Horizont je jedna z nejfikanějších floskulí

Řečeno s Karlem Čapkem, floskule není ustálené rčení, ale ustálené lhaní. Je to ornament, který zakrývá naši prázdnotu nebo nějakou neplechu. A jednou z nejchytřejších floskulí je horizont.

Horizont je pomyslná čára, obzor, který se nám vzdaluje, čím víc se k němu přibližujeme. Termín, původně užívaný v geometrii, nahradil slovo lhůta a zakrývá naši neochotu jasně říct do kdy.

Pak řekneme například:

Řešení bude ve střednědobém horizontu.
Současný důchodový systém je ufinancovatelný maximálně v horizontu příštích deseti let.

Horizont se v tomto významu začal v češtině objevovat zhruba ve stejnou dobu jako nadužívaná slova smysluplný nebo filosofie. Jakmile jimi začneme nahrazovat normální pojmy (jako je v případě horizontu dříve běžně užívané lhůta nebo termín), stávají se floskulemi.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.