Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší - 18. srpna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání přijal prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Ráda vás vidím, dobrý den.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to, zda a pro koho by byla vhodná či nutná třetí očkovací dávka. Jakou úroveň ochrany poskytují jednotlivé dávky. Měly by být testy protilátek uznávány jako plnohodnotná alternativa potvrzení o prodělané nemoci či očkování? Otázek bude samozřejmě mnohem více, nerušený poslech. Vláda v pondělí upravila opatření proti šíření koronaviru. Od září budou moci pořadatelé kulturních či sportovních akcí nebo zoologických zahrad naplnit kapacitu. Žáky při návratu do škol čeká trojité testování. Jak to pane profesore Hořejší, hodnotíte, je to logické, efektivní to bude nezbytné?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já v posledních několika týdnech jsem takový velký optimista. Někteří moji kolegové mi to vyčítají, že jsem až příliš velký optimista, protože mně se zdá, že ta současná situace je opravdu velmi dobrá, že se nezhoršuje nebo spíš tak osciluje okolo takové rovnovážné nějaké situace, co se týká počtu těch nových onemocnění a minimálního počtu hospitalizací a prakticky žádných úmrtí. A vzhledem právě k tomuhle tomu si myslím, že je to správné, že, že dochází k tomuto rozvolňování. A kdyby bylo po mém, tak možná, že by se mohlo rozvolňovat ještě trochu víc. Možná, že to, to testování v těch školách by možná ani nebylo nutné, ale já když říkám tenhle ten názor, tak tím rozhodně nechci kritizovat tu vládu, protože já mám takový ten luxus, že můžu říkat svůj názor, ale beru za to žádnou zodpovědnost. Takže já věřím, že ta vláda má lepší informace a že ti epidemiologové, kteří radí, takže radí dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká čísla je dobré nebo nezbytném sledovat, co se týče toho dalšího vývoje, respektive vlastně, jak nastavovat ta opatření, pravidla, uvádí se incidence, což samozřejmě není jediný ukazatel vývoje epidemie. Možná jste už vy naznačil, jakým směrem čísla hospitalizovaných. Co tedy by mělo být to hlavní?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Jednoznačně je to tak, že v té současné situaci jsou ta hlavní čísla ta, která charakterizují počty hospitalizací, těžkých případů a konečně třeba i úmrtí. Samotné ty počty incidencí, to znamená toho, počty případů, kdy se zachytí nějakým citlivým testem přítomnost viru u nějakého člověka, tak to v té současné situaci, kdy je vysoká jak se říká promořenost té populace, která byla získána jednak vysokým stupněm očkování. Plus tím, že další lidé, kteří ještě očkování třeba nebyli, tak prodělali tu nemoc a jsou chrání těmi protilátkami po prodělání nemoci. Tak v téhle té situaci to, že zachytíme jenom, že je někdo pozitivní, nemá žádný velký význam, protože u těch lidí v naprosté většině případů oni o tom ani neví nebo probíhá to onemocnění jako velice mírné, onemocnění takové, na které jsme zvyklí, jako je ty nachlazení a tak dále. Takže rozhodně je to tak, že v té současné situaci ten charakter populace je zodpovědný za to, že se úplně změnilo to, jak vypadá ta epidemie a že ten počet těch vážných případů je dramaticky nižší, než tomu bylo předtím, než to očkování začalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měli bychom možná více zohledňovat kvótu proočkovanosti?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já si myslím a zase je to takový možná trochu radikální názor. Já si myslím, že ta proočkovanosti je docela vysoká, protože když si vezmeme, že je to tak asi 70 % dospělé populace plus ti, kteří zbývají. To znamená těch několik, řekněme, 4-5 milionů lidí, kteří a včetně teda těch dětí a těch adolescentů, tak neznámý počet z nich tu nemoc prodělal a je chráněn těmi protilátkami a jinými paměťovými třeba buňkami imunitního systému. Takže dohromady to dává opravdu už takovou jako celkovou, řekl, řeklo by se kolektivní imunitu. Ale ten pojem kolektivní imunita znamená něco trochu jiného, možná, že se k tomu dostaneme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak můžeme hned navázat, pane profesore, ať v tom máme jasno.