřejmě představí toho řidiče, který před tím bodem, který ho má měřit, prudce zrychlí a stane se závodníkem, aby, aby prostě se neprokázalo, že tu vinětu třeba nemá, jo. Tak to samozřejmě hrozí nepříjemnými haváriemi, smrtelnými. No, a tam už prostě za to asi nikdo odpovědnost nechce, nechce nést. Tím já si jedině vysvětluju, že dávají od toho ruce pryč, protože jinak pochopitelně je to jako se všemi vylepšeními, se všemi změnami, které se objevují co týden pomalu, že na nich dá perfektně vydělat. To znamená, asi někdo má šanci tu zakázku splnit, je nastavená tak, aby prostě někdo na ni vydělal, no, a teď, teď, teď o ni přijde. To znamená, je to, je to znovu totéž. My potřebujeme nejprve, nejprve vědět, jestli ten nový, nový mechanismus, který prostě se navrhuje, jestli něco dobrého přinese, jestli bude levnější, jestli bude výhodnější, jestli bude spravedlivější. Je potřeba to prostě nejprve politicky obhájit. No, a tady je zřejmě další projekt, který politicky obhájit téměř nejde.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A proto se i ptám, jestli bude vůbec vůle něco změnit, pokud se ovšem tenhle bod dostane na jednání sněmovny, teď by měla v úterý jednat sněmovna, tedy zítra, a zatím ten bod tam není. Kdoví, jestli se vůbec na přetřes ve sněmovně dostane.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
To závisí doopravdy na vlivu lobbyistů. Tady jde o to, kdo, kdo vlastně ten návrh podporuje, kdo z něho bude mít výhodu a komu a kdo je mu zavázán a komu se odvděčí. To je prostě bohužel tak.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takové zvláštní počty, do kterých obyčejný člověk jen tak nevidí, protože skutečně velkou roli v politice hrají především hlavně lobbyisté. I to jsme se dozvěděli od publicisty Ivana Hoffmana. No, a za chvíli už se vrhneme, "vrhneme" na naši politickou scénu.
A míříme rovnou do ODS. Předseda ODS Topolánek a pražský primátor Bém zakopali válečnou sekeru, nálada v ODS není rozhodně plná optimismu. Podle průzkumu agentury STEM/MARK, který si nechala vypracovat strana Věci veřejné, by v Praze vyhrála volby TOP 09, ODS by skončila na 2. místě se ziskem 27 procent, přičemž v roce 2006 měla 48 procent. 3. místo by patřilo ČSSD, pak Věcem veřejným, na magistrátu by se ještě dostala Strana zelených. Praha je pro ODS jako vždy velice klíčová. Co by se teď mělo v ODS stát, aby strana vyslala ten správný signál k voličům, že bude znovu tou silnou stranou, které mohou věřit?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, to je doopravdy těžká otázka a politici mají vždycky vlastně takové dvě možnosti. Jedna je, že prostě si přiznají chyby, postaví se před veřejnost, řekli: to jsme to jsme neudělali dobře, ale my se polepšíme a příště už to budeme dělat lépe, to je první možnost. A druhá je říct: my děláme všechno perfektně, v ničem jsme se nezmýlili, všichni ostatní jsou nepřátelé, navíc ještě lžou a my prostě budeme všechno, slibujeme vám, dělat tak, jako jsme dělali dosud, protože jsme nejlepší. A politici samozřejmě, když jdou tou první cestou, tak velmi riskují, že přiznání si nějaké chyby je pro některé voliče vlastně důvodem spíš je už příště nevolit, než jim uznat prostě upřímnost a vlastně odpustit jim to, co, co je předtím na nich štvalo. To znamená, většinou politici dávají přednost té druhé možnosti, to znamená zatloukat, zatloukat, zatloukat, nepřiznat si žádnou chybu a jít tak prostě stále dál. Ale ODS to dělá vlastně od svého vzniku neustále. U nich vlastně jsme se ještě nikdy nedočkali toho, že by reflektovali tu svoji politiku, že by se distancovali o některých, nějakého stylu, anebo výrazněji některých lidí. A tím pádem vlastně jestli to nebude fungovat tak, tak vlastně pro ně není pomoci. Oni, oni tu první možnost vlastně neriskují, nikdy ji neriskovali. Určitě ty procenta, která dneska jsou, se ještě změní, protože před volbami přijde masivní volební kampaň a hlavně teda ta, ta kampaň v Praze je, je vždy úspěšná. To znamená, ODS umí udělat tu volební kampaň a určitě část těch ztracených hlasů se vrátí. Ale kolik jich bude, jestli jich bude dost na to, aby případně v nějaké koalici měla i nadále tak silné postavení jako dnes, to je doopravdy v této chvíli těžko říct.