Zebřičky varují nevylíhlá ptáčata
Než se narodí, vyvíjejí se mláďata živočichů včetně člověka v izolaci od světa - savci v děloze, ptáčata ve vajíčku. Od určité fáze vývoje však dokážou vnímat podněty ze svého okolí, nejčastěji od matky. Zdá se, že k dokonalosti tuto schopnost dovedly drobné australské zebřičky.
Příspěvky Meteoru 3. 9. 2016
01:01 Zebřičky zpívají embryu
10:43 Voda a zlato v Brdech
21:04 Měli dinosauři zakrnělé mozky?
27:10 Pohled do budoucnosti
43:20 Šplhající robot na kosmické stanici
46:08 Jak se zrodilo očkování proti neštovicím
Zebřičky dobře znají zejména chovatelé okrasného ptactva. Málokdo ale asi ví o jejich pozoruhodných schopnostech varovat nevylíhlá mláďata před nepříznivými klimatickými podmínkami. Překvapivý objev nedávno publikovaly australské vědkyně v prestižním časopise Science.
Instrukce do vajíček
„Zjistilo se, že samičky zebřiček dávají svým nevylíhlým ptáčatům instrukce o tom, co je čeká po příchodu na svět,“ uvedl v Meteoru biolog profesor Jaroslav Petr.
„Pokud venkovní teploty přesáhnou určitou přijatelnou mez, zpívají zhruba posledních 5 dní před vylíhnutím ptačí matky zvláštní písničku, kterou jakoby chtěly říct - děti připravte se, budou hrozná vedra,“ vysvětlil Jaroslav Petr. Ukázalo se, že ptáčata na to reagují, přizpůsobí situaci svůj růst a chod svého organismu.
Experiment s vajíčky
Vědkyně hypotézu experimentálně ověřily. „Vzaly vajíčka od zebřiček a inkubovaly je bez matek. V inkubátorech panovala pro všechny stejná, vysoká teplota, ale jedněm pustily zpěv matek upozorňující na vysoké teploty, a druhým běžnou ptačí konverzaci. Mláďata, která byla vystavena upozornění o vysokých teplotách, se vylíhla menší,“ vysvětlil profesor Petr.
Menší, ale šikovnější
Nižší porodní váha bývá například u lidí spíše nevýhoda. U zebřiček to je ale naopak. „Ukázalo se, že menší mláďata jsou životaschopnější, odolnější vůči stresu a zátěži. Když pak dospěla, měla víc potomků než jejich sousedi, kteří se původně vylíhli za stejných podmínek, ale bez varovných hlasů matek,“ dodal biolog.
Varovaná ptáčata se lépe přizpůsobila
Podle Jaroslava Petra se navíc ukázalo, že varovaná mláďata si později k vlastnímu hnízdění vybírala místa s vyšší teplotou. „Zřejmě proto, že nepřizpůsobení ptáci tam pro ně nepředstavovali takovou konkurenci,“ řekl Jaroslav Petr.
„Jsme svědky toho, že matka dokáže varovat své nenarozené mládě před vnějšími podmínkami, a to mládě je schopno se tomu přizpůsobit,“ dodal biolog.
Globální oteplování zmenšuje ptáky
Autorky zmíněné vědecké práce dávají svá zjištění do souvislosti s globálním oteplováním. Tvrdí, že mláďata mnohých ptačích druhů se rodí menší než dříve. „Může to být obranný mechanismus, kdy menší mláďata jsou odolnější vůči stresové zátěži. Vypadá to, že sledujeme adaptaci na situaci ve vnějším prostředí,“ dodal Jaroslav Petr.
Ptáče, která pozná svou mateřštinu
Další pozoruhodnost zjistili ornitologové u jiného australského ptáka - u modropláštníka. Zjistilo se, že už ve vajíčku se ptáčata „učí“ poznávat svou mateřštinu.
Prokázat to pomohly opět experimenty s vajíčky. „Vědci přehodili vajíčka mezi hnízdy různých druhů modropláštníků. Ukázalo se, že ptáčata po vylíhnutí uměla řeč osvojitelského páru a mohla si tak vyžebrat potravu. Zatímco kukaččí mláďata, která se u modropláštníků také líhnou, se pořádně hlas svých pěstounů nenaučí, nežebrají správně a rodiče je pak nekrmí tolik, kolik by kukačky potřebovaly,“ vysvětlil biolog.
Mateřský hlas rozeznávají i děti
O tom, že mají nastávající maminky s děťátkem v bříšku mluvit a zpívat jim, se dnes píše v kdejaké příručce těhotných. To, že mimina lidské řeči „rozumí“, potvrdil nedávno jeden finský experiment.
„Nastávající maminky nesčetněkrát opakovaly dětem v bříšku slova, která nemají ve finštině žádný význam, například titititi nebo tutututu. Vědci pak zjišťovali, jestli novorozenec na dané výrazy zareaguje. Říkali jim tedy slova titititi nebo tututu, a přitom dětem snímali elektroencefalogram mozku,“ vysvětlil Petr.
„Mozek je uzpůsoben už od narození tak, že pokud se setká s něčím, co zná, tak se to na něm jasně projeví. Děti, jejichž maminky před porodem ta zvláštní slova neříkaly, tak na ně nereagovaly. Zatímco děti, které to v matčině břiše slyšely, je rozeznaly, reakce jejich mozku to jasně prokázala,“ doplnil profesor Jaroslav Petr.
Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.