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Kolektivní imunita v tom původním a správným slova smyslu znamená, že, když se dosáhne vysoké proočkovanosti, tak třeba u spalniček je to řeknu 95 %. Tak potom i těch 5 % lidí, kteří nejsou chráněni tím očkování, buď proto, že ho neprodělali nebo proto, že u nich nezafungovalo, nebo že mají oslabený imunitní systém. Tak i těchhle těch 5 lidí je chráněno tím, že v tom, že v té populaci už ten virus prostě má natolik zmenšení prostor k šíření, že, že to je vyhasne tahle ta epidemie případná, které by se dostala do takovéhle té populace. Zatímco my máme tady určitou komplikaci v tom, že zásluhou v uvozovkách té nejhorší varianty Delta, kterou tady máme, která je mnohem infekčnější, než byly ty předcházející, tak i lidé, kteří jsou očkovaní, mohou být infikování, ale to jenom tak, že se ten virus dostane jenom na sliznice horního traktu dýchacího. Můžou, tihle ti lidi o tom ani neví nebo prostě mají jako naprosto minimální nějaké příznaky, a přesto můžou to, ten virus dál šířit do svého okolí. Takže tímhle tím, tím pádem i ti očkovaní mohou být zdrojem infekce a je proto důležité, aby ta vysoká proočkovanost byla ne ani kvůli tomu dosažení té kolektivní imunity, ale kvůli tomu, aby se ti lidé sami sebe chránil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve Švédsku a ve Velké Británii je očkování možné už od 16tých narozenin. Nyní stálá očkovací komise při berlínském Institutu Roberta Kocha. Doporučuje na základě nové studie očkovat děti už od 12 let do 17 let. Jak vnímáte vlastně tento posun a v podstatě tuto cestu, očkovat už děti takhle vlastně v nízkém věku?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je něco, co se čekalo už velmi dávno a jenom se čekalo na výsledky spolehlivých klinických studií, které by potvrdily to, co se očekávalo, že u těch dětí je to bezpečné a účinné. To se stalo a Institut Roberta Kocha je opravdu prestižní instituce a její doporučení by těžko mohl někdo zpochybňovat, kromě nějakých úplných prostě lidí, kteří to berou jako téměř své poslání, aby nějak škodili, aby zpochybňovali vůbec všechno, co se kolem té epidemie děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je vidina nebo možná až hrozba neproplácení testů pro naočkované další omezení, která by je mohla potkat a nejenom v České republice, když se nenaočkují. Podle vás tou správnou cestou, tou vhodnou, efektivní motivací k očkování možná i přesvědčení těch, kteří zatím z různých důvodů otálejí, nechtějí nebo odmítají.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Jak už jsem před chvilkou řekl, tak ještě donedávna někdy před měsícem, před šesti týdny bylo takový důležitým argumentem, že tihle lidé, když odmítají to očkování, tak nejenom, že teda škodí sami sobě, ale hlavně, že škodí i celé společnosti tím, že oddalují dosažení toho stavu kolektivní imunity. To teď, jak jsem před chvilkou, tak tenhle ten argument hodně zeslábl a platí tady opravdu jako důraz spíš na to, aby oni sami sebe chránili. To znamená, že by se mohlo zdát, že to jejich vlastní rozhodnutí, ale i tak je to v celospolečenském zájmu, protože, když si představíme, že by se to onemocnění rozšířilo ještě do těch několika set tisíc lidí, kteří jsou třeba z těch rizikových skupin. Nejsou dosud očkovaní, nevíme jestli, kolik z nich to prodělal. Tak pořád by to mohlo našemu zdravotnictví nadělat potíže. Takže toto je tak, že hlavně na tyhle ty lidi by se to mělo soustředit, aby se doočkovali. A dokonce i u těch dětí ono se to někdy bagatelizuje, že u dětí je to v naprosté většině případů velice lehké onemocnění a tak. Je to pravda, ale přesto i u nás bylo několik desítek případů dětských onemocnění doposud, u kterých ta, ty komplikace byly velmi vážné, dokonce život ohrožující, zanechávající doživotní následky. Takže já si myslím, že každý prostředek k tomu, aby se ti lidé buď přesvědčili nebo víceméně donutili k tomu, aby se očkovali, je správný. A je to třeba i v zájmu těch zaměstnavatelů, kteří se v tomhle tom angažují, jak, jak slyším v poslední době, protože rozhodně není v jejich zájmu, aby jim tam propukla třeba nějaká u těch starších zaměstnanců neočkovaných nějaká epidemie, která by je ohrozila prostě ekonomicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jen polovina z 31 milionů Němců, kteří jsou dosud bez té vakcinační ochrany, nemohou, respektive nesmějí ze zdravotních důvodů dostat vakcínu. Samozřejmě i u nás jsou lidé jaksi neočkovatelní, kteří lidé, s jakým zdravotním stavem, případně diagnózou nebo problémem nemohou, nesmějí postoupit aplikaci séra? Ví se to?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No jasné doporučení, jak tady v našich národních institucí relevantních tak světových je, že kontraindikací k tomuhle tomu očkování nebo že jsou akorát dvě kontraindikace. Jedna je, že v té době, kdyby se člověk měl dát očkovat, prodělává nějaké horečnaté onemocnění. Takže to se ví, že prostě teprve když člověk.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je zdravý.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Je zdráv, 2 týdny, 3 týdny prodělá nějakého onemocnění takového, tak by se měl nechat očkovat. A druhou takovou kontraindikací je, že někdy v minulosti už zažil prudkou alergickou reakci na nějaké jiné očkování, protože ty vakcíny obsahují různé látky, na které člověk může být přecitlivělý. A těchhle těch případů je velmi málo, těch takzvaných anafylaktický reakcí. Takže mě trochu překvapuje ten poměrně vysoký počet, který jste uváděla v tom Německu. Možná jsou nějak, nějak přísnější nebo tam mají možná větší počet prostě u těch starých lidí, těch situací, kdy ti lidé trpí chronicky třeba nějakým takovým onemocněním, které má třeba zvýšenou teplotu a které by nebo ten, ten celkový stav toho člověka je takový, že případná těžší reakce na to očkování by ho takzvaně mohla dorazit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná onkologická onemocnění také?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ne, onkologická, onkologická onemocnění tam nepatří, nepatří. Ty tam, to není kontraindikace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká a vysvětluje imunolog Václav Hořejší. Podle části tuzemských expertů je pozitivní test na protilátky dostatečným dokladem toho, že je jedinec chráněný proti těžkému průběhu covidu. To je názor České společnosti alergologie a klinické imunologie. Samozřejmě vše je za jasně daných podmínek. Mohl by se, pane profesore Hořejší, uznávání protilátek coby důkaz bezinfekčnosti a tu dávám teda do uvozovek, jak už vyplynulo z vašich slov, ta v podstatě stoprocentní neexistuje, zařadit vedle očkování negativního testu a prodělání nemoci covid-19?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano já si myslím, že to je rozumné a že by se to mělo uznávat. A na druhé straně je pravda, že i tihle ti lidé, kteří mají ty protilátky, což je indikátorem toho, že to onemocnění prodělali. Možná, že o tom ani nevěděli a teprve, když si nechají zjistit ty protilátky, tak se to doví. Takže i tihle ti lidé, když by se nechali očkovat, tak na tom jedině vydělají. Jsou jasné studie, které ukazují, že úplně nejlíp jsou z hlediska té ochrany na tom lidé, kteří onemocnění prodělali a po několika týdnech nebo řekněme po třech měsících od prodělání, se nechali ještě očkovat a tam potom ty protilátky vyletí úplně fantasticky nahoru a a zdá se, že i ta trvalost takovéhle imunity je lepší. Takže i tam se to dá doporučit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ještě zdaleka nejsou naočkováni ti, kteří by měli být naočkování nebo měli být mezi těmi prvními. Už se hovoří o možnosti třetí posilovací, chcete-li podpůrné dávky, například každý Izraelec starší 60 let má na ni