Horizont je jedna z nejfikanějších floskulí

4. duben 2014

Řečeno s Karlem Čapkem, floskule není ustálené rčení, ale ustálené lhaní. Je to ornament, který zakrývá naši prázdnotu nebo nějakou neplechu. A jednou z nejchytřejších floskulí je horizont.

Horizont je pomyslná čára, obzor, který se nám vzdaluje, čím víc se k němu přibližujeme. Termín, původně užívaný v geometrii, nahradil slovo lhůta a zakrývá naši neochotu jasně říct do kdy.

Pak řekneme například:

Řešení bude ve střednědobém horizontu.
Současný důchodový systém je ufinancovatelný maximálně v horizontu příštích deseti let.

Horizont se v tomto významu začal v češtině objevovat zhruba ve stejnou dobu jako nadužívaná slova smysluplný nebo filosofie. Jakmile jimi začneme nahrazovat normální pojmy (jako je v případě horizontu dříve běžně užívané lhůta nebo termín), stávají se floskulemi.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

autoři: ide , Helena Petáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?