Drezína
Lehké otevřené kolejové vozidlo používané ke kontrole a údržbě trati. Může být poháněno mechanicky silou svalů, nebo vybaveno motorem. Tohle zvláštní vozítko si zahrálo ve filmech Ostře sledované vlaky, Rebelové, Páni kluci, Svatební cesta do Jiljí. A nedávno se dostalo i na známky České pošty.
Původně se však tento dopravní prostředek nejmenoval drezína, ale draisina. A kdo za to může? Karl Friedrich Christian Ludwig svobodný pán Drais von Sauerbronn.
Narodil se 29. dubna 1785 v Karlsruhe, hlavním městě tehdejšího Bádenska. Jeho otec byl nejvyšším bádenským soudcem a oba rodiče pocházeli ze šlechtického rodu. Studoval architekturu, zemědělství a fyziku na Univerzitě v Heidelbergu. Začínal jako lesnický úředník, poté byl jmenován lesmistrem, ale záhy byl uvolněn z aktivní služby, aby se mohl plně věnovat svým vynálezům.
Název běhací stroj se neujal, drezína ano
12. června 1817 předvedl Karl Drais v Mannheimu veřejně svůj dopravní prostředek, který nazval Laufmaschine (běhací stroj), ale tento název se neujal. Občané – patrně z vděčnosti – začali Draisovu vynálezu říkat po autorovi.
Velkovévoda bádenský ho jmenoval profesorem mechaniky a udělil mu výsadu využívat své objevy, což byla velká pocta. Každá draisina v Bádensku musela být opatřena Draisovou licenční známkou.
Původně ovšem drezína nejezdila po kolejích. Toto celodřevěné neodpružené kolo bez šlapadel – předchůdce velocipedu, na němž se jezdec odrážel od země nohama jako na koloběžce, patřilo na silnice.
Jenže jezdci často jezdili raději po chodnících, aby se vyhnuli hrbolům. Kvůli častým kolizím s chodci řada měst a obcí tento dopravní prostředek zakázala.
Vozidlo mělo ještě další nevýhody – dalo se s ním jen velmi těžko brzdit. A také muselo být zhotoveno svému jezdci na míru, aby dosáhl pohodlně nohama na zem.
S vynálezem nastavitelného sedla přišel až francouzský vynálezce, jeden z otců fotografie, Joseph Nicéphore Niépce na svém velocipédu.
Přesto se drezína rychle rozšířila do světa. Například v Anglii byla přijata s nadšením. Londýnský vynálezce Denis Johnson zhotovoval takzvané „dandy horse“ s elegantně zakřiveným rámem.
Jak Drais na nápad „běhacího stroje“ přišel?
Jeho životopisec Hans-Erhard Lessing uvádí, že v roce 1815 po výbuchu indonéské sopky Tambora se do atmosféry dostalo ohromné množství sopečného popela. To mělo za následek neúrodu a hladomor.
Lidé v Evropě, aby přežili, museli porazit své koně, tedy tehdejší hlavní dopravní prostředky. Problémy s tím spojené se pokusil vyřešit právě Karl von Drais.
Ovšem vymyslel toho mnohem víc! Například psací stroj s klávesnicí pro pětadvacet písmen, předchůdce stenografovacího stroje, či sporák.
S panem Draisem to ale nakonec dopadlo špatně. Zemřel ve svém rodném městě Karlsruhe v roce 1851 zcela bez prostředků. Prusové mu totiž po potlačení revoluce v Bádensku v roce 1849 zastavili vyplácení penze s odůvodněním, že tyto peníze jsou třeba na splácení „nákladů revoluce“.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
