Jak to vidí Ivan Hoffman - 21.6.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je spolupracovník Českého rozhlasu a komentátor Deníku Ivan Hoffman. Přeji dobrý den. Tak, slyšíme se, Ivane?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, slyšíme se, slyšíme. Dobré ráno.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den, dobrý den. Tak pojďme začít třeba aktualitou. Sledoval jsi víkendový kongres ODS?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já mám takový pocit, že se tomu nedalo téměř vyhnout. Politické strany, teda hlavně ty hlavní, ty největší, ty nejstarší, když mají nějaké zasedání, tak mám pocit, že my novináři jsme téměř posedlí, musíme u toho být, prostě chodit mezi nimi, dozvídat se novinky, informovat o tom a nevím, jestli už prostě většinu lidí neotravujeme tím, že vytváříme prostě z tohoto, z tohoto dění až tak přehnaně podrobnou informaci, jako kdybychom zvyšovali důležitost toho celého a já si někdy dávám otázku, jestli to vůbec je tak důležité, jak se tomu věnujeme a spíš si myslím, že začínám stále víc mít pocit, že není.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Připadá ti tedy nevýznamné, že se oproti očekávání podařilo novému předsedovi ODS Petru Nečasovi obklopit se ve vedení sobě blízkými spolupracovníky?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to pochopitelný krok, to se víceméně předpokládalo také. Ti lidé, kteří ho obklopují, jsou vlastně novými tvářemi, ale je potřeba si uvědomit, že už hodně komentátorů je skeptických, když slyší od politických stran, že se míní obměnit, že se míní zlepšit, že chtějí být jiní, lepší. Ono je to tak, že ti lidé noví přicházejí do čela politické strany nikoliv proto, aby mohlo začít něco nového, spíš častější případ je ten, že tam přicházejí proto, aby věci mohly postaru. Ten politik v čele politické strany, která má moc, vliv, rozhoduje o důležitých věcech, se stává jakýmsi hromosvodem. Na něj se postupně nalepí různé neduhy, chyby a je v jedné chvíli potřeba víceméně zbavit, je potřeba ho vyměnit a tím pádem se zbavit té zátěže, která s ním byla spojena, a to se přesně děje. Přijdou noví lidé, aby věci mohly jít postaru.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ty jsi říkal, že se dalo předpokládat, že Petr Nečas si vybere svoje spolupracovníky, ale nezáleželo to na něm, ale na volbě delegátů toho kongresu. Komentátoři se neshodovali v tom, že by se čekalo tak jednoznačné vítězství Petra Nečase. A je to vůbec dobře, že tam jsou jenom jemu naklonění lidé, jak se zdá?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, je to vždycky tak, že na jedné straně je touha po změně, aby věci šly jinak, a na druhé straně volání po určité kontinuitě, nepřestat, nezbavit se všeho, se špinavou vodou nevylít z vaničky i dítě, a tak dál. Je to hezky vidět na tom, že prvním místopředsedou byl pražský politik Vodrážka a neuspěl. Místo něj jakoby první místopředsedkyně zvolili poslankyni Němcovou, která zdůrazňovala, že je potřeba se vrátit k té staré původní ODS tak, jak byla zakládána. A tahle ta nostalgie, tohle to volání po něčem, po té, po té zlaté éře, protože dobře už bylo, tak to má také prostě určitou rezonanci, na to také lidé slyší, a tak vlastně potlesk pro ni, jak psaly všechny zprávy, byl silnější než pro Petra Nečase nakonec, protože lidé chtějí i si podržet něco z toho, co v minulosti bylo. Mimochodem, když se podíváme na to, jak média pečlivě sledují, jestli se Občanská demokratická strana jakoby zlepší, no, tak jinými slovy dá se to přeložit pocitově i tak, že novináři, kteří začali svoji kariéru v době, kdy ještě politika byla starostí o věci veřejné, kdy politici byli takoví novodobí hrdinové, dlouhé hodiny je lidé sledovali u televizních obrazovek, jak mezi sebou si povídají a hltali každé jejich slovo, no, tak v tom období prožila většina novinářů, kteří dnes o politice píší, své mládí a také touží, aby se ještě jednou vrátila ta pěkná doba, kdy politika byla zajímavá a tak dále, a ne prostě tahle ta dnešní, kde už jde jenom o prachy, o vliv, o moc, o koryta a o pozice, kde už vlastně starosti běžných lidí ty politiky dál jako nezajímají a novináři by byli rádi, kdyby se vrátila ta stará doba a kdyby politiku bylo možné ještě zachránit. Já jsem v tom skeptik, já myslím, že politika už se zachránit nedá, že už je ztracená.