Jak fungují opalovací krémy?

Bělostná pleť rokokových dam v módě sice zatím není, mnohahodinovému vylehávání na přímém slunci už se ale v posledních letech také neoddává tolik nadšenců jako před lety. O škodlivosti přílišného slunění není pochyb. Souvislost se stárnutím kůže a některými nádorovými onemocněními je prokázaná. Žijeme v éře podstatně ztenčené ozónové vrstvy, kdy na zemský povrch, a tedy i na naši kůži, dopadá mnohem více ultrafialového záření.

Volání o pomoc

„To, co můžeme vnímat jako příjemné opálení, je vlastně volání o pomoc našeho těla, obrana proti poškození pokožky ultrafialovým zářením,“ uvedl v Meteoru chemik Jan Havlík. Buňky pokožky při intenzivním slunečním světle vycítí, že něco není v pořádku a začnou vytvářet pigment melanin, který je schopen částečně pohltit ultrafialové záření a zabránit tak dalšímu poškozování.

Ne každý má genetické vlohy rychle na slunci „zčernat“, jsou lidé, kteří spíše zrudnou a pokožku si popálí. Právě pro ně jsou více než vhodné sluneční opalovací krémy, které zabraňují poškození buněk pokožky.

Zrudlá pokožka – buněčná smrt

Co se děje v kůži, která na prudkém slunci „zrudne jako rak“? „Dochází k zánětu v buňkách poškozených radiací ultrafialového záření. Pokud je poškození velké, pak nastává buněčná smrt, a ta se projevuje bolestivým zarudnutím,“ vysvětluje Jan Havlík.

Při výběru opalovacích krémů se vyplatí zkontrolovat tzv. SPF, neboli ochranný faktor (z anglického Sun Protection Factor). Dané číslo udává, kolikrát delší dobu můžeme strávit na slunci oproti tomu, kdybychom ochranu neměli. Když si tedy pořídíme krém s faktorem 15, tak místo 10 minut můžeme na slunci strávit 150 minut.

„To číslo je teoretické. Důležité je, aby zůstala vrstva krému souvislá. I pokud máme faktor 50, tak bychom se měli každé dvě hodiny přemazat a vrstvu si udržovat,“ dodal Havlík.

Nadměrné slunění zdraví neprospívá|foto: Fotobanka Pixabay

UV záření jsou v zásadě dva druhy. Zmíněný faktor se týká zkratky UVB. Pozor bychom si ale měli dávat i na záření UVA, a proti tomu nechrání automaticky všechny krémy. „UVA záření působí stárnutí pokožky, poškozuje proteiny, ze kterých se pokožka skládá, a které jí dodávají elasticitu. Výsledkem jsou pak vrásky, ztráta pevnosti a pružnosti. Zároveň je UVA záření schopné produkovat tzv. kyslíkové radikály, což jsou látky, které můžou působit další poškozování buněk a v důsledku dlouhodobého vystavování i rakovinu,“ dodal chemik.

Opalovací krémy jako pestrá směs chemikálií

V opalovacích krémech se nachází pestrá směs chemických látek. Jedna skupina látek umí pohlcovat ultrafialové záření, druhá ho odráží. V prvním případě jde o různé aromatické sloučeniny, v druhém případě anorganické materiály, např. oxid titaničitý nebo oxid zinečnatý. „Jde o látky, které bychom nazvali jako běloby, takové bílé prášky jemné struktury, jde o téměř nepostřehnutelné krystalky, které odrážejí dopadající záření jako drobná zrcátka,“ vysvětlil Jan Havlík.

Na slunce ano, ale rozumně

Zcela se vzdát slunečních paprsků v zájmu ochrany kůže ale samozřejmě také není rozumné. V určité intenzitě přirozené světlo potřebujeme, protože nám pomáhá vyrobit si vitamin D. Chodit na sluneční světlo je důležité zejména v zimě, zatímco přes léto nám k výrobě vitaminu D stačí projít se třeba jen do obchodu nebo na poštu.

Pozor na limetku a třezalkový čaj!

Málo se ví, že v přírodě najdeme i látky, které fungují jako pravý opak opalovacích krémů, tedy jakési urychlovače spálení a poškození kůže. Některé rostliny, jako například třezalka nebo bolševník, obsahují látky, které způsobují zcitlivění pokožky vůči UV záření. Nedoporučuje se proto šahat na bolševník (a přijít tak do kontaktu s jeho šťávami) ani v létě dlouhodobě pít třezalkový čaj.

„Citlivější jedinci by se měli vyhnout i limetce, pastiňáku nebo celeru, protože i ty můžou obsahovat látky, které zcitlivují naši kůži vůči UV záření,“ dodal chemik Jan Havlík.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.