Imitátorská jednička mezi ptáky

„Ukázalo se, že samičky lyrochvostů jsou velmi zdatné zpěvačky. Jsou schopny napodobit až 19 různých druhů ptáků, ale i jiné zvuky, jako je máchání křídel nebo tření větviček ve větru,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Lyrochvost nádherný je australský pták velikostí podobný našemu bažantovi. Má velmi dlouhý výrazný ocas lyrovitého tvaru. Jeho ocasní pera bývala dříve oblíbenou ozdobou dámských klobouků.

Diskriminace ženského pohlaví v ptačí říši

Ptačí zpěv, který slyšíme všude kolem sebe, často vydávají samečci, kteří sedí někde na vrcholku stromu a vymezují si svým hlasem teritorium, případně na své umění lákají samičky. „Dávají najevo samičkám, tady jsem já, takhle jsem zdatný, děvčata, poslouchejte, jak mi to jde,“ řekl Jaroslav Petr.

O tom, že často zpívají také samičky ptáků, se málo ví. Jejich zpěv byl dlouhodobě považovaný za něco méněcenného. „Ovšem vypadá to, že jsme samičky hrubě podceňovali, byla to diskriminace ženského pohlaví v ptačím světě. Teď se to jasně ukazuje na příkladu lyrochvosta,“ řekl Jaroslav Petr.

Lyrochvostky zpívají, aby uchránily hnízdo

Samičky lyrochvostů se musejí v mnohém spolehnout samy na sebe, například v péči o hnízdo a potomky. Sameček jim v tom nijak nepomáhá. Samičky si musí své hnízdo chránit, a to i před vlastními sousedkami, které si někdy navzájem škodí. Při ochraně hnízda lyrochvostí matky vyluzují zvláštní obranný zvuk:

Motorová pila v ptačím zobáku

Lyrochvosti jsou mistři imitace. Udává se, že až 80 procent zvuků, které používají, jsou napodobeniny. Na internetu je k vidění video lyrochvosta, který naprosto neuvěřitelně napodobuje motorovou pilu a další zvuky z lidského světa.

„V tom videu je jedna nepříjemnost v tom, že redaktor neuvádí, že ten natáčený pták nepochází z volné přírody, ale ze zoologické zahrady. Vedle jeho výběhu budovali nový pavilon a ten mladý pták se to naučil. Z přírody skoro neznáme, že by lyrochvost imitoval zvuky vydávané lidmi,“ uvedl skutečnosti z videa na pravou míru Jaroslav Petr.

Hra na příčnou flétnu předávaná po generace

Výjimkou je vědecky doložený případ lyrochvostů z určité oblasti Nového Jižního Walesu, v jejichž zpěvu je možné zachytit zvuk stupnice hrané na příčnou flétnu.

Vysvětlení je následující: Ve 20. letech 20. století žil v oblasti muž, který hrál na příčnou flétnu. Často na ni cvičil stupnice a přitom měl doma mladého lyrochvosta. Ten se jako zdatný imitátor stupnici samozřejmě naučil a poté, co se dostal do volné přírody, svým uměním lákal samičky.

„Těm samičkám se to asi líbilo a tento hudební prvek se dostal do repertoáru lyrochvostů té dané oblasti. Je to skoro 100 let a pořád ještě, i když v redukované formě, se to tam udržuje,“ vysvětlil Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.