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přece jenom ještě jedna otázka ke kongresu ODS. Zaujalo tě něco na postojích Mirka Topolánka a Václava Klause, těch předchozích předsedů této strany? Ostatně ten druhý jmenovaný teoreticky mohl na kongresu tedy oslavit svoje narozeniny?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já nevím. Mě to nepřekvapilo, každý z nich je už leta v politice a má svoji takovou nějakou linii a tak dál. Možná zajímavé bylo, když vyjmenovával, když vyjmenovával Mirek Topolánek své největší personální chyby a mezi nimi zmínil i volbu Václava Klause prezidentem do druhého funkčního období. To je zvláštní, když politik vlastně do té míry svoje osobní pocity a osobní frustraci z určitého neúspěchu anebo pocit nějaké osobní křivdy, kterou asi má, je schopen prostě takhle ventilovat. Jak máme politikům potom obecně věřit, když vlastně stále je všechno v pořádku, všechno je tak, jak má být, všechno umějí vysvětlit, ke všemu najdou spoustu důvodů, proč je to právě tak, jak to je a jinak to být nemůže a pak najednou jsou 2 týdny jsou z politiky pryč a všechno je naopak a teď se od nich dozvídáme, že všechno bylo jinak a tak dál. Já jsem z takových změn ..., mě moc netěší, jo, že bych prostě ..., že se konečně teď dozvídám pravdu. Spíše bych řekl, že z takovýchto prudkých obratů politiků jsem spíš znechucen.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Postřeh Ivana Hoffmana.
redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů, Jak to vidí od pondělí do pátku vždy v 8.30 Český rozhlas 2 Praha.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Povídáme si s Ivanem Hoffmanem, komentátorem Deníku, spolupracovníkem Českého rozhlasu, který je ve Zlíně, takže podíváme si po linkách. Podle deníku New York Times tým amerických geologů v Afghánistánu objevil dosud neznámá ložiska kovů v hodnotě dosahujících až bilion dolarů. Kromě železa, mědi, kobaltu a zlata jde také o lithium. Jaká zpráva je to podle tebe pro Afghánce?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ona se prezentuje jako zpráva dobrá, ale já si myslím, že to nakonec je spíše katastrofální zpráva, že to je další neštěstí, které obyčejné Afghánce postihlo. Vycházím z toho, že existuje takový termín, běžně se používá, ropné prokletí a musí existovat i v případě lithia, nějaké lithiové prokletí. Jinými slovy, když se někde najdou nerosty anebo ropa, bohatství, tak zkušenost je taková, že málokdy z toho profitují lidé, kteří přímo v té zemi žijí. Oni jsou příliš chudí na to, aby dovedli to nerostné bohatství vytěžit. Nejsou dostatečně šikovní na to, aby ho byli schopni v těžké konkurenci na světových trzích dobře prodat a už vůbec nehrozí, že by si výtěžek mezi sebou rozdělili. To znamená, ta země se většinou stane, o tu zemi se začne soutěžit, začnou o ni bojovat těžaři, kterým jdou na ruku vlády, které je podporují, protože co je dobré pro Shell, to je dobré pro Británii, že? A v té chvíli prostě se ten obyčejný člověk v tom Afghánistánu, podobně jako člověk, který žije u potrubí s ropou někde v Nigérii, stává rukojmím těch zájmů, které jsou nadnárodní, globální a sám vlastně živoří ve stínu toho obrovského bohatství. A kdyby tam nic nebylo, tak žije tradičním způsobem života, jakým kdysi žili jeho předci, o nic, o nic lépe, ani hůř, ale v něčem, na co je zvyklý a v nějaké tradici, kterou, kterou dodržuje po předcích a bylo by mu líp. Takhle prostě je vyrván z kořenů, ale nic za to nedostane.