Ilona Švihlíková: Globalizace jako přežitek? Světové ekonomické fórum dává prostor i opačným hlasům

Hlavním pilířem davoského fóra bude v první řadě otázka inflace a rostoucích životních nákladů. „Tady je patrné, že největší tíha spočívá na zemích EU, které se potýkají s rekordním nárůstem cen energií. Nezapomíná se ale samozřejmě ani na méně vyspělé země, a to zejména z hlediska potravinové krize. Tedy témata růstu cen hnojiv a s tím související klimatická krize,“ vypočítává v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

Klíčovým tématem, které se bude prolínat všemi panely, ale podle ní budou geopolitické posuny. „Tedy téma globalizace. Jak se vyvíjí, jestli končí nebo pokud mění svoji podobu, jaká bude případná nová mezinárodní dělba práce.“

Konec globálního světa?

Geopolitické faktory souvisí dnes hlavně s rolí Číny a s dalším vývojem konfliktu na Ukrajině, ale nejen tam. „Rozvojové země vždycky připomínají i další konflikty. Zmiňme problémy v afrických zemích, Mali, Jižní Súdán nebo válku v Jemenu. Takže i když se konference koná ve Švýcarsku, zazní tam přece jenom i jiné hlasy než ty čistě evropské a vedle spolupráce se řeší i konflikty a méně příjemné věci.“

Čtěte také

Ilona Švihlíková: Kam až se vyšplhají ceny potravin? Můžeme mít problém se uživit

Globální propojenost je nicméně vnímána velmi silně, i když v posledních letech ji mnozí hodnotí méně pozitivně. „Vrcholem byl rok 2007. Tam vidíme, že velká část vyrobeného zboží byla určena pro mezinárodní směnu, ne pro domácí trh. Stejně tak vidíme i v té době obrovský význam finančních toků, přímých zahraničních investic, tedy silnou roli nadnárodních firem,“ připomíná ekonomka.

Tato dynamická čísla se ale po velké recesi nevrací. „Místo toho je tady jeden problém za druhým. Ať už je to odlišný pohled amerického prezidenta Trumpa na fungování Světové obchodní organizace, pandemie a nyní geopolitické napětí, které se netýká jenom konfliktu na Ukrajině, ale třeba i intenzivního soupeření USA a Číny. Samostatný blok bude ale věnován třeba i vnitřně velmi napjaté Brazílii.“

Bodů napětí je tedy podle Švihlíkové celá řada. „Dokonce se hovoří o polykrizi, což znamená, že se v krátkém období sešlo několik velkých krizí najednou, minulé krize ale nejsou dořešeny a táhneme je za sebou. A k tomu přibývají další závaží, třeba v podobě vysoké inflace.“

Smrtící výběr

Posun na geopolitickém hřišti obstarala i Ruská federace svojí agresí vůči Ukrajině. Řada západních zemí se v důsledku toho snaží přerušit společné ekonomické vazby.

Čtěte také

Vladimíra Dvořáková: Nastavení protiruských sankcí je kvadratura kruhu. Bolet to bude oligarchy i Evropu

„To se samozřejmě nejvíce dotýká Evropské unie. A je to logické. Geografická blízkost nutně vedla k tomu, že tu byly vztahy jak na úrovni obchodní, tak samozřejmě i finanční. Otázkou zůstává, jestli přetrhání vazeb bude mít trvalou podobu, nebo ne. Minimálně ale v energetických tocích je tu patrná velká snaha diverzifikovat, i když třeba ne vždy je to možné.“

Rusko tak začíná hledat partnery jinde, sbližuje se s Čínou, kooperuje s Íránem, který je rovněž dlouhodobě sankcionován. „Mezi tím jsou ale země, které si toto blokové dělení nepřejí. Naopak velmi intenzivně zdůrazňují, že si přejí zachování vazeb na všechny strany, ať už z důvodů ideových anebo prostě čistě pragmatických. Je to například Indonésie, Malajsie nebo Jižní Korea. Pro ně výběr ve smyslu buď s tím, nebo s tím je velmi nepříjemný, ekonomicky poškozující, ne-li rovnou smrtící. Proto na zachování nějaké formy globalizace trvají,“ uzavírá Ilona Švihlíková.