Dějiny kuchyně: Proč pardubický hotel Veselka srovnali komunisté se zemí?
Pardubický hotel s příznačným jménem Veselka byl svého času nejelegantnějším podnikem široko daleko. Navíc se staletou historií. Bohužel, komunisté ho nechali zchátrat a pak budovu srovnali se zemí.
Přitom historie východočeského hotelu sahá až do 17. století. „Na spáleništi tří selských gruntů vystavěl Kryštof Just hostinský dům, který dostal jméno Veselka,“ říká historik Martin Franc. V 18. století se v budově vystřídalo hned několik vlastníků. „Až v roce 1802 koupil zchátralou budovu František Kašpar, který konečně taky do zdejšího provozu zainvestoval.“
V roce 1833 ji ale poškodil velký požár. „Tragická událost měla ale v podstatě blahodárný vliv na celé Pardubice. Protože vlastník nechal budovu postavit z gruntu, ale jako jednopatrové stavení s velkým sálem k pořádání plesů,“ doplňuje Pardubičan a spoluautor rubriky Dějiny kuchyně Roman Vaněk.
V 19. století to byl ráj
Veselka se tak stala místem pro ochotnická divadla, po další rekonstrukci v 19. století se už hotel stal centrem kulturního života celého města. Nový majitel slavného rodu Jan Kašpar totiž přistavěl další taneční sál, který dostal jméno Odeon. Z Veselky se stal hotel, kde taky probíhaly nejrůznější koncerty takových velikánů, jako byli Bedřich Smetana nebo Antonín Dvořák.
„Ještě na začátku 19. století měl ale podnik pro velkou drahotu a špatnou obsluhu zlou pověst po celé trati z Prahy do Olomouce. Pak ale vstoupil do zlaté éry,“ říká Vaněk. Veselku navštěvovali hosté zvučných jmen: císař František Josef I., prezident T. G. Masaryk, slavný český historik a politik František Palacký nebo jeho zeť a předák Staročeské strany František Ladislav Riegr.
Rodina Kašparů a Košťálů
„Jenže Košťála za heydrichiády (1942) zatkli a pak ho nacisté přímo v Pardubicích i popravili. Podnik pak vedla vdova, na kterou uvalili národní správu a pak hotel Veselka znárodnili,“ přidává historik. Pokoje se proměnily na kanceláře podniku Restaurace a jídelny, objekt chátral a v roce 1961 zavřeli i kino Imperiál, které ještě stihli přejmenovat na kino Oko. O čtyři roky později sice proběhla rekonstrukce přízemí, ale pak, i přes velký odpor místních občanů, byl nakonec slavný podnik definitivně zbourán.
Jak se hodovalo v roce 1934
Roman Vaněk má ve své sbírce hotelový jídelní lístek z 2. září 1934. Byl ale mimořádný kvůli VI. ročníku závodu plochodrážních motocyklů Zlatá přilba Československa. Tehdy bylo v Pardubicích snad 40 tisíc lidí, asi proto je taky nabídka jídel už minimální. Ale vybrat jste si mohli třeba rizoto z husích jater, smažené vemínko, nebo restovaná kuřecí jatýrka s bramborem. Taky jste mohli okusit uzený jazyk s kapustou či přírodní vepřovou panenku pečenou s tatarskou omáčkou. Jako předkrm nabízeli kaviár s citronem za 10 korun, nebo uherský salám za stejný finanční obnos.
„Hodně zajímavě vypadají koroptve s bramborem a brusinkami. Za nevšední kulinářský zážitek považuji i pečené nadívané kuře s jablečnou kaší,“ dodává Vaněk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.