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pro geology to prý není vůbec nová zpráva. Nejde tedy u tohoto článku New York Times hlavně o to ospravedlnit u americké veřejnost další přítomnost vojáků USA v Afghánistánu?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si skoro myslím, že ano, protože nejprve se spekulovalo nikoliv o tom, jestli Afghánistánu je jakoby semeništěm teroristů, ale debatovali se hodně i o tom, jestli prostě přes Afghánistán není nějaká výhodná trasa, nějaký tranzit pro plynovody, anebo co, těch spekulací od začátku bylo mnoho, proč vlastně zrovna Afghánistán je cílem jakési mírové mise a proč právě tam máme zachraňovat demokracii anebo ji tam importovat, když už před tím tam byly problémy, když tam vtrhli Rusové. Možná také prostě měli představu nějakých nerostů. Dneska je bohužel každý dobrý úmysl hned v samém začátku zpochybněn. Stále se ptáme, o co vlastně jde ve skutečnosti. Slyšíme, jaké jsou argumenty, proč se co děje, ale, ale už se zdráháme věřit, nechceme být naivní. Už prostě bychom rádi to měli podložené prostě nějak, nějakou, něčím faktickým a nejlépe by bylo, nejlépe by se věřilo těm oficiálním důvodům, proč jsou vojáci tam anebo jinde, kdyby ti místní lidé je uvítali, přivítali, měli radost, že tam jsou a kooperovali s nimi. Ale vlastně ze všech těch zemí, kam vyvážíme demokracii, my jako Západ, teď to zobecňuji, tak vlastně zjišťujeme brzy, že ti lidé nejsou spokojeni a že začínají vnímat tu cizí přítomnost jako okupaci. A tady já si dávám otázku - tak má to cenu, má být prostě člověk, který je přesvědčen o tom, že právě ty demokratické hodnoty a svobody, a že to je to hlavní, má být někdy navzdory tomu, že ho tam nechtějí? Není potom jednodušší nechat ty lidi, ať se zařídí ve svých poměrech a než šířit prostě tu demokracii a svobodu a naše západní hodnoty silou, tak nejlepší je radši naslouchat a nějakým a něčím pomoct a jakoby po dobrém? Takhle se ptám, ale já jsem prostě nikdy nebyl militarista, takže potom lidem, kteří mají rádi zbraně, tak asi jsem radost neudělal.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když mluvíme o Afghánistánu, prezident Hamíd Karzáí přiznal měsíční plat v přepočtu asi 11 tisíc korun. Je to pětinásobek průměrného příjmu v zemi. Jak na tebe taková čísla působí?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak to je dobrá zpráva, že není až tak jak odtržen od reality a od lidí, aspoň teda myslím tím platem, tak je ..., tady se ukazuje, že si máme z čeho vzít příklad i od Afghánců.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Soudí Ivan Hoffman.
redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí publicista a komentátor Ivan Hoffman. Reprízu si můžete poslechnout dnes večer 5 minut po 23. hodině anebo už za hodinu na našem internetu v Rádiu na přání. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našem internetu na adrese praha.rozhlas.cz.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď bych tady pro tebe měl, Ivane, takovou nekonečnou story, nekonečný příběh D11. Obávám se, že v této kauze už se přestala orientovat i možná paní Havránková a sama neví, která jejich dohoda se státem platí, či neplatí a jestli její pozemky stát skutečně vyvlastní, nebo ty se v tom orientuješ?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ne, já jsem stejný jako všichni, neorientuju ani já, ale všímám si tedy, že vláda poněkolikáté i dnes bude naposled o tomto jednat, zda teda vyvlastnit nebo ne a myslím si, že po těch 16 letech nebo jak dlouho, jak se ten spor vleče, je úžasné, že jde určitě o víc než o silnici. My to vnímáme jako případ Havránková versus stát, anebo jako případ Havránková versus řidič. Na jedné straně někdo chce něco pěstovat, chovat, na druhé straně lidé by rádi prostě pohodlně dojeli do Hradce Králové. Ale pak je ještě třetí možnost, Havránková versus určitá stavební lobby betonová, podnikatelé, co si brousí zuby na lukrativní pozemky kolem té dálnice. Je tam mnoho různých poloh a teď je