Etnolog Mnislav Zelený: Jihoamerickým indiánům toho chybí hodně. Přesto jsou šťastní a smějí se

3. červenec 2024

Mezi indiány prožil dlouhou dobu. „Mám u 17 kmenů domovské právo. Jedu tam jako do lázní. Jsou tam usměvaví a šťastní lidé. Tady nám to chybí,“ myslí si antropolog a publicista. Považuje se za indiána? Kolik má jmen? Jaký dostal největší dar? Mají indiánské děti počítače a mobily? Proč mají indiáni stáří v úctě a proč se nebojí smrti? Co si udržuje indiánského, když je v Evropě? A považuje se za optimistu?

Indiáni říkají, že jsme v Evropě smutní a ptají se proč. Něco vám chybí? Nám toho chybí hodně, ale nám to nevadí, jsme šťastní a smějeme se. I když je velký průšvih,“ vypráví cestovatel a etnolog.

Čas strávený mezi indiány Mnislav Zelený alias Atapana nepočítá. „To není důležité a oni ho taky nepočítají. Berou život volně a v klidu. Oni vědí, co je čeká a nic je nepřekvapí. Pro ně je posvátné všechno: vzduch, země, voda, zvířata, kameny… A pro nás? Už skoro nic. Všechno jsme tzv. objevili a všechno i znesvětili.“

„Oni nechtějí přírodu vykořisťovat. Užívají ji k tomu, aby přežili, aby měli děti, aby se radovali, tančili a zpívali. A nemusejí se mít ani dobře, protože dobře se mají pořád,“ uzavírá spisovatel a publicista Mnislav Zelený v Blízkých setkáních.

autoři: Petr Horký , eh
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.