Diplomat na jevišti, ale doma to drhne. Režisér Braňo Holiček o životě mezi scénou a rodinou
Začínal jako herec, pak přesedlal na režii. Nikdy nezůstal stát na jednom místě. „Bavila mě změna práce a chtěl jsem mít větší vliv na výsledek, Přechod byl plynulý. Souběžně jsem studoval režii a dohrával své role. Teď nevím, co bude dál,“ přiznává v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Dostává ještě herecké nabídky? Nemíchá se mu občas rodná slovenština s češtinou? Je Othello jeho nejoblíbenější shakespearovská hra? Co připravuje?
Jeho režijní metody ovlivnilo Studio Ypsilon a jeho šéf Jan Schmid. „Tam se vždycky všechno vyříkalo a vyčistil se vzduch. V takové atmosféře se dá tvořit. A já od herců chci, aby se obnažovali a šli mimo svou komfortní zónu,“ tvrdí Braňo Holiček.
„Jako režisér se snažím držet negativní emoce na uzdě, i když nevím, do jaké míry je to zdravé. Někdo by řekl, že nestavět se konfliktům je zbabělost. Ale režie je diplomacie. Potřebujete, aby lidé dělali to, co chcete, a měli přitom pocit, že to vymysleli sami.“
Je diplomatem i doma jako otec tří dětí? „Obávám se, že ne. Přijdu domů po dvanácti hodinách a nevydržím banalitu. Snažím pracovat na tom, abych si s nimi udržel vyrovnanou mysl,“ uzavírá režisér Braňo Holiček v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