důležité, jakým způsobem se to má a smí vyřešit. Ve chvíli, kdy si stát řekne, že to vyvlastní, tak samozřejmě je schopen to velmi dobře zdůvodnit, zájmy dopravy, zájmy veřejnosti a tak dál, ale je otázka, jestli tento veřejný zájem je schopen prosadit nebo obhájit i u soudu, protože paní Havránková by se zřejmě odvolala, ale hlavně ve chvíli, kdy se cokoliv znárodní, to znamená, co stát získá násilím, nikoliv, nikoliv po nějaké dohodě, tak vypouští z lahve velice, ani neřekl bych nebezpečného, ale velice životaschopného džina. Najednou se ukáže, že se dá zjednodušit cokoli, že se dá kdokoli vyvlastnit, a to z jakýchkoliv důvodů, a ty důvody můžou být jako dobré, ale na konci ukáže, že za tím bylo něco jiného, ale je to tenký led. A jestli se má stát vydat na tento tenký led, to asi ani politici sami nejsou jisti, protože mezi nimi je hodně liberálů, konzervativců, kteří k tomu už pojmu vyvlastnění mají hluboký odpor. To znamená, proto těch ..., ty nekonečné pokusy. Stát by doopravdy rád vyřešit tu situaci tak, aby nemusel učinit tento krok, protože, když ho učiní, tak, jak říkám, začíná něco, co neumíme úplně odhadnout, jak skončí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vláda by měla definitivně dnes vyřešit ty problémy kolem dálnice D11, ale i z toho, co jsi řekl, že to definitivně pro jistotu zatím necháme v uvozovkách, protože to řešení už mělo být finální poněkolikáté. Takže uvidíme, jak to dopadne.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já bych řekl nikdo nic nikdy nemá míti za definitivní, tím bych naladil se na tu vlnu jako retrohudby. Tuhle tu písničku bych dneska ještě ráno rád slyšel.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zkusím se zeptat.
redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů. Jak to vidí od pondělí do pátku vždy v 8.30 Český rozhlas 2 Praha.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a jako obvykle v pondělí je u mikrofonu Ivan Hoffman, sedí ve zlínském studiu Českého rozhlasu. Tak se nám, Ivane, vdala švédská princezna Victoria. Královská svatba po 34 letech stála švédské daňové poplatníky 10 milionů švédských korun, tu druhou polovinu zaplatila královská rodina. Je to rozmařilost?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to, je to, jak říká má dcera, která studuje ve Finsku, je to skandál a Finové, kteří mají Švédy za, v každém nějakém vtipu je Švéd za toho hloupého, jo, prostě Finové je nemají rádi. Ona říká, že oni prostě tak škodolibě to sledují, protože ve chvíli, když si někdo s modrou krví bere trenéra fitness, tak to doopravdy je něco, co nepůsobí dobře. A navíc údajně politická strana, která ve Švédsku vznikla s tím, že by daňoví poplatníci neměli podporovat podobnou rozmařilost, neustále sílí, získává stále více podpory a hlasů, tak, kdo ví, jak to dopadne. Ale jisté je, že pokud je někde monarchie, tak by i ti s tou modrou krví měli trochu hledat na to, aby prostě se nějaká tradice dodržovala a měli by to prostě té princezně rozmluvit, nemluvě o tom, že oni ještě potom na tu svatbu přizvali mnoho hostů, které teda ta liberální, anebo je to liberálně orientovaná švédská veřejnost, tak v Švédsku nerada na té svatbě viděla.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ty říkáš, že to měli princezně rozmluvit. Mám dojem, že otec král se o to dost snažil, ale možná mu trošku chyběly argumenty, protože i on si vzal, tuším, neurozenou manželku, ale to už je možná promlčené z roku 76.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ale tak sakra je to král, ne, tak má rozkázat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ivane, potřebují tedy Švédové monarchii, ptám se i přesto, že jsem vyrozuměl z podtextu, co si o tom myslíš ty?