Analytik Michal Smetana: Anektovat Grónsko je myšlení 19. století. NATO by to nemuselo přežít
Po neúspěšném summitu ve Washingtonu o budoucnosti Grónska dorazili na ostrov první evropští vojáci. Průzkumná mise má prověřit možnosti posílení bezpečnosti v arktickém regionu. Uklidní to Donalda Trumpa? Co jeho ambice znamenají pro budoucnost NATO? A mohla by aliance existovat bez Spojených států? Bezpečností analytik Michal Smetana v pořadu Jak to vidí... hodnotí i vyhlídky jednání o konci války na Ukrajině a dopady dění v Íránu na světový řád.
Veřejné projevy o Grónsku pronášel Donald Trump už během prvního volebního období. „Tyto hrozby jsou obrovský problém, který výrazným způsobem narušuje fungování Severoatlantické aliance. Hrozby vůči spojencům jsou v NATO kategoricky vyloučené,“ říká bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Čtěte také
Trump své ambice zdůvodňuje národní bezpečností Spojených států, kterou má posílit nový americký protiraketový obranný systém Golden Dome. Podle Smetany je to ale problematické jak technologicky, tak institucionálně.
Myšlení 19. století
„Širší protibalistická obrana samozřejmě dává smysl. Nedává ale smysl tvrzení, že by toho Spojené státy nebyly schopné. Už od počátku 50. let mají s Dánskem ohledně Grónska podepsanou obrannou smlouvu a od začátku studené války tam rozmisťovaly své vojenské kapacity. Dodnes mají na ostrově i svoji základnu,“ připomíná Smetana.
Čtěte také
Byly to přitom právě Spojené státy, které se po konci studené války z Grónska z velké části stáhly. „V současném aranžmá jim nic nebrání tyto kapacity znovu posílit,“ dodává analytik.
Že to není problém, dávají podle něj velmi jasně najevo i Dánsko a Grónsko. Trumpova slova tak působí spíše jako záminka. „Myšlení, že by k posílení bezpečnosti bylo nutné Grónsko anektovat, připomíná spíš 19. století,“ zdůrazňuje Smetana.
Hrozí rozpad NATO?
Přesto nejsou představy o napadení jednoho členského státu NATO jiným zcela bezprecedentní. V minulosti se podobné scénáře probíraly například v souvislosti s dlouhodobě napjatými vztahy mezi Řeckem a Tureckem. Pokud by USA použily vojenskou sílu k získání území jiného člena aliance, podle Smetany by NATO jen těžko přežilo.
„I kdyby to neskončilo institucionálním rozpadem, aliance by se proměnila ve vyprázdněnou schránku. Málokdo by totiž věřil, že by se Spojené státy v budoucnu chovaly jako spolehlivý spojenec.“
Výhoda pro Rusko a Čínu
Z Trumpových vyjádření se podle Smetany zdá, že pro něj osobně má mnohem větší hodnotu získání Grónska než zachování NATO. To je ale z pohledu Spojených států zásadní strategická chyba.
„USA po konci druhé světové války a ještě více po konci studené války vybudovaly mezinárodní řád založený na dohodách a aliančním spojenectví. Byl to pro ně obrovský benefit. To, že se toho teď dobrovolně vzdávají, povede k dlouhodobým problémům. Na strategické úrovni z toho mohou nejvíce těžit Rusko a Čína,“ uzavírá Michal Smetana.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
