Ekonomka Švihlíková: Důchodová reforma se provádí tím nejprimitivnějším způsobem. Člověk je vynechán
Poslanci budou na mimořádné schůzi pokračovat v jednání o penzijní reformě. Nedostatek peněz na vyplácení penzí míní vláda řešit hlavně prodloužením věku odchodu do důchodu. „Vůbec se přitom nebere v úvahu, jak moc se mění trh práce, ani to, že zdravý věk dožití je nízký,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková. Kudy by se podle ní měla debata ubírat? Děkanka VŠ obchodní v Praze přiblíží ještě jarní prognózu Mezinárodního měnového fondu či indikátor důvěry spotřebitelů v ekonomiku.
„V prvé řadě nejde o reformu. Je to úprava několika parametrů způsobem, který není šťastný. Zejména proto, že hlavním parametrem je zvyšování věku odchodu do důchodu, což je ten nejprimitivnější možný způsob, jak něco změnit. Vůbec se přitom nebere v úvahu to, jak velké změny zasahují českou ekonomiku a jak na to lidé reagují,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.
Člověk jako bohatství ekonomiky
Zcela specifickým rysem české ekonomiky je totiž podle ní to, že si Češi v reakci na vývoj mezd na sebe přibírají další a další úvazky, v důsledku čehož jsou kolem 60. roku věku vyčerpaní a nemocní. Extrémní pracovní vypětí pak má za následek to, že zdravý věk dožití je u nás v porovnání s jinými státy velmi nízký.
Čtěte také
„Přístup by ale měl být přesně opačný. Na člověka by se mělo hledět jako na největší bohatství ekonomiky. V tu chvíli by totiž dostaly prostor úplně jiné úvahy – o dostupnosti zdravotní péče či zda má stát k dispozici dostatečnou kapacitu na celoživotní vzdělávání lidí. Představa, že se budeme věnovat jednomu oboru celý život totiž přestává být realistická, protože trh práce se bude měnit.“
Oproti tomu navrhované úpravy vlády postrádají komplexní pohled na problematiku a k modernizaci české ekonomiky a ke zvyšování životního standardu obyvatel podle Švihlíkové nepovedou. „Hlavní podle mě je skutečná péče o lidi, motivovat je pozitivními nástroji, aby třeba nevyužívali předdůchody. Představa, že lze stanovit jednu hranici odchodu do důchodu pro lidi, kteří pracují manuálně a kteří hlavou, je naprosto mylná.“
Primitivní debata
Podle Švihlíkové proto bude nevyhnutelné, aby nastoupila nejenom mezigenerační solidarita, ale i solidarita v rámci jednotlivých povolání.
Čtěte také
„U některých profesí je vhodné, aby lidé předávali svoje zkušenosti i v pozdějším věku, ale u některých zaměstnání je to naprosto nemožné. Toto rozhodnutí si ale musí udělat každá společnost sama s ohledem na to, jak se bude trh práce měnit.“
A měnit se bude podle ekonomky výrazně. Umělá inteligence už dnes nahrazuje celou řadu povolání, lékařství je stále více robotizováno. „Bohužel chystaná reforma není debatou o společnosti, ale zvrhla se do velmi primitivní debaty o tom, že budeme donekonečna zvyšovat věk odchodu do důchodu, protože si myslíme, že se bude neustále prodlužovat průměrný věk dožití. To je ale nesmysl,“ uzavírá Ilona Švihlíková.
Související
-
Sněmovna jednala o důchodech. ‚Okrádání,‘ tvrdí Babiš. ‚Závidí nám odvahu k reformě,‘ reaguje ODS
Poslanecká sněmovna projednávala možné změny v důchodovém systému. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš označil vládní návrh za okrádání penzistů, podle vládní ODS ale jde o nutné kroky.
-
Iva Holmerová: Smysluplná činnost nás naplňuje. Posouvat hranici důchodu bychom ale neměli
Muži i ženy v současnosti odcházejí do důchodu v 65 letech. Ukazuje se ale, že většina z nás bude moci pracovat i potom. Má se zrušit horní věková hranice?
-
Na důchodovou reformu je pozdě. Teď je třeba řešit peníze na penze dnes narozených, říká ekonom
Vláda se dohodla na zvýšení důchodů, starobní penze mají od června vzrůst v průměru o 750 korun, tedy méně, než by odpovídalo zákonné valorizaci. Dle ekonoma Münicha reformy neřeší hlavní problém.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.