Imunolog Hořejší: Jsem optimista. Rozvolňovat by se mohlo i víc
Vláda v pondělí upravila opatření proti šíření koronaviru. Od září budou moci pořadatelé kulturních či sportovních akcí naplnit svoji kapacitu. Žáky při návratu do škol čeká trojité testování. Jak se proměnila pandemie? Co nás ještě čeká? A jsou kroky vlády logické?
Čtěte také
„V posledních několika týdnech jsem velký optimista, i když mi to mnozí vyčítají. Zdá se mi ale, že současná situace je velmi dobrá. Nezhoršuje se. Počety nových onemocnění, hospitalizací a úmrtí se nezvyšují,“ říká molekulární imunolog Václav Hořejší.
Vzhledem k tomu by se tedy podle Václava Hořejšího mohlo rozvolňovat i více. „Možná že testování dětí ve školách by ani nemuselo být. Věřím ale, že vláda má dobré informace a ví, co dělá.“
Jiná podoba epidemie
Co se týče dalšího vývoje epidemie je však samozřejmě nutné i nadále sledovat klíčová čísla, tedy počty hospitalizací, těžkých případů a konečně i úmrtí. „Samotné zachycení přítomnosti viru u člověka je ale v současné situaci, kdy je populace vysoce promořená, bezvýznamné. V naprosté většině případů totiž probíhá onemocnění velice mírně, či dokonce bezpříznakově,“ vysvětluje imunolog.
Charakter současné populace je tedy zodpovědný za to, že se úplně změnilo to, jak epidemie vypadá a že počet vážných případů je dramaticky nižší, než tomu bylo před očkováním.
Chránit sebe sama
Proočkovanost české populace je vysoká. „Naočkováno je zhruba 70 % dospělé populace a ze zbývajících čtyř až pěti milionů neznámý počet lidí onemocnění prodělal. Jsou tak chráněni protilátkami a paměťovými buňkami imunitního systému. Dohromady to tedy dává celkovou kolektivní imunitu.“
Čtěte také
Určitou komplikací je ale podle Václava Hořejšího přítomnost varianty Delta, která je mnohem infekčnější a může infikovat i očkované.
„Lidé o nakažení často nevědí nebo mají minimální příznaky, přesto mohou virus dál šířit do svého okolí. Vysoká proočkovanost je tak důležitá ne kvůli dosažení kolektivní imunity, ale kvůli tomu, aby lidé chránili sami sebe.“
Ve Švédsku a Velké Británii je možné očkovat už od 16. narozenin. Nyní Stálá očkovací komise při berlínském Institutu Roberta Kocha doporučuje na základě nové studie očkovat děti už od 12 let.
„Na výsledky spolehlivých klinických studií, které by potvrdily, že je očkování bezpečné a účinné i u dětí, se čekalo už dlouho. Navíc Institut Roberta Kocha je prestižní instituce a její doporučení by těžko někdo mohl zpochybňovat,“ uzavírá Václav Hořejší.
Další témata rozhovoru: jakou ochranu poskytují jednotlivé očkovací dávky; pro koho by byla vhodná třetí dávka; kontraindikace očkování; mohou být testy protilátek dostatečným důkazem o bezinfekčnosti; vakcína proti tuberkulóze.
Související
-
Imunolog Hořejší: Varianty koronaviru jsou klasickým příkladem Darwinovy evoluce. Silnější vyhraje
Evropou se šíří nová varianta koronaviru označovaná jako delta. Objevila se i varianta lambda, která je rozšířena v Peru. Proč se nové varianty nedaří držet pod kontrolou?
-
Jan Pačes: Drobné příznaky po očkování jsou žádoucí. Je to známka toho, že vakcína funguje
Vynález vakcíny je bezpochyby největším objevem medicíny. Díky vakcinaci je možné imunitní aparát člověka připravit na dobu, kdy se objeví nemoc. A přežít ji.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.