Ivan Kraus: Umberto Eco byl opravdový génius. Naučil akademiky vnímat masovou kulturu
19. února 2016 zemřel italský vědec a spisovatel Umberto Eco. Byl unikátní, dokázal spojit zdánlivě nespojitelné a taky se vrátil k opravdovému řemeslu.
Umberto Eco se jako vědec věnoval sémiologii (nauka o významu znaků), estetice, filosofii. „Zaujal mě ale svou odvahou, svým přístupem k akademismu a literatuře,“ říká spisovatel Ivan Kraus. Eco byl známý tím, že sledoval televizní detektivky, seriály, komiksy, četl, co mu přišlo pod ruku...
Šmudlat si své teorie nestačí
Až dospěl k nauce o znacích. „Pak to všechno ale spojil. Řekl si, co je vědecké a historické, je třeba učiniti čtivým. A to se mu geniálně povedlo třeba v pozoruhodném románu Jméno růže.“ Naučil tak vlastně některé akademiky vnímat masovou kulturu.
Jako akademik jim říkal, „že si nemůžou na vzdálených institutech šmudlat své teorie a psát básně pro svou ženu a pár známých v klubu“ Jako spisovatel „propašoval čtenáři ideu, že ve starověkých kobkách a klášterech jde najít zrovna takové napětí jako na celosvětovém webu“.
Připomíná mi Čapka
Vzkázal prý snobům: „Přestaňte dělit psaní na literátství a psaní. Vraťme se k našemu řemeslu a zaujměme lidi.“ Svým způsobem Krausovi připomíná Karla Čapka, který vždy hájil takzvanou kalendářovou literaturu.
„Ve 12 letech čteme leccos. Ale v návyk číst se časem změní na dramaturgii. My milovali Foglara. Dnes to nevidím jako velkou literaturu, ale je to dobrá literatura.“ Umberto Eco byl podle Krause génius, který o své genialitě věděl, a navíc dobrý vypravěč.
Eco se neštítil obyčejné literatury
Psal glosy, sloupky, přenášel a psal romány pro své potěšení. „Neštítil se zabývat takzvanou obyčejnou literaturou. Každý z nás se pohybuje v uzavřených kruzích své mysli. On ale dokázal vystoupit mimo, do jiného světa.“ Co dnes lidé vůbec chtějí číst?
„To bych taky rád věděl,“ povzdychl si spisovatel. „Máme soudit podle lesklých časopisů, televizních seriálů a sitcomů? Jsou to opravdu lidé, kteří to chtějí?“ ptá se sám sebe Kraus. „Asi prostě nejsme dostatečně nároční čtenáři a diváci.“
Více si poslechněte ze záznamu v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
