Jak správně založit kompost

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Zahrádkářskou poradnu. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. Přeji dobrý den.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Už přicházejí otázky také směrem k dnešnímu tématu. Podíváme se na ně, jinak 221552525, to je telefonní číslo pro naše posluchače. Bude pochopitelně aktivní a v tom druhém vstupu jim dáme prostor. Tak, teď pojďme k tomu, co jsme slíbili. Budeme mluvit o kompostu, protože je teď takový středobod naší zahrady bych řekla, zvláště pak tam, kde je hodně listí a hodně odpadu. Patří to všechno na kompost?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě patří a právě ty haldy listí, které nás teďko čekají, tak určitě, určitě by se měly zkompostovat, nikde nepálit, nikde nevyhazovat, to by byla obrovská škoda, protože určitě víme všichni, že listí během několika málo týdnů se naprosto slehne, udělá dejme tomu jednu pětinu původního množství celé té hmoty, kterou jsme navršili někde na hromadu a určitě, určitě se to vyplatí. Nebát se kompostovat ani ořechové listí. Určitě možná bude lepší ho nejdříve rozdrtit, pokud je ta možnost, tak projet sekačkou a potom shrabat a přemístit na kompost. Je možné i takové listí prosypávat vrstvou zeminy, určitě potom k tomu rozkladu dojde daleko rychleji. Ale já, protože většinou mě to zdržuje, ještě projíždět sekačkou, tak kompostuji ořechové listí tak, jak je, protože jsem zjistila, že se báječně rozloží. Navíc, když se podíváme na ten ořechový list, tak on nikdy nespadne jako celek, ale vždycky se oddělí ty jednotlivé části toho listu, který vlastně se skládá z několika menších listů. Takže si myslím, že ani tohle to vůbec není žádný problém a rozhodně se toho nebát. A tak, jak se vyskytují názory, že třeba by se měly ořechové listy vyvážet někam do sběrného dvora a nebo pálit nebo nekompostovat, tak to si myslím, že je určitě škoda. A navíc nikde nedochází k tomu, že se kompostuje jenom to ořechové listí, vždycky je to promíchané i s listím z dalších stromů. Já, když se podívám třeba na naši zahradu, tak tam je celá řada jabloní, máme tam lísku, je tam akát, je tma bříza. Takže vždycky se to listí nějakým způsobem promíchá, takže nikdy nedochází k tomu, že by se kompostovalo jenom to listí z ořechů. No, ale určitě by se zase mělo dbát na to, když už tedy kompostujeme, tak aby se ta hromada kompostovací založila nějakým způsobem tak, aby tam mohlo k tomu tlení dojít, nikoliv ke hnití, protože to by bylo skutečně špatně. Takže musí dojít ke tlení. Ale do takového kompostu můžeme samozřejmě přidávat veškeré zbytky ze zahrady, ať už jsou to natě třeba z mrkví nebo z červené řepy nebo cokoliv, pokud zrovna je nepoužijeme jako součást takzvaně zeleného hnojení a nebudou se zarývat, tak rozhodně tohle to všechno do kompostu patří.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem teď viděla reportáž, kde se mluvilo o tom, jak je potřeba třeba právě to listí shrabat a dát pryč, konkrétně třeba týkalo se to kaštanů, kde údajně na těch listech zůstává nějaký nepřítel zahrady, a ten tam přetrvává, pokud bychom ho nechali právě pod stromem na té zahradě, tak by mohl infikovat ten strom i další stromy.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Toto platí prakticky o každém listí, ať už je to lití z ovocných stromů a nebo i z okrasných, třeba i z růží listí by nemělo zůstávat pod těmi růžemi, protože na tom listí přezimují spóry hub a tím pádem v dalším roce dochází opět k té infekce. Takže všechno důkladně shrabat, dát na kompost, tam to patří, a tam se zničí všechny ty zárodky, vlastně ty spóry těch hub. Samozřejmě pokud je kompost správně založený, to je důležité. Lída tady řekla nesmí tam docházet ke hnití, ale ke tlení, dojde tam k zahřátí na potřebou teplotu. Takže nikdo se nemusí obávat, že kompostování takového listí by si roznášel následně nějaké infekce po zahradě, když je dobře založený, tak samozřejmě je to v pořádku.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, že teď pršelo, že teď docela ta voda se maličko teda objevila i na té zahradě, ale měli bychom ten kompost prolít vodou na zimu?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tam u toho kompostu záleží, co kompostujeme. Pokud kompostujeme suchý materiál, třeba drcené větvičky ze štěpkovače, tak určitě je dobře i prosypávat to trochou již vyzrálého kompostu nebo přidávat třeba piliny, které jsou lépe nasákavé a tím pádem tam dojde k zadržení vody, kterou tam musíme dodat. Pokud hrabeme suché listí, tak určitě je nutné ho vlhčit. Pokud se hrabe vlhčí listí, tak ta voda vlastně už s tím listím se tam dodává.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teda upřímně řečeno s tím, že musíme zasypávat hlínou nebo zemí listí, že to je tak velká práce, že se přiznám, že jsem to listí dala na jednu hromadu na záhon, starý záhon, kde už teď samozřejmě nic není, a teď jsem to nechala slehnout přes tu zimu, jestli teda bych to měla něčím zasypat nebo bych měla určitou jenom výšku té vrstvy, co tomu říkáte vy?