Horizont je jedna z nejfikanějších floskulí
Řečeno s Karlem Čapkem, floskule není ustálené rčení, ale ustálené lhaní. Je to ornament, který zakrývá naši prázdnotu nebo nějakou neplechu. A jednou z nejchytřejších floskulí je horizont.
Horizont je pomyslná čára, obzor, který se nám vzdaluje, čím víc se k němu přibližujeme. Termín, původně užívaný v geometrii, nahradil slovo lhůta a zakrývá naši neochotu jasně říct do kdy.
Pak řekneme například:
Řešení bude ve střednědobém horizontu.
Současný důchodový systém je ufinancovatelný maximálně v horizontu příštích deseti let.
Horizont se v tomto významu začal v češtině objevovat zhruba ve stejnou dobu jako nadužívaná slova smysluplný nebo filosofie. Jakmile jimi začneme nahrazovat normální pojmy (jako je v případě horizontu dříve běžně užívané lhůta nebo termín), stávají se floskulemi.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
