Drezína

22. leden 2014

Lehké otevřené kolejové vozidlo používané ke kontrole a údržbě trati. Může být poháněno mechanicky silou svalů, nebo vybaveno motorem. Tohle zvláštní vozítko si zahrálo ve filmech Ostře sledované vlaky, Rebelové, Páni kluci, Svatební cesta do Jiljí. A nedávno se dostalo i na známky České pošty.

Původně se však tento dopravní prostředek nejmenoval drezína, ale draisina. A kdo za to může? Karl Friedrich Christian Ludwig svobodný pán Drais von Sauerbronn.

Narodil se 29. dubna 1785 v Karlsruhe, hlavním městě tehdejšího Bádenska. Jeho otec byl nejvyšším bádenským soudcem a oba rodiče pocházeli ze šlechtického rodu. Studoval architekturu, zemědělství a fyziku na Univerzitě v Heidelbergu. Začínal jako lesnický úředník, poté byl jmenován lesmistrem, ale záhy byl uvolněn z aktivní služby, aby se mohl plně věnovat svým vynálezům.

Název běhací stroj se neujal, drezína ano

12. června 1817 předvedl Karl Drais v Mannheimu veřejně svůj dopravní prostředek, který nazval Laufmaschine (běhací stroj), ale tento název se neujal. Občané – patrně z vděčnosti – začali Draisovu vynálezu říkat po autorovi.

Velkovévoda bádenský ho jmenoval profesorem mechaniky a udělil mu výsadu využívat své objevy, což byla velká pocta. Každá draisina v Bádensku musela být opatřena Draisovou licenční známkou.

Vynálezce Karl Drais na portrétu z roku 1820

Původně ovšem drezína nejezdila po kolejích. Toto celodřevěné neodpružené kolo bez šlapadel – předchůdce velocipedu, na němž se jezdec odrážel od země nohama jako na koloběžce, patřilo na silnice.

Jenže jezdci často jezdili raději po chodnících, aby se vyhnuli hrbolům. Kvůli častým kolizím s chodci řada měst a obcí tento dopravní prostředek zakázala.

Vozidlo mělo ještě další nevýhody – dalo se s ním jen velmi těžko brzdit. A také muselo být zhotoveno svému jezdci na míru, aby dosáhl pohodlně nohama na zem.

S vynálezem nastavitelného sedla přišel až francouzský vynálezce, jeden z otců fotografie, Joseph Nicéphore Niépce na svém velocipédu.

Přesto se drezína rychle rozšířila do světa. Například v Anglii byla přijata s nadšením. Londýnský vynálezce Denis Johnson zhotovoval takzvané „dandy horse“ s elegantně zakřiveným rámem.

Jak Drais na nápad „běhacího stroje“ přišel?

Jeho životopisec Hans-Erhard Lessing uvádí, že v roce 1815 po výbuchu indonéské sopky Tambora se do atmosféry dostalo ohromné množství sopečného popela. To mělo za následek neúrodu a hladomor.

Moderní drezína

Lidé v Evropě, aby přežili, museli porazit své koně, tedy tehdejší hlavní dopravní prostředky. Problémy s tím spojené se pokusil vyřešit právě Karl von Drais.

Ovšem vymyslel toho mnohem víc! Například psací stroj s klávesnicí pro pětadvacet písmen, předchůdce stenografovacího stroje, či sporák.

S panem Draisem to ale nakonec dopadlo špatně. Zemřel ve svém rodném městě Karlsruhe v roce 1851 zcela bez prostředků. Prusové mu totiž po potlačení revoluce v Bádensku v roce 1849 zastavili vyplácení penze s odůvodněním, že tyto peníze jsou třeba na splácení „nákladů revoluce“.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio