Ilona Švihlíková: Přepracovaný státní rozpočet připomíná škatulata, hejbejte se. Chybí systém
Nový rozpočet vlády pro letošní rok je hotový. Kabinet Petra Fialy počítá se schodkem 280 miliard korun. Úspory oproti návrhu předchozí vlády by tak měly činit téměř 77 miliard. Vláda zdůrazňuje, že jde o rozpočet protiinflační. Jak mu ale rozumět?
„Hodnotit je ho třeba z mnoha různých úhlů,“ podotýká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.
Čtěte také
„Když se na to podíváme z hlediska celkových příjmů a celkových výdajů a salda, zjistíme, že dominantní změna se odehrála na straně příjmů. Kvůli inflaci tu došlo k výraznému navýšení příjmů.“
Rozpočet se přitom stavěl s odhadem inflace 3,5 %. „Nutno ale dodat, že ČNB své prognózy neustále mění. Nyní oznámila, že letošní inflace bude 8,5 %. Což je velký rozdíl.“
Málo systémový návrh
Podle Ilony Švihlíkové je největší problém současného návrhu to, že se vláda rozhodla jít cestou změn menšího charakteru a jejich většího množství. „Sčítá se prostě dohromady mnoho menších částek. Řada položek se ale víceméně jen přesouvá z jedné škatulky do druhé. Často to spíš připomíná škatulata, hejbejte se. Ale gró rozpočtu je skutečně postaveno na výrazném inflačním navýšení příjmů.“
Tento postup ale podle ekonomky nebude možné do budoucna opakovat. „Vláda to nutně bude muset řešit jiným způsobem, více systémově. Bude si muset jednoznačně říct, jestli chce dosáhnout vyrovnaného rozpočtu pomocí výdajů, anebo se odhodlá k výraznější daňové reformě.“
Podcenění situace?
Podle přepracovaného návrhu by dodatečné příjmy měly činit 62 miliard korun. Měly by být využity na valorizaci důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení nebo kompenzace pro podnikatele. Nejvíce se vede debata o zmražení plateb za státní pojištěnce. Podle ministra zdravotnictví Válka však omezení zdravotní péče nehrozí. Pojišťovny totiž mají kvůli útlumu necovidové péče rezervy přes 50 miliard korun. Bez obav to ale nevidí zdravotnické odbory.
Čtěte také
„Logicky se odvolávají na dohodu, kterou měly s minulou vládou, kdy byla jiná pandemická situace. Vadí mi, že současná vláda pandemické nebezpečí úplně odsouvá a výdaje, které byly plánovány na boj proti pandemii, škrtla. Obávám se, aby zase nedošlo k lehkomyslnému podcenění situace.“
Podle vlády by však toto měl řešit pandemický zákon. „Zákon, který bude řešit tyto situace, bezesporu potřebujeme. Nejde ale jen o pandemii. Je vysoce pravděpodobné, že v dalších letech budeme čelit mnoha různým problémům, vzpomeňme si na povodně nebo tornáda. Mít připravený systém je prostě nutnost. Stát ale musí mít přehled o tom, co se v ekonomice děje, vidět takzvaně do jejích střev. Potom bude mnohem jednodušší vymýšlet kompenzační programy, namísto protlačování naprosto katastrofálních daňových změn ve stavu legislativní nouze,“ je přesvědčena Ilona Švihlíková.
Další témata rozhovoru: daňová reforma; závislost na ruském plynu; výhody a nevýhody zkapalněného plynu; posilování čínské přítomnosti v zemích latinské Ameriky.
Související
-
Ilona Švihlíková: Jak chce vláda řešit sekeru 100 miliard po zrušení superhrubé mzdy?
Kabinet Petra Fialy ve svém programovém prohlášení mimo jiné slibuje konsolidaci veřejných financí. Zvyšovat daně nechce, nicméně změny v daňovém systému nevylučuje.
-
Petr Just: Směřuje nová vláda k přijetí eura?
Premiér Petr Fiala oznámil programové prohlášení vlády. Vláda se v něm zavázala k plnění maastrichtských kritérií. „A ta vedou k přechodu na euro,“ vysvětluje politolog.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.