Ekonomka Švihlíková: Ekonomické fórum v Davosu ostře odhalilo rozdíly mezi globálním Severem a Jihem

„Každá generace má pocit, že doba, ve které žije, není snadná, že čelí řadě výzev. Už na minulém setkání v Davosu se hovořilo o mnoha krizích. Tentokrát však zazníval názor, že toho řešíme tolik najednou, že to nedokážeme ani dost dobře vnímat, ani analyzovat. Hlavně se ale řešilo téma omezených zdrojů, což nejsou jenom peníze, ale také čas,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

Priority a národní zájmy

Kromě témat jako bezpečnost, spolupráce, hospodářský růst, inflace, technologické změny, umělá inteligence, dlouhodobá strategie pro klima, přírodu a energetiku se také hodně hovořilo o problémech mezi globálním Severem a Jihem. Ať už ale bylo téma jakékoli, debaty se vždy stočily k otázce priority. „Tedy k tomu, že je potřeba si vybrat, jaký problém je nutné řešit hned, co třeba vůbec řešit nemůžeme nebo neumíme a jaké zdroje na to alokujeme. A v tom byly samozřejmě rozdíly mezi jednotlivými státy výrazné.“

Pozoruhodné podle Švihlíkové bylo i to, že byly přizvány osobnosti, které by se na fórum dříve nedostaly. „Minulý Davos byl až nudný v tom, jak všichni zastávali stejný názor. Tentokrát se to dost překlopilo. Prostor dostal například íránský ministr zahraničí. Byli tam zástupci Číny včetně čínského prezidenta. Byli tam lidé, kteří patří mezi poměrně radikální představitele určitých směrů z Latinské Ameriky jako například argentinský prezident Milei, prezident Kolumbie Petro, který velmi razantně zastával zájmy rozvojových zemí. Byl tam prezident Rwandy Kagame, výrazná figura, která bezesporu nepatří mezi západní establishment.“

Propast mezi Severem a Jihem

Velmi zajímavý byl podle Švihlíkové střet mezi kolumbijským prezidentem a holandským premiérem Markem Ruttem právě o existenci propasti mezi Severem a Jihem. „Zatímco Rutte tvrdil, že svět je jen jeden, Petro argumentoval tématem hlasování OSN ohledně Izraele. Bylo to nesmírně silné a mělo to velký ohlas.“

Čtěte také

iROZHLAS

Země globálního Jihu chtějí stvrdit svou identitu, jejich posilování může vést k ‚odzápadnění‘ světa

Přispěl i prezident Rwandy, který připomněl rozdíly v distribuci vakcín během pandemie covidu-19. „U nás se kolem tohoto tématu opatrně našlapuje, v zemích globálního Jihu je ale toto téma vnímáno nesmírně citlivě. Distribuci vakcín totiž interpretují tak, že na životech Jihu nezáleží. Mají silný pocit, že když vakcíny byly, bohatší státy si je v té nejhorší vlně nechaly pro sebe.“

Hluboká propast mezi Severem a Jihem ale byla podle Švihlíkové zřejmá, i co se týče úrovně projevů jednotlivých zástupců politické sféry. „V projevech zástupců globálního Jihu byla teze, myšlenka, národní zájem. Byly to inteligentní, konzistentní projevy. Oproti tomu projevy zástupců Severu byly intelektuálně úplně někde jinde. Krize politických elit Severu tady byla vidět v plné kráse,“ uzavírá ekonomka.