nárok. Aplikaci schválilo Rakousko, také ve Spojených státech se s tím počítá. Být podle tamního regulačního úřadu pro kontrolu potravin léčiv se třetí dávka vztahuje jen na vysoce zranitelnou skupinu. Obdržet ji budou moci lidé se sníženou imunitou, nebo ti kteří podstoupili transplantaci nějakého orgánu. Třetí dávku zvažuje Francie, také Německo chce jít touto cestou. I u nás ostatně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch naznačil, že na třetí dávku u nás čeká nebo bude čekat vybraná skupina lidí. Je tady ale protinázor světové zdravotnické organizace dokonce, která volá po zastavení distribuce třetí dávek. A říká, argumentuje tím, že by se tím zvětšil rozdíl mezi proočkovaností bohatých a chudých zemí. Co si o tom myslíte?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tohle to je velice kontroverzní otázka. Já se musím přiznat, že na to nemám jasný názor. Já bych řekl, že to stanovisko WHO je docela správné, protože zatím neexistuje skutečně žádný přímý důkaz toho, že by lidé, kteří dostali ty dva dávky, byli na tom nějak špatně, respektive s nějakým odstupem několika měsíců, že se, že to jenom to, že jim poklesnou třeba protilátky, to ještě vůbec nic nemusí znamenat, protože to je úplně normální, že kdykoliv se imunitní systém dostane do styku s něčím cizorodým, vytvoří protilátky, tak časem prostě zmizí nebo poklesnou ty protilátky na nízkou úroveň, protože kdyby tomu tak nebylo, tak my se setkáváme neustále s různými podněty pro imunitní systém. Protilátky by se nám do krve ani nevešly, kolik by jich bylo, takže takhle to musí být. Ale máme tady zálohu takzvané paměťové b-lymfocyty a paměťové t-lymfocyty které, když se setkají podruhé se stejným podnětem, tak najednou zahájí rychle během několika hodin maximálně 24 hodin produkci vysoce kvalitních a masivně protilátek zase stejných, které jsou ochranné. Takže zatím skutečně není žádný jasný důvod toho, proč by se to tak mělo dělat, ale je to takový jako, je to takové logické, že by to tak mohlo být. Protože zvlášť těch rizikových skupin. Je známo, že ta jejich imunita je horší, že všechna očkování tam fungujou hůře. Takže mě je docela blízké stanovisko toho amerického /nesrozumitelné/, které říká, že by se to mělo zatím rezervovoat jenom pro ty případy, které jsou tam takhle vyjmenované ty nejrizikovější. A pak asi uvidíme a zase je, jak říkám, je to sporné a odborná veřejnost se určitě nějak dohodne na nějakém společném stanovisku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víme, pane Hořejší, jakou úroveň ochrany poskytují vlastně ty jednotlivé dávky, jak se to mění postupem času?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Víc se, že tohle to hrozně záleží také na tom, o jakých lidech mluvíme. To znamená, jestli jsou to ty rizikové skupiny, to znamená zvláště starší lidé, kteří mají oslabený imunitní systém nebo na mladí zdraví lidé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Individuálně.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Je to individuální, ale průměrně se tak říká, že poté první dávce, se dosáhne takové 20 až 40 účinnosti. To znamená relativně nízké a mluvíme tedy o ochraně proti těžkému průběhu toho onemocnění. A poté druhé dávce tak jako indikovaly už ty klinické studie, se, je to těch 80-90 % a zase to záleží prostě na tom, jací jsou to lidé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například profesor /nesrozumitelné/ což je prezident evropské asociace imunologů. Ten by ani nepřeočkovával a odvolává se na několik studií v časopise Nature a připomíná mimo jiné i loňskou studii pacientů, kteří v roce 2003 prodělali původní onemocnění SARS, předchůdce SARS cov-2 a ty analýzy ukázaly, že o 17 let později měla většina z těch někdejších pacientů v krvi tolik protilátek jako rok poté, co se z nákazy zotavili.