DUV Dvůr Králové nad Labem: Křehká krása vánočních ozdob

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Foukané vánoční ozdoby mají různé tvary i zdobení

Výroba foukaných vánočních ozdob vznikla z mnohem staršího umění - takzvaného perlařství. Svůj rozmach zažila ve 30. letech 20. století. Tehdy za jejím rozšířením stály i speciální kurzy pro foukače a malíře. Předtím se ale musíme podívat mnohem hlouběji do historie.

Kořeny sklářského řemesla v českých zemích sahají až do 15. a 16. století. V té době přicházeli do Jizerských hor skláři z Německých zemí a zakládali tu své malé sklárny. Řemeslo se pak postupně rozšířilo i do Krkonoš. Chudí skláři si k výrobě bižuterie začali přivydělávat montováním vánočních ozdobiček, které k nám doputovaly právě z Německa ve druhé polovině 19. století.

Připravili: Jan Kovařík a Světlana Lavičková
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Jitka Špálová
Zvukový design: Jiří Litoš
Režie: Jitka Škápíková
Produkce: Hana Vrbová

První byl foukač perel ze Zdobína

Výroba vánočních ozdob má původ v umění foukání a barvení skleněných perel – perlařství. To nám ostatně dokumentuje dobové svědectví. Čeněk Zíbrt, kulturní historik, folklorista a etnograf, profesor Karlovy univerzity v časopisu Český lid píše: „Prvý, kdo na Hořicku perle foukal, byl Čech Josef Kynčl, usazený na Zdobíně od roku 1862.“

Josef Kynčl se v pouhých dvanácti letech vydal do Vídně na zkušenou. V roce 1862 se vrátil do rodného Zdobína a přinesl si s sebou i své řemeslo. Stal se vlastně prvním foukačem skleněných perel na území Čech a Moravy.

Perly putovaly i do zámoří

Největšího rozkvětu dosáhlo perlařství na samém počátku dvacátého století. Živilo asi tisícovku řemeslníků v sedmašedesáti osadách na území tří okresních hejtmanství: Novopackém, Královédvorském a Vrchlabském. Nebylo snad stavení, kde by se perly nefoukaly.

Surové, tedy nebarvené perly, vykupovali od domáckých perlařů obchodníci. Ti je posílali do Vídně a odtud se vozily po Evropě i do zámoří.

Barvilo se také rybími šupinami

Čím a jak se perly barvily? Nejčastěji různými anilinovými barvami. Ovšem nejkrásnější a také nejvíc ceněné byly ozdoby stříbřené. K tomu se používaly – považte – rybí šupiny.

Po první světové válce nastaly perlařskému řemeslu krušné časy. Krize, nezaměstnanost, pokles zájmu o tento sortiment, uzavření trhů… Navíc se během války v Podkrkonoší objevili Japonci, kteří u perlařů pracovali bez nároku na mzdu, pouze za stravu. Umění výroby skleněných perel potom přenesli do své země a levnějšími výrobky zaplavili celý světový trh.

Současnost výroby skleněných vánočních ozdob

Většina našich sklářů se už foukáním perel neuživila. Z původních tisíců foukačů zbylo pár stovek či snad jen desítek. A tehdy podal pomocnou ruku Sklářský ústav z Hradce Králové. Objevila se totiž myšlenka, jak využít um místních perlařů a také jejich domácího zařízení: Co takhle perlaře přeškolit na novou výrobu?

Foukače a malíře zachránily nové kurzy

A tak se ve 30. letech 20. století začaly pořádat kurzy pro foukače a malíře a vzniklo zcela nové odvětví – výroba foukaných vánočních ozdob. Až do té doby na československém předvánočním trhu ještě zcela jasně dominovaly foukané vánoční ozdoby dovážené z už zmíněného Durynska, které nechávali českoslovenští velkoobchodníci podle vkusu svých zákazníků někdy dozdobovat třásněmi, nitěmi či řetězy.

Kdy se začala psát historie DUV Dvůr králové nad Labem? Získala značka nějaká ocenění a existuje i dnes?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související