Diesel

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy dieselový motor

Pracuji na něčem, co jednou proslaví moje jméno po celém světě, řekl prý Rudolf Diesel. Za svůj život přihlásil celkem 87 patentů. Jeho nejznámější je vznětový motor.

Rudolf Christian Karl Diesel se narodil 18. března 1858 v Paříži. Jeho rodina se do Francie přestěhovala z Bavorska za lepším živobytím. Otec měl továrničku na výrobu koženého zboží, ovšem vedl ji od desíti k pěti.

Výchova v té rodině musela být opravdu nestandardní. Jak Diesel vzpomínal, otec ho v dětství házel do potoka a podrážel mu nohy, aby se prý kluk naučil vstávat, a když jej přistihl při lži, šel chlapec druhý den do školy s nápisem na krku „jsem lhář“!

Když bylo Rudolfovi dvanáct, poslali ho rodiče ke strýci do Augsburgu. Ve škole mu to šlo. Už ve čtrnácti měl jasno, že bude strojním inženýrem. Díky vynikajícímu prospěchu získal stipendium na mnichovské Technické univerzitě.

S vynalézáním začínal u ledniček

Práce se čpavkem, který se používá v chladírenství, Diesla přivedla na myšlenku amoniakové bomby a také čpavkového motoru.

Nakonec tyhle myšlenky opustil, protože ho zaujala jiná věc. V té době Carl Benz a Gottlieb Daimler pracovali na vynálezu spalovacího motoru: nasávali do pracovního válce palivovou směs a tu pak zapalovacím zařízením zažehovali.

Rudolf Diesel v roce 1883

Diesel na to ale šel odjinud. Na ten nápad ho přivedla docela obyčejná hustilka. Ve válci stlačoval vzduch, tím ho zahříval, pak do něho vstřikl palivo. To se v horkém vzduchu samo vznítilo, aniž by potřebovalo zažehnutí. První patent tohoto motoru si podal v roce 1892.

Jako palivo napřed zkoušel uhelný mour, experimentoval s benzinem, ale jeden z motorů mu vybuchl, testoval i petrolej a olej z burských ořechů. Nakonec přešel na naftu.

1. ledna 1898 založil továrnu v Augsburgu a po počátečních komplikacích najel na sériovou výrobu. Dýzláky chtěla Evropa i Amerika. Diesel uzavíral výhodné smlouvy, peníze se mu jenom hrnuly.

Na palubě lodi po něm zůstal jenom plášť

Jenže úspěch, jak známo, se neodpouští. Na tohle Diesel neměl žaludek. Neuměl se pohybovat v kšeftařské džungli. Stal se obětí podvodníků a spekulantů. Finanční starosti vinou špatných investic, přepracování a také hazard přivedli Diesela do nervového sanatoria Neuwittelsbach.

Dieselovy motory se začaly hojně uplatňovat v železniční a lodní dopravě (do aut byly zatím ještě příliš velké a těžké). Z finančních problémů to ale slavnému vynálezci nepomohlo.

Čtěte také

V roce 1913 se zadlužený Diesel, který předstíral blahobyt před svými přáteli i před vlastní ženou, plavil přes Lamanšský průliv do Anglie. Ráno 30. září po něm zůstal na palubě lodi Dresden jen plášť…

O dva týdny později byla ve vlnách nalezena mrtvola muže v pokročilém stádiu rozkladu. Utopenec měl u sebe krabičku na bonbony, peněženku, kapesní nůž a pouzdro na brýle. Eugen Diesel je identifikoval jako předměty svého otce.

Byla to sebevražda, vražda či nešťastná náhoda? Anebo dokonce kamufláž? To už se asi nedozvíme.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.