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, to je ten názor, který jsem vlastně teď prezentoval, že, že opravdu bych byl trochu skeptický k tomu, jakože by to bylo nutné přeočkovávat. A jak říkám, jsou to asi jenom v první řadě teda lidé, u kterých by to vypadalo, že to je rozumné. Plošně zavádět tohle to očkování tou třetí dávkou, si myslím, že na to ještě není čas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A pokud by k tomu došlo, to přeočkování by se týkalo všech vakcín nebo jenom vakcíny m-RNA nebo i těch vektorových.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Týkalo by se, pokud by se k tomu přikročilo, tak by se to zřejmě týkalo všech těch vakcín. Protože jejich princip toho jejich fungování je velice podobný a jenom, to jsou jenom technické detaily, jak se ten takzvaný antigen, to znamená to, co vyvolává tu imunitní odpověď, jak se dostane do těch buněk nebo do toho těla. Takže asi tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odhaduje imunolog Václav Hořejší. Letos či možná na přelomu s tím loňským rokem nebyla nejenom u nás v podstatě žádná chřipková sezóna, už vůbec ne epidemie. Nejspíš to bylo dáno masivní ochranou dýchacích cest, samozřejmě dezinfikování výrazným omezením mobility v důsledku restrikcí, lockdownu a tak dále. Co to znamená pro imunitní systém v podstatě totální ochrana před viry a bakteriemi, jak žijeme už druhým rokem, pane profesore?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tak já bych teda rozhodně nesouhlasil s výrokem, že to je totální ochrana, to vůbec /souzvuk zvuků/. Je to tak, že my skutečně žijeme v prostředí, které je úplně vražedné kdybychom neměli imunitní systém, tak, tak velice rychle umřeme. Dokonce jsou takové případy vzácných vrozených poruch imunitního systému, kdy se narodí děti, které nemají, který netvoří vůbec protilátky nebo nemají takzvané t-lymfocyty, které chrání proti virovým onemocněním. A pokud se s tím něco neudělá, tak ty děti brzy umírají na úplně banální infekce. Takže, takže tak to není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale ta ochrana je přece jenom nesrovnatelně jiná, než v předchozích letech.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano je to tak a je to specifický právě proti takovým těm respiračním onemocněním, které, která se každým rokem vyskytují sezóně. A pro mě je to spíš jako jeden z takových pozitivních důsledků téhle té epidemie to, že jsme si uvědomili, že i těm chřipkám je možno úplně jednoduchý naprosto levnými prostředky zabránit. To znamená nosit v téhle té době roušky, chránit se nebo respirátory, chránit se sami sebe nebo když máme nějaké třeba i mírné příznaky něčeho takového, tak se snažit nenakazit své okolí. Já si pamatuju, že já jsem kolikrát chodil prostě do práce, kdy jsem chrchlal a prostě bylo to jasné, že mám nějaké respirační onemocnění. Nebyla to chřipka samozřejmě, ale, ale měl jsem třeba i mírnou teplotu nějakou, ale říkal jsem si, mám moc práce. Tohle to nic není a tak a určitě se nakazil kolegy v zaměstnání nebo jsem /souzvuk zvuků/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď jste se přiznal.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Bohužel tohle to asi hodně z nás takhle dělalo. A tohle to je pro nás doporučení, se tomu dá krásně zabránit a já bych, já pevně doufám, že, že si tomu, že si z toho vezmeme poučení, když vzpomene na to, že už před několika lety, když jsme vídali v metru někde různé Asiaty, kteří chodili s rouškami. Tak jsme se tomu divili a oni jsou na to zvyklí z domova a oni mají tyhle ty zkušenosti a já myslím, že bysme se měli poučit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaujal mě článek v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, který se věnuje výzkumu, o kterém se možná příliš nemluví. A to znamená, kdy ve jménu vědy a výzkumu v podstatě vědci, aby lépe porozuměli těm virům, tak je geneticky mění, pak zkoumají. Vlastně pro některé je to, jak se píše v článku až skandální praxe hraničící s výrobou biologických zbraní, velmi riskantní navzdory všem bezpečnostním opatřením. Je to v podstatě až na hranici národní nebo globální bezpečnosti a tento jaksi moment nasvítila v podstatě i pandemie, která otevřela otázku, zda třeba není za tím vším něco podobného.