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já, když jsem řekl, že jsem skeptický, pokud jde o politiku, tak takový ten typ konstituční monarchie mi stále připadá jako, jako model, který se ještě dá zachránit, který je ještě použitelný i v té dnešní divoké době. Teď mám na mysli ať už Británii anebo Dánsko, to je jedno. Konstituční monarchie, tam se vlastně kombinuje ten moderní svět tak, jak ho známe a jak ho musíme respektovat, protože úplně se vrátit na stromy nemůžeme a kombinuje se s nějakou, s nějakou tradicí, která přetrvává. Tak já stále doufám, že prostě navzdory těmto výstřelkům to švédské království přežije.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře, ale otázka zněla - potřebují ho Švédi? Potřebují Švédové konstituční monarchii?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že ..., já si myslím, každý potřebuje proto, aby v nějaké společnosti žil, nějakou jistotu, potřebuje se o něco opřít, co trvá, co se nemění, protože pokud by se opírali jenom o ty momentální politiky, tak ti tam jsou 4 roky, jedno funkční období a pak je vystřídají nějací jiní, ale nedá se opírat o lidi, vždycky je potřeba se opřít o nějakou myšlenku, o nějakou ideu a v konstituční monarchii mají tu výhodu, že to království netrvá prostě ani 4 roky, ale ani 20, ale ani 100. Prostě je tam po staletí. A já mám pocit, že mnoho těch společností je takových stabilních a lidé prostě k nim mají nějaký vztah a nějakou hrdost právě proto, že se můžou opřít o tu dlouhou, o tu dlouhou tradici. Proto si myslím, že potřebují, já bych řekl, že ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hlavní zpravodajské agentury tu slávu ve Stockholmu bojkotovaly, protože se nedohodly se švédskou veřejnoprávní televizí. O čem to podle tebe svědčí?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak o tom, že svět ovládá byznys, jinak o ničem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak to, že v takovém případě dokáží i konkurenční média se navzájem dohodnout a tu dohodu dodržet?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak já jsem na nějakém kanále záběry z té svatby viděl, nevím jestli, jestli dokonce ne na našem ČT2 nebo ČT24, ale vím, že na internetu, prostě na nějakém serveru jsem viděl, že teda někdo nakonec ten přenos odvysílal. Ale, ale jinak, pokud jde o peníze, tak to se umíme shodnout, to nejen v případě švédské svatby, ale v případě čehokoliv. Horší je, když se má svět dohodnout na nějaké idei nebo na nějaké myšlence anebo na něčem důležitém. Když jde o peníze, tak se dohodneme snadno.
redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí publicista a komentátor Ivan Hoffman. Reprízu si můžete poslechnout dnes večer 5 minut po 23. hodině anebo už za hodinu na našem internetu v Rádiu na přání. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našem internetu na adrese praha.rozhlas.cz.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Povídáme si s Ivanem Hoffmanem. Tak nám prý vadí, že by Evropská unie chtěla zavést bankovní daň, nevadí nám ale posuzování českých rozpočtů Bruselem. Ostatně ty ses o tom rozepsal v glose Deníku.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ono je to tak, když jel na evropský summit, kde prostě tato témata se řešila, Jan Fischer, tak popisoval takzvanou českou pozici, se kterou jede na to vyjednávání, on ji konzultoval i s předpokládaným příštím premiérem Petrem Nečasem, no, a tak jsme se vlastně od něj dozvěděli, jaká je ta česká pozice. A já z jedné strany chápu, že představitel země hovoří v první osobě množného čísla my, ale z druhé strany tady zrovna se jednalo o taková témata, kde jsem si vůbec nebyl jist, jestli se neměl předem zeptat, protože, pokud jde o to, že se budou národní rozpočty posuzovat v Bruselu a říkal, že nám to nevadí, protože to je jenom série dat, která někam proudí, a to se děje stejně a koneckonců jenom dobře, když se na to ten Brusel podívá, ale že my si stejně uděláme to, co chceme, tak tam je taková směs jakoby, jakoby nepohádat se a nevyslat špatný signál, ale z druhé strany naznačit, že my jsme suverénní a uděláme si stejně, co chceme, ale tohle je přesně otázka, na