Indiáni přišli do Ameriky dříve, než se soudilo. A někteří z nich byli příbuzní Austrálců

Cesty přes pevninský most

Podle dosavadních poznatků se lidé dostali na americké kontinenty suchou nohou z Asie přes takzvanou Beringii. V době ledové ledovce zadržovaly mnoho světové vody. Hladiny oceánů tudíž byly níže než dnes a místa, která dnes zalévají vody Beringova průlivu, byla souší. Po ní se proháněla stáda zvířat, která brzy následovali i lovci.

Otázkou zůstávalo, kdy přesně přišli a jestli migrace proběhla najednou, nebo ve více vlnách. „Předpokládalo se, že lidé přišli do Ameriky před patnácti tisíci lety. Máme sídliště, která jsou stará čtrnáct tisíc let, a jsou v Jižní Americe. Pokud migrovali při pobřeží a využívali lodi, čluny, tak mohli postupovat velmi rychle,“ říká biolog Jaroslav Petr.

DNA k porovnání

Jak to tehdy doopravdy bylo, pomohl zjistit výzkum dědičné informace. Podařilo se získat nejen genomy žijících původních obyvatel Severní, Střední i Jižní Ameriky, ale i genomy jejich dávných předků, staré šest až třináct tisíc let.

„Když se tohle všechno nacpalo do počítačů a zpracovalo speciálním softwarem, tak se to složilo do zajímavého obrazu,“ vypráví Jaroslav Petr, „ukázalo se, že první lidé přišli do Ameriky před 23 tisíci lety, takže asi podstatně dřív. A přišli v jedné migrační vlně.“

Všichni současní američtí indiáni jsou tedy potomky první skupiny lidí, která se vypravila přes Beringii na nový kontinent. Před 13 tisíci lety se potom migrační vlna rozdělila na „severní“ a „středo-jižní“ větev. To ale nebylo poslední překvapení, které analýza přinesla, upozorňuje profesor Petr:

Příbuzní přes půl světa

„U tří jihoamerických kmenů se objevila dědičná informace, která jako by do dědičné informace indiánů nepatřila. Pátralo se, kde je něco podobného, a ukázalo se, že podobné dědičné znaky známe od domorodých Austrálců a obyvatel Papuy-Nové Guineje.“

Podezření, že takto vzdálení lidé jsou si příbuzní, přinesly už dřívější výzkumy. Ty si všímaly podobností ve tvaru lebek. To je poměrně ošidný znak, na který se vědci nemohou spolehnout. Dědičná informace je však mnohem pádnější důkaz, takže snaha o vysvětlení začala nanovo.

„Vědci je někdy označují jako populace Y, protože slovo ypykuéra v jazyce jednoho z těchto kmenů znamená předkové. Jedna z teorií říká, že tato populace mohla být součástí první migrační vlny a v Asii by ze stejné výchozí populace mohli pocházet Austrálci a Papuánci. Jiná teorie říká, že se tam populace Y dostala až dodatečně. Mohla tam namigrovat přes původní obyvatele Aleutských ostrovů.“

Nejnovější výzkum tak přinesl nové nejasnosti, jeho hlavní závěr je však jednoznačný: první migrace lidí do Ameriky proběhla v jedné vlně a podstatně dříve, než se soudilo.