Ilona Švihlíková: Jak chce vláda řešit sekeru 100 miliard po zrušení superhrubé mzdy?

24. leden 2022

Kabinet Petra Fialy ve svém programovém prohlášení mimo jiné slibuje konsolidaci veřejných financí. Zvyšovat daně nechce, nicméně změny v daňovém systému nevylučuje.

„O příčinách vysokého deficitu se v programovém prohlášení vlády nedočteme,“ připomíná ekonomka Ilona Švihlíková v pořadu Jak to vidí… na Dvojce. „Přitom nastal jednoznačně na straně příjmů.“

„Koaliční strany se nejspíš kvůli tomu nechtěly rozhádat,“ hledá vysvětlení. „Protože u té klíčové položky, což je zrušení superhrubé mzdy a výpadek 100 miliard, strany koalice hlasovaly velmi odlišně.“

Prostor pro ukrajování není

Na čem by se podle ní dalo ušetřit? „Upřímně řečeno, moc tam prostor pro ukrajování nevidím. Samozřejmě můžete navrhovat nějaké provozní snížení, ale to bude v jednotkách miliard,“ vysvětluje Švihlíková.

„Tady se objevuje ta mytická položka jízdného. Pomalu jak nějaký bájný barevný jednorožec, který může za všechno. Ale to je částka kolem šesti miliard. Ve chvíli, kdy jen jednou daňovou změnou uděláte sekeru 100 miliard, tak vás zrovna tohle nevytrhne.“

„Tady spíš budete sčítat nějaké menší položky, které se nakonec mohou projevit velmi negativně u agregátní poptávky a jejich vliv na konsolidaci bude naprosto zanedbatelný.“  Co by tedy naopak mělo efekt na konsolidaci veřejných financí? Jak je stabilizovat?

Zprivatizování veřejných služeb?

„Ten problém nastal na straně příjmů a je třeba ho řešit na straně příjmů. Zcela na rovinu. Pokud chceme mít zhruba funkční stát, ve smyslu zachování systému důchodů, infrastruktury nebo základní bezpečnosti, tak k tomu musíme mít odpovídající daňovou strukturu.“

„A ten výpadek 100 miliard, když vezmu jen tu superhrubou mzdu, je natolik významný, že ho na straně výdajů nelze řešit. S výjimkou toho, že by se samozřejmě zprivatizovaly některé veřejné služby, což prozatím tedy vláda říká, že dělat nechce. Prozatím.“

Další témata rozhovoru: priority vlády v oblasti veřejných financí; strategie centrálních bank USA, eurozóny i České republiky; Světové ekonomické fórum v Davosu; volání miliardářů pro spravedlivějším zdanění bohatých; zemní plyn; ceny ropy a jednání skupiny OPEC Plus.

Spustit audio

Související