Ekonomka Švihlíková: Obraty o 180 stupňů a chybějící analýzy. Takhle se nespravuje ani králíkárna, natož stát

26. květen 2023

Vláda Petra Fialy představila balíček úsporných opatření, kterými chce zpomalit růst schodku státních financí. S vlastním návrhem však přišla i Českomoravská konfederace odborových svazů. Která z opatření jsou opodstatněná a realistická? Jaké by mělo být tempo snižování schodku? A kde je vlastně prapůvod celého problému? Ekonomka Ilona Švihlíkoví v audiozáznamu ještě přiblíží, jak se reformy projeví v našich peněženkách, a vysvětlí, jak silné a atraktivní je uskupení BRICS.

„Pokud se koná reforma, vždy by jí měla předcházet důkladná analýza toho, proč problém vznikl. Současná reforma veřejných financí je ale už osmá v řadě. Posledních 30 let neděláme v podstatě nic jiného, než že neustále napravujeme veřejné finance, a vidíme, že se to moc nedaří,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

Dlouhodobých problémů je tu přitom celá řada. Jeden z nich souvisí podle Švihlíkové s tím, jakým způsobem probíhala transformace. „Následně se kumulovaly problémy, které se vyjádřily v dluzích. Zmínit můžeme problémy v bankovním sektoru od poloviny 90. let, které vedly k tomu, že téměř celý náš bankovní sektor je v zahraničních rukou...“

Ani králíkárna, natož stát

Základní problém je ale podle Švihlíkové v tom, že se naše hospodářská politika zužuje jenom na veřejné finance. „A to je katastrofa, protože vlastně nikoho nezajímá, z čeho bude ekonomika žít, jak se budou tvořit mzdy, což jsou základní elementy v kontextu výdajů a příjmů státu. Bohužel je ale toto mimo horizont většiny reforem.“

Čtěte také

Dalším problémem podle ekonomky je, že jednotlivé vlády zastávají velmi různé názory. „Politika se neustále otáčí o 180 stupňů. Něco se zavede, pak se to zase zruší. A bohužel je tu velký vliv řady lobbistických skupin, které si v průběhu času byly schopny prosadit různé výjimky, dotace na míru, zužování daňového základu a podobně.“

Proto Švihlíková naprosto odmítá tvrzení, že za současný stav může covid. „Problém způsobilo hlavně to, že se naprosto hloupě a zbytečně něco dělalo se stranou příjmů. Například zrušení daně z nabytí nemovitostí, notabene ve stavu legislativní nouze, přece nemá co dělat s dopady pandemie. Takových kroků se ale bohužel udělalo velmi mnoho a velmi rychle.“

Za zmínku stojí například stravenkový paušál, což je podle ekonomky absolutní nesmysl. Nefunguje to pro nikoho, ani pro občany, a už vůbec ne pro restaurace. Ty na tom naopak ztrácejí. Přesto se tento nesmysl, který stál minimálně 10 miliard, zavedl. Nejhorší na tom ale je, že se tato opatření průběžně nevyhodnocují. A týká se to i dotací. Neexistuje žádné průběžné vyhodnocení, co to dělá s ekonomikou. Takhle se ale dlouhodobě nedá spravovat ani králíkárna, natož stát.“

Zpátky v 90. letech

Po vládním konsolidačním balíčku na ozdravení veřejných financí přišla nyní se svým návrhem Českomoravská konfederace odborových svazů. Navrhuje například zrušit navýšení paušálu pro živnostníky, stravenkový paušál, změny u darovací daně či snížení odvodu u kratších úvazků. Podle odborářů by se znovu měla spustit také elektronická evidence tržeb. Díky 12 opatřením by stát mohl ušetřit až 163 a půl miliardy korun.

Čtěte také

„Myslím si, že je velmi dobře, že někdo představil i jiné možnosti. Řadu návrhů odborových svazů považuji za ekonomicky správné. Druhá věc ovšem je, jestli jsou prosaditelné politicky,“ uvažuje Švihlíková.

Například zrušení EET byla i podle ní chyba. Jenže strany současné pětikoalice si do značné míry postavily rétoriku na tom, že ošklivé Babišovo EET zruší, což nás ale vrací do již zmíněných 90. let. Jde o proměnlivost politiky. Velmi často se opatření neanalyzují racionálně, ale ruší se opatření toho, koho zrovna nemáme rádi. Pak se ale nemůžeme divit, že tady máme osmou reformu veřejných financí v řadě. A bezesporu přijdou další, mezitím se ale ekonomika nikam dál nepohne,“ uzavírá Ilona Švihlíková.

Spustit audio

Související