Lukáš Kovanda: Daň z mimořádných zisků? Utopie. Požadovaných 85 miliard vláda nevybere

„Stát by měl v ozdravování veřejných financí postupovat rozhodně ambiciózněji. A dbát na to, co koaliční strany slibovaly před volbami. Schodky v pásmu 250 až 300 miliard, s kterými vláda počítá až do roku 2025, za ozdravování totiž brát nelze,“ domnívá se v pořadu Jak to vidí... ekonom Lukáš Kovanda.

Podle něj příliš nepomůže ani daň z mimořádných zisků, která má od příštího roku dopadnout na energetické, petrolejářské a těžební společnosti a na některé banky. „Tato daň je totiž koncipována jako přechodná,“ vysvětluje.

„Problém našich veřejných financí je ale dlouhodobý. Vzniká tam strukturální schodek ve výši 220 miliard korun, který je trvalý. A trvalý problém prostě nemůžeme řešit přechodným opatřením,“ vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank.

Víra, nebo politická hra?

Otázka je i tom, zda se podaří na mimořádné dani vybrat očekávaných 85 miliard. „To si myslím, že je utopie. Dotčené banky, petrolejářské společnosti, energetické firmy budou daňově optimalizovat. Jedna firma dokonce už republiku opustila.“

Čtěte také

iROZHLAS

Firmy budou optimalizovat a manipulovat, očekává po zavedení nové daně ekonom Hospodářské komory

Optimalizovat se ale podle Kovandy dá na tisíc a jeden způsobů. „Nemusí to být vždy nutně odchod za hranice. Firmy prostě budou hledat skulinky, jak si svoji daňovou povinnost snížit. Takže nelze počítat s tím, že se vybere to, co si vláda předsevzala.“

„Dokonce si myslím, že to vláda sama ví. Možná je to jenom politická hra, aby pak mohla snáze pro daň argumentovat, že je to skutečně významný příjem,“ uvažuje ekonom.

Růst jen zdánlivý

Evropské nařízení nicméně počítá s 33% zdaněním mimořádných zisků. Zatímco Česká republika navrhuje 60 %. „Jsme v tomto papežštější než papež. Sice to vychází z politických debat, na evropské úrovni je ale toto opatření ustanoveno rozumněji i s ohledem na tíživou ekonomickou situaci,“ konstatuje host Zity Senkové.

Mimořádná daň navíc na evropské úrovni nedopadá na banky, ale je primárně zacílena na firmy, které prokazatelně mají nadměrné zisky. „Těží třeba z vysoké ceny plynu. Mají vysoké marže. Nebo naopak petrolejáři těží z toho, že zpracovávají extrémně zlevněnou ruskou ropu. V oblasti bank ale v České republice žádné nadměrné zisky nepozorujeme. Jejich ziskovost je v letošním roce ještě nižší, než byl průměr let 2008 až 2019.“

Nárůst ziskovosti v posledním roce je jen důsledkem toho, že „banky v době pandemie spadly do hluboké jámy, a nyní se šplhají příkrým svahem z rokle ven tam, kde byly před pandemií. Proto nelze hovořit o mimořádné ziskovosti a proto není namístě banky zdaňovat. Pomáhat by ale mohly třeba nějakým dlouhodobým fondem, kam by ukládaly své finance. I to by bylo rozumnějším řešením než tato daň“, uzavírá Lukáš Kovanda.