I špačci jsou ze svých potomků „na prášky“

9. říjen 2018
Špaček

Mateřská dovolená rozhodně není žádným odpočinkovým časem. Své o tom vědí lidské maminky, podobnou zkušenost ale zažívají i zástupkyně říše zvířat. Čas péče o mladé se naučili svým partnerkám zpříjemnit špačci. Tuší, že to prospěje celé rodině.

Meteor 6. 10. 2018:
01:30 Dá se grilovat trilobit?
13:47 Fyziologický ústav v Praze
17:22 Proč je víc praváků než leváků?
29:53 I špačci jsou ze svých dětí na prášky
36:40 Znal dinosaury už Aristoteles?
42:42 Nejdelší zavlažovací systém na světě

A nejde v tomto případě o zpěv, i když zrovna špačci jsou známi svým specifickým hlasitým projevem. Jde o výzdobu hnízd. U špačků staví hnízdo sameček a kromě suchých trav, které zajišťují měkkost a teplo příbytku do něj připlétají také čerstvé aromatické rostliny. Proč to dělají?

„Dříve se myslelo, že je to podobné, jako když si chlapec uklidí ve své garsonce, než do ní pozve dívku, čili že je to o výzdobě, zjistilo se ale, že je to jinak,“ uvádí v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Nejčastějšími přísadami špaččích hnízd jsou například kerblík, bršlice kozí noha nebo bez, většinou tedy voňavé rostliny. Mláďatům z takto vylepšených hnízd se daří dlouhodobě lépe. Němečtí odborníci se na tuto zajímavost chtěli podívat blíže.

Čistota, půl zdraví

„Předpokládalo se, že možná tyto rostliny působí odpudivě na cizopasníky, třeba roztoče, kteří sají mláďatům krev. Ale nebylo to to pravé vysvětlení. Ptáčata z takových hnízd měla stejně parazitů, jako jakákoli jiná. Pozitivní efekt musel spočívat ještě v něčem jiném,“ dodává Jaroslav Petr.  

Ornitologové tedy provedli unikátní pokus. V lokalitě kolem jezera vystavěli pět desítek ptačích budek, do kterých se postupně nastěhovali špačci. Biologové jim hnízda vybrali a nahradili je hnízdy vyrobenými lidmi, přičemž půlka byla vybavena aromatickými travami. Navíc ještě do hnízd přidali jedno umělé vejce plné měřicích aparatur, které snímaly teplotu a čas zahřívání.

Vědci takto na dálku sledovali čas, který samičky špačků stráví na vajíčkách, teplotu vajíček i dobu, za jakou vejce vychladnou, vzdálí-li se samička na chvíli kvůli potravě. U špačků trvá vysezení vajec zpravidla 13 až 14 dnů. Drtivou část této doby na vejcích stráví samička.

Jedna z hypotéz počítala s tím, že aromatické byliny působí jako kompost, tedy že postupně uvolňují teplo a vajíčka vychládají pomaleji, pokud se samička vzdálí. „Jenže se ukázalo, že vajíčka vychládala stejně rychle, pokud samička odletěla z aromatického hnízda jako z jiného,“ namítá Jaroslav Petr.

Aromaterapie pro maminky

I to tedy byla slepá ulička… Hlavním faktorem se v tomto případě ukázal být čas. Bylinky vytvářely samičkám příjemné prostředí, jakoby je omámily svou vůní, a ony tak vydržely na hnízdě sedět déle a trpělivěji než samičky z nevyzdobených míst.

„V hnízdech vybavených bylinkami se ptačí embrya lépe vyvíjela, za 14 dnů byla větší a ptáčci pak mohutnější. Už na svět přijdou s náskokem, který je jim pak v životě výhodou. Navíc se ukázalo, že byliny působí na samičku už v době snůšky. Takové samičky ukládají do svých vajíček více růstových hormonů, a posilují tak životaschopnost mláďat,“ dodává Jaroslav Petr.

Otcové malých špačků tak zřejmě moc dobře vědí, že to nejlepší, co mohou pro své potomky udělat, je postarat se, aby se jejich matka cítila uvolněně a příjemně, prostě aby nebyla ze svých dětí „na prášky“.

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Leona Matušková|zdroj: Český rozhlas

Související