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak ta vrstva by měla být tak těch 10, 15 centimetrů, ne určitě vyšší. To listí by mělo být alespoň mírně vlhké. A já bych měl takovou dobrou radu. Existují takzvané urychlovače kompostů. Tady se musíme soustředit na ty, které obsahují mikroorganismy, čili přírodní organismy a takové listí rozhozené po záhonu se může tímto urychlovačem posypat, tím se to tlení urychlí a prakticky na jaře už z toho máme humus na tom záhoně. Samozřejmě je dobře to listí třeba trošičku aspoň zahrábnout do té země jako motyčkou, aby tam bylo propojení s tou půdou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby se nám to nerozfoukalo po zahradě potom, kdyby přišel větší vítr.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, pokud bychom se tohoto báli, tak je třeba možné to nějakou sítí přikrýt, nějaká síť jako je třeba proti ptákům nebo i bílou netkanou textilií, která propouští vodu, je to možné zakrýt, zakolíčkovat a tím pádem nám to neodlítne. Ale já bych měl ještě jednu, jeden takový nápad pro ty, co mají malé zahrádky třeba, ti nám řeknou: "No, to je krásné, ale kam budeme dávat všechen ten odpad, vždyť my bychom tam za chvilku měli hromadu, že by se nám na tu zahrádku nevešlo." Myslím si, že právě na ty menší zahrádky, samozřejmě nejenom na ty, je vhodné použít kompostéry. A já propaguji používání termokompostéru. To jsou kompostéry, které mají dvojitou stěnu, jsou odizolované, takže i v zimním období nedochází k promrznutí a proces tlení prakticky tam probíhá celoročně, protože ta teplota se neztrácí. Samozřejmě i to kompostování v tom kompostéru má určité pravidla, je nutné ty vrstvy nedělat z jednoho materiálu, takže třeba, když dáváme trávu, pak je dobře dát nějaké zbytky z plení, tak tam pohodit třeba ty piliny, přidat trochu zase již vyzrálého kompostu a takto jednotlivě vrstvit a samozřejmě perfektně opět do toho přidávat ten urychlovač. Ten urychlovač si myslím, že je věc, která právě nám napomůže k tomu, za pár měsíců máme v tom kompostéru opravdu substrát se dá říct, přímo prostě zem, kterou můžeme spodem, těmi dvířky vybírat a dávat na záhony, k rostlinám, kdykoliv, kamkoliv.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Není nic horšího než prohazovat kompost, na tom se asi všichni shodneme, tak pokud takového pomocníka můžeme mít, tak se to hodí.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak to odpadá, ano.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k tomu listí, protože já vím, že se vždycky třeba dávalo listí jako určitá nástýlka pod některé rostliny, tak ani to byste nedoporučovali? Třeba máme živý plot dejme tomu, máme listí, tak jestli třeba pod to bychom ho nemohli nastlat právě pod ty stromky, aby se tam udržovala ta voda, protože právě i v zimě vlastně by ty rostliny měly mít vodu.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, tak tady bych určitě doporučila, protože je to určitá forma udržení tedy vláhy, současně i vlastně následně humusu, protože to listí se rozloží, tak tady to rozhodně nevadí. Akorát pozor, třeba nedávat listí na skalku, protože tam máme celou řadu suchomilných druhů a právě tím, jak by docházelo k tomu, že se tam to listí zapaří, zvlhne, tak může dojít k vyhnití některých druhů. Ale vrátím se ještě k tomu, Stáňo, cos tady říkala o těch kaštanech. Tak skutečně ten škůdce se jmenuje klíněnka jírovcová a pokud má někdo doma někde na zahradě kaštan, tak rozhodně dbát na to, aby se to listí shrabalo, protože ona, on ten škůdce přezimuje, on takzvaně minuje v listech a v té střední vrstvě toho listu vytváří kukly, které přezimují, no, a potom na jaře se ten motýlek zase líhne a okamžitě napadá ten kaštan. Samozřejmě něco jiného je v lese, tam rozhodně něco takového dělat nejde, a i tak dochází k tomu, že ty kaštany jsou strašně poškozené a ty nálety z těch lesů většinou bývají tak enormní, tak je škoda nechávat si to, pokud máme někde nějaký solitérní strom, tak aspoň tam se postarat o to, aby se to listí shrabalo.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A tam shnije bezpečně, tam se zničí?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Pokud se zkompostuje a nebo pokud se ještě rozdrtí tou sekačkou, tak rozhodně určitě omezíme výskyt toho škůdce.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já mám ještě fígl, kterej používám já, já mulčuju listí pod ořešáky, ale samozřejmě ne ořešákové listí, ale listí z třešní, a není v tom žádný problém, protože z třešní se na ořešák žádná choroba nepřenáší.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, vida, tak to je nápad.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 je číslo pro vás, milí posluchači, už čekáme na vaše otázky.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů teď budou odpovídat na vaše otázky. Už máme prvního posluchače, posluchačku. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je z Vysočiny. Já poslouchám ten váš pořad a chtěl bych k tomu něco říct.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte otázku?

