Co Čech, to kartograf? Mapujeme už kdeco
![03035572.jpeg](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/images/03035572.jpeg "Švejk říkal, že i mapa se může "mejlit" a dovést nás někam úplně jinam. (Na snímku Historická mapa Evropy. Autor: N. Visscher) | foto: Art plus, www.historicke-mapy.cz")
Zhruba před 20 lety se u nás přestaly psát práce, dokumentovat události, pořádat výstavy a začalo se mapovat. Vypadá to seriózně: co je na mapě, to platí.
Dnes asi neexistuje projekt, který by něco nemapoval, původně krásný pojem zvetšel až do úplného vyprázdnění:
Dokument mapuje naši drogovou scénu.
Výstava mapuje Medkovo celoživotní dílo.
Topolův román mapuje pocity bývalé undergroundové generace.
„Když něco mapujeme, vypadá to daleko líp, než když analyzujeme, popisujeme, vyprávíme, studujeme, dokumentujeme,“ říká profesor Vladimír Just.
Ale takhle se ochuzovat je škoda: „Čeština je jazyk nádherný a nejhezčí na ní je sloveso. Všechno nahradit jedním univerzálním slovesem je uniforma a konec bohatosti mateřštiny.“
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