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Řadoví členové ODS v regionech tvrdí, že v Praze se to takzvaně hodně mele, že tam jsou staré tváře, že ti lidé dlouho působí v politice. Jsou provázeni právě tím, co jste říkal, že jsou nějaké skandály, ze kterých oni se jaksi neočistí, přejdou je, neberou z toho žádnou politickou zodpovědnost, že ten styl je stále stejný. Možná i ta výměna těch osobností by třeba téhle straně určitě prospěla, protože působnost některých politiků už je opravdu mnoho let a nemají v podstatě těm lidem co nabídnout.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Jenomže to, co říkáme teď o ODS, ono vlastně platí na celou naší politickou scénu, ani v jiných stranách to vlastně není příliš jiné. A je to dáno tím, že místo toho, aby si politické strana vychovávaly svoje, svoje kádry, své, své nástupce, další perspektivní lidi, aby se ohlíželi, kdo z nich prostě má ten dar oslovit lidi, získat jejich důvěru, vyjádřit to, o co jde a navíc i mít nějakou myšlenku, jak ty věci veřejné spravovat kuprospěchu lidí, tak místo toho spíš u nich pozorujeme to, že lidé, kteří už mají nějaké postavení, si velice ho hlídají a ve chvíli, když se objeví někdo, kdo je talentovaný, tak se snaží, dokud ještě není znám, ho zlikvidovat, nějak se ho zbavit, odstavit ho z cesty, aby jednou prostě nebyl tou konkurencí a nepřipravil je o ten kšeft. Politici vlastně to neberou jako poslání, oni to berou jako, jako práci, jako, jako výdělek jako profesi, ve které je prostě potřeba se co nejdéle udržet a co nejvíc vydělat. A tím pádem vlastně naše takové úvahy o tom, jak by měli být lepší a jak by měli si vyměnit ty tváře, jsou velmi platonické. Jiná možnost, kterou volič má, je prostě, že se jednoho dne už teda naštve a když vidí, že jim doopravdy o nic nejde, tak ji prostě přestane volit. A to je, to je, to je asi tak jediné, co můžeme udělat, a to je také jediné, na co ty politické strany slyší. Protože ve chvíli, když jim prudce začnou klesat preference, tak pochopí, že to nemůžou dělat po starém a možná se třeba taky někteří z nich začnou zajímat, o co nám jde.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom už poslední věc k situaci ODS. Po odvolání pražského primátora Béma volají lidovci. Vytýkají mu právě třeba neúspěšnost projektu Opencard, to jsme ostatně mohli včera vidět v Otázkách Václava Moravce, kde ta debata byla velmi nervózní, emotivní, plná kritiky a osočování. A myslím si, že teď bude hodně záležet na tom, jak primátor Bém obstojí teď v Praze.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak určitě ano, ale on je politický talent, to zas jako... jestli ODS má někoho, kdo je výraznou postavou a kdo, kdo, kdo prostě umí promluvit a tak dál, tak je to, je to právě Pavel Bém. Jenom bohužel on je přesně ten typ, jak jsem to říkal před chvílí, který zřejmě nikdy nepřizná chybu, vždy, vždy bude nejlepší a to je prostě trošku problém. Já, já osobně si Pavla Béma docela vážím, protože my mezi těmi politiky máme spoustu takových, kteří mají spoustu jako spíš, jak bych to řekl, řečí a on mně přijde jako člověk, který je schopen taky vylézt na nějaký kopec a projeví určitou vůli a má vytrvalost a říká se o něm, že je i teda velice náročný prostě na lidi, kterým šéfuje. A to jsou vlastnosti, které asi dobrý manažer má mít. To znamená, já, já bych ho vůbec jako neodepisoval, to je, to je člověk, který z celé ODS má možná před sebou největší kariéru. Ale uvidíme, může, může to samozřejmě se změnit a některý z těch skandálů, které teď v Praze jsou kolem veřejných zakázek, mu doopravdy může hodně zkomplikovat život.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Už mám další otázky pro Ivana Hoffman, publicistu, komentátora, budeme mluvit chvíli o krizi. Odborářům i zaměstnavatelům se nelíbí, že banky poskytují nedostatek úvěrů na provoz firem. Úvěry podle nich také dost podražily. Je to tím, že banky nechtějí jít v souvislosti s krizí už do žádných rizik? Anebo prostě u nás vládnou banky?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že platí obojí, ale vzpomeňme, než, než je začneme kritizovat, na to, na doby, kdy banky půjčovaly tak velkoryse, že octly na pokraji krachu a stát je musel potom zachraňovat z veřejných prostředků. To znamená, nás občany už naše banky stály neuvěřitelné peníze a tenkrát to bylo dáno tím, že, že vlastně měly politicky přikázáno půjčovat, ať už to je, nebo není výhodné. A byly doby, kdy si lidé půjčovali už rovnou s vědomím, že to nikdy nesplatí. To znamená, určitý pořádek v té bance musí být, to je firma jako každá jiná a měla by hospodařit a snažit se hospodařit se ziskem. Druhá věc je, že, že doopravdy ten, ten systém, který banky nastavily v uplynulých letech, se, se celosvětově teda velice kritizuje, protože se ukázalo, že oni si ty peníze už... vlastně oni si už teda tu představu toho, toho zisku představují tak, že, že vydělají úplně na všem. Začaly neuvěřitelně riskovat a teď vlastně jsou kritizovány spíš za to riskování než za to rozhazování. Tak teď jsme právě v takové situaci, kdy banka jen tak nepůjčí. No, to je prostě tak.