Dosahovala výšek. Nejprve svým hlasem jako zpěvačka, později jako první česká pilotka. Osudové ženy: Božena Laglerová

Narodila se v prosinci roku 1886 v Praze jako poslední ze sedmi dětí. Pocházela z klasické úřednické rodiny. Jako malá sice přišla o otce, ale rodina si i přesto dokázala udržet vysokou životní úroveň. Od dětství se u Boženy projevovaly umělecké sklony. Zpívala, studovala operní zpěv, až se stala sólistkou Vinohradského divadla.

„Úspěšná ovšem nebyla. Z různých kritik víme, že hrála v inscenacích průměrného, až pokleslejšího rázu. V operách se objevila jen párkrát, a rozhodně ne v hlavní roli,” vysvětluje Michal Plavec, kurátor letecké sbírky NTM v Praze.

Zaujalo ji letectví

Snažila se zdokonalit studiem zpěvu ve Francii, ale nakonec ji zradil hlas. Zkoušela to se sochařstvím, ovšem více ji oslovily přednášky o letectví.

„Hlavní roli v jejím zájmu o aviatiku měl její švagr Václav Felix, univerzitní profesor na ČVUT.” Právě s jeho pomocí Božena plánovala poprvé vzlétnout.

Jako první žena nastoupila do pilotní školy k slavnému konstruktérovi letadel Hansi Grademu. V Borku nedaleko Berlína se tak učila létat i rozumět letadlům. První pokus o složení pilotní zkoušky v roce 1911 ale skončil dramatickým pádem a těžkým zraněním.

České prvenství

„Nebylo jisté, zda se uzdraví a bude ještě někdy schopna letu, ale projevil se zde její entuziasmus a touha stát se pilotkou,” míní Michal Plavec.

Božena Láglerová-Peterková, první česká pilotka v Rakousko-Uhersku, v letadle|foto:ČTK

O ženské prvenství v Německu ji sice mezitím připravila Amelie Beeseová, ale Božena se v září téhož roku dokázala stát první českou letkyní a 13. pilotkou světa, která získala průkaz Mezinárodní letecké federace. Za necelý měsíc si vezla domů stříbrnou trofej za nejlepší exhibici z Hannoveru. To jí bylo 24 let.

Se svým letounem Grade vystupovala na exhibicích v Evropě i v zámoří. Podnikla turné v Karibiku a stala se velmi populární především na Kubě. „V Dominikánské republice ale došlo k nešťastné nehodě, kdy při letu jejího kolegy Schuphause zemřel malý chlapec. Schuphaus i Božena odtud pak museli narychlo utéct,” popisuje Plavec. Hrozil jim veřejný lynč a Schuphausovi vězení.

Nebýt stereotypů...

Božena chvíli zkoušela štěstí v Americe, ale nakonec se vrátila zpět do Evropy, kde se během 1. světové války opakovaně hlásila k letectvu do armády. Jakožto žena ale nebyla přijata. „Stereotyp, že by ženy neměly létat jako bojové pilotky, vydržel ještě dlouho. Trval i po 2. světové válce,” vysvětluje Plavec.

V dubnu 1919 se Božena provdala za leteckého instruktora a špičkového odborníka na fotogrammetrii (letecké snímkování) Josefa Peterku. Tehdy jí bylo 32 let. Sama už sice nelétala, ale intenzivně se věnovala propagaci létání a jeho rozvoji.

„Vrátila se také ke zpěvu, vedla vlastní malou soukromou školu, a protože byla také literárně zdatná, částečně působila jako redaktorka,” vypráví Michal Plavec.

Zemřela ve věku 54 let v říjnu roku 1941 v Praze. Shodou okolností v tomtéž roce o ní její synovec Adolf Felix vydal knihu Průkopníci vzduchu.