Divadlo Spejbla a Hurvínka slaví

Spejbl a Hurvínek před mikrofonem

Je to skoro k neuvěření. Divadlo Spejbla a Hurvínka rozdává radost malým i velkým už 80 let. A aby toho nebylo málo - loutka Spejbla je dokonce čerstvým devadesátníkem.

Nikdo z nás by jim jistě tolik nehádal. „Energie a humoru mají pořád na rozdávání,“ řekla nám ředitelka divadla Helena Štáchová. Ve vysílání připomněle, že postavička Spejbla měla krušné divadelní začátky.

Spejbl otloukánek

Helena Štáchová

Vystupoval sám jako artista na hrazdě a bavil děti tím, že neustále padal. Byl to takový otloukánek. Později se mu stal partnerem Kašpárek a teprve po něm Hurvínek. Toho prý ale nevymyslel loutkář Josef Skupa (jak se traduje), ale řezbář Gustav Nosek.

Loutka neposedného a prostořekého chlapečka vystupovala v noční košilce a jeho první slova na jevišti, pronesená známou fistulkou, mu u dětí zajistila doživotní úspěch. Stejně jako jeho typické „chá chá“, které napadlo Josefa Skupu.

Originály loutek jsou v Moskvě

Originály loutek Spejbla a Hurvínka se ale překvapivě nenacházejí v Praze, jak by mnozí čekali, ale v Muzeu loutek v Moskvě. Skupa je věnoval svému ruskému kolegovi Sergeji Obrazcovovi při jeho návštěvě Prahy v roce 1949. Helena Štáchová ruské metropoli toto vlastnictví z pochopitelných důvodů tak trochu závidí.

Loutky dnes mluví ve 20 jazycích, včetně čínštiny. Tou budou loutky mluvit během vystoupení na EXPO v Šanghaji. Vypadá to ale, že se Spejbl s Hurvínkem budou muset rychle naučit 21. jazyk. Tím bude vietnamština, protože je na podzim pravděpodobně čeká návštěva Hanoje

Jiří Jiránek

Jiří Jiránek

Jak se z geologa stane diplomat? Prý „musí být ve správný čas na správném místě“. Náš úterní host Jiří Jiránek splnil obě kritéria. Po r. 1989 se Ministerstvu zahraničí ČR nedostávalo starších a zkušenějších lidí a hledalo tzv. nové zdroje mezi experty z jiných oborů. Tak přišla nabídka na vyslání do Chile. Kývl na ní i přesto, že s diplomacií neměl do té doby žádné zkušenosti. Jako každého vědce ho prý lákal neprobádaný terén. Španělštinu ovládal dobře díky svým předešlým geologickým pobytům na Kubě a v Nicaragui. Odjel do Latinské Ameriky a, kromě nových zkušeností, si po skončení mise přivezl bohatý materiál pro knihu Čile po Chile. Ta je vlastně cestovatelským průvodcem a její druhý díl čeká na vydání. J. Jiránek byl později jmenován také velvyslancem ve Venezuele. Cestování je pro něj vášní, které si celý svůj život užívá měrou vrchovatou. Procestoval celou Latinskou Ameriku a podíval se i do Austrálie, na Nový Zéland a dalších zemí. Jaká bohatá dobrodružství (a dokonce perné chvilky) při svých cestách zažil? To už si poslechněte sami v audiozáznamu.

Ľubomír Smatana

Ľubomír Smatana a Bratislavský hrad

Jak se stalo, že kolega Ľubomír Smatana „zabloudil“ do Českého rozhlasu? Nejen na to se zeptal v úvodu čtvrtečního vysílání moderátor Vladimír Kroc. Už je tomu 10 let, kdy vyhrál konkurz na post redaktora a k současné profesi zahraničního zpravodaje na Slovensku se dostal dost neobvykle - skrze Čínské rádio. Procestoval velký kus Balkánu, z velké části díky tomu, že zpět do Plzně se vrátil ze vzdálené Asie po souši. I když jeho působení v roli zahraničního zpravodaje končí, nic mu nebrání pokračovat v nastartované kariéře spisovatele. Právě totiž vyšla jeho literární prvotina s názvem Jánošíci s těžkou hlavou, kterou pokřtil herec Tomáš Hanák čerstvě nadojeným mlékem. Knihu pochválila i poslankyně Magda Vašáryová a my jsme se jí věnovali trochu podrobněji. Není jen o Slovácích, jak autor říká, ale satiricky reflektuje vztahy, které mezi našimi národy panují. Dozvěděli jsme se např., proč národní hrdina Jánošík nemohl nikdy ochutnat pravé brynzové halušky nebo proč euro na Slovensku kazí servírkám postavu. Náš host se rád toulá a prozradil, kam by se ještě s chutí podíval. Závěrem jsme se věnovali realitě panující na Slovensku. Podle aktuálních informací, např. život v drahé Bratislavě opravdu není jednoduchý.

Pavel Šmíd, Kosmetika, 2006, olej na plátně, 65 x 60 cm./ Resetting - Jiné cesty věčnosti

Jaro je (snad) už tady, ale pohled do zrcadla pro většinu z nás asi není příliš potěšující. Proto jsme páteční hodinku před polednem věnovali radám pro krásu. Nejen na otázku jak v tomto ročním období hýčkat a pečovat o svou pleť nám odpovídala kosmetička Marie Michálková. (Její rady by si možná měli vzít k srdci i pánové, kteří chtějí dobře vypadat). Svému oboru se věnuje přes 40 let. Byla také na několika zahraničních stážích v nejslavnějších salónech v Paříži. Kromě užitečných rad jak na to, abychom oslňovali svým vzhledem, jsme se dotkli také historie světových kosmetických firem a zajímal nás i vývoj a následná výroba parfémů či další kosmetiky. Se Zuzanou Burešovou jsme např. dozvěděli, že zatímco dříve bylo kosmetické ošetření záležitostí horních 10 tisíc, dnes už si kvalitní krémy a ošetření pleti může jednou za čas dopřát každá žena. Přesto, kvalita pleti a vrásky mají mnoho společného i s naším psychickým stavem a duševní pohodou.