osoba
--------------------
Mám, je vhodné sypat, prosypávat se zeminou a dávat do toho ještě prostě mletý vápno, aby se to jako to tlení toho listí urychlilo.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme mockrát, tak poprosím o odpověď.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych s tím souhlasila, určitě, jestliže to funguje, tak rozhodně. Mletým vápencem se rozhodně nic nezkazí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdopak je další na telefonu, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, slyšíme se?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

osoba
--------------------
Dobrý den, já vás zdravím, zdravím vaše hosty. A měl bych takovej dotaz, vždycky do kompostu se třeba sypával popel a podobně a teď jsem slyšel, že popel není do kompostu vhodný a navíc se chci zeptat, teda to je moje první otázka, jestli teda vhodný je nebo není? A navíc dneska se třeba topí navíc třeba těma peletama nebo něco plus nějaká třeba chemická přísada je, takže jestli je vhodný popel a když tak jakej, z čeho jako, jo. Děkuju.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, já bych to vzal, že bych řekl také děkuji, protože to je výborný dotaz. Popel do kompostu patří, ale pozor, popel ze dřeva. Pokud topíme dřevem, naprosto bez problémů dávat do kompostu. Také ty pelety, o kterých tady byla řeč nebo takové ty lisované válce, i z toho popel je možné dávat do kompostu, protože tam se nepoužívá nic chemického, tam je to pouze za vlhka lisované, takže tam v tom také žádný problém není. Rozhodně do kompostu nedávat popel, pokud topíme uhlím, a to hnědé uhlí jako takové prostě to vůbec ne, nedávat to tam, tím bychom si ten kompost nejenom zasířili, ale přidali si tam mnoho dalších nevhodných látek.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka ke kompostu. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z východních Čech z Hradce Králové. Prosím vás, mám ne piliny, ale odpad, jako odpad od morčat, můžu to dávat do kompostu?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak to určitě, je určitě, my máme v práci taky takovéhle zvířátko, máme ho společně ještě s králíkem, a teď jsou přes celé to léto venku.

osoba
--------------------
Králíka taky, no.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, jsou venku v takové velké kleci, a teď budeme je přemísťovat zpátky dovnitř, a tak všechno, co vlastně tam po nich zbylo veškerý, ten hnůj, tak to všechno dáváme do kompostéru.