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když už jste řekl, že to je tedy takový celosvětový trend, co říkáte tomu, k čemu se rozhodl americký prezident Barack Obama, že chce omezit velikosti bank i jejich aktivity, aby právě jaksi měl takovou pojistku, aby nevznikla taková ta krize, která samozřejmě začala ve Spojených státech. Je to tedy dobrá volba, nebo opravdu velký zásah do toho finančního sektoru?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak bankovní sektor na to říká, že to je populismus, protože ono to začalo tím, že nejprve, nejprve se diskutovalo o tom, jestli náhodou nemají bankéři nemravně vysoké odměny ve chvíli, když prodělávají, když se musí opírat o pomoc státu. Ale to samo o sobě asi by byl doopravdy pouze ten populismus. Teď jde o to, že ty banky jsou příliš velké, že riskují s důchodovými fondy. To znamená s celoživotnímu úsporami Američanů. To je prostě v Americe doopravdy traumatizující téma. A všichni čekají, že teda s tím politici něco udělají a že těm chamtivým bankéřům, dneska už prostě se o bankéřích jinak v Americe neřekne, než jsou chamtivci, takže jim, že jim to prostě teda zkomplikují a znemožní. Ale to má současně jeden problém. Ve chvíli, kdy by Obama začal v Americe, respektive americký Kongres, protože to musí projít nějakým ještě nějakým hlasováním, to je potřeba prosadit, prosadit v Kongresu, ve sněmovně, kdyby začaly rozdělovat ty velké banky uměle, nutit je k tomu, tak na tom můžou vydělávat banky v Evropě, které prostě se nezmenší, zůstanou velké. To znamená, asi Američané budou nejprve diskutovat s ostatním světem o tom, jestli by taková změna se nemohla uskutečnit globálně, protože nikdo nechce být slabší, nikdo nechce být v té soutěži poražen. No, ale, ale to, co se zřejmě může podařit, je, že se rozdělí to komerční a investiční bankovnictví a to by asi byla velmi rozumná změna, protože ve chvíli, když bankéři mají možnost riskovat a mají možnost beztrestně riskovat a kdy mají možnost si vlastně tisknout peníze, tak to dělat budou. Prostě to jim je potřeba jednoduše zakázat a v tom směru na toho Obamu tlačí zřejmě americká veřejnost. A dá se říct, že má vlastně podporu veřejnosti v těchto svých krocích.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě dvě témata stihneme probrat s komentátorem Ivanem Hoffmanem. To jedno, to si nechám na závěr, to vás možná trošku překvapí, ale teď bych se ráda ještě zmínila o situaci v našem zemědělství. Meziročně vzrůstají dovozy hovězího masa do Česka, vepřového, drůbežího. Zemědělce, je to jasné, trápí nízké dotace, nízké výkupní ceny, prudký pokles zemědělských komodit. Nabízí se otázka, myslíte si, že stojíme v českém zemědělství před kolapsem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
My většinou, když je řeč o zemědělcích, tak žertujeme, že si vlastně stěžují vždycky, například na počasí, buď je, buď je sucho, nebo prší, je teplo, nebo je zima. Vlastně že nejsou nikdy spokojeni a tak dál. A protože to už je takový folklor, ty jejich stížnosti jsou opakované, tak už je prostě přestáváme brát vážně. Ale teď asi možná je chvíle prostě se dívat na čísla a ty říkají, že, že tržby farmářů za loňský rok propadly o nějakých 20 miliard korun, a to už je teda hodně, hodně peněz. Hlavně když vidíme, že, že se, že se dejme tomu, ceny obilovin meziročně sníží o polovinu, to je prostě hodně. A snižují se proto, protože ty obiloviny měly sloužit jako krmivo pro již vybitá stáda a především vepřového. Tam prostě ten pokles produkce je strašně velký. A tady já bych řekl, že už je důvod prostě k určitým obavám a už by k tomu jsme měli něco slyšet od našich politiků, protože taková ta úplně nejhorší zpráva je, že v tom tvrdém konkurenčním boji, který probíhá v Evropě, i když jsme všichni Evropská unie, tak někteří jsou rovnější, a to se, to se, to platí o těch starších zemích Evropské unie, které v okamžiku přistupování si vymohly, že jejich dotace pro místní farmáře jsou vyšší než v těch přistupujících zemích. To se všechno mělo vyrovnat někdy v roce 2013, ale teď slyšíme takové úvahy o tom, že by se to mohlo prodloužit až na rok 2018, anebo na rok 2020. To je, to je věc, kde bychom měli od našich politiků chtít, aby prostě řekli, dejme tomu: v případě, že porušíte ten slib a nebude to v roce 2013, tak nejste v Evropský unii a odcházíme. Jo, tady by prostě mělo být nějaké velmi jako jednoznačné tvrdé a jasné stanovisko a měli bychom chtít, aby prostě ty podmínky byly rovné pro všechny, protože jinak se podle mě nemůžeme podívat našim farmářům a zemědělcům do očí.