Ekonomka Švihlíková: Legislativní nouze? Vláda má seniory chránit, ne nastolovat hloupé účetnictví

„O důchodové reformě se mluví už 30 let. Je to téma, při kterém se nutně dostáváme do delšího časového horizontu, kdy by se mělo modelovat, jak bude vypadat nejenom demografický vývoj, ale také ekonomika. A to je extrémně obtížné,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

Aktuální otázka změny valorizačního schématu s tím podle ní příliš nesouvisí. „To je prostě téma, které se nám tady najednou zjevilo – jistě ne náhodou po prezidentských volbách –, a proto také vláda teď zběsile vyhlašuje stav legislativní nouze, ke kterému ale nemá žádný důvod, protože ovládá veškeré mocenské struktury v tomto státě.“

Skutečný problém je někde jinde

Podle ministra financí Stanjury si však novelu žádají neočekávané výdaje, zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 desetiny miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 desetin miliardy na zvýšené sociální dávky.

Čtěte také

Ekonom Hindls: Jednorázová valorizace problém nevyřeší. Kámen úrazu je důchodová reforma

V kontextu českého státního rozpočtu ale nejde podle Švihlíkové o žádné velké částky. „Problém je v tom, že stav českých veřejných financí dlouhodobě sténá na straně příjmů, které byly velmi nerozumně osekány v předchozích obdobích. To je ten strukturální deficit 200 miliard.“

Druhá věc, která vládu nyní dobíhá, je vysoká inflace, která seniory zasáhla vzhledem ke struktuře jejich výdajů mnohem silněji než běžné domácnosti. „Jeden z úkolů průběžného penzijního systému je ale chránit právě tuto velmi zranitelnou skupinu před enormními cenovými výkyvy. Tato úvaha tady ale nenastupuje. Místo toho tady nastupuje velmi hloupé účetnictví.“

„Podle mě se vláda sama zahnala do kouta, kdy si svou kampaň postavila na tom, že nebude zvyšovat daně. A teď ji to dobíhá plnou silou. Přichází s naprosto nekoncepčními návrhy, které vznikají asi někde ve výtahu. Nemá to hlavu ani patu a ukazuje to jen to, v jakých dvojích kleštích vláda je. Jednak jí chybí oněch 200 miliard a jednak teď zjišťuje, že dobíhá negativní stránka inflačního vývoje, což je samozřejmě zejména otázka valorizací.“

Peníze by byly, kdyby...

Podle Švihlíkové by ale peníze na navýšení penzí ve veřejných financích byly, kdyby se neustále nedělala hloupá rozhodnutí na příjmové straně. „Rozpočtový dopad má samozřejmě zrušení EET i zrušení daně z nabytí nemovitosti. Jak to tak ale bývá, vlády tohoto typu se pak vždycky hojí na těch nejbezbrannějších.“

Má se tedy valorizace měnit v režimu legislativní nouze? „Něco to o vládě vypovídá. Vzpomeňme si, jak strany pětikoalice kritizovaly Babišovu vládu za legislativní nouzi v době pandemie. Teď ale žádnou pandemii nemáme, přesto vláda dělá totéž. A za druhé, změna valorizačního schématu skutečně ukazuje, že vláda nemá situaci vůbec pod kontrolou. Zběsile jí to ujíždí na všech stranách, a proto se zoufale snaží něčeho zachytit,“ uzavírá Ilona Švihlíková.