Hodila jsem osobák. Věřím, že to půjde a na olympiádě něco předvedu, věří Bára Špotáková
Držitelka dosud nepřekonaného světového rekordu v hodu oštěpem se chystá na olympiádu. „Věřím si a doufám, že tam něco předvedu," svěřuje se v Blízkých setkáních.
Bára Špotáková tráví momentálně čas výukou on-line se svým synem. „Lituju toho svého kluka. Schytal to opravdu blbě, minulý rok měl distanční výuku půlku první třídy a teď i druhá třída. Z pohledu rodiče je to teď horší než na jaře, protože se učí víc hodin. Tím se čas na přípravu do školy zdvojnásobil. Je to velmi náročné,“ svěřuje se oštěpařka.
Tréninky nezanedbává
Od ledna má nového trenéra. „Byl to dobrej rok, s trenérem jsme si sedli a na výsledcích to bylo vidět.“ Po narození druhého dítěte hodila totiž svůj osobní rekord. „To je důkaz, že to se mnou nejde z kopce a že do olympiády bych mohla ještě něco předvést. Pořád tomu hodně věřím, i když je to v tomto věku možná zvláštní,“ vysvětluje s úsměvem Špotáková. „Olympiády se chci zúčastnit a doufám, že tam i něco předvedu,“ věří si olympijská medailistka.
Jak důležitá je pro ní psychika při závodění? Co se svými dětmi ráda zpívá? A má plány po skončení profesionální kariéry?
Související
-
Mám artikulační lenost, připouští moderátor a sportovec Roman Šebrle
„Zprávy mám rád, ale sport je mi bližší,“ konstatuje v Blízkých setkáních olympionik a dnes už i ostřílený televizní moderátor.
-
Barbora Černošková varuje: Chceme být pořád rychlejší, ale lidské tělo má své limity!
„Řada sportovců mívá po skončení kariéry velké psychické problémy. Ty bohužel končí i sebevraždou,“ upozorňuje v Blízkých setkáních sportovní komentátorka.
-
Ve sportu je třeba děti postrčit, ale nepřehnat to, radí Helena Suková
Pochází z tenisové rodiny a ve sportu toho dokázala hodně. Dnes se věnuje psychologii a varuje před úskalími ambiciózních rodičů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…
Jan Pokorný, moderátor
Tulák po hvězdách
Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.
