Éčka v potravinách jsou zbytečným strašákem
Na internetu je možné najít dlouhé seznamy éček s různými stupni varování podle jejich údajné nebezpečnosti. Tyto seznamy ovšem nevytvářejí odborníci na potraviny, ale většinou různá zájmová sdružení. Je tedy třeba brát je s rezervou.
Příspěvky Meteoru 30. 4. 2016
01:05 Jsou éčka v potravinách nebezpečná?
09:30 Jak stromy vydírají houby
22:09 Opravdu zmizely kyselé deště?
31:13 Smutný holubí příběh se špetkou naděje
37:17 Rekordmani světa dinosaurů
46:56 Co způsobuje alergii?
V minulém Meteoru jsme s Janem Pivoňkou z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze rozebírali podrobně složení biskupského chlebíčku od jednoho výrobce, který připomínal spíš produkt chemické laboratoře než pekárny. Odhalili jsme v něm různé druhy tuků, barviv, aromat a konzervantů. Tentokrát jsme se zaměřili na tzv. éčka.
Barvivo z červů
Zmiňovaný biskupský chlebíček obsahoval mimo jiné látku E120 neboli kyselinu karmínovou. Podle jednoho z internetových seznamů „nebezpečných éček“ se jedná o látku nevhodnou pro děti. Jan Pivoňka ale nebezpečnost barviva nepotvrzuje a varuje před přílišnou důvěrou v podobné seznamy.
„Je to přírodní barvivo, které se získává z červů, konkrétně z červce nopálového. Jediný problém by mohla tato látka představovat pro striktní vegetariány, protože je živočišného původu,“ uvedl v Meteoru Jan Pivoňka.
Jak probíhá „analýza rizika“
„Všechny povolené látky jsou za podmínek správného použití považované za bezpečné. Hodnocení probíhají na celosvětové úrovni, další přezkoumání následují při přebírání do evropské legislativy. Závěry se pravidelně přehodnocují, zkoumají se všechny nové vědecké poznatky a věnuje se tomu opravdu řada odborníků. Naopak to, co se píše na internetu, nepíšou úplní odborníci,“ míní Pivoňka.
Bezpečnostní faktory stanovené pro éčka, jsou podle Pivoňky vysoce nastavené. Jejich hodnocením se říká „analýza rizika“. „Zjistí se, že látka nemá žádný účinek na lidský organismus při určité koncentraci. Ta koncentrace se potom vydělí 100 až 1000 a z toho se teprve vypočítává, kolik se může té látky do určitých potravin přidat,“ řekl Pivoňka.
Proč tolik éček?
Éčka by se měla používat jen v případech, kdy je to technologicky zdůvodněné. Obvykle třeba proto, aby se dosáhlo delší trvanlivosti. „Ovšem ta hranice, kdy je to ještě profit pro konzumenta a kdy už ne, je velice úzká. Pokud výrobek obsahuje příliš hodně éček, tak je oprávněné ptát se, proč to výrobce dělá,“ upozorňuje Pivoňka.
Masný výrobek bez masa
Výrobce může například přílišným přidáváním éček nahrazovat výživově kvalitnější, ale pro něj dražší suroviny. Případně proto, aby si zjednodušil výrobní proces. „Pak to může mít negativní dopad na výživovou hodnotu potraviny. Dnes není problém vyrobit masný výrobek, ve kterém není maso a mléčný produkt, ve kterém je minimum mléka,“ doplnil Pivoňka.
Přídatné látky napomáhají tomu, aby výrobek připomínal to, čím měl být. „Ta potravina pak sice není nebezpečná, ale může se jednat o klamání spotřebitele,“ dodal Pivoňka.
Éčka sama o sobě tedy nejsou takovým strašákem pro naše zdraví, jak se někdy uvádí. Ale stejně je dobré řídit se při nákupu zdravým rozumem. Potravinám, které obsahují dlouhý seznam přídatných látek, je lepší se vyhnout. Nebezpečné sice nejsou, ale ke zdraví nám také nepřidají.
Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
