Ekonom Kovanda: Kdyby měla vláda špetku odvahy, měla by nepopulární reformy provést právě teď

2. únor 2023

Schodek státního rozpočtu s velkou pravděpodobností letos překročí plánovaných 295 miliard korun. Kdy vláda přistoupí k ozdravení veřejných financí? Jakým způsobem chce snížit manko státu? Ekonom Lukáš Kovanda v audiozáznamu ještě vysvětlí, jakou kontrolu má stát nad energetickou infrastrukturou, i to, jaké faktory stojí za silnou korunou.

Státní rozpočet skončil v lednu schodkem ve výši sedmi miliard korun. Ani další vývoj ale nebude radostný. Už teď je jasné, že příslib udržet schodek pod 300 miliardami korun se nepodaří naplnit„Vzhledem k tomu, jaká je situace, že se třeba budou muset znovu mimořádně valorizovat důchody, je schodek ve výši 295 miliard poměrně heroická představa,“ přitakává v pořadu Jak to vidí... ekonom Lukáš Kovanda.

Podle odhadů Národní rozpočtové rady se schodek může vyšplhat dokonce až na 350 nebo 360 miliard korun. „Lednový výsledek tedy vnímám hlavně jako numerický apel pro vládu, aby nyní využila jedinečné okno příležitosti a provedla některé nutné nepopulární reformy.“

Čas na reformy

Současná pozice vlády na politickém kolbišti je totiž podle Kovandy neotřesitelná. „Andrej Babiš, arcirival vládní pětikoalice, utrpěl zdrcující porážku a sněmovní volby v roce 2025 jsou ještě daleko. Kdyby tedy vláda chtěla dostát svým předvolebním slibům a skutečně chtěla přistoupit k nutným opatřením na ozdravení veřejných financí, mělo by to být právě nyní, protože by to nenahrávalo opozici.“

Čtěte také

Kroků, které by vláda měla udělat, je přitom celá řada. „Letitým bolákem je samozřejmě důchodová reforma. Tady jsme zaspali, a ne jen rok, ale dlouhá léta. Snížit manko státu by pomohlo i zrušení státního příspěvku ke stavebnímu spoření, což je jeden z nejméně politicky bolestivých zákroků. Doporučuje se ale i úprava valorizace penzí, která by samozřejmě byla daleko citlivější a z které by mohla těžit opozice.“

Ta je teď ale upozaděna, takže pokud bude mít vláda podle Lukáše Kovandy alespoň špetku odvahy, lze nyní přikročit i k citlivějším, politicky náročnějším, nepopulárním ekonomickým krokům.

Horký brambor

Hlavní výhradou opozice je to, že vláda neřeší, jak její kroky budou dopadat na celé hospodářství v horizontu několika let. S tím souhlasí i Lukáš Kovanda. „Nutno ale dodat, že v opozici se toto říká snadno. Ani předchozí vláda neměla připravený dlouhodobý plán osekávání veřejných výdajů. A stejnou chybu dělá i současná pětikoalice. Chybí rozhodný plán, jak dlouhodobě seškrtávat.“

Důvodem podle ekonoma je, že je to vždy politicky zatěžující. „Politici se do toho nevrhají, protože vždycky tím někoho naštvou. Nechtějí před volbami sahat lidem na dotace, na důchody, na sociální dávky. Raději si tento horký brambor přehazují. A pak, když už jsou v opozici, tak to samozřejmě lacině kritizují. Zkrátka a dobře v opozici se vždycky snadno kritizuje a ve vládě je to všechno mnohem těžší,“ uzavírá Lukáš Kovanda.

Spustit audio

Související