Herec Jan Vondráček: Knížky už čtu jen za peníze. A moje žena si mě večer pouští na dobrou noc

27. srpen 2025

Herec a dabér Jan Vondráček má na kontě téměř stovku audioknih. Přesto sám na čtení nemá čas. „Pořád se učím nějaké texty, večer mě bolí oči od světel na jevišti, takže ke knihám, které si chci přečíst, se už nedostanu. Říkávám, že už čtu knížky jenom za peníze,“ směje se. V rozhovoru s Vasilem Fridrichem uvažoval, proč hraje často padouchy a jaké změny ho čekají v jeho domovském Divadle v Dlouhé.

Podle jeho soudu jsou právě audioknihy pro mnohé záchranou. „Unavené oči má dnes většina lidí, tak si pustí audioknihu. A protože i moje žena má unavené oči od počítače, tak je večer zavře a poslouchá – mě!“ dodává s úsměvem.

Jan Vondráček

Nahrávání ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. V audioknihách je podle něj výzvou množství cizích jmen nebo nutnost dát každé postavě osobitý hlas. „Člověk se naučí číst tři řádky dopředu, aby věděl, co přijde. Ale po několika hodinách má hlavu jako včelín.“

Nejnáročnější období s načítáním prý herec zažil během covidu, kdy byla zavřená divadla. „Zkuste číst osm hodin denně! Po čtrnácti dnech včetně sobot a nedělí mi žena doma něco říkala a já vůbec nevnímal,“ přiznává.

A přestože je to dřina, zůstává u audioknih rád. „Bez lásky k práci a divadlu se to dělat nedá,“ uzavírá herec Jan Vondráček své povídání v pořadu Blízká setkání.

autoři: Vasil Fridrich , eh

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.