Homolka
Příjmení Homolka nejspíše souvisí s bydlištěm původního nositele jména, vzniklo z místního názvu (máme hned několik obcí jménem Homole nebo Homoly), nebo bylo motivováno blízkostí obydlí u homolovitého vrchu. Dále připadá v úvahu i výklad z apelativa homole jako označení pro výrobce homolí (ať už cukrových, sýrových, tvarohových a jiných), apelativum homolka znamená i „syreček“. Případně vzniklo jako přezdívka někoho na základě podobnosti s homolí (např. tvarem hlavy apod.), nebo podle povahy ‒ jako homolka býval označován člověk „měkký, poddajný, bázlivec, strašpytel“. Dnes používá příjmení Homolka 3 130 obyvatel.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 66; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 232; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 153, s. 166; V Mates, Jména tajemství zbavená 2, Praha 2003, s. 98‒100
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
