Havlůj
Příjmení Havlůj vzniklo z rodného jména otce a označovalo Havlova syna. Zakončení příjmení na -ůj je nářečního původu, vzniklo podle „můj, tvůj“ (máte i příjmení Jankůj, Petrůj, Machůj). Rodné jméno Havel je latinského původu a znamená „obyvatel Galie“. Poustevník sv. Havel ve středověku patřil k oblíbeným světcům a v Čechách mu bylo zasvěceno několik desítek kostelů. Dnes nosí příjmení Havlůj 60 osob.
Použitá literatura:
J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 35; Příjmení Petrů, Janů, Naše řeč, 17, 1933, 8, s. 255‒256; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 18; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 61; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 19
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
