Jak postavit zahradní pergolu?
Ke stavbě velké, pevné, samostatně stojící pergoly lze použít cihlové nebo kamenné sloupy, aby dobře udržely těžké dřevěné překladové trámy.
Výběr dřeva
Střední a menší stavby se hodí stavět z dřevěných sloupků a nosníků (vazníků). Dobré je používat týž druh dřeva. Z jehličnanů se hodí víc borovice a modřín než smrk. Bude hezčí, když vazníky ukončíme špičkou nebo když jejich konce seřízneme nebo vytvarujeme tak, aby měly pěkný vzhled. Hrubě tesané hranoly jsou dobrou volbou k selskému stavení a do venkovských zahrad. Do lesního prostředí můžeme použít i kulaté kmeny, dokonce s kůrou. Důležité je ovšem dřevo správně ošetřit a důkladně namořit.
Provedení může být jednoduché
Oblouky z kovových profilů s plochým, kulatým nebo hranatým průřezem jsou moderní a nevtíravé. Pokovená či plastem potažená konstrukce vydrží déle než dřevo, obvykle vyžaduje jen malou údržbu. Je to ovšem drahé řešení. Existuje také možnost využít výrobky z recyklovaných plastů, známé především jako plotovky. Tipy pro výběr materiálu:
Na sloupky v selském stylu se hodí zejména hranoly modřínu 10x10 cm. Cihlové či betonové základy pro kovové patky mají být čtvercové 30x30 cm, případně 45x45 cm (pro velmi široké pergoly). Konce hranolů by měly zůstat nad zemí, aby nehnily.
Pro lehčí konstrukce se dají použít nosníky průřezu 100x50 mm, položené naplocho na horní konec sloupků.
Příčle (krokve) se stavějí na nosníky na hranu; zajišťují se dlabanými polovičními zářezy. Mohou mít stejné rozměry jako nosníky nebo mít průřez až 50x150 mm. Zdvojené nosníky ze slabšího dřeva, spojené tak, že jeden je umístěný z vnější a druhý z vnitřní strany sloupku, dodávají konstrukci moderní lehkost.
Další tipy pro stavbu pergoly svépomocí najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.