Gordický uzel

Místo pracného a zdlouhavého rozcuckovávání se to prostě rozsekne.

Ale proč uzel, proč zrovna gordický a kde se to celé vzalo?

Nezbývá nám, než trochu cestovat. V čase i po světě. Tentokrát dodruhého tisíciletí před naším letopočtem, do starověké Frýgie. Najdete ji ve vnitrozemí dnešního Turecka. Muzikanti znají frygickou stupnici, za Francouzské revoluce se nosila takzvaná frygická čapka - byla symbolem svobody a nezávislosti. Dnes už ji ale nenosí ani Frýgové, ani Jakobíni, ale Šmoulové.

Abychom ten gordický uzel nezašmodrchávali ještě víc...

Byl jednou jeden chudý sedlák, a ten se jmenoval Gordias, někdy mu říkali i Gordius. Orál si takhle svoje políčko, najednou přiletěl orel a sedl si mu na pluh. Gordias si to vyložil jako znamení, nasedl na vůz a jel do chrámu. Tím mi sám Zeus chtěl jistě povědět, že se stanu králem! pomyslel si. Frýgové tenkrát skutečně hledali svého krále a věštba jim předpověděla, že si mají zvolit toho, kdo přijede do chrámu na voze.

Gordias vládl dlouho a šťastně. Založil hlavní město a pojmenoval ho sám po sobě – Gordia. Nastolil v zemi mír a pořádek a z vděčnosti svůj vůz obětoval nejvyššímu bohu Diovi. Uvázal jej v chrámě dřínovým lýčím tak důkladnými uzly, že je nikdo neuměl rozsukovat.

Legendární král Gordias měl ještě je legendárnějšího syna

Gordiasův král se jmenoval Midas a byl taky králem. Podle Ovidiových Proměn kdysi pomohl satyrovi Silénovi a on mu zato nabídl splnit každé přání. A víte, co si přál? Aby se všechno, čeho se dotknul, proměnilo ve zlato! Jen si to představte: taková voňavá pečínka nebo pohár lahodné retziny, a jen to donesl k ústům... Málem umřel hlady, než mu Dionýsos poradil, aby se umyl v říčce Pactolu. A ta se tak stala zlatonosnou.

Podle jiné pověsti mu bůh Apollon přičaroval oslí uši, protože Midas nebyl dostatečně nadšený z jeho muzicírování. A dál už to znáte z pověstí o Marsyovi staženém z kůže nebo z Krále Lávry Karla Havlíčka Borovského či Krále Vávry od Milana Uhdeho.

S uzlem krále Gordia si poradil Alexandr Veliký

Uběhly čtyři stovky let a z uzlu krále Gordia se stal symbol nesplnitelného úkolu. Začalo se věřit, že ten, kdo ho rozváže, se stane vládcem celého světa.
A tenhle úkol čekal na makedonského krále Alexandra Velikého, který byl zrovna jsem na válečném tažení po Malé Asii. Veliký válečník se prostě rozmáchl mečem a bylo.

Alexandr Veliký|foto: licence Public Domain, volné dílo

Alexandr Makedonský se stal vskutku mocným vládcem, ale ne na dlouho. Deset let poté, co rozsekl gordický uzel, se odebral do podsvětí zmožen válečnými útrapami a nadměrným pitím.

Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.