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty protesty v Evropské unii jsou leckdy hodně silné, u nás také už jsme zaznamenali protesty u zemědělců, ale jaksi ta vláda je v takové vyčkávací pozici. Jak jste sám řekl, už bychom měli slyšet nějaké signály, ale řada zemědělců tvrdí, že než ten signál přijde, tak oni skutečně zlikvidují svá stáda, neosejí prostě proto, že ta cesta práce v zemědělství je zavede jedině do pekel.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, určitě ano. Ještě navíc jsme byli svědky toho, že vlastně hodně farmářů přecházelo, dejme tomu, na biopaliva, najednou tady všechna pole byla žlutá od řepky, protože se uměle vymyslelo, že se prostě z toho udělá příměs do pohonných hmot. Teď se najednou to všechno znovu počítá, zjišťuje se, že efekt z toho není, není moc velký. A to je, to jsou všechno takové ad hoc zásahy a hodně se mluví o momentální výhodnosti a úplně se z toho vytratila nějaká, nějaká tradice, což je možná také škoda, protože zemědělství, to je běh na strašně dlouhé trati. A to, že jednou se prostě řekne tomu soukromému zemědělci, který má ve stáji 12 krav: už prostě nám to mléko nevozte, respektive už si pro ně od nového roku nepřijdeme. Pak se jim řekne: no, tak dobře, tak ještě 3 měsíce. Mezitím prostě začnou ceny mléka najednou kvůli nějakým pohybům na burze, anebo kvůli tomu, že někde, já nevím, z jakéhokoliv důvodu růst, a teď jim najednou řeknou: tak my od vás teda to mléko vezmeme. Jenže než ta, než ta kráva to mléko bude dávat, trvá 2 roky, 3 roky. To prostě takhle nejde. Tady by doopravdy měly být ta pravidla nastavena tak, aby ten zemědělec mohl s něčím počítat na delší dobu. A mám pocit, že se to neděje.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a teď už nám zbývá poslední téma. My se, Ivane, známe poměrně hodně dlouho, ale nikdy jsem se vlastně nedozvěděla, jaký vy máte vztah ke sportu. To totiž souvisí s dnešním hlavním tématem vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha. Takže díváte se na sportovní přenosy?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Dívám, dívám, dívám. Já jsem...

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co olympiáda? Ano.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, to určitě. Já jsem kdysi byl aktivním sportovcem a nějakou dobu jsem závodně hrál, hrál házenou, ale jako velmi mladý teda, jo. A takže, takže vlastně i mám teda vztah k tomu přímo sportovat. Takže se sice dívám, ale upřednostňuji sport, který člověk sám provozuje.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže uvidíme vás u televizních obrazovek, budete se dívat na zimní olympijské hry, které začnou už brzy v únoru ve Vancouveru?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, určitě ano, určitě ano. Ale neuvidíte mě, protože při záběru to nejde.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My se dnes právě našich posluchačů ptáme, jaké vidí šance našich sportovců. Napadne vás nějaké jméno někoho, kdo by si mohl skutečně vzít medaili olympijskou třeba zlatou, kdo by ji mohl získat?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já mám, já mám rychlobruslařku Sáblíkovou od úplně, od jejích úplných začátků v obrovské úctě, hrozně se mi líbí. A myslím si, že ty dobré výkony Lukáše Bauera také prostě opravňují k nějaké naději. Pak, pak samozřejmě Kraus, ten, ten taky má šanci. Je jich tam víc, a samozřejmě budu držet palce a moc se na to těším.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to už byla moje poslední otázka, tímto vlastně mohu i naše posluchače pozvat k pořadu Káva o čtvrté, protože tam budeme diskutovat o letošních olympijských hrách ve Vancouveru, kde máme poměrně velikou výpravu, bude tam 88 sportovců a naše očekávání jsou velká. Teď už se rozloučím s Ivanem Hoffmanem, spolupracovníkem Českého rozhlasu a komentátorem Deníku a budu se zase příště těšit na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já také, hezký den.