osoba
--------------------
Já jsem si nebyla jistá, tak jako to můžu s hlínou prosypávat.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě, určitě, určitě.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co kočičí podestýlka?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Patří, patří, protože nevím, nechci to nazvat, pardon, ono to má obchodní název, tak to nebudu nazývat, ale ten materiál jako takový je organický, takže také i toto patří s těmi kočičími výkaly do kompostu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, Marek, Hradec Králové.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, slyšíme.

osoba
--------------------
Prosil bych odpověď na otázku, jak je to s plody jabloní, jablkama zasaženýma moniliózou? Časopis Zahrádkář z února 2014 uvádí, že pokud jsou tyhle plody daný do kompostu a nejsou na povrchu, čili ty spóry se nepřenáší větrem, je to v pořádku. Ptám se, jestli ta choroba, monilióza v kompostu je zničena tou vysokou teplotou, popřípadě je-li zničena i v případě, že ta vysoká teplota někde na těch povrchových vrstvách, tam nenastane. Děkuji moc za odpověď.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak já bych řekl, že jste si přímo sám odpověděl. To, co psali zahrádkáři je pravda, tak to je. Opravdu to do kompostu je možné dát, nemělo by to zůstat na povrchu. A to, co jste tam měl jediný problém, že ty povrchové vrstvy se tolik nezahřejí, to je právě důvod, proč klasické komposty musíme přehazovat, aby se ty venkovní vrstvy dostaly dovnitř a obráceně. Takže patří to tam.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jedna otázka, dobrý den. Není otázka. Tak otázka tady je z našeho mailu, třeba konkrétně týká se slupek od banánů. Prý se přenášejí tropické plísně, jestli tam patří?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tady vlastně jsme už odpověděli v tom předchozím dotazu, že žádné plísně se v dobře udělaném a vyzrálém kompostu nepřenášejí, takže i to je možné tam dávat. Já ale mám takový jeden dotaz, který mně telefonoval teď před vysíláním Josef Bogár z Brna, a ten se ptal, jestli je třeba možné kompostovat i staré šatstvo nebo boty?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Boty?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych to nedělala.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já teda bych to nedělal z toho důvodu, že všechny tyto věci obsahují syntetické složky a syntetické věci do kompostu nepatří. A možná by bylo dobře říci, spíš, co do kompostu nepatří. Určitě tam nepatří teda syntetické věci, nepatří tam kosti.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Kosti.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
A vůbec maso nebo zbytky masa. Čili takovéto věci do kompostu nepatří. Na druhou stranu kuchyňský odpad jako takový zbytky ze zeleniny a takové věci do kompostu samozřejmě patří a jsou výborné.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ještě jedna poslední otázka, potom už budou chodit na chat. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, Kraus. Prosím vás pěkně, chtěl jsem se zeptat, to jsou věčné spory. Zaslechl jsem, že kromě listí a toho všeho, co do kompostu patří, zbytky pletí doslova, slyšel jsem zbytky pletí, je to možné do toho kompostu opravdu dávat, když by to prozrálo, je to možné?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě, je to možné, můžete tam dát veškeré zbytky, co se týká plevelů, můžete tam dát zbytky ze zeleniny, které tam máte. Prostě veškerý tento materiál. Navíc je obohacený částečně i o zeminu, která drží na kořenech, takže už se tam nemusí ani ta vrstva žádná dávat.

osoba
--------------------
No, ona manželka ...

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Pokud se ten kompost důkladně založí nebo dobře založí a dochází tam ke vzniku vysoké teploty, která způsobuje tlení, tak rozhodně se nemusíte bát, ani žádných zbytků, třeba semen plevelů.

osoba
--------------------
Z toho pletí není, manželka to totiž nosí stále do popelnice.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne, to je škoda, prosím nenosit.

osoba
--------------------
Škoda, čili do kompostu. Děkuju, děkuju.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, do kompostu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já ještě se zeptám na jablka, protože o těch se také někdy mluvilo, že tam je pektin a že dlouho se rozkládají, že potom tam je to také trošku složitější. Jak to je s jablkama?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, jablka určitě se tam dají dát, navíc tam pomůžou myši si myslím. Takže rozhodně, dát ale v tenké vrstvě, žádná hromada.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
A platí to, co jsme tady řekli, dělat vrstvu z různých materiálů, ne samozřejmě udělat kompost jenom z jablek.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a další otázky už 2.rozhlas.cz, to je totiž chat a budou tam Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. Za dnešní návštěvu moc děkuji.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Dotazy posluchačů:

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.