kterou je potřeba se podle mě ptát občanů, protože možná on říkal, že nám to nevadí, já si myslím, že nám to možná docela vadí a navíc mám pocit, že to vadilo i Petru Nečasovi, že vůbec s něčím takovým člověk těsně před koncem mandátu té vlády do Bruselu jede. A druhá věc, ta je ještě vážnější, a on říká, že nám velmi vadí představa, že by se měly kontrolovat finanční trhy a případně, že by se měly zdaňovat, a peníze, které by se z těch daní vybraly, by měly být odloženy na nějakém účtu pro případ, kdy způsobí finanční trhy anebo banky, bankéři, finančníci nějakou další krizi. Jinými slovy, zatímco mnoho politiků má dojem, že ti, kdo krizi zavinili by taky měli nejvíc platit, říká to Angela Merkelová a říkají to Francouzi, tak my najednou máme pocit, že bychom si to neměli s těmi bankami rozházet, že bychom jim měli jít spíše na ruku, neměli bychom po nich nic chtít, měli bychom jim vycházet vstříc, no, ale to já si vůbec nejsem jist, jestli doopravdy takovéto, takovýto názor široká veřejnost u nás má, a když říká, že nějaké šarže nám, že nám vadí přílišná regulace různých spekulantů a podvodníků, ale, protože to jsou, to je případ, dejme tomu některých těch fondů, které doopravdy žijí jenom z spekulace, jenom ze spekulace, tak to mně připadá jako vysloveně vadné, to tak není. Prostě nám podobně jako Američanům, podobně jako Němcům, Francouzům a jako všem vadí, když se někde na burze anebo v nějakém úzkém kruhu spekulantů znehodnotí výsledky podnikání spousty lidí, anebo práce spousty lidí a kolíše hodnota, hodnota měny a tak dále, ve které prostě se přepočítává to, co jsme my vytvořili. To znamená my máme chtít po politicích, aby doopravdy na ty finanční trhy a na finančníky obecně, aby na ně dohlédli. A ve chvíli, když prostě slyšíme opak, tak já prostě říkám ne, takhle ne.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře, ale jak by sis takové dotazování představoval, formou referenda?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Některé věci by měly být, ano, formou referenda a já bych se lidí ptal - souhlasíte s lichvou, lidi by řekli, že ne, a já bych zakázal prostě spoustu finančních operací, které jsou dnes legální, ale bylo by potřeba je postavit mimo zákon, protože způsobují prostě problémy.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ve stručnosti ještě jedna otázka, volba prezidenta v Polsku, jde, jak se očekávalo, do druhého kola s předpokládanými kandidáty. Vsadil by sis na některého?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Asi na toho Komorowského, ale bude to otevřené až do poslední chvíle, protože lidé, kteří hlasovali v prvním kole, ten rozdíl mezi kandidáty není tak velký, můžou v tom druhém volit ještě jinak. Myslím, že to vůbec není rozhodnuté.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak si o tom popovídáme příště, i když vlastně to už budou prázdniny, tak to bude mít i Ivan Hoffman pro nás prázdniny, uslyšíme se zase po nich, ale ještě máme před sebou jedno červnové pondělí. Než se rozloučíme, Ivane, dnes ve 13.28 středoevropského letního času vstupuje do znamení Raka Slunce, nastává letní slunovrat, začíná astronomické léto. Naplňuje tě to nějakým optimismem?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já jsem kdysi dostal k narozeninám hvězdářský dalekohled a vůbec jsem ho nepoužil. A dnes je teda ta příležitost ho vybrat a pokusit se udělat nějaké noční pozorování, tak já takhle učiním.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak si můžeš poslechnout i dnešní Kávu o čtvrté, protože my budeme právě s astronomy mluvit o tom, co bude nabízet letní obloha a jaké budou třeba i prázdninové programy hvězdáren, ale to už je zase jiné téma, které by možná Ivana Hoffmana tolik nezaujalo. Tak tedy komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Loučíme se a do Zlína přejeme hezký den. Na shledanou.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Podobně hezký den.