Diktátor nebo umělec? Příběhy slavných: Karel Hugo Hilar

13. červenec 2018
Karel Hugo Hilar, šéf činohry vinohradského a Národního divadla ve 20. letech 20. století

Jeden z nejkontroverznějších českých divadelníků počátku 20. století. Jako režisér formoval žáky moderní české režie. Jeho expresionistické výboje se staly základem pro pozdější scénické experimenty velkých českých divadel. K jeho odkazu se hlásila celá generace. Současně byl taky nenáviděný jako nesmlouvavý diktátor.

Narodil se 5. listopadu 1885 v Sudoměřicích u Bechyně jako Karel Bakule. Proč si změnil příjmení, se neví. Od roku 1911 si prostě začal říkat Karel Hugo Hilar. Pocházel ze starého rodu. Otec pracoval jako úředník, ale byl i autorem naučných erotických publikací. Karel Hugo už ve 12 psal milostnou poezii a truchlohry se zpěvy a tanci.

Už od mládí měl přímo hektickou energii, se kterou se vrhal jak na psaní literatury, tak na divadelní kritiku. Hned po maturitě v roce 1903 začal vydávat Moderní bibliotéku, běhal po divadlech, psal kritiky všude, kde mu je vytiskli. Nakonec sám zakotvil ve vinohradském divadle, kde se nejdřív držel při zemi.

Vinohradské divadlo

S příchodem nového ředitele Františka Fuchsy se vrhnul do režijní práce s energií a odvahou, kterou byste donedávna u dekadentního, neurotického mladíka se zálibou v pokleslé erotice, rozhodně nečekali. Ordinuje přísnou kázeň i řád. Režíroval, úřadoval, organizoval, zkrátka vládl.

Činohra se vyhoupla na první příčku pozornosti diváků. S Hilarem v křesle uměleckého šéfa. Hercům se to nelíbilo. V červnu 1919 dokonce stávkovali. Hilar si pozici nejen ubránil, ale ještě upevnil. To až do roku 1921, kdy odešel do Národního divadla. Ani tam ho ale nikdo nevítal.

Národní... To je materiál

Právě v Národním vyčerpal neúměrné množství energie, aby vůbec udržel otěže vzdorné instituce. Každá premiéra se stala nejen uměleckou, ale i politickou kauzou. Hilar herce nešetřil. Chtěl po nich vždy nemožné. Herci pak o něm tvrdili, že je bere jen jako materiál. Nejlepší čich měl na ženy.

Herečky dokázal inspirovat k nevídaným výkonům. Jedna z nich, Zdenka Baldová, kvůli němu obětovala kariéru a stala se Hilarovou pečovatelkou až do jeho smrti. První mrtvice na Hilara přišla nepřekvapivě v neobvykle mladém věku 39 let. Když se zotavil, jako by to nebyl on.

Nemoc ho změnila k nepoznání

Jako by se bál všech, ale i sám sebe. Někdejší sebevědomý elegán se změnil v politováníhodného nemocného. Jako by se stal jednou ze svých smutných postav. Zemřel 6. března 1935 v 50 letech na úder druhé mrtvice.


Účinkují: Jan Vlasák a Marie Štípková
Napsala: Jana Soprová
Režie: Bela Schenková
Natočeno v roce 2016

Poslouchejte od pondělí 8. do pátku 12. února. Jednotlivé díly najdete po jejich odvysílání zde. Ostatní Příběhy slavných pak v iRadiu.

Spustit audio
autoři: Věra Luptáková, Jana Soprová