Havlůj
Příjmení Havlůj vzniklo z rodného jména otce a označovalo Havlova syna. Zakončení příjmení na -ůj je nářečního původu, vzniklo podle „můj, tvůj“ (máte i příjmení Jankůj, Petrůj, Machůj). Rodné jméno Havel je latinského původu a znamená „obyvatel Galie“. Poustevník sv. Havel ve středověku patřil k oblíbeným světcům a v Čechách mu bylo zasvěceno několik desítek kostelů. Dnes nosí příjmení Havlůj 60 osob.
Použitá literatura:
J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 35; Příjmení Petrů, Janů, Naše řeč, 17, 1933, 8, s. 255‒256; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 18; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 61; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 19
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