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je zase další taková kontroverzní otázka. Na jedné straně je určitě důležité nějaký výzkum tohoto typu dělat, abychom se dozvěděli, jaký je vůbec potenciál toho viru. Co můžeme očekávat, jaké jiné varianty se můžou objevit a co na ně bude platit jako léky nebo vakcíny. Samozřejmě, že to předpokládá vysoký stupeň zabezpečení toho, aby nějaký, nějaká taková uměle vytvořená varianta neunikla z laboratoře. To se ví, to se umí. A dá se to tímhle tím ospravedlnit, ale musí se opravdu dávat velký pozor, abychom to nepřehnali. Jinak samozřejmě ten biologický výzkum ze své podstaty je takový, že se někdy může stát, že se objeví něco, co kdyby uteklo z té laboratoře, tak by to mohlo nadělat problémy. No, ale všichni kdo se tím zabývají, tak se musí chovat zodpovědně. Můj názor takový, že, že, že tento typ experimentů se může dělat, ale musí podléhat jasné regulace a bezpečnostním opatřením.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to utajená informace, jak často třeba se praktikuje tento výzkum, respektive tyto experimenty?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ne, ne, ne to vůbec není utajovaný výzkum. To je, to je výzkum, který je financovaný například konkrétně tady u těch koronavirů, například v tom čínském výzkumném ústavu Wu-chanu ve spolupráci s americkými a australskými vědci. To je výzkum, na který si dávají veřejné granty a jsou oponovány kvalifikovanými odborníky, takže to vůbec není utajované.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/nesrozumitelné/ se tomu říká. Uplynulo 100 let od první aplikace vakcíny proti tuberkulóze. Je to trochu jiný příběh. Nicméně dosud se toto onemocnění nepodařilo vymýtit. Každoročně na tuberkulózu zemře půldruhého milionu lidí. Jak je to vlastně možné, pane profesore?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Je to tak, že vakcína proti tuberkulóze byla, ze začátku se považovala za velice úspěšnou a skutečně byla úspěšná. A v posledních desetiletí, zvláště teda v bohatších zemích se ukazovalo, že ta účinnost té vakcíny klesá významně. A dokonce, že ten počet vážných komplikací s aplikací téhle té vakcíny, je zase naopak příliš vysoký. Takže ten poměr mezi tím benefitem a tím těmi nepříznivými účinky, přestal být příliš atraktivní. U nás se do roku 2010 povinně očkovaly děti proti tuberkulóze, pak se s tím přestalo právě z těchhle těch důvodů a pracuje se na vývoj lepších vakcín, než která je k dispozici. Ta vakcína, která se téměř přesně před 100 lety podařilo vyvinout dvěma francouzskými vědci, tak ta se používá v různých variantách dodneška. A jak jsem říkal, zvláště v rozvoj, ve vyvinutých zemích její účinnost není dostatečná, zvláště u dospělých lidí. U dětí je účinnější, daleko účinnější v potírání některých relativně vzácných forem tuberkulózy. Takže tam to má nějaké své opodstatnění. A vím, že mezi lékaři je určitý, určitá neshoda v tom, jestli to bylo moudré, nebo nebylo moudré to, že se zastavilo to povinné očkování proti tuberkulóze. Spíš převažuje názor, že je, že to bylo správné rozhodnutí, a proto taky bylo učiněno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak kvůli pandemii loni jak říká expertka WHO /nesrozumitelné/ výrazně ubylo naočkovaných dětí proti nemocem, jako je záškrt nebo černý kašel.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
A to je samozřejmě smutná zpráva a je potřeba zdůraznit, že právě tahle ta epidemie nám ukázala, jak hrozně důležité očkování je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Děkuji za váš čas i názory a přeji hezký den, na slyšenou.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já děkuji, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem v Jak to vidí bude zahraniční novinář Thomas Kulidakis, příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.