Dějiny kuchyně: Karlovarský hotel Pupp prožíval v 50. letech nejkritičtější éru celé své existence. Platilo se lístky na maso a na tuk

3. květen 2017

50. léta pak byla i pro české hotely a restaurace skutečně krutá. Dovedete si představit, co byste našli na jídelním lístku karlovarského hotelu Pupp 16. srpna 1950?

Jídelníčky let 60. nebo 70. let vypadaly úplně jinak, než menu ve kterých se odrážela poválečná bída a lístkové hospodářství. „Karlovy Vary, a to i jejich nejslavnější hotel známý jako Pupp, prožívaly už v 50. letech nejkritičtější éru své existence,“ říká Roman Vaněk autor kuchařek, spoluautor pořadu Dějiny kuchyně a zakladatel Pražského kulinářského institutu.

Z Puppu se stal Grandhotel Moskva

Tehdy byly zestátněny všechny lázeňské zdroje a sanatoria. Dávno pryč byla i exkluzivní zahraniční klientela z meziválečného období. Novému typu hosta se musely hotely a lázeňské domy přizpůsobit a jako houby po dešti rostly laciné jídelny a restaurace. Nevyhnul se tomu ani Pupp, který začal fungovat pod hlavičkou národního podniku Československé hotely. Po roce ale přišel i o svou tradiční značku, kdy byl přejmenován na Grandhotel Moskva.

Čtěte také

V roce 1950 tak byla v provozu Lidová jídelna zařazená až do III. cenové skupiny, tedy „lidovka“. Národní podnik zavedl příděl lístků i pro restaurace. U jídel pak nařídili přesné množství masa a tuků nutných pro přípravu – hosté pak platili ústřižky v příslušné hodnotě. Anebo si připlatili a mohli si tak své lístky uhájit.

100 gramů masa za 12 Kčs

U hlavních jídel byly uvedeny jen dvě ceny (jedna bez lístků a druhá s tím, že strávník zároveň odevzdá lístky na 100 gramů masa a 10 až 20 gramů tuků). Cena bez ústřižků na maso byla zhruba o třetinu vyšší.

Vytištěný blanket tvrdil, že za 100 gramový ústřižek na maso je účtováno 12 korun, za 10 gramů tuku 1 koruna 40 haléřů a za stejné množství másla 4 koruny. Ale stanovené ceny naznačují, že lístky na tuky musely být odevzdávány pokaždé. Nabídka moc bohatá nebyla, ale zároveň reflektovala lázeňský charakter stravy. Poznat jste to mohli hlavně u hlavních jídel, kde dominovalo telecí maso. Studené předkrmy byly jen dva.

Jídelní lístek Grandhotelu Pupp z 50. let

Luxusnější variantu představoval vlašský salát za 15 korun i s ústřižkem na 50 gramů masa. Bez této dotace vyšel salát na plných 23 korun. Naopak francouzský salát se obešel bez jakýchkoliv lístků a stál pouze 13 korun. Ale pozor, z hlavních jídel byste si vybrali.

Hlavní chod za 29 Kčs

„Na jídelníčku jich najdete šest, ze tří levnějších se dalo sestavit tříchodové menu za solidních 29 korun. Vůbec nejlacinějším hlavním chodem bylo Námořnické maso s bramborem. Pravděpodobně se jednalo o jídlo z hovězího masa s pikantní omáčkou,“ říká Vaněk. S útržky (na 100 gramů masa a 10 gramů tuku) stálo pouhých 16 korun. Přijatelnou lázeňskou nabídkou pak bylo telecí frikasé s makaróny, zadělávané telecí za 18 korun (s ústřižky) a 30 korun bez nich.

A co kafíčko?

Káva se pila normální, zrnková pražená v lázních, někdy obohacená nějakým krémovitým likérem. V každém případě stála hrdých 6,50 Kčs. „Můžete nad ní ještě chvilku posedět a doufat, že se příště dostanete do lepších časů, kdy se už nebudete muset starat o potravinové lístky, a při samotném čtení menu se vám budou sbíhat sliny bez obav, že vás odbydou nějakou náhražkou,“ dodává.

autoři: Kateřina Dvořáková